Ministr financí Zbyněk Stanjura dne 17. května 2022 na základě vnějšího podnětu k přezkoumání rozhodl o zahájení přezkumného řízení, které může vést ke zrušení generálního pardonu bývalé ministryně financí Aleny Schillerové, týkajícího se prominutí DPH za dodání elektřiny a plynu v listopadu a prosinci 2021.
Zahájení přezkumného řízení nemá žádný vliv na práva a povinnosti plátců DPH dotčených generálním pardonem. Podle daňových expertů se nemusejí občané ani firmy obávat, že museli DPH doplácet, ani kdyby byl generální pardon prohlášen za nezákonný
Podnět k přezkoumání rozkladovou komisí je namířen zejména na ověření zákonnosti toho, zda lze skokový nárůst cen energií v posledním čtvrtletí loňského roku objektivně vykládat jako mimořádnou událost, jejíž nastání je ze zákona nezbytné k vydání generálního pardonu ministra financí. Mimořádnou událostí se v minulosti rozuměla například zdravotní krize jako covidová pandemie, přírodní katastrofa jako tornádo na jižní Moravě či válečný konflikt na Ukrajině. V důsledku těchto mimořádných události byla v minulých letech promíjena DPH z dodání respirátorů, testů proti covidu a očkovacích látek, nebo byly prodlužovány řádné lhůty pro splnění daňových povinností,“ vysvětluje Tomáš Weiss, Vedoucí oddělení Komunikace s médii MF.
O prominutí DPH z dodání elektřiny a plynu bylo rozhodnuto generálním pardonem bývalé ministryně financí dne 20. října 2021 s cílem reagovat prominutím daně na skokový růst cen energií a pomoci tak plošně domácnostem s rostoucími výdaji na bydlení. Rozhodnutí o prominutí DPH z dodání energií mohlo být také v rozporu s právem Evropské unie, byť ze strany EU v této věci dosud nebyl učiněn žádný konkrétní akt a obdobná daňová opatření členských států byla v důsledku covidové pandemie Evropskou komisí tolerována.
„Na to, že prominutí DPH může být v rozporu se zákonem, jsme v době vydání rozhodnutí o prominutí daně upozorňovali,“ konstatuje člen prezídia Komory daňových poradců Jiří Nesrovnal. „Nicméně si nedovedu představit, že by výsledek probíhající přezkumu mohl jakkoliv negativně dopadnout na podnikatele či občany. To je, že by v důsledku případného pochybení při vydání rozhodnutí o prominutí daně museli následně doplatit daň. Za případné pochybení státní moci při vydání takovéhoto rozhodnutí nemůže nést negativní důsledky občan či podnikatel.“ Naopak pozitivní by případné rozhodnutí o nezákonnosti rozhodnutí o prominutí daně mohlo být podle Nesrovnala pro ty, kteří dané rozhodnutí neakceptovali a energie nadále zdaňovali, respektive uplatňovali při zdanění nárok na odpočet DPH na vstupu. V každém případě by bylo vhodné, aby tato kauza, když už došlo k jejímu otevření, neskončila pouze na úrovni finanční správy, ale aby předmětné rozhodnutí bylo soudně přezkoumáno, aby napříště byly stanoveny hranice, ve kterých se ministr financí může při pominutí daně pohybovat.
Předseda Unie daňových plátců Ondřej Lchnovský se ohledně přezkumu především obává, že tento zde nelze vůbec použít. Generální pardon, ačkoliv nazván jako rozhodnutí, je fakticky opatřením obecné povahy. „Přezkum daňového rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 121 daňového řádu ale dle mého dopadá jen na individuální správní akty, kterým opatření obecné povahy není. Tudíž onen generální pardon nelze postupem podle daňového řádu nejspíš vůbec přezkoumat.“
I kdyby ale přezkum možný byl, pak je podle Lichnovského otázka, čeho jím lze dosáhnout. Důvěra adresátů generálního pardonu v právo totiž patrně znemožňuje již zpětně po komkoliv jakoukoliv daň chtít. Ve výsledku se tak celý přezkum jeví jako pouhé politické rozhodnutí, které nemůže mít žádný dopad do práv a povinností daňových poplatníků, ať už dopadne celá věc jakkoliv.
