Karel Holas: Fanoušci nás začali pod podiem vyvolávat „Če-cho-mor!“, a nám se to zalíbilo 

Karel Holas je houslista, skladatel, zpěvák, jednatel a spolumajitel Holas Recording Barrandov s.r.o. a člen skupiny Čechomor. V Čechomoru hraje a zpívá od roku 1994. V letech 1993 až 1995 spolupracoval s A. Stivellem, se kterým natočil album Again a absolvoval s ním evropské turné. Tato spolupráce pokračovala v roce 2003 koncertem „Celtic nuit“ v Paříži na stadionu „STADE DE FRANCE“. Jako host odjel turné se světově uznávanými hudebníky jako je například Tony Levin, Suzanne Vega, Killing Joke nebo David J (Bauhaus). Kromě písniček skládá hudbu také k celovečerním filmům, k divadelním hrám, k animovaným i dokumentárním filmům.

„Naši posluchači se za ta léta asi moc nezměnili. Ti, kteří na nás chodili od začátku, naši vrstevníci, s sebou berou na koncerty nejen svoje děti, ale už i vnoučata a mladé taky ještě bavíme, tak je to fajn. A jak se změnil Čechomor? Myslím, že vyzrál a ustálil se. Máme se rádi, baví nás to spolu a naučili jsme se každou chvilku na podiu si pořádně užít,“ říká Karel Holas

Chtěl jste být vždy muzikantem? Hrál jste jako dítě rád na housle?

Až na dobu někdy kolem dvanácti let, kdy se mi líbilo hrát spíš fotbal než na housle, jsem chtěl být od malička hudebníkem.

Jste spoluzakladatelem skupiny České srdce. Jaká hudba je blízká vašemu srdci?

Hudbu miluju. Z hudebníků se mi líbí Alan Stivell, Peter Gabriel, David Bowie, hudební skladatelé Leoš Janáček, Bohuslav Martinů, Zdeněk Lukáš, Zdeněk Liška, Jiří Gemrot a další.

Čechomor slaví letos 35 let od svého založení. Jak vznikl Čechomor?

Vznikl ve Svitavách v roce 1988 a původně se jmenoval 1. českomoravská nezávislá hudební společnost. Časem, když se stávala kapela populárnější, nás začali fanoušci pod podiem vyvolávat „Če-cho-mor!“ a nám se to zalíbilo. Nejdřív jsme tak nazvali CD a pak celou skupinu. Začínali jsme na tržištích lidových řemesel, hráli jsme na ulici, pak jako předkapela známějších skupin, a teď už si ty sály vyprodáváme sami.

Jak se podle vás změnili vaši posluchači? A jak se změnil Čechomor? 

Naši posluchači se za ta léta asi moc nezměnili. Ti, kteří na nás chodili od začátku, naši vrstevníci, s sebou berou na koncerty nejen svoje děti, ale už i vnoučata a mladé taky ještě bavíme, tak je to fajn. A jak se změnil Čechomor? Myslím, že vyzrál a ustálil se. Máme se rádi, baví nás to spolu a naučili jsme se každou chvilku na podiu si pořádně užít.

Velkým průlomem byl nápad paní Stehlíkové z vydavatelství, která měla nápad spojit symfonický orchestr a Čechomor. Jak na tu dobu vzpomínáte?

Vlastně to napadlo našeho kamaráda Petra Ryvolu. Oslovil nás, abychom pro firmu SAP zahráli v Rudolfínu s Collegiem českých filharmoniků naše písničky. Byl to na tu dobu originální projekt, tehdy ještě všichni nehráli s orchestrem, jako dnes. A z tohoto nápadu pak vzešlo všechno ostatní, jako třeba oslovení Jaze Colemana a natočení oceňovaného CD Proměny. A v tu chvíli se objevila Ivanka Stehlíková, která nám pomohla za firmu Universal s produkcí a vydáním CD Proměny i v Japonsku.

Spolupracoval jste také s A. Stivellem. V roce 1993 jste s ním absolvoval evropské turné 1993 a o 10 let později jste společně vystupovali na koncertu „Celtic nuit“ v Paříži na stadionu „STADE DE FRANCE“. Jak na tuto spolupráci vzpomínáte? 

Spolupráce s Alanem byla pro mě zásadní. Díky němu jsem si uvědomil, co všechno by bylo možné udělat s českou a moravskou lidovou písní. A tomu jsem se potom začal věnovat naplno v Čechomoru s Frantou Černým, se kterým jsme už upravili hodně lidových písní.

Jako host jste odjel turné se světově uznávanými hudebníky jako je například Tony Levine, Suzanne Vega, Killing Joke nebo David J (Bauhaus). Jak vnímají významní světoví hudebníci českou hudební scénu?

Z mé zkušenosti vím, že hudbu, kterou od nás znali, vnímali velmi pozitivně. Jaz Coleman mi na podobnou otázku odpověděl velmi jednoduše: Vy máte mezi Dunajem a Labem tak překrásný melodie, který vám může závidět celý svět. 

Všichni stárneme, Čechomor zraje. Jak moc zraje?

Čechomor zraje jako víno.

Letošní speciální turné jste zahájili v červnu ve Velké Chuchli spolu s Lucií Bílou a kapelou Cirkus Brothers. Jak k takovému spojení žánrů došlo?

Loni jsme se rozhodli, že by bylo fajn si takhle zahrát dohromady a 28. června se to skutečně stalo. Koncert ve Velké Chuchli dopadl přesně tak, jak jsme doufali. Lidi se dobře bavili a doufám, že se to bude opakovat i na dalších koncertech, které nás s Luckou Bílou teď v létě ještě čekají.

Kde budete s turné dále vystupovat?

4. srpna jsme hráli na zámku v Jindřichově Hradci, 19. srpna ve Strážnici a poslední společný koncert máme 27. srpna v Jihlavě.

Jak náročné je v současnosti podnikat v kultuře?

Myslím, že máme ještě co nabídnout, pořád máme s Frantou a s klukama nápady, jak udělat radost těm, kteří nás poslouchají, k tomu máme opravdu skvělý tým, který za námi stojí, takže zatím nás podnikání v kultuře těší a přes všechny překážky jdeme kupředu doslova s písní na rtech…

Jste také jednatelem nahrávacího studia. Je těžké v současnosti postavit a provozovat vlastní studio? 

Je to stejné, jako když se rozhodnete podnikat v čemkoliv. Když vás to baví a máte kolem sebe odborníky, na které se může spolehnout, je to splněný sen.

Jak nové technologie ovlivňují současnou hudbu a kulturu? 

Hodně. Dnes nepotřebujete celou mašinérii vydavatelů atd. Stačí vyprodukovat píseň a sám ji můžete nabídnout posluchačům přes sociální sítě. Háček je v tom, mít dobrý nápad.

Co plánujete po letošním turné?

Trochu si odpočneme a pak se hned vrhneme na přípravu vánočního turné, na kterém si zase zahrajeme s Martinou Pártlovou. 

Děkuji za rozhovor.

Foto + Zdroj: Renata Lucková