Úvěry na bydlení rostly i loni a dosáhly rekordního objemu

rok. Z něho vyplývá, že celkový objem financování bydlení pomocí „skutečně nových hypotečních úvěrů“ a dalších nových úvěrů poskytnutých domácnostem za účelem bydlení se v roce 2018 meziročně zvýšil o patnáct miliard korun na historické maximum. Pesimistické předpovědi o výrazném propadu trhu s hypotékami se tak nenaplnily.

Indikátorem, který nejlépe popisuje rozsah dluhového financování nemovitostí bankami, je objem skutečně nových úvěrů. Ty zahrnují navýšení již dříve poskytnutých úvěrů a zejména nové úvěry, které v daném období vstoupily do ekonomiky poprvé. Objem skutečně nových úvěrů naopak nezahrnuje refinancované úvěry, které byly jinou institucí poskytnuty již dříve a u kterých došlo pouze k jejich převodu z jedné banky do druhé.
V roce 2018 banky poskytly 187 miliard korun skutečně nových hypotečních úvěrů, zatímco v roce 2017 jejich celkový objem dosáhl 174 miliard korun.Po započtení dalších půjček na bydlení (zejména nezajištěných úvěrů ze stavebního spoření) činil objem skutečně nových úvěrů na bydlení 232 miliard korun oproti 217 miliard korun v roce 2017.
Poskytovatelé a zprostředkovatelé hypoték pravidelně komentují vývoj hypotečního trhu na základě neoficiálních dat, která se od oficiálních statistik liší jak rozsahem vykazujících subjektů, tak definicí.1 Neoficiální data tak na jedné straně nezahrnují hypoteční úvěry poskytnuté stavebními spořitelnami, na straně druhé naopak započítávají do nových bankovních hypotečních úvěrů úvěry refinancované. V roce 2018 činil objem takto vyjádřených úvěrů zahrnujících skutečně nové i refinancované hypoteční úvěry 222 miliard korun, zatímco v roce 2017 to bylo 212 miliard korun. Tento údaj není v souladu s tvrzeními tržních účastníků v médiích, že objem poskytnutých hypotečních úvěrů se v roce 2018 oproti předchozímu roku snížil. Došlo k tomu pouze u refinancovaných hypotečních úvěrů, jejichž objem meziročně klesl o necelé 4 miliard korun na 35 miliard korun. Tento pokles však nesouvisí s regulací hypoték ze strany ČNB, protože ta se na refinancované úvěry nevztahuje.
Prozatím se rovněž nepotvrzují ani prohlášení tržních účastníků, že limity ukazatelů DTI (výše hypotéky vůči ročnímu příjmu žadatele) a DSTI (náklady na dluhovou službu vůči měsíčnímu příjmu žadatele) zavedené v říjnu 2018 budou mít na poskytování hypotečních úvěrů silně negativní dopad. V říjnu i v listopadu loňského roku, tedy po zavedení limitů DTI a DSTI, byly naopak měsíční objemy skutečně nových hypotečních úvěrů vyšší než v předchozím roce. V prosinci již ale začal objem nově poskytnutých hypotečních úvěrů meziročně klesat. „ Je možné, že v letošním roce k určitému meziročnímu snížení objemu poskytovaných skutečně nových hypotečních úvěrů dojde. Nebude se však nejspíše jednat o žádné drama,“ řekl Jan Frait, ředitel sekce finanční stability České národní banky.
Cílem nově zavedených limitů DTI a DSTI není primárně snížit jejich objem, ale zabránit tomu, aby si je brali příliš rizikoví žadatelé. Ti by v době zhoršení stavu ekonomiky mohli čelit předlužení a ohrozit finanční stabilitu, tedy zdraví domácích bank. Právě její zachování je vedle udržení cenové stability dalším důležitým úkolem České národní banky, který jí byl dán zákonem