Očkování dítěte provedené bez svobodného informovaného souhlasu rodiče může v případě výskytu nežádoucích účinků naplnit i skutkovou podstatu některého z trestných činů. Konstatuje to Otevřená výzva zástupců právnické obce Vládě České republiky, Ministerstvu zdravotnictví a médiím, kterou podepsala více než desítka advokátů.

Ve své výzvě advokáti vyzývají zástupce Vlády České republiky, Ministerstva zdravotnictví a médií, aby neprodleně přestali šířit nepravdivé informace o tom, že právní řád České republiky umožňuje vykonat zdravotní zákrok, spočívající v podání očkovací látky proti onemocnění covid-19, na nezletilém, tedy osobě, která nedovršila 18. rok věku bez souhlasu zákonných zástupců s tím, že ani sám nezletilý nemusí souhlas udělit v písemné formě.

Ochrana nezletilých

Jak dále konstatují, právo České republiky upravuje podobné situace zcela jednoznačně, a to hned v několika právních předpisech, z nichž vyplývá, že očkování proti covid-19 nelze provést na nezletilém bez souhlasu zákonných zástupců, je-li splněna alespoň jedna z následujících podmínek: nejde o obvyklou záležitost, a očkování zanechává trvalé nebo závažné následky. Souhlas k očkování proti covid-19 musí mít písemnou formu, jde-li o zákrok, který nevyžaduje zdravotní stav člověka, a má-li být očkování provedeno léčivem (vakcínou), která je ve stádiu klinického hodnocení, nelze ho provést bez souhlasu zákonných zástupců. „S ohledem na přiložené odborné stanovisko jsme přesvědčeni, že tvrzení, že provedení očkování proti onemocnění covid-19 bez souhlasu zákonných zástupců je v souladu s právem, je nepravdivé. Důrazně upozorňujeme na riziko nesprávného výkladu ustanovení § 35 odst. 1 zákona o zdravotních službách, které stanoví, že zdravotní službu lze provést nezletilému na základě jeho souhlasu, jestliže je provedení takového úkonu přiměřené jeho rozumové a volní vyspělosti odpovídající jeho věku.“

Toto ustanovení nelze podle právníků vykládat izolovaně, vždy je třeba ho doplnit o podmínky dané v ustanovení § 95 a násl. občanského zákoníku. Jde navíc o ustanovení, které má zejména chránit nezletilého před provedením zákroku bez jeho souhlasu, byť se souhlasem zákonného zástupce. V této souvislosti výslovně upozorňují na skutečnost, že tuto jednoznačně danou podmínku písemného souhlasu zákonných zástupců nelze obejít ani pomocí internetové registrace či jiným obdobným způsobem.

Trestně právní odpovědnost

Advokáti varují, že každá osoba, která nezletilého naočkuje proti onemocnění covid-19 bez písemného souhlasu jeho zákonných zástupců (či souhlasu soudu v intencích ust. § 100 odst. 2 občanského zákoníku), se tak v případě vzniklé újmy vystavuje riziku sankcí nejen v oblasti civilněprávní (vč. případné osobní odpovědnosti za vzniklou majetkovou i nemajetkovou újmu), ale i v oblasti trestněprávní (což platí nejen pro fyzické osoby, ale i obchodní společnosti apod.). Na nedostatečnou informovanost je podle nich totiž pohlíženo jako na poskytování péče non lege artis (zjednodušeně řečeno v rozporu s příslušnými profesními povinnostmi a standardy), neboť pacientovi je odňata možnost volby. Nedostatečná informovanost může mít za následek neplatnost souhlasu a závažné důsledky odpovědnostní.

Ve smyslu ustanovení § 857 odst. 2 a § 858 občanského zákoníku mají rodiče právo i povinnost pečovat o zdraví svého dítěte, pokračují právníci. Očkování dítěte bez souhlasu zákonného zástupce tak představuje porušení těchto práv, proti němuž se rodiče mohou bránit ve smyslu ustanovení § 12 občanského zákoníku. Kdo do tohoto práva zasáhne, dopouští se porušení jedné ze základních zásad soukromého práva, a to zásady neminem laedere, označované také jako minimum mravnosti, přičemž ze strany rodičů může očekávat uplatnění práva na soudní ochranu. „Očkování dítěte provedené v rozporu se zákonem (tedy např. bez svobodného informovaného souhlasu rodiče) může v případě výskytu nežádoucích účinků naplnit i skutkovou podstatu některého z trestných činů, jako například ublížení na zdraví (§ 146 trestního zákoníku), ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 147 či 148 TZ) apod. přičemž spolu se zdravotníkem by mohl být odpovědný i poskytovatel zdravotních služeb.“

Foto: Pixabay

Zdroj: Dušan Šrámek