Incident s ruskými drony v polském vzdušném prostoru otřásl Evropou a v Německu rozpoutal doslova horečku kolem soukromých bunkrů. Poptávka po těchto úkrytech raketově roste, zatímco veřejné kryty zůstávají v žalostném stavu. Co za tím stojí a můžeme čekat podobný trend i u nás v Česku?
Když se 10. září objevily ruské drony v polském vzdušném prostoru, Evropa zatajila dech. Najednou se zdálo, že válka, kterou jsme doposud sledovali jen na obrazovkách, je blíže, než jsme si mysleli. V Německu tento incident rozpoutal nebývalý zájem o soukromé bunkry – podzemní úkryty, které mají chránit před vším od výbuchů po chemické útoky. Je to jen panika, nebo racionální reakce na nejistou dobu?
Strach jako motor trhu
Ceny za malé bunkry začínají na 80 000 eur, což je srovnatelné s cenou nového automobilu. V Německu je to realita. Podle údajů firmy BSSD Defence, která se specializuje na výstavbu bunkrů, vzrostla poptávka od ledna 2025 o 50 %. Ačkoliv neexistují přímé důkazy, že incident s drony v Polsku přímo ovlivnil zájem o bunkry, obecná nejistota v Evropě přispívá k růstu poptávky. Zájemci nejsou jen jednotlivci – i firmy začínají vnímat ochranu zaměstnanců jako novou prioritu.
Za tím vším stojí jednoduchá rovnice: strach plus nedůvěra. Geopolitická situace v Evropě se zhoršuje už od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Lidé se ptají – co když přijde další eskalace? A odpověď hledají v soukromých bunkrech, protože veřejné úkryty jsou v Německu v katastrofálním stavu.
Veřejné bunkry: Relikt minulosti
K lednu 2025 bylo v Německu evidováno 579 veřejných bunkrů s kapacitou zhruba 478 000 lidí, jak uvádí Spolkový úřad pro civilní ochranu a pomoc při katastrofách (BBK). Zní to jako slušné číslo, ale realita je ponurá – většina těchto krytů je neprovozuschopná. Z původních 2000 bunkrů z dob studené války jich zůstala funkční jen čtvrtina, což stačí pro pouhých 0,5 % populace. Po roce 2007, kdy Německo oficiálně ukončilo podporu veřejných krytů, se mnohé z nich změnily na sklady nebo byly zcela opuštěny.
Teprve ruská agrese na Ukrajině před třemi lety zastavila trend rušení bunkrů. Německá vláda nyní plánuje masivní investice – až 10 miliard eur do roku 2029, aby vytvořila milion nových míst v nouzových úkrytech. Adaptace podzemních prostor, jako jsou stanice metra nebo garáže, má být klíčem. Ale zatímco stát teprve plánuje, soukromý sektor už jedná.
Bunkr jako nový luxus?
Soukromé bunkry nejsou jen železobetonové krabice. Moderní úkryty, často navržené podle přísných švýcarských standardů, nabízejí pancéřové dveře, filtraci vzduchu proti chemickým a radiologickým hrozbám, záložní zdroje energie i nouzové východy. Některé firmy dokonce přicházejí s konceptem „bunkrových hotelů“, kde si můžete pronajmout místo v podzemním komplexu. Je to jako Airbnb, jen s trochu jiným výhledem.
Ekonomicky to otevírá nový trh. Rostoucí poptávka přitahuje investory a specializované firmy, zatímco ceny bunkrů stoupají. Někteří dokonce spekulují s rekonstrukcí starých krytů z dob studené války, které se prodávají za zlomek ceny nových úkrytů. Ale je tu i stinná stránka – rostoucí ceny mohou vést k tomu, že si bezpečí budou moci dovolit jen ti bohatší. Nehrozí nám nová forma společenské nerovnosti, kdy bezpečí bude luxusním zbožím?
A co my v Česku?
Když se podíváme na Českou republiku, zatím tu podobnou „bunkrovou horečku“ nevidíme. Bezpečnostní hrozby bereme vážně, ale naše reakce jsou jiné. Investice směřují spíše do vojenské obrany než do civilních úkrytů. Některé historické vojenské objekty se sice rekonstruují, ale masový zájem o soukromé bunkry chybí. Možná je to otázka času – nebo prostě odlišného vnímání rizik.
Přesto bychom neměli zcela ignorovat, co se děje za hranicemi. Růst trhu s bunkry v Německu může mít dopad i na české firmy, zejména v oblasti stavebnictví a bezpečnostních služeb. A pokud by došlo k další eskalaci napětí v regionu, mohl by se zájem o úkryty rozšířit i k nám. Jsme na to připraveni? Pravda je, že naše veřejné kryty na tom nejsou o moc lépe než ty německé.
Incident s drony v Polsku nám připomněl, jak křehká může být bezpečnost v Evropě. V Německu se strach proměnil v akci – ať už jde o soukromé bunkry, nebo vládní plány na posílení civilní ochrany. Lze předpokládat, že pokud napětí potrvá, zájem o úkryty bude dál růst. Na základě aktuálních trendů se dá odhadnout, že i v Česku bychom mohli v příštích letech zaznamenat podobný posun, zejména pokud by došlo k dalším bezpečnostním incidentům v regionu.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Zdroj info: BBK, n-tv.de, focus.de, spiegel.de