Rozhovor s Janou Kapounovou, spoluzakladatelkou festivalu Czech Space Week a ESA Business Applications Ambassador pro Českou republiku.
„O zřízení kosmického inkubátoru ESA BIC Česko usilovalo několik let, než jsme finálně dovedli tento proces do zdárného konce a v roce 2016 jsme slavnostně inkubátor otevřeli. Bylo proto potřeba souhra několika podmínek, mezi nimiž byla nutnost zajištění finanční spoluúčasti na provozu inkubátoru, která se samozřejmě pojí s politickou vůlí inkubátor zde zřídit. Také jsme museli zajistit prostory a infrastrukturu, namyslet celý proces inkubace tak, aby byl funkční i přestože je administrován státním sektorem, což může občas působit jisté časové prodlevy z hlediska správních procesů. Nicméně povedlo se a dneska už inkubátor úspěšně funguje 8 let ve dvou pobočkách v Praze a v Brně,“ říká Jana Kapounová.
V letošním roce slaví Česká republika 15 let členství v Evropské kosmické agentuře (ESA). Co to pro ČR znamená?
Členství České republiky v Evropské kosmické agentuře sebou přináší řadu výhod a možností pro rozvoj kosmických aktivit. České subjekty se už 15 let mohou podílet na různých kosmických projektech, misích, ale i spolupráci na vývoji, vědeckých experimentech a technologických inovací. Za těch 15 let jsme získali ohromné know – how, nové kompetence, vyrostlo tady několik desítek kosmických firem, a pokud budeme i nadále vhodně využívat prostředky a výhody, které z členství v ESA plynou, z Česka se s pokračujícím trendem může stát kosmická velmoc.
Novou kapitolou je zřízení podnikatelského inkubátoru ESA BIC. Jak náročné bylo jeho zřízení?
O zřízení kosmického inkubátoru ESA BIC Česko usilovalo několik let, než jsme finálně dovedli tento proces do zdárného konce a v roce 2016 jsme slavnostně inkubátor otevřeli. Bylo proto potřeba souhra několika podmínek, mezi nimiž byla nutnost zajištění finanční spoluúčasti na provozu inkubátoru, která se samozřejmě pojí s politickou vůlí inkubátor zde zřídit. Také jsme museli zajistit prostory a infrastrukturu, namyslet celý proces inkubace tak, aby byl funkční i přestože je administrován státním sektorem, což může občas působit jisté časové prodlevy z hlediska správních procesů. Nicméně povedlo se a dneska už inkubátor úspěšně funguje 8 let ve dvou pobočkách v Praze a v Brně.
Do dneška inkubátor podpořil přes 50 startupů. Podle čeho jste startupy zařazovali do inkubátoru?
Máme propracovaný dvoukolový hodnotící systém. Startup předloží v rámci přihlášky poměrně obsáhlou dokumentaci, kterou nejprve vyhodnotíme z hlediska formální správnosti, následně kvality obsahu, a poté případné nedostatky může žadatel objasnit v rozpravě s hodnotícím boardem, složeném z řad zástupců zřizovatelů inkubátoru a samozřejmě zástupců ESA a hostů s poradním hlasem- expertů na určitá témata. Při výběru pak zvažujme několik hodnoticích kritérií, mezi něž patří funkční business plán, inovativnost, technické řešení a samozřejmě relevance kosmických technologií v navrhovaném produktu či službě.
Kosmický průmysl je přesně ten druh průmyslu s vysokou přidanou hodnotou. Je to budoucnost ČR?
Nepochybně. Jedná se o obor s rostoucím potenciálem, ale jeho budoucnost České republice závisí na schopnosti využít své technologické a výzkumní kapacity a integrovat se do mezinárodního kosmického trhu. Rozvoj kosmického průmyslu je sice náročný proces, který vyžaduje investice, dlouhodobou vizi a strategický plán, ale velkou část už máme za těch 15 let členství v ESA za sebou i díky odborné koordinaci ze strany Ministerstva dopravy, které má tuto agendu na starosti. Už dnes tak vidíme pozitivní ekonomické dopady kosmických aktivit v Česku. Pokud tak bude nadále příznivá politická vůle a budeme do tohoto průmyslu investovat. Česku se to bohatě vrátí. Např. jen finančního pohledu dle analýz ESA má každé investované euro návratnost 5x – 10x.
Co může podle vás nabídnout vesmírný průmysl?
Ta paleta aktivit je opravdu široká, od stavby raketových komponent, družic a sond, přes využití satelitních dat, drony či příprava experimentů pro astronauty na Mezinárodní vesmírné stanici. Naše firmy dělají vývoj letového hardwaru, elektroniku, software, výrobu, v čistých prostorách tu probíhá i integrace. Naše firmy už nejsou jen zjednodušeně řečeno dodavatelem menších součástek do raket, ale dneska jsme schopni dodávat celé systémy, připravit vlastní misi. Naše produkty a služby vyvážíme do celého světa a máme v něm své jméno. Myslím, že máme být v tomto ohledu v Česku na co hrdí.
Letos se konal průmyslový den Space2Business, který je již druhým rokem nedílnou součástí Czech Space Weeku. Jak úspěšný byl?
Průmyslový den je v podstatě integrální součástí Czech Space Weeku už od prvního ročníku, ale že se z toho stane úspěšná mezinárodně vyhledávaná akce nás v té době určitě ani nenapadla. První ročník byl spíš o tom, že se poprvé kosmický průmysl potkal na jednom místě, kde jsme vytvořili podmínky pro podporu jejich vzájemné spolupráce. Další ročníky jsme postupně začali přizvávat i firmy ze sousedních zemí, primárně ze zemí V4 a vzhledem k rostoucímu zájmu jsme postupně došli k odvážné myšlence formálně zavést tuto akci do pomyslného mezinárodního space kalendáře. V loňském roce jsme tak vytvořili brand Space2Business, jako prostor pro vesmír a pro podporu podnikání ve vesmírů bez ohledu na zemi, ze které návštěvník přichází, protože v kosmickém sektoru je klíčová spolupráce. Letošní ročník byl z mého pohledu velmi úspěšný, povedlo se nám připravit zajímavý program plný inspirativních lidí, místnost pro B2B schůzky byla neustále plně obsazená a akci navštívili účastníci z více jak 30 zemí z celého světa od Japonska, přes Maledivy až po Kanadu.
Úzká spolupráce mezi průmyslem a vědci pomůže vytěžit potenciál českého kosmického průmyslu na maximum. V čem vidíte tento potenciál?
Vědci přinášejí do průmyslu nové myšlenky a technologické inovace. Spojení vědeckých poznatků s průmyslovými zkušenostmi umožňuje vytvářet pokročilé technologie pro kosmický průmysl, jako jsou lehčí a odolnější materiály, vylepšené senzory či sofistikovanější software. Spolupráce mezi vědeckými institucemi a průmyslem může těžit z bohatých zkušeností a know-how a vést k vytváření inovativních a konkurenceschopných řešení pro vesmírné aplikace.
Jak se hledá vědec, který skloubí průmysl a vědu?
Propojení průmyslu a vědecké sféry občas může být trochu oříšek, protože se jedná o dva úplně odlišné světy. Vytvoření silného partnerství tak zákonitě chvíli trvá a je potřeba obrnit se trpělivostí a pochopením na obou stranách. Myslím ale, že se to u nás povedlo a spolupráci vědců a našich firem je vidět čím dál častěji. Specificky tým z Vesmírů pro lidstvo na Akademii věd ČR je výborným partnerem našich firem a společně připravují řadu misí, např. nesmírně náročná mise Plato zkoumající exoplanety, mise LISA pro studium gravitačních vln, nebo třeba česká mise LUGO směřující k měsíci, která bude monitorovat jeho podzemí a hledat tak přirozený štít proti radiaci pro budoucí vesmírné průzkumníky.
Festival přivítal také zástupce firem z energetického sektoru. Budou dál součástí festivalu?
Hledání inovativního využití kosmických technologií v nekosmickém sektoru je téma, které nás postupně zajímá víc a víc. Letos jsme se zaměřili na energetiku a udržitelnost, což je určitě jedno z našich prioritních témat, které chceme posouvat dál.
Co pro vás znamená ekotechnologie pro udržitelný rozvoj?
Kosmické technologie hrají klíčovou roli v monitorování a využívání obnovitelných zdrojů energie, optimalizaci energetických systémů a v podpoře výzkumu nových energetických zdrojů, což může přispět k rozvoji udržitelných a čistých energetických technologií na Zemi. Konkrétně můžeme např. monitorovat solární aktivity, což je klíčové pro provoz solárních elektráren a sítí, z družicových dat také monitorujeme infrastrukturu jako jsou rozvodné sítě, elektrárny a další zařízení, což umožňuje lepší plánování údržby a prevence poruch. Družicová data mohou být využita třeba i k optimalizaci umístění větrných elektráren a zvýšit tak jejich výkon, stejně tak i pro geotermální zdroje. Družicový navigační systém zase umožňuje sledování a navigaci vozidel bez posádky a může usnadnit automatizaci údržby infrastruktury. V neposlední řade pak kosmické technologie mohou poskytnout důležitá data pro výzkum nových zdrojů energie. Paleta je tedy opravdu široká a s ohledem na dopady klimatických změn, a taky na často skloňovaný Green Deal patří kosmické technologie k těm, o které bychom se v tomto ohledu měli začít víc zajímat.
Zastáváte též pozici ESA Business Applications Ambassador pro ČR. Co je vaší náplní?
Jako ESA Ambasador hledám v Česku nové projekty komerčního využití kosmických technologií tady na Zemi v nekosmické oblasti jako je mobilita, turismus, zemědělství, ale i třeba zmírnění dopadů klimatických změn a řada dalších. Mojí rolí je aktivně vyhledat firmy působící v nekosmickém sektoru, které mohou a chtějí ve svém produktu či službě inovativně využít kosmické technologie. ESA pro aplikační projekty poskytuje finanční podporu a mojí rolí je také pomoct potenciálním žadatelům s procesem žádosti a s realizací projektu. Jsem takový prostředník mezi firmou a ESA. Nejprve je však potřeba nekosmickým firmám ukázat možnosti, jaké jim space nabízí. I z toho důvodu v rámci příprav Czech Space Week dbám o to, aby téma využití space v nekosmických oblastech více rezonovalo. Letos to tedy byla energetika a udržitelnost.
Už se chystáte na další ročník Czech Space Week?
Už jsme zahájili první diskuze s našimi stálými partnery o podobě příštího ročníku. Termín ještě nemáme, ale nepochybně to bude opět týden nabitý novinkami z kosmického sektoru, inspirativních příběhů a příležitostí ke spolupráci. Sama se moc těším, co nového další rok přinese.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Janou Kapounovou
Autor: Renáta Lucková