Stále více firem v ČR uvádí v inzerci pracovních míst výši nabízené mzdy, i když to u nás není povinné.
Na takovéto inzeráty totiž odpovídá v průměru o padesát procent více zájemců. Proti tomu jde argument mnohých zkušených personalistů, kteří tvrdí, že o mzdě se rozhodují až během pohovoru s uchazečem podle toho, jaké prokáže dispozice pro danou pozici.
Na Slovensku od května platí zákonná úprava, která nařizuje firmám v pracovních inzerátech zveřejňovat údaj o základní mzdě na inzerovaném místě. Proto nás tentokrát v anketě na stránkách Profesia.cz zajímalo, jak by podobné nařízení přijali zaměstnanci v České republice a co by vlastně z inzerátu chtěli o nabízené mzdě zjistit.
Výsledky hovoří poměrně jednoznačně: jen 5 procent respondentů si nemyslí, že by v inzerátech měla být uvedená nabízená mzda, ostatní jsou pro. Více než polovině z odpovídajících by ale stačila informace o minimální mzdě, kterou mohou na daném místě dostat, dalších 8 procent by chtělo znát platové rozmezí, ve kterém se budou nabídky pohybovat. Informace o základní mzdě by uvítala čtvrtina respondentů a mzdu včetně odměn by chtělo z inzerátu znát 10 procent respondentů.
A tak zatímco většina zaměstnanců by povinné zveřejňování nabízené mzdy v inzerátech uvítala, podle mnoha HR odborníků je spíše kontraproduktivní. Může vést i k tomu, že uchazečům paradoxně uškodí. K přijímacímu pohovoru se například dostaví mnohem více juniorní uchazeč, než odpovídá původnímu záměru, je ale šikovný a stálo by za to ozkoušet jeho fungování ve firmě. Personalista jej ale raději odmítne, protože mu nemůže nabídnout slibovanou mzdu, nebo musí hledat „jiná“ řešení a například vypsat novou pozici, kterou daným uchazečem obsadí. Problematické je i odhalování platové strategie před konkurencí, zveřejnění nabídky pro nově najímaného kolegu může vnést také nezdravou atmosféru do kolektivu, zvláště pokud jde o manažerské posty nebo pozice dobře honorovaných specialistů.
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
