Martina Pospíšilová: Digitalizace je jedním z největších trendů dneška, a týká se všech oblastí našeho života, včetně školství

Hardwarem to ale nekončí, společnost poskytuje také vzdělávací obsah a metodickou podporu pedagogům.
Rozhovor s MARTINOU POSPÍŠILOVOU, jednatelkou MultiBoard s.r.o.
Jak vznikl nápad začít podnikat právě v této oblasti? Jste původně pedagožka? Jaké byly začátky vašeho podnikání?
Vystudovala jsem Filozofickou fakultu UP v Olomouci a v rámci magisterského studia jsem své studium rozšířila o pedagogiku. Po ukončení studií jsem jeden rok učila na střední škole. Že česká výuka zcela neodpovídá moderním trendům, jsem si poprvé uvědomila již během zahraničního pobytu na University of East Anglia v Norwichi, kde byly velkoformátové dotykové displeje poměrně běžnou součástí výuky. Tento pocit ještě zesílil v Čechách po nástupu na střední školu, kde výuka s využitím interaktivní tabule a projektoru až příliš kontrastovala s tím, že každý student disponoval nejmodernějším telefonem či tabletem. Od kolegů jsem měla zpětnou vazbu, že technika kolikrát zlobí, není zapojena správně, příp. kvůli špatné kalibraci nefunguje dotyk a obdobnou zkušenost jsem měla z hodin i já. Navštěvovala jsem veletrhy týkající se vzdělávání a sledovala jsem, jaké jsou jiné možnosti. Někdy v té době se i v české distribuci začaly objevovat interaktivní displeje. V té době však nikoho nenapadlo, že by se jimi kromě reprezentativních kancelářských prostor nadnárodních firem mohly vybavovat také české školy. Podařilo se mi získat kontakty na některé české i zahraniční vývojáře vzdělávacího obsahu a následovalo několik prezentací po celé republice. Pár zákazníků (především z mateřských škol) tato nová technologie nadchla natolik, že je neodradila ani v té době velmi vysoká cena a dotykový displej se rozhodli do výuky pořídit. Díky tomu, že jsme se vždy snažili poskytnout zákazníkům kompletní servis, začalo se povědomí o firmě našich produktech mezi pedagogy šířit dál, díky čemuž se platforma zákazníků začala postupně rozrůstat.
Cílem projektu je poskytovat všem pedagogům technickou i metodickou podporu při rozvoji digitálních kompetencí a informatického myšlení u dětí a žáků všech stupňů škol. Jak jsou na tom v současnosti děti a žáci v rámci informatického myšlení?
Domnívám se, že aktuální celosvětová pandemie výrazně urychlila digitalizaci školství a pomohla tomu, že si pedagogové, děti i žáci osvojili nové metody práce výrazně rychleji, než jak by tomu bylo za běžných podmínek. Samozřejmě se zcela nedá generalizovat. Úroveň dovedností se liší napříč českými regiony a je výrazně ovlivněna nejen přístupem konkrétního pedagoga k výuce, ale i dostupností dalších volnočasových aktivit v daném místě (ve větších městech již běžně existují nejrůznější kroužky programování a robotiky). Máme-li to nicméně zobecnit, běžná uživatelská úroveň práce s digitálními technologiemi u dětí (myšleno už v předškolním věku) je poslední dobou velmi dobrá především díky jejich bohatým zkušenostem z domova. Na pedagozích pak stále zůstává, jak tuto úroveň posunout ještě dál, kdy už technologiemi není pouze prostředníkem zábavy, ale zprostředkovává informace a pomáhá řešit problémy. Pokud jde o informatické myšlení jako takové, na základních školách si už vybudovalo svou pozici. Roste nám zde tedy nová generace dětí nadaných informatickým myšlením. Některé mateřské školy už tuto problematiku formou hry s robotickými hračkami zařazují také, ale je zde stále velký prostor pro zlepšení.
Na jaké úrovni jsou digitálně vybavené školy u nás? Jsou na tom digitálně lépe děti a mládež nebo učitelé a pedagogové?
