Češi spoří, ale skoro polovina přiznává slabší finanční gramotnost

Každý druhý Čech si v posledním roce pravidelně odkládal finance stranou. Nejčastěji šetří mladí (25–34 let) a starší (45–64 let). Naopak sebejistota ve finanční gramotnosti Čechů je v mezinárodním srovnání horší. Přes čtyřicet procent občanů si není jisto, že se vyzná v nabídce finančních služeb a produktů na trhu.

Přes čtyřicet dva procent spoluobčanů se zároveň muselo za svůj život potýkat s tíživou finanční situací. Vyplývá to z online průzkumu společnosti IPSOS MORI, který si nechala zpracovat britská skupina International Personal Finance (IPF), jež v České republice působí pod značkou Provident Financial.
Více než polovina Čechů šetří pravidelně
Když byli respondenti dotazováni na úspory v posledních 12 měsících, více než polovina (padesát dva procent) dotázaných v České republice uvedla, že spořila každý měsíc nebo většinu měsíců. Kromě Čechů patří mezi pravidelně spořící také Estonci (padesát jedna procent). Mezi věkové skupiny, které si nejčastěji peníze odkládají pravidelně, patří v České republice mladí dospělí do 25 let a skupina 45–64 let (padesát osm procent). „Většina mladé generace přistupuje ke svým financím velmi zodpovědně a je zvyklá si část financí odkládat. Téměř šedesát pět procent mladých uvádí, že se o svých financích radí s rodiči, ” uvádí Kateřina Jarošová, tisková mluvčí Providentu a manažerka projektu Neviditelní. Pro porovnání – úplnou absenci úspor uvedlo jen sedm procent mladých dospělých (18–24 let).
Kromě věku má na pravidelné ukládání peněz také značný vliv dosažené vzdělání. Téměř tři čtvrtiny respondentů s vysokoškolským vzděláním uvádí, že spoří každý měsíc/většinu měsíců. To stejné uvádí jen třicet devět procent respondentů s nižším vzděláním.
Kolik procent populace si bylo schopno odkládat si finanční prostředky stranou většinu měsíců v roce:

Austrálie	56 %
Česko	52 %
Estonsko	51 %
Litva	46 %
Lotyšsko	37 %
Maďarsko	35 %
Polsko	47 %
Rumunsko	35 %
Španělsko	46 %

Finanční gramotnost Čechů se s nástupem mladších generací zlepšuje
Z průzkumu vyplývá, že více než polovina (padesát čtyři procent) Čechů si myslí, že má poměrně dobré nebo dobré znalosti finančních produktů a služeb. Na druhou stranu, dvě pětiny (čtyřicet jedna procent) respondentů uvedly, že si jistí nejsou. Litevští (sedmdesát procent) a australští (šedesát sedm procent) respondenti častěji uvádějí, že si jsou finančními produkty a službami jisti. I v případě orientace mezi finančními produkty platí, že svou roli hraje vzdělání. „Lze ovšem vypozorovat jasný trend, kdy mladší generace od 18 do 34 let má už mnohem větší znalosti finančních produktů a služeb. Překvapilo nás, že mnohem více sledují specializované weby a zpravodajství ze světa financí, než generace jejich rodičů,“ doplňuje Kateřina Jarošová, tisková mluvčí Providentu a manažerka projektu Neviditelní.
Čeští účastníci průzkumu s vysokoškolským vzděláním častěji uvádějí, že jsou si jisti svými znalostmi o finančních produktech a službách a častěji to potvrzovali muži (šedesát procent) než ženy (čtyřicet sedm procent).
Třetina starší populace se potýkala s dlouhodobou pracovní neschopností
Více než polovina (padesát čtyři procent) dotázaných v České republice uvedla, že se nikdy nedostala do tíživé životní situace, mezi které patří nedostatek finančních prostředků na běžný chod domácnosti, dlouhodobá nezaměstnanost, pracovní neschopnost, nebo zamítnutí žádosti o půjčku bankou či jiným věřitelem.
Na druhou stranu, čtyřicet dva procent českých účastníků průzkumu se alespoň v jedné z následujících situací ocitlo: nedostatek finančních prostředků na běžný chod domácnosti (dvacet dva procent), dlouhodobá pracovní neschopnost (dvacet procent), dlouhodobá nezaměstnanost (dvanáct procent), žádost o úvěr zamítnutý bankou (dvanáct procent), žádost o úvěr zamítnutý jiným věřitelem (šest procent). „Zjištění, že třetina lidí, kterým je mezi 45-64 lety se potýkala s dlouhodobou pracovní neschopností, může být překvapivé. Tyto situace jsou způsobeny nejen nemocí respondenta, ale často také péčí o blízkého příbuzného či přímo člena rodiny. Předpokládáme, že tento trend bude dále narůstat a bude klást zvýšené finanční nároky nejen na jednotlivce, kteří poskytují neformální péči, ale i na zdravotní a sociální systém,” uvádí Kateřina Jarošová, tisková mluvčí a manažerka projektu Neviditelní.
Zatímco dvacet devět procent účastníků ve středním věku (35-44 let) častěji uvádí, že měli problémy s nedostatkem finančních prostředků na chod domácnosti, starší lidé (45-64 let) častěji uvádějí dlouhodobou pracovní neschopnost (třicet dva procent). Lidé s nižším vzděláním ve větším množství případů uvádějí, že jim banka zamítla žádost o úvěr (sedmnáct procent).
Foto: Pixabay
Zdroj: AMI Communications