Jana Havrdová, je prezidentkou České komory fitness a Českého svazu aerobiku a fitness FISAF.cz, jednou ze zakladatelek kampaně Česko se hýbe. Ačkoliv má původně právnické vzdělání, celý život zasvětila sportu a patří k předním propagátorům zdravého životního stylu. V letech 2002 a 2003 získala titul Mistryně světa ve fitness stepu. Aktivně se věnuje plavání, běhu, józe a v létě s rodinou cyklistice.
Rozhovor s JANOU HAVRDOVOU, prezidentkou České komory fitness a Českého svazu aerobiku a fitness FISAF.cz
„S rozvojem moderních technologií se zásadním způsobem snížila přirozená potřeba člověka hýbat se pro obstarání základních životních potřeb. Nikdy v historii evoluce člověka jsme jako populace nemuseli čelit tak dramatickému ohrožení zdraví. Bude třeba změnit společenské paradigma pohledu na pohybové aktivity. Rozhodně je nelze považovat za aktivity volnočasové,“ říká Jana Havrdová.
Je nadváha nemoc nebo špatný životní styl?
Nadváha je stav přímo způsobený nezdravým životním stylem, nicméně její dopady na zdraví člověka už často vyžadují lékařskou pomoc.
Jak je ovlivněna a spojena fyzická kondice s psychickou kondicí a zdravím?
Fyzická kondice má zcela přímou souvislost s kondicí psychickou i stavem imunitního systému, který je tak následně mnohem lépe vybaven na boj s nejrůznějšími onemocněními. Aktivním životními stylem, ve kterém je dostatek pravidelného pohybu, se dá velmi účinně bránit a zpomalovat projevy stárnutí. Dostatek organizovaného i spontánního pohybu je nezbytný pro správný vývoj fyzických i psychických dovedností dětí, dospělé udržuje v dobré fyzické kondici pro produktivní život.
Současná generace, narozená po Sametové revoluci, od mileniálů počínaje až po malé děti, trpí velkou nadváhou a pohybovými problémy. Čím to je?
S rozvojem moderních technologií se zásadním způsobem snížila přirozená potřeba člověka hýbat se pro obstarání základních životních potřeb. Velkou část z nich dnes umíme obstarat z jedné židle od jednoho počítače a naše potřeba pohybu se tak často sníží doslova na cestu do lednice a na toaletu. Moderní technologie navíc nabízí i snadno konzumovatelnou zábavu. Nikdy v historii evoluce člověka jsme jako populace nemuseli čelit tak dramatickému ohrožení zdraví. Lidské tělo je sestavené tak, že je pro něj pohyb nezbytný stejně jako např. dýchání, pití, jídlo nebo spánek. Jen u pohybu nedochází k masivnímu alarmu ohroženého života tak, jak se tomu děje při nedostatku kyslíku, tekutin či spánku. V těchto situacích se tělo ozve v řádu minut či hodin. U pohybu tento sebezáchovný mechanismus bohužel selhává.
Dalším důležitým faktorem pro obrovský nárůst nadváhy a obezity je dostatek potravy, navíc v kvalitě, množství i nabídce, které se velmi těžko přirozeně odolává.
Pohyb se proto do svého života musíme naučit uměle vracet, sledovat kroky, přidávat si je i po malých množstvích do běžného života, najít si pohybovou aktivitu, která nás baví, nebo nám alespoň co nejméně vadí. Zdaleka nemusí jít o výkonnostní sport, stačí pravidelné procházky, jízda na kole, tanec, plavání nebo třeba jóga. Nabídka je dnes obrovská. Každý z nás ale musí vědět proč, nalézt svoji motivaci, a pak i způsob, jak pohyb zasadit do svého diáře.
Jak hodně se změnil životní styl a vztah k pohybu a sportu generací narozených před Sametovou revolucí a po ní?
Nemyslím si, že oním převratným milníkem byla Sametová revoluce. Vztah k pohybu se buduje od dětství, právě tam vznikají pomyslná okna, ve kterých je třeba spojit pohyb s dobrou emocí. Pokud se toto podaří, zůstává pohyb nedílnou součástí života i v dospělosti. Základem všeho je rodina. Pokud oba rodiče sportují, má dítě 75% šanci, že se hýbat bude taky. Jedním extrémem je nedostatek pohybu, druhým je extrémní fyzická zátěž na dítě, jehož rodiče podporují jeho sportovní talent a bohužel často i svoje rodičovské ambice intenzivní sportovní přípravou. U těchto mladých vrcholových sportovců často dochází k výraznému snížení pohybu a nárůstu váhy po ukončení jejich sportovní kariéry, protože neohlídají onu kouzelnou a nezbytnou rovnici vyváženého energetického výdeje a příjmu.