Odpověď na otázku jsem částečně naznačila už výše, kdy jsem popisovala vlastní zkušenost z výuky. Domnívám se, že většina dětí a žáků je z domova vybavena modernějšími technologiemi, než jaké se využívají na školách. Situace se samozřejmě postupně zlepšuje (výrazně tomu napomohla distanční výuka), ale opět velmi záleží na regionu a typu školu. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že našimi nejčastějšími zákazníky jsou mateřské školy a menší základní školy. Je to dáno historicky, kdy tento typ škol v minulosti nedosáhl z finančních důvodů na žádný typ interaktivní tabule a nyní se při nákupu nebojí orientovat na modernější typ technologie. Na většině základních a středních škol je bohužel nadále silně zakotvena projekční technologie jako běžný standard výuku, který nesmí chybět v čele žádné třídy. V tomto ohledu je větší obměna stále během na dlouhou trať.
Pomineme-li velkoformátové displeje vhodné pro frontální výuku, pak se situace na školách (opět v souvislosti s distanční výukou, ale i díky nejrůznějším dotačním programům) výrazně zlepšila ve prospěch mobilních zařízení (tabletů a notebooků). Minimálně několika novými přístroji tak v současnosti disponuje již takřka každá škola a naštěstí si „polepšili“ i mnozí učitelé. Je nicméně nutné dodat, že ještě před pandemií byla na mnoha školách situace tristní a že technologie poměrně rychle zastarávají, takže momentální zlepšení vybavenosti škol mobilními zařízeními nemusí být nezbytně příslibem, že to tak v budoucnu zůstane.
Multidotykové interaktivní All-in-One displeje umožňují pedagogům vytvořit poutavé a hravé úkoly pro děti a žáky a přiblížit tak výuku standardům 21. století. Jaké jsou tedy moderní trendy ve vzdělávání v 21. století?
Už dlouho se hovoří o tom, že výuka pro 21. století se musí přestat orientovat na fakta a jejich biflování, ale spíše na přípravu dětí a žáků na běžný život, jehož se digitální technologie staly nedílnou součástí. Děti a žáci by se tedy technologie měly naučit využívat ve svůj prospěch, ať už při hledání a ověřování informací nebo při řešení nějakého problému. U dětí a žáků je třeba rozvíjet především digitální gramotnost, neboť nadužívání digitálních technologií má i své odvrácené stránky (kyberšikana, sexuální zneužívaní v kyberprostoru). Tato témata by dnes již měla být běžnou součástí výuky.
Velkým trendem je virtuální realita a výuka ve 3D, kterou nám digitální technologie může výborně zprostředkovat. Mám-li dát konkrétní příklad, z výuky si bezesporu odnesu mnohem víc, pokud si sám v tabletu prohlédnu 3D model včely medonosné, nazvětšuji si detaily a otočím si model ze všech stran, než když učitel její stavbu těla nakreslí na tabuli.
To byly příklady trendů a témat z prezenční výuky. Svou novou roli ale technologie ve vzdělávání získaly teprve nedávno díky distanční výuce. Mohou propojit mnoho posluchačů / žáků na velké vzdálenosti nejen audiovizuálně (Skype, projekty jako e-Twinning), ale vedou též k větší efektivitě týmové práce. Ve firmě od začátku pro sdílení materiálů i myšlenek využíváme cloudové řešení Google Workspace, které je pro školy zcela zdarma, přesto ještě v českých školách jeho potenciál nebyl plně doceněn. Právě v přesunu části výuky ze tříd do sdíleného virtuálního prostoru můžeme spatřovat jeden z hlavních soudobých trendů ve výuce.
Jaké programy nabízíte? Je možné je přizpůsobit přímo na míru či přání klienta?
V zařízeních pro mateřské školy a I. stupeň základní školy jsou vždy předinstalovány naše, tj. české multidotykové programy, které jsou v souladu s RVP PV. Díky tomu, že programy sami vyvíjíme, sbíráme od pedagogů zpětnou vazbu, díky níž je můžeme dále upravovat a zlepšovat. Do základních a středních škol pak nabízíme exkluzivní software s 3D modely a animacemi. Tento software je vyvíjen v zahraničí, je pravidelně upgradován a rozšiřován. V každém interaktivním displeji je též software na tvorbu vlastních interaktivních úloh a prezentací a dle přání zákazníků vždy doinstalováváme konkrétní interaktivní učebnice, které se na škole využívají.
Nabízíte také výukové programy pro školy k podpoře do praktického vlastního podnikání studentů a absolventů škol?