Přezkum zákonnosti u prominutí DPH
„V říjnu loňského roku reagovala ministryně financí na nárůst ceny energií rozhodnutím o prominutí DPH u dodávek plynu a elektrické energie. Řada odborníků již bezprostředně po publikaci tohoto rozhodnutí upozorňovala na řadu sporných otázek, které jsou s rozhodnutím o prominutí daně spojeny. Kromě předpokládaného rozporu s právem EU, které neumožňuje osvobození dodávek energií od daně (což de facto rozhodnutí MF zavedlo), se jednalo o problémy spojené s tím, že v průběhu roku většina maloodběratelů hradila zálohové platby, které se jim (včetně DPH) vyúčtovaly až právě v listopadu nebo prosinci loňského roku, se jednalo vůbec o přípustnost plošného prominutí daně z důvodu nárůstu ceny energií,“ konstatuje místopředsedkyně ČAK Monika Novotná. Ačkoli tehdejší vláda poněkud populisticky deklarovala nulovou sazbu DPH u energií pro rok 2022, muselo jí být jasné, že k takovému kroku přistoupit nemůže, právě pro rozpor s komunitárním právem. Zvolila tedy obdobně populistické řešení, tedy prominutí DPH – a to nestandardně nikoli daně splatné či alespoň vyměřené, ale daně, která dosud vyměřena nebyla.
Jak dále Novotná uvádí, ustanovení § 260 daňového řádu sice dává pravomoc ministrovi financí, aby hromadně prominul zcela nebo zčásti daň, avšak jen z důvodů nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů nebo při mimořádných, zejména živelných událostech. Nikdo nepochyboval o tom, že v rámci pandemie mohla ministryně financí využít ustanovení § 260 a prominout DPH u respirátorů. Pandemie je zcela jednoznačně mimořádnou událostí, na kterou je možné daňově reagovat. Zdražení ceny energií, byť skokové, lze však jen obtížně přirovnat k mimořádné, živelné události, která obecně bývá vykládána jako nepředvídatelná událost, které nešlo zabránit. Nadto rozhodnutí o prominutí DPH nijak nerozlišovalo mezi odběrateli, kteří byli nuceni přijmout, alespoň dočasně, dodávky energií od dodavatelů poslední instance a těmi odběrateli, kteří měli v relevantním období ještě zafixované ceny od svých smluvních dodavatelů a kteří tudíž žádný skokový nárůst cen energií nepocítili.
Uvedené důvody zakládají podle advokátky pochybnosti o tom, zda bylo rozhodnutí ministryně financí zákonné. Na základě podnětu rozhodl ministr financí v květnu letošního roku o zahájení přezkumného řízení, které – v případě, že bude potvrzen závěr o nezákonnosti – může vést ke zrušení rozhodnutí o prominutí daně. Jak upozorňuje ministerstvo financí, samotné zahájení přezkumného řízení nemá žádný vliv na práva a povinnosti plátců DPH (dodavatelů energií), natož spotřebitelů (odběratelů energií). „Uklidňující sdělení ministerstva financí je formulováno trochu alibisticky, když mlčí o tom, co nastane, pokud bude skutečně rozhodnutí o prominutí DPH jako nezákonné zrušeno. Do budoucna je určitě vhodné, aby pojem „mimořádná událost“ ve smyslu daňového řádu, byl interpretačně sjednocen a aby bylo na jisto postaveno, zda jde o událost vyšší moci nebo o jakoukoli událost, která může být tíživá pro skupinu obyvatelstva, aniž by nutně musela splňovat podmínku nepředvídatelnosti a nemožnosti jí zabránit.“
Novotná míní, že pokud bude rozhodnutí ministryně financí o prominutí DPH skutečně shledáno nezákonným, nemělo by to mít vliv na práva a povinnosti daňových subjektů – dodavatelů ani odběratelů energií. „Mám za to, že by se na výklad pojmu „mimořádná událost“ mělo nahlížet jako na upřesnění výkladu neurčitého právního pojmu. Daňový řád bohužel neobsahuje ustanovení obdobné § 94 odst. 4 správního řádu – to totiž ukládá správnímu orgánu, aby přezkumné řízení zastavil i v případě, že přezkoumávané rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právním předpisem, pokud by byla újma, která by jeho zrušením vznikla účastníkovi, který nabyl práva z rozhodnutí v dobré víře, ve zjevném nepoměru k újmě, která vznikla jinému účastníkovi nebo veřejnému zájmu (ustanovení § 262 daňového řádu výslovně aplikaci správního řádu vylučuje). Přesto mám za to, že by v daném případě bylo nezbytné zohlednit dobrou víru plátců DPH – dodavatelů energií i spotřebitelů, tedy aprobovat to, že dodavatelé energií neúčtovali spotřebitelům prominutou DPH v relevantním období, byť by bylo rozhodnutí, které jim to umožňovalo, zrušeno jako nezákonné. V opačném případě bychom se totiž dočkali laviny platebních výměrů, odvolání i správních žalob, což je rozhodně nežádoucí cíl.“
Foto: Pixabay
Zdroj: Dušan Šrámek