V roce 2020 skončil 3-letý evropský projekt Let’s #BEACTIVE, jejímž partnerem pro Českou republiku byla Česká komora fitness. V čem konkrétně spočíval tento projekt? Jaké byly závěry tohoto projektu?
Projekt Let’s #BEACTIVE byl inspirován dobrými zkušenostmi kolegů z fitness sektoru z Velké Británie. Jeho obsahem byla 6-týdenní pohybová intervence u neaktivních lidí, která jim měla změnit životní styl a pravidelný pohyb pak v jejich životě udržet i v měsících následujících po ukončení programu. V České republice byl projekt bohužel fatálně ovlivněn covidovou pandemií, která omezila provoz sportovišť. Současně ale také odkryl velké rezervy, které české fitness má v kvalitě i komunikaci svých služeb. Široká veřejnost, ale i lékaři, politici a média vidí za termínem fitness klasickou posilovnu, činku, tělo bez gramu tuku a velké svaly. To ale není realita. Fitness centra nabízí ohromnou škálu pohybových aktivit pro všechny věkové generace. Fitness je pravidelný pohyb pro zdraví, nikoliv činka.
Jenže pak přišla na jaře 2020 pandemie coronaviru a lockdowny nejen v ČR, došlo k omezení pohybu dospělých lidí, dětí i studentů, kteří museli nechtěně zůstat zavření doma a na homeofficech. Dotklo se to více lidí ve městech? Jak dalece ovlivnila pandemie fyzickou a zdravotní kondici naší populace?
Pandemie se na stavu nejen české, ale i světové populace podepsala fatálně. Covid odkryl obrovská rizika těžkého průběhu tohoto onemocnění po osoby s nadváhou, obezitou, vysokým krevním tlakem nebo diabetes. Právě tito pacienti často museli být hospitalizováni a v řadě případů boj s onemocněním nepřežili. Do tohoto stavu se pak výrazně omezil běžný pohyb lidí do práce, do školy, byla zavřená sportoviště, nemohly fungovat dětské kroužky. Zajímavé jsou např. výsledky studie publikované v časopisu Annals of Internal Medicine, která zkoumala, jak se změnil počet kroků lidí během období COVID-19. Studie pracovala s daty z chytrých telefonů, využívajících algoritmy Apple nebo Android od 455 404 unikátních uživatelů ze 187 zemí. Mezi jednotlivými zeměmi bylo zjištěno mnoho rozdílů, které pravděpodobně přímo souvisely s mírou protipandemických restrikcí. Po 11. březnu 2020, kdy WHO vyhlásila pandemii COVID-19, bylo během prvního měsíce zaznamenáno celosvětové snížení o 27 % (1432 kroků denně). Při průměrném počtu 5000 kroků před pandemií tak došlo k dalšímu snížení o téměř třetinu. Výsledkem pandemických opatření je nejen významný nárůst hmotnosti, a to i u dětské populace, ale také výrazný nárůst psychických problémů napříč generacemi. Vlády jednotlivých zemí budou muset své síly investovat do podpory pravidelného pohybu, navíc se jim to opravdu vyplatí velkými úsporami na zdravotní péči.
Je možné ještě zachránit současnou mladou generaci a děti, kteří jsou zvyklí sedět jen u počítače a covidová pandemie k tomu ještě více napomohla?
