Aktuálně:

Je kryptoměna nové zlato? Odborníci nesouhlasí!

25.03.2021, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Je kryptoměna nové zlato? Odborníci nesouhlasí!

V loňském roce prudce vzrostly ceny kryptoměn, což přilákalo pozornost investorů. Někteří srovnávají investice do kryptoměn s investicí do zlata. Oba jsou to vzácné zdroje se silnou poptávkou, ale dál už se obě investice výrazně rozcházejí.


V čem se zlato liší od kryptoměn?

  • Nabídka i poptávka po zlatě je rozmanitější a globálně diverzifikovaná.
  • Nabídka a vlastnictví kryptoměn jsou více koncentrované, než je tomu u zlata.
  • Kryptoměny v investičním portfoliu jsou velmi výnosná aktiva, ale také velmi riziková.
  • Chybí právní rámec u kryptoměn.

Hlavní argument, který podporuje myšlenku, že zlato a bitcoin jsou podobná aktiva, vychází z vnímání, že jejich nabídka je omezená, a že hrají roli alternativní investice. Toto srovnání ale přehlíží naprosto zásadní rozdíl a tím je skutečnost, že zhruba stejné množství zlata, které je využíváno jako investice, slouží jako spotřební zboží v průmyslu a šperkařství. Dynamika obchodování se zlatem je tak stabilně velmi silná i mimo investiční sektor. Tato jistota kryptoměnám prakticky chybí.
Jak uvádí Světová rada pro zlato (World Gold Council) ve své zprávě, poptávku po zlatě tvoří ze třiceti čtyř procent šperky, ze sedmi procent technologie, čtyřiceti dvou procent investice a sedmnácti procent centrální banky. Zlato je zavedená a věrohodná komodita. Vždyť už přes 2000 let slouží jako prostředek směny a uchovatel hodnoty. Zlaté šperky jsou nedílnou součástí trhu se zlatem, což je dáno historicky, ale souvisí i s náboženstvím a kulturou. Zlato je poptáváno také díky technologiím, je využíváno i v elektronice, například jako komponent v počítačích, mobilních telefonech a dalších zařízení, která jsou mimo jiné používána k ´dolování´ kryptoměn.
Naproti tomu kryptoměny jsou pouze digitální (nehmotná) aktiva a jednoznačným zdrojem poptávky jsou investice. Nedávný výkon bitcoinu naznačuje, že reaguje na dynamiku ceny a jedná se spíše o spekulativní než strategickou investici. Zásoba kryptoměn není ohraničena ve stejném slova smyslu jako je tomu u zlata, mohou totiž vzniknout další nové kryptoměny a uspokojit tak dodatečnou poptávku.
Produkce a vlastnictví zlata je rovnoměrně rozprostřena po celém světě. Mezi největší producenty zlata patří Čína, Rusko, Austrálie, USA a Kanada, další ložiska se nachází také v Latinské Americe nebo Africe. Stejně jako těžba i vlastnictví zlata je relativně rovnoměrně rozloženo na všech kontinentech, ať už v držení centrálních bank, institucí nebo jednotlivých investorů nebo ve formě šperků. Oproti tomu vlastnictví bitcoinu jako jedné z nejznámějších kryptoměn je velmi koncentrované. Pouhé dvě procenta držitelů bitcoinů vlastní devadesát pět procent z jejich celkového množství, a jeho momentální hodnota je tak extrémně závislá na investičním rozhodnutí velmi malého počtu držitelů. Rozhodnutí nakoupit, nebo realizovat zisky může okamžitě vychýlit cenu i o desítky procent.
Zlato a bitcoin se nechovají jako náhražky také z toho důvodu, že bitcoiny nereagují podobně jako zlato na výkon ostatních aktiv jako například akcií. Cena zlata má tendenci růst, když akcie klesají. To ale neplatí u bitcoinu, který je jako nástroj bez fundamentální hodnoty tažen obecným nákupním apetitem.
Až delší historie ukáže, zda bude bitcoin bezpečným přístavem, stejně jako je dnes pohlíženo na zlato. Zatím se obchoduje jako taktické aktivum. Přínos bitcoinu je ve větším výkonu za cenu volatility portfolia. V současné době tak dochází k tomu, že investice do bitcoinu nenahrazují zlato, ale paradoxně přispívají k jeho ještě většímu podílu v investičním portfoliu. Vyšší podíl zlata totiž vyrovnává zvýšenou volatilitu investic do bitcoinu.
Nadšenci kryptoměn tvrdí, že bitcoin by mohl nahradit tradiční měnu. V současné době je však k placení u obchodníků používáno pouze dvě procenta ze všech bitcoinů. To může být částečně dané i chybějícím právním rámcem, který by stanovil pravidla užívání bitcoinu pro účely směny. Větší rozšíření kryptoměn jistě pomůže k vytvoření nových právních norem pro jeho užívání, které budou zohledňovat především ochranu spotřebitele, ale také samotnou účinnost měnové politiky. Centrální banky jsou dnes tvůrci měnové politiky, aktivně kontrolují peněžní zásobu, což u kryptoměn nebude možné. A tak stejně jako sílí tendence k většímu využívání kryptoměn jako měny, sílí i nervozita centrálních bank. Důkazem může být např. Indie, která v minulém týdnu oznámila záměr kryptoměny zcela zakázat.
Ukazuje se, že je zlato jako diverzifikátor portfolia stále spolehlivým uchovatelem hodnoty a efektivním a dlouhodobě osvědčeným zdrojem výnosů. Rychlý růst cen kryptoměn je pozoruhodný, ale jejich účel je odlišný. Bitcoin je vnímán jako spekulativní investice, kdežto zlato jako ochrana bohatství. Zlato proto bude v rámci portfolia vždy strategickou dlouhodobou investicí.
JAN ROŽEK, obchodní ředitel ze společnosti Zlaťáky.
Foto: Pixabay
Zdroj: Omnimedia


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.