Tomáš Raška: Myslet především na budoucnost je základem činnosti každého investora

Tomáš Raška je zakladatel a majoritní vlastník investiční skupiny Natland. Ta působí na českém a slovenském trhu, investuje kapitál do středně velkých firem se strategickým zaměřením na segmenty energetiky a nemovitostí – rezidenčních a multifunkčních. Spravuje majetek vlastní, svých akcionářů a kvalifikovaných investorů prostřednictvím specializovaných investičních fondů. 

„Růst, respektive spíš rozvoj a inovace, považuji za jediný udržitelný předpoklad úspěchu. Ostatně hezky to pojmenoval Steve Jobs, když říkal, že „inovace rozlišuje mezi vůdcem a následovníkem“, ale nebyl jediný. I to, že mají některé firmy svůj stabilní trh, segment a zdánlivě „klid“ neznamená, že mají rezignovat na snahu dělat věci lépe, kvalitněji,“ říká Tomáš Raška. 

Původně jste založil firmu jako firmu specializující se na fúze a akvizice. Kdy přišla změna?

Z dnešního pohledu je to skutečně „cesta do pravěku“. Byl to rok 2002 a na prvopočátku bylo především poradenství, v rámci kterého se zrodila úvaha, ale vlastně i nutnost investovat. Ono když někomu radíte, do čeho investovat, tak je logicky nejlepší závazek k co nejlepšímu výsledku investovat také, i když může jít ve srovnání s ostatními o drobné. Už nejde jen o teoretické rady se všemi disclaimery, že odpovědnost za rozhodnutí mají investoři, nikoliv poradci, ale o skutečná reálná rozhodnutí a odpovědnost. Tu poradenskou firmu jsem následně prodal managementu (dnešní APOGEO), a začal se věnovat čistě investicím. A už v tom jedu dvacet let. 

Kapitál investujete především do středně velkých firem, strategicky se zaměřujete na oblast energetiky a nemovitostí. Jaký typ energetiky má dnes investiční potenciál? 

Základní dělení v našem pojetí je Real Estate, jde převážně o rezidenční projekty  – bydlení, ale nejenom, a výnosové nemovitosti. Pak jsou to takzvané Buy-outs (Private Equity), kde naše specializace spočívá i v restrukturalizacích firem s „vadou na kráse“. Jednoduše řečeno to není tak, že by nás zajímaly jen firmy v růstu, ale naopak často pomáháme managementům a vlastníkům firem, které mají nějaký problém. A poslední nohou našeho businessu jsou finanční služby (prostřednictvím specializovaných fondů). 

Je fakt, že v rámci Private Equity sledujeme příležitosti v energetice a teplárenství, neboť máme poměrně rozsáhlé zkušenosti s transformací, restrukturalizací a rozvojem takových zařízení, spíše střední velikosti. A to jak v České republice, tak na Slovensku. Významné zkušenosti se segmentem OZE máme navíc i ze zemí jako Chorvatsko či Ukrajina. 

Když teď energetika prochází přerodem, je to správná chvíle pro investory?

Otázka spíše je, kdo je vhodný investor pro rozličné příležitosti v sektoru, který je ve fázi disrupce, v řadě oblastí jako jsou nejen výroba elektrické energie nebo tepla, ale taky technologií, akumulace, distribuce, lokálních distribučních soustav, komunitní energetiky apod. 

Co si myslíte o komunitní energetice? 

To je obecně zajímavý fenomén. Loni například komunitní energetika, tedy samovyužívání vyrobené energie, zaznamenala historicky největší rozmach, protože stát zjednodušil instalaci malých komunitních zdrojů. Zároveň může být tento typ energetiky zajímavým investičním projektem, který tak může snížit riziko výpadku sítě nebo riziko opakování razantního zvýšení cen. 

Říkáte, že za problémy firem nemůže ekonomika. Co či kdo tedy?

To, že ekonomika neroste, nebo není v optimálním stavu, nezpůsobí problémy firem. Problém způsobí špatná nebo pomalá reakce managementu či akcionářů. Samozřejmě, že to není černobílé, samozřejmě, že politická rozhodnutí mají obří vliv na to, jak podnikatelský sektor funguje. A tady já jako zastánce liberálních hodnot samozřejmě trpím. Hlavně i proto, že touha politiků něco regulovat, ovlivňovat, sankcionovat nebo dotovat, zdá se, nezná hranic.  

Je ovšem pravda, že české hospodářství plulo poměrně dlouho na vlně konjunktury. Recese, která přišla po krizi v 2008, tady byla o něco slabší než jinde. I to byl důvod, proč tuzemské firmy nebyly zcela připraveny na řešení problémů, respektive ještě i na jejich předcházení. Zkušenost s jakýmkoliv krizovým řízením podniky neměly, a ne, že by se to někde na školách učilo.

