V době, kdy válka na Ukrajině sužuje světové potravinové trhy se ukázalo, že ruské lodě nejen blokovaly export obilí, ale také pašovaly statisíce tun z okupovaných území. Vyšetřování po pádu Asadova režimu v Sýrii odhalilo, jak se nelegální obchod stal nástrojem financování agresorů. Po konci režimu v prosinci 2024 se situace změnila – Ukrajina nyní posílá humanitární pomoc právě do Sýrie.
Odhalení temné sítě pašeráků
Obilí, které mělo živit celé státy, se stalo kořistí okupantů. Od února 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, docházelo k systematickým krádežím zemědělských produktů na okupovaných územích. Podle vyšetřování agentury Associated Press a dalších médií bylo z oblastí, jako je Záporoží, odvezeno více než 212 000 tun obilí v roce 2023, což představuje hodnotu přes 46 milionů dolarů – tedy více než miliardu korun. Tyto ztráty nebyly jen ranou pro ukrajinské farmáře, ale pomáhaly financovat ruskou válečnou mašinérii.
Proč ale právě Sýrie? Asadův režim, který od roku 2000 udržoval moc díky ruské podpoře, sloužil jako ideální partner. Ruské lodě jako „Matros Pozynich“ nebo „Matros Koshka“, aktivní v letech 2022 až 2024, převážely obilí z Krymu do syrských přístavů Latákie a Tartús. Celkově vyšetřování odhalilo přes 30 lodí, které uskutečnily více než 50 plaveb do Turecka, Sýrie a Libanonu. Lodě často vypínaly automatický identifikační systém (AIS) – technologii, která sleduje jejich pohyb podobně jako GPS na moři. Právě to umožnilo utajené pašování.
Ekonomické rány a politické změny
Ruská okupace umožnila nejen zabavení úrody, ale i falšování dokumentů prostřednictvím obchodních „frontových“ firem – fiktivních subjektů, které skrývaly skutečné majitele zboží a obcházely sankce. Škody ukrajinského zemědělství dosáhly k březnu 2023 8,7 miliardy dolarů, s odhadovanými náklady na obnovu přes 60 miliard v následujících deseti letech. Na základě těchto údajů lze odhadnout, že krádeže přispěly k 20 % poklesu ukrajinského exportu obilí v sezóně 2024/2025 – z 51,1 milionu tun na 40,6 milionu.
Politicky to bylo ještě sofistikovanější. Asadův režim profitoval z těchto dodávek, které maskoval jako humanitární pomoc pro svou zemi. Ale v prosinci 2024 přišel zlom – pád režimu Bašára Asada změnil vše. Nelegální trasy přes syrské přístavy se přerušily a nová přechodná vláda navázala diplomatické styky s Ukrajinou. Jako symbolický obrat Ukrajina odeslala do Sýrie 500 tun pšeničné mouky v rámci programu „Obilí z Ukrajiny“ – iniciativy, která nejen pomáhá hladovějícím, ale i legitimizuje legální export. K říjnu 2025 mezinárodní pozorovatelé nehlásí žádné nové masivní pašování, i když vyšetřování pokračuje. Sankce EU a G7 se zpřísňují a cílí na subjekty jako syrskou státní společnost Laodicea nebo lodě pod vlajkou Komor, například „Damas Wave“.
Naděje v legálních trasách
Pašování obilí bylo nejen ekonomickou loupeží, ale i politickým nástrojem, který prodlužoval utrpení. Po pádu Asadova režimu se otevírá cesta k obnově: Ukrajina může diverzifikovat export do Afriky či Asie a Sýrie se může vrátit do světového obchodu na legálních základech. Pokud budeme společně posilovat sledování námořní dopravy a dodržování sankcí, můžeme omezit rizika.
Zdroj info: Kyiv Independent, Associated Press a Financial Times, OSN a EU dokumenty
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