Velmi rádi bychom takové programy nabízeli, ale bohužel jsme zatím na výukový obsah k této problematice na českém trhu nenarazili.
Mohou také vaše multidotykové interaktivní All-in-One displeje pomáhat speciálním pedagogikům a lepšímu učení a pochopení látky například dyslektikům apod.?
Interaktivní displeje jsou bezesporu vhodnou pomůckou do speciálních škol. V našem portfoliu máme několik škol, do nichž chodí děti se speciálními vzdělávacími potřebami a kteří u nás postupně displej zakoupili do několika tříd. Displej se dá bez problému bezdrátově propojit s žákovskými tablety, díky čemuž je výuku možné dále individualizovat. Velkým bonusem pro handicapované děti je pak mobilní elektrický stojan, na němž může být displej umístěn. Displej tak nejen sjede do potřebné výšky, aby na něj dítě dobře dosáhlo, ale u některých modelů je možné displej i naklápět. Díky rozšířenému operačnímu systému (Win 10 Pro) je možné do displeje doinstalovat jakýkoliv vzdělávací obsah přizpůsobený individuálním potřebám dětí.
Jak mohou školy financovat vaše displeje a programy? Jsou dostupné pro všechny?
Školy využívají prostředky od zřizovatele, ale i nejrůznější dotační tituly EU. Velice často pomáhá zákazníkům s nákupem i sponzor (od menší lokální firma po projekty sponzorované nadací ČEZ, popř. automobilkou Škoda). Snažíme se, aby byl i přes svou cenu displej dostupný i pro tu nejmenší školu. Svou cenou dnes už naštěstí často konkuruje zastaralým interaktivním tabulím. Školám ho můžeme na nějaký čas i bezplatně zapůjčit a poté, co si seženou prostředky, mohou zákazníci celkovou částku hradit postupně ve více „splátkách“ (samozřejmě bez navýšení ceny).
Napomohla digitalizaci a vaší firmě více také coronavirová epidemie?
Bezesporu, změnil se především přístup k digitálním technologiím, neboť s nimi „chtě nechtě“ museli začít pracovat i dosavadní odpůrci z řad učitelů. O celkovém urychlení změn jsem více psala v předchozích odpovědích.
O vzdělávání mají zájem ale i starší lidé a studují třeba univerzity třetího věku. Zaměřujete se také i na tyto skupiny lidí či do domova důchodců apod.?
Na skupiny starších občanů se prvoplánovitě nezaměřujeme, ale podařilo se nám vybavit našimi displeji již několik knihoven a muzeí. V loňském roce jsme jako sponzorský dar dodali dotykový displej s webkamerou také do alzheimercentra, kde pomáhá k rozvoji nejrůznějších dovedností u seniorů, ale především se v době lockdownu výborně osvědčil při videohovorech klientů s rodinou.
Letos jste dostala ocenění Výjimečná podnikatelka – cenu ČSOB – v rámci Ocenění českých podnikatelek? Jak si ceníte tohoto ocenění? Posune vás to dál?
Ocenění českých podnikatelek si nemírně vážím (zvlášť z toho důvodu, že jsem nikdy neměla pocit, že bych dělala něco výjimečného). Beru to především jako ocenění celého týmu, protože bez kolegů -techniků, kteří mají na starost instalace, montáže a technickou podporu pedagogů, bych sama nikdy takového úspěchu nedosáhla. Za to jim všem patří velký dík. Každý rok se snažíme posunout o kousek dál, ještě více zlepšit naše služby, reagovat na rychle se měnící trendy a požadavky zákazníků. Ocenění v prvé řadě chápu jako uznání, že svou práci děláme dobře a že má smysl v ní pokračovat.
Jaké máte vize dál?
Pokračovat v úspěšně rozeběhnutých projektech, oslovit ještě více škol, ukázat jim, jaké jsou aktuální možnosti a rozšířit tak dále početnou skupinu našich zákazníků. Rádi bychom se více zaměřili i na jiné vzdělávací instituce, jakými jsou knihovny, muzea, či domy dětí a mládeže. Umožní-li to epidemiologická situace, pak bychom rádi expandovali i za hranice ČR, především na Slovensko.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Pixabay
Zdroj: Renáta Lucková