Záchrana možná určitě je, ale bude třeba změnit společenské paradigma pohledu na pohybové aktivity. Rozhodně je nelze považovat za aktivity volnočasové. Kolem každého z nás je třeba vybudovat tak silné obklíčení argumentů i výhod, aby se lidé hýbali vědomě pro zdraví. Začít je třeba v rodinách, nezbytná je pomoc škol, kde ale často selhává motivační efekt hodin tělocviku. Velký podíl na rozhýbání populace mohou mít lékaři i zdravotní pojišťovny. Pohyb by se měl dát předepsat podobně jako lék. Na to je připravený fitness sektor, který již vychovává trenéry zaměřené na pohybové aktivity osob s civilizačními onemocněními. Pohyb je pro tělo rozhodně lepší než mnoho prášků. Pohyb samozřejmě nenahradí klasickou léčbu, ale může řadě lidí velmi dobře pomoci. Další obrovskou roli, zejména pro dětskou populaci, může sehrát klasické sportovní prostředí. To však potřebuje systém i rozumné financování. V tomto směru náš stát dlouhodobě selhává. Nepopulární, nicméně pravděpodobně nezbytná, bude také změna systému zdravotního pojištění. Lidé, kteří se o sebe starají, udržují si váhu, hýbou se, chodí na preventivní prohlídky, by měli být rozhodně zvýhodněni. Významnou roli může sehrát také zařazení nákladů na pohybové aktivity mezi položky odpočitatelné z daní. A na začátku toho všeho musí být trvalá a velmi silná osvěta. Lidé prostě musí být zavaleni argumenty, proč se hýbat. Jsou země, kde to funguje, u nás v tomto směru máme obrovské rezervy.
Jak hodně zasáhla covidová pandemie obory ve fitness a sportu jako takovém?
Tyto obory byly zasaženy zcela zásadně. Ztráty za období pandemie se jen ve fitness sektoru pohybují nejméně na 1,5 miliardě korun. A bohužel otevřením provozů těžká situace neskončila. Kvůli požadavkům na bezinfekčnost se výrazně snížila návštěvnost. Do této tak dramatické situace na straně příjmů dopadla na celý sektor další obrovská rána v podobě nárůstu cen energií. To se netýká jen fitness, bazénů a saun, stejné problémy má i tradiční sportovní prostředí. Každý klub, každá tělovýchovná jednota bojuje o život.
Je možné zapojit pravidelný pohyb do zdravotně-preventivní strategie České republiky?
Podpora pravidelného pohybu a zdravého životního stylu ve zdravotně-preventivních strategiích je, najdeme ji v koncepcích Zdraví 2020, navazujícím Zdraví 2030, v koncepci podpory sportu Sport 2025…. Jen bohužel realizace jednotlivých kroků se limitně blíží nule. Proto nyní spojujeme síly napříč spolkovým i podnikatelským prostředím, zahajujeme spolupráci s lékaři i zdravotními pojišťovnami, organizujeme konference, spolupracujeme s médii. Příkladem může být např. Výzva pro aktivní Česko 2021 Česká komora fitness.
Je aktivní pohyb a sport omezen věkem či jen myslí? Jak mohou senioři se udržet fyzicky až do vysokého věku?
Právě pro seniory je přínos pravidelného pohybu zcela zásadní. To, jak je senior aktivní, se projeví nejen na jeho zdraví, ale i na jeho nezávislosti, společenském životě, myšlení. Navíc senioři už mají na pohyb čas a představuje pro ně i možnost být součástí komunity stejně smýšlejících lidí. Procházky, zdravotní cvičení, plavání, tanec… to všechno jsou aktivity, které senioři mohou dělat a jejich život tak bude dlouhodobě nejen kvalitní, ale i mnohem zábavnější a šťastnější.
Jaký je váš vztah ke sportu? Vedete k němu i rodinu?
Jsme velmi aktivní rodina, pravidelný pohyb je pro nás každodenní téma. Všichni si počítáme kroky, chodíme cvičit, plavat, jezdíme na kole. Můj nejstarší syn se věnuje triatlonu, prostřední florbalu a nejmladší dcera je baletka. Pravidelně se hýbou i naši rodiče v seniorském věku. Jsou velmi čiperní a doslova chodící reklamou na aktivní stáří. Pohyb je rozhodně fungující elixír života!
Co byste poradila v současnosti, jak si udržet psychickou i fyzickou pohodu a zdraví?
Každý z nás by měl mít v pořádku především sám sebe. To základní předpoklad k tomu, aby zvládal svůj život, práci, rodinu. Mít v pořádku sebe znamená dobře spát, dobře jíst, dobře pít, aktivně bojovat se stresem, např. dechovými technikami, a samozřejmě se každý den hýbat. Jsou to naprosto zásadní potřeby našeho těla i duše. Štěstí ani zdraví ani životní pohoda nepřijdou sami. Musíme se o ně aktivně snažit. A samozřejmě nesmí chybět optimismus a chuť být na světě něco platný.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Janou Havrdovou
Zdroj: Renáta Lucková
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
