Dodanění zahraničních „matek“ by mohlo poškodit pověst Česka

Rozhovor s Michalem Skořepou, ekonomickým analytikem České spořitelny
Je pro českou ekonomiku dobré přijetí eura? Způsobí nedostatek zdrojů na pracovním trhu zásadní zpomalení růstu? Jaká by měla být opatření proti velkému odlivu peněz do „matek“ zahraničních firem a je vhodné vůbec zasahovat? Může delší „bezvládí“ zásadně ovlivnit růst ekonomiky? Analytika České spořitelny Michala Skořepy se ptali uživatelé na Facebooku.
Někteří ekonomové mluví o tom, že máme šanci dosáhnout podobného ekonomického růstu jako před časem Irsko. Jaká je pravděpodobnost, že se to stane? Co by pro to vláda musela udělat?
Především je třeba mít na mysli, že Irsko je v mnoha ohledech velice speciální ekonomika. Je to dáno zejména jeho daňovým systémem. Čísla o irské ekonomice jsou tím pádem velice zkreslená účetními rozhodnutími řady obřích nadnárodních koncernů, které mají v Irsku své filiálky. Tento problém vyhřezl v plné síle v roce 2015, kdy bylo Irsko nuceno ohlásit tempo růstu HDP ve výši nevídaných 26 % (rok předtím 8,5 %, rok potom 5,2 %). Pokud ale vezmeme průměrný růst v období 2001–2014, pro Irsko vychází 2,8 % a pro Česko 2,5 %. To vlastně není velký rozdíl, co myslíte?
Způsobí nedostatek zdrojů na pracovním trhu zásadní zpomalení růstu?
Určité zpomalení určitě z této strany přijít může, ale zrovna tento typ zpomalení by nám podle mého názoru neměl vadit. Nejde přece o to, vykazovat co nejvyšší růst HDP. Jde o to, aby každý, kdo chce pracovat, dokázal brzy najít práci a vydělával v ní přiměřené peníze. Dnes téměř každý, kdo pracovat chce a je pro práci použitelný, už pracuje. Víc už ze sebe zkrátka v tuto chvíli nevymačkáme. To ale neznamená, že není prostor pro další růst HDP: tento prostor je v navyšování produktivity práce. A v rámci takového růstu je pak samozřejmě hned další otázka, kolik si z toho růstu zaslouží zaměstnanci. Naopak nevidím žádný velký smysl v tom, řešit nynější nedostatek lidí tím, že si další lidi „dovezeme“. Firmy by sice naplnily více zakázek, ale s tím související dodatečné mzdy by šly do značné míry mimo Česko, a hlavně by s příchodem cizinců (pokud by šlo o relevantně velké množství, tedy desítky tisíc lidí) začaly hrozit různé mimoekonomické (sociální, školské, kulturní atd.) problémy.
Jak zpětně hodnotíte devizové intervence ČNB? Nemyslíte si, že nákup eur (v hodnotě stovek miliard korun), která s ukončením intervencí okamžitě znehodnocují, může poškodit českou ekonomiku?
Na úvod přiznání: do loňského roku jsem pracoval léta v ČNB jako poradce bankovní rady, takže jsem měl k oněm intervencím poměrně blízko (takže možná nejsem nestranný soudce). Myslím si, že tento manévr pomohl ČNB upevnit renomé centrální banky, která nenechá inflaci dlouhodobě se toulat daleko od inflačního cíle. Díky tomu zesílila pověst české ekonomiