Aktuálně:

Češi chtějí stále více bydlet ve vlastním, i navzdory rostoucím cenám nemovitostí

18.09.2020, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Češi chtějí stále více bydlet ve vlastním, i navzdory rostoucím cenám nemovitostí

Rostoucí ceny nemovitostí nutí Čechy sjednávat si vyšší hypotéky. Oproti roku 2010 vzrostla průměrná výše hypotéky o více než jeden milion korun.


Vysoký zájem o hypotéky na vlastní bydlení udržují velmi nízké úrokové sazby. Češi si chtějí výhodné sazby udržet co nejdéle a stále častěji volí delší dobu fixace hypotéky.
Ceny bytů za poslední roky rostly o šedesát procent
Před deseti lety si musel zájemce o sedmdesátimetrový byt v pražské novostavbě připravit na jeho koupi přibližně čtyři miliony korun. V současné době se srovnatelný byt běžně prodává o dva až tři miliony dráž. Ceny nových i starších bytů rostly nejen v Praze, ale i v ostatních koutech republiky. Podle údajů Českého statistického úřadu vzrostly za uplynulou dekádu nabídkové ceny bytů v České republice o více než procent. Mnohem více peněz si dnes musí připravit i ti, kteří uvažují o pořízení nebo výstavbě rodinného domu nebo nákupu stavebního pozemku.
Češi si berou vyšší hypotéky
V Česku dlouhodobě rostou nejen ceny nemovitostí, ale také průměrná výše sjednané hypotéky, kterou lidé financují vlastní bydlení. Zatímco v roce 2010 byla průměrná výše hypotečního úvěru přibližně 1,6 milionu korun, dnes je to již více než 2,6 milionu. Podle našich aktuálních statistik má zájem o hypotéku ve výši do dvou milionů korun čtyřicet tři procent žadatelů. Dalších čtyřicet jedna procent si sjedná hypotéku v rozmezí dvou až čtyř milionů korun a jen šestnáct procent lidí si neváhá půjčit na bydlení více než čtyři miliony.
Jeden příjem na získání hypotéky mnohdy nestačí
U každého zájemce o hypotéku se banky zajímají o výši a zdroj příjmu. I když průměrné mzdy v Česku dlouhodobě rostou, ceny nemovitostí rostou přeci jen o něco rychleji. Vlastní bydlení se tedy zejména pro jednotlivce s nižšími příjmy stává nedostupným luxusem. Vyšší šanci dosáhnout na potřebnou výši hypotéky mají lidé, kteří mají bonitního spolužadatele. Podle našich dat má polovina zájemců o hypotéku (padesát čtyři procent) jednoho nebo dokonce dva spolužadatele.
Banky požadují hotovost nebo další nemovitost do zástavy
Stoprocentním hypotékám již před několika lety definitivně odzvonilo. Kdo uvažuje o hypotéce na vlastní bydlení, musí mít vlastní úspory nebo další vhodnou nemovitost do zástavy. V případě zástavy více nemovitostí se jejich hodnoty sčítají a klient se obejde i bez vlastních úspor.
Nízké sazby udržují vysokou poptávku po hypotékách
Zájem o hypotéky je výrazně ovlivněn nastavením úrokových sazeb. Čím nižší jsou, tím ochotněji si lidé na vlastní bydlení půjčují. V současné době se úrokové sazby hypoték drží těsně nad hranicí dvou procent (pozn. srpen 2020). Zejména menší banky ovšem dokážou nabídnout hypotéku i za méně než dvě procenta. Statistiky potvrzují, že výhodné úrokové sazby si chtějí lidé udržet po co nejdelší dobu a roste podíl hypoték s delší dobou fixace. Většinou je doba fixace od šesti do deseti let.
VERONIKA HEGROVÁ, obchodní ředitelka online sjednavače hypoték hyponamiru.cz.
Foto 1: pixabay.com
Foto 2: archiv Veroniky Hegrové
Zdroj: Hypo na míru s.r.o.
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.