ČNB překvapivě zvýšila klíčové sazby ekonomiky o čtvrt procenta. Bankéři se zřejmě zalekli rizika růstu cenové hladiny.
Důsledkem však bude mimo jiné růst cen hypoték, a tedy zhoršení přístupu k vlastnímu bydlení.
Dalším tématem minulého týdne je navrhované regulování nájemného, které může přinést odliv zahraničních investic do nemovitostí.
Růst sazeb
Česká národní banka zvýšila své úrokové sazby bankám o 0,25 procenta na 2,25 procenta a za hlavní důvod lze považovat obranu proti nevítanému růstu cenové hladiny. Tu se snaží mít ČNB dlouhodobě pod kontrolou, i když ne vždy se jí to zcela daří. Každopádně jeden ze sekundárních efektů tohoto kroku je zřejmý – růst cen hypoték a úvěrů na bydlení. Je tak možné očekávat další pokles zájmu o hypoteční financování vlastního bydlení. Přitom již v roce 2019 si lidé sjednali o 17 procent méně hypoték než v roce předchozím.
Po loňském 17procentním poklesu počtu hypoték na objem 181 miliard korun se očekávala stabilizace. Lidé si zvykali na nová zpřísňující pravidla pro poskytování hypoték a hledali možnosti, jak na úvěr za těchto podmínek dosáhnout. Aktuálně je postihuje další komplikace v podobě růstu ceny.
Navrhovaná regulace nájmů
Ministerstvo práce a sociálních věcí pak v minulých dnech navrhlo, že by bylo dobré po vzoru sousedního Německa regulovat nájemné. Jaký by to mělo efekt? V Berlíně má v březnu vstoupit v platnost zákon o zmrazení nájemného. Vedení německé metropole tímto krokem reaguje na prudký růst nákladů na bydlení v posledních letech. První očekávané důsledky tohoto kroku však znamenají odliv investic do výstavby a rekonstrukcí.
Pokud půjdeme stejnou cestou, pak při pokřivení tržních mechanismů můžeme očekávat stejný efekt, který povede ke zbrzdění všech investic do nové výstavby a oprav. V ČR jsme mohli tuto situaci využít ve svůj prospěch, nyní přichází riziko, že investoři obrátí svou pozornost do méně regulovaných končin.
SERGE MAEYER, jednatel Acord Invest
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
