Evropa je v produkci potravin soběstačná, Rusko se spoléhá na import, Číně chybí prostředky

Potravinová soběstačnost, která se znovu začala diskutovat i kvůli probíhající epidemii, se dá měřit také na jednotlivých produktech a jejich spotřebě v konkrétních zemích. V tomto ohledu vychází soběstačnost EU na 101 procent a do roku 2080 by se měl tento poměr podle studie České zemědělské univerzity změnit jen minimálně. Česko má podle zjištění analytického projektu Evropa v datech největší nadprodukci v oblasti obilovin, ale nejvíce nám chybí vlastní zelenina.
Česká republika patří mezi dvanáct evropských zemí, které vlastní produkcí zvládnou uspokojit potřeby svého obyvatelstva, vyplývá z práce výzkumníků přírodovědecké univerzity v polské Poznani. Podobně dobře jsou na tom Němci, Poláci nebo Francouzi. Také Evropská unie jako celek je podle výzkumu České zemědělské univerzity zaměřeného na vybrané skupiny potravin soběstačná.
Rusko si pomáhá importem a Číně chybí prostředky
Otázka potravinové soběstačnosti se letos zvýraznila kvůli probíhající epidemii koronaviru a opakovanému uzavírání hranic. Vedle evropských zemí si podle polských výzkumníků Agnieszky Baer-Nawrocké a Arkadiusze Sadowského dobře stojí také Kanada, Austrálie nebo Spojené státy. V Číně se pak sice konzumují nadprůměrné hodnoty kalorií (celosvětový průměr snižují především africké státy), vlastní produkce této asijské země je ale nedostatečná. „Stejnému problému čelí podle studie i Rusko, které má však na rozdíl od Číny vyšší průměrné HDP na hlavu, a tak je schopné více využívat možností importu. Díky lepší ekonomické situaci může potraviny dovážet ze zahraničí,“ vysvětluje Tomáš Odstrčil z analytického projektu Evropa v datech.
Do kategorie států s nadprůměrnou spotřebou kalorií a vyšším HDP se řadí všechny členské státy Evropské unie. V Evropě tvoří výjimku pouze Bosna a Hercegovina a Albánie. Například v Africe se z těchto příznivých výsledků mohou těšit pouze čtyři státy. Většina ostatních naopak čelí podprůměrnému HDP, nedostatečné produkci a nadprůměrné spotřebě potravin, což není dlouhodobě udržitelný výsledek.
Zásoby českého mléka a obilí
Potravinovou soběstačnost však lze sledovat i na konkrétních produktech. Výzkumníci z České zemědělské univerzity se zaměřili na evropské země a pro svou studii vybrali brambory, mléko, maso, obiloviny, vejce, ovoce a zeleninu jako základní potraviny. Při zprůměrování výsledků těchto kategorií vychází z bývalé „evropské osmadvacítky“ nejhůře Velká Británie, kde soběstačnost dosahuje šedesát dva procent. Nejlepší výsledek naopak získalo Nizozemsko, kde je celková hodnota o sto procentních bodů vyšší. Průměr zemí EU (ještě se započítanou Británií) pak představuje 101 procent.
Česko si s produkcí potravin vystačí z osmdesáti procent a nižšího výsledku ve střední Evropě dosahuje pouze Slovensko se sedmdesát jedna procenty. „Zatímco mléka a obilovin vytváříme více, než jsme schopni spotřebovat, chybí nám zejména zelenina a ovoce, u kterých soběstačnost vychází na dvacet pět a třicet procent. Přebytkem neoplýváme ani v případě masa – jsme schopni vyprodukovat šedesát procent toho, co skutečně sníme,“ doplňuje Tomáš Odstrčil z Evropy v datech.
Právě zmíněné ovoce je v Evropě nedostatkovým zbožím, které táhne dolů i výsledek britských ostrovů. Čím severněji na mapě Evropy zamíříte, tím nižší soběstačnost v pěstování ovoce v jednotlivých zemích najdete. Jedinou výjimkou je Polsko, kde tato kategorie dosahuje 136 procent. Nejvyšší je produkce ovoce středomořských států. V Řecku a Španělsku dosahuje soběstačnost této kategorie přes 165 procent, a proto tyto produkty ve větší míře vyvážejí za své hranice. Tím například pokrývají i poptávku severských států, jako je Švédsko a Finsko, kde se ovocná soběstačnost zastavuje na pouhých čtyřech procentech.
Soběstačnost za šedesát let?
V Evropě by se do roku 2080 měly nejsoběstačnějšími zeměmi stát Lotyšsko a Litva. To alespoň vyplývá z dalších závěrů studie ČZU, která se zabývá i předpovědí soběstačnosti pro rok 2080. V Litvě by se současná 109procentní soběstačnost měla do té doby vyšplhat až na 191 procent, a tento pobaltský stát by si tak měl projít vůbec největší změnou ze všech evropských zemí. Za více než šedesát let by si naopak mělo nejvíce pohoršit Irsko, kterému soběstačnost poklesne o pětadvacet procentních bodů. Situace Česka by se měla mírným způsobem zlepšit z osmdesát procent na osmdesát šest procent.
Tyto předpoklady je však třeba brát s rezervou, jelikož zohledňují zejména růst a pokles populace jednotlivých států. Už ale nemohou brát v potaz zefektivňování zemědělské produkce nebo rozrůstání či omezování zemědělské plochy. Velmi dobrý výsledek Litvy proto úzce souvisí s tím, že ji podle předpokladů Eurostatu do roku 2080 čeká nejzásadnější úbytek obyvatelstva v Evropě, a to až o čtyřicet tři procent.
Foto: pixabay.com
Zdroj: Dark Side a.s.