Rok 2020 a s ním spojená koronavirová krize vnesla nejistotu a finanční ztráty do celé řady odvětví. Výjimkou nejsou ani banky, které hlásí propady zisku a přemýšlí, jak se co nejdříve vrátit k předkrizovým výsledkům.
Cest k optimalizaci příjmů a výdajů je celá řada. Finanční ústavy po celém světě ale přicházejí na to, že velký potenciál skýtá koncept „open-bankingu“, který se dosud rozvíjel o poznání méně, než se očekávalo.
Globální i lokální banky a fintechy postupně objevují, že tím potřebným novým „palivem“ pro růst a zvyšování zisku mohou být především zákaznická data a jejich monetizace. Informace jsou pochopitelně cennou komoditou odjakživa, ale až open-banking přináší možnost data o zákaznících a jejich chování agregovat a využívat ve velkém, napříč službami.
Koncept otevřeného bankovnictví spočívá v tom, že klienti bank mohou svá data o zůstatcích a transakcích poskytnout třetím stranám. Klient díky tomu v mobilní aplikaci či webové službě může sledovat například pohyby na svých účtech u různých bank, nebo jednodušeji využívat jiné bankovní i nebankovní produkty. Třetím stranám stačí patřičná licence a technologická schopnost napojit se na danou banku skrze API.
Open-banking ale není jen o zpřístupnění zůstatků a transakční historie. Umožňuje do internetového bankovnictví připojit produkty a služby třetích stran, díky čemuž je mnohem jednodušší nabízet relevantní produkty šité na míru klienta. Pokud například zákazník připojí do svého internetového bankovnictví své spořící produkty vedené v jiných bankách, finančnímu ústavu se rázem otevírá příležitost nabídnout mu třeba odpovídající investiční produkty. Možností se ale otevírá mnohem více.
Povinnost poskytovat třetím stranám klientská data o zůstatcích na účtech a transakční historii daná směrnicí PSD2 způsobila mnoha bankám nejprve obavy. Především velké banky se obávaly, že budou muset vynaložit nemalé prostředky na implementaci regulace a bude hrozit, že ztratí vztah s klienty, které jim přetáhnou nové digitální banky a fintech společnosti. Až po nějaké době si uvědomily, že to může být naopak, a že to, co vidí jako hrozbu, by měly vidět spíše jako velkou příležitost.
V rámci otevřeného bankovnictví a připojování služeb třetích stran může profitovat jak banka, tak i klient. Příkladem je možnost získat detailní kontrolu nad svými příjmy a výdaji. V zahraničí vidíme, že klient díky agregaci dat a jejich přehlednému zobrazení může například zjistit, zda neutrácí příliš mnoho peněz za oblečení či zda neplatí neúměrně velké pojištění, vysoké poplatky za energie a podobně. Uživatel internetového bankovnictví tak může ušetřit a banka zároveň získá provizi za prodej produktu či za přivedení zákazníka dané službě.
Podstatou open-bankingu je možnost agregovat výrazně vyšší množství uživatelských dat a díky tomu zvyšovat kvalitu nabízených služeb. Pro ty šikovnější banky, firmy a služby tak vzniká prostor oslovit mnohem více zákazníků, s tou nejrelevantnější možnou službou a v tu nejvhodnější chvíli.
Otevřené bankovnictví je jednou z největších příležitostí současného bankovního světa. Banky mohou klientům nejen nabízet inovativní produkty a služby třetích stran, ale především jim nabízet služby šité dokonale na míru, protože široká dostupnost mnoha různých dat bankám umožní klienta a jeho potřeby lépe poznávat. Pokud se finančním ústavům podaří tuto příležitost správně uchopit, mohou jednak najít nové zdroje příjmů, ale také posílit svou roli ve společnosti a zlepšit vlastní vnímání mezi klienty.
KAREL BERAN, ředitel produktů a inovací ve společnosti BSC
Foto+Zdroj: FYI Prague
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