Je růst firem důležitý a jaký je dobrý a bezpečný růst? 

Růst, respektive spíš rozvoj a inovace považuji za jediný udržitelný předpoklad úspěchu. Ostatně hezky to pojmenoval Steve Jobs, když říkal, že „inovace rozlišuje mezi vůdcem a následovníkem“, ale nebyl jediný. I to, že mají některé firmy svůj stabilní trh, segment a zdánlivě „klid“, neznamená, že mají rezignovat na snahu dělat věci lépe, kvalitněji.

Myslím si, že to je „klatba“ některých evropských zemí či firem v členských státech. Když přišel management, škrtnul vývoj, výzkum a posunul to těm „levným“ do Číny, mohlo to mít nesporně hned dopad do výsledků firem, což znamenalo plácání po ramenou, bonusy. Ale z dlouhodobého hlediska víme, že tam, kde je výroba, je vývoj a inovace – a pro řadu segmentů, nebojím se říct, že pro většinu, je tato kompetence jinde, než si přejeme. Až teď horečně hledáme způsob, jak se tomu bránit…

Kdo je správný hospodář?

Ten, kdo se dívá dopředu. Myslet především na budoucnost je základem činnosti každého investora. Nemyslet jen na dnešek a netěšit se jen ze včerejších úspěchů. 

Je důležité pro nás euro či je lepší si uchovat českou korunu? 

Kdybychom to hodně zjednodušili, tak sice veřejnost stále říká, že „euro nikdy“, ale přitom o dopadech, výhodách pro jejich denní život, výdaje a náklady, málokdo přemýšlí. S eurem bychom přitom i jako společnost v eurozóně více prosperovali. Euro jsme měli mít už dávno, koruna není ani dnes samostatná. Je s eurem svázaná, jsme země závislá na zahraničním obchodě. A nemá to nic společného s národní hrdostí, jestli u hymny pláču nebo ne. Jde o praktické porovnání výhod a nevýhod, což mi chybí. Teď je to jen hra na (ne)ekonomickou strunu, pořád se říká, že je to politické rozhodnutí. Ale nemělo by být. Pokud by zde existovala argumentace koncem společné měny, to by bylo něco jiného, ale to jsem nezaznamenal….

Je Česko stále atraktivní pro investory? 

Nejsem si tím úplně jistý, a není to tak, že bych si to nepřál. Obávám se však, že konkurenční výhody nevidím úplně zřetelně, jde spíše o obecná hesla. Investor chce stabilní právní prostředí, chce mít předpoklady důležité pro svůj business – buď „levnou“ pracovní sílu a flexibilní pracovní podmínky, nebo v segmentu vzdělané, zejména technicky vzdělané lidi, jde tedy o otázku školství, případně silně rozvinutý a v rámci vize státu podporovaný technologický segment. Myslím si, že otázka daní je až úplně na chvostu, stejně tak investiční pobídky.

Jaké jsou faktory úspěchu finančních investic?

Správné načasování, znalost oboru, specializace a také správná kapitálová struktura.

Je dnes dobré investovat do e-shopů?

Tohle je asi otázka spíše na specializované investory v tomto segmentu, je tady určitě řada lokálně či globálně úspěšných hráčů a investorů.

Investujete také do startupů? Jakých zaměření?

Jedná se spíše o složku investičního portfolia, než investiční směr a strategické zaměření. Nicméně máme aktuálně v portfoliu čtyři „mladé“, zaměřené na inovace v oblastech lokačních analýz (Clever Maps), precizního zemědělství a inovací v něm (Clever Farm), využití velkých dat a automatizace v BSB (Gauss Algorithmic), nebo elektromobility (InoBat), kde máme zainvestováno u globálních investičních fondů či institucionálních finančních fondů. Z dlouhodobého hlediska další investice v tomto segmentu budou spíše pasivní, nicméně v rámci výše zmíněných investic máme u většiny z nich zájem participovat na investičních kolech i nadále.

Do čeho byste rozhodně neinvestoval?

Vždy jsem říkal, že bych neinvestoval do zbraní a hazardu, a je jedno jak dobrá investice to je, je to o přesvědčení. Ale stejně tak se snažíme vyhnout spekulativním investicím nebo investicím, kde nemáme možnost mít hlubokou znalost daného oboru, a to i v případě takových investic, kdy směřujeme do minoritní pozice (což zejména v Private Equity segmentu i preferujeme).

Děkuji za rozhovor. 

Foto: Poskytnuto 

Autor: Renáta Lucková