Covidová krize sice umožnila řadě malých tuzemských prodejen se opět nadechnout a zastavila jejich dlouhodobý úbytek. Kritickou situaci v českém retailu to však nevyřešilo. Stále totiž existuje celá řada zásadních problémů, kterými je potřeba se co nejdříve zabývat. Budoucí vláda by jejich řešení měla nabídnout v komplexní zákonné úpravě o obchodu s potravinami v České republice.
Zákon o významné tržní síle
Klíčovou legislativní úpravou pro tuzemský retail je zákon o významné tržní síle. Ten sice v roce 2018 prošel novelou, změna však byla pouze jednostranná. Chráněni jsou sice malí čeští výrobci vůči nadnárodním obchodním řetězcům, novela se ale vůbec nevěnuje praktikám nadnárodních dodavatelů a výrobců vůči malým českým obchodníkům. Nadnárodní společnosti na ně přitom uplatňují jiné podmínky než na zahraniční řetězce, se kterými mohou spolupracovat ve více zemích.
České obchody tak mají dvě možnosti – buď přistoupí na nevýhodné podmínky v podobě vysokých nákupních cen, nebo je odmítnou. To pro ně ale znamená vyřazení řady populárních produktů z nabídky, a tedy i odliv možných zákazníků jinam. S sebou to logicky nese nižší tržby a existenční problémy. Pokud tedy budoucí vláda chce pomoci českému obchodu s potravinami, měla by v rámci komplexní zákonné novely chápat jako významnou tržní sílu také nadnárodní výrobce potravin.
Podnákladové ceny
Součástí velkého zákona o potravinách by jednoznačně měla být také problematika podnákladových cen. Tato praktika je dlouhodobě typická pro zahraniční obchodní řetězce, které ji zneužívají zejména u základních komodit, například mléka, pečiva, mouky či cukru. Tyto položky prodávají za ceny, za které není možné je ani vyrobit, natož zpracovat a prodat danému distributorovi.
Na tento problém musí být v budoucnu jasně pamatováno v zákoně. Jedná se o nekalou praktiku, která v konkurenčním boji znevýhodňuje malé české obchodníky. Ti v tomto směru nemohou konkurovat zahraničním řetězcům nejen kvůli horším podmínkám ze strany výrobců, ale také proto, že zkrátka dodržují zákon o podnikání, podle kterého musí obchodník při prodeji generovat zisk. U prodeje za podnákladové ceny se tak ovšem dít nemůže. Řešení tohoto problému se přitom nabízí – výrazné postihy od finančního a antimonopolního úřadu.
Finanční podpora prodejen v malých obcích
Změna zákona o významné tržní síle a potírání dumpingových cen nebudou samy o sobě dostačující. V Česku totiž stále existují stovky obcí s méně než tisíci obyvateli, kde obchody s potravinami buď zanikly nebo jsou vážně existenčně ohroženy. Právě hranice tisíce obyvatel je přitom z hlediska kupní síly klíčová pro to, aby provozovna mohla dlouhodobě ekonomicky fungovat. Nutná je proto finanční podpora těchto prodejen.
V současnosti se již objevují první signály v podobě dotací, ty však reálně mohou zachránit pouze jednotky provozoven. Ohrožených jsou jich ale stovky, podpora tedy musí být nejen násobně vyšší, ale také odstupňovaná dle počtu obyvatel dané obce. Pohybovat by se měla v desítkách tisíc měsíčně na prodejnu. Zároveň není nutné, aby se na dotačních programech podílel pouze stát. Pomoci totiž mohou i nadnárodní obchodní řetězce. Místo toho, aby jejich zisky odcházely kompletně do zahraničí, může být jedním z řešení stanovení zvláštní daně z jejich zisku, která by byla následně přerozdělena nejvíce ohroženým prodejnám.
Sjednocení daňových sazeb
Nejen malí obchodníci, ale i větší české sítě jsou dlouhodobě zatěžovány odlišnými daňovými sazbami u jednotlivých komodit. Znamená to zbytečně zatěžování pracovníků při zkoumání, do jaké sazby DPH patří konkrétní prodávaný produkt. Nutno přitom dodat, že někdy se na tom neshodnou ani rozhodčí státní instituce. Ideálním řešením je proto místo tří různých sazeb DPH mít pouze jednu, klidně tu nejvyšší.
Zahraniční obchodní řetězce ostatně prodávají své zboží s obchodní přirážkou 140 procent. Zákazník tedy nemá vůbec šanci poznat, že by se do výsledné ceny vůbec promítnul rozdíl například šesti procentních bodů sazby daně z přidané hodnoty. Efekt z hlediska ceny bude při sjednocení DPH zanedbatelný, českým obchodníkům to však ulehči jejich fungování.
Komplexní přístup
Výše uvedené body shrnují nejpalčivější problémy, se kterými se momentálně čeští obchodníci s potravinami potýkají. Budoucí vláda by se jim měla v následujících měsících prioritně věnovat, ideálně pomocí komplexního zákona o potravinách v Česku, který by obsahoval nejen výše zmíněné podněty. Mezi další patří například problematika otevírací doby v neděli, či dvojí kvality potravin. Zároveň na zákonodárce apelujeme, aby se při tvorbě legislativy obrátili na odborníky z prostředí českých obchodníků. Právě ti o této problematice vědí nejvíc, denně se s ní setkávají a mohou tedy nabídnout nejlepší možná řešení.
ROMAN MAZÁK, předseda Družstva CBA CZ
Foto: Pixabay
Zdroj: LESENSKY.CZ s.r.o.
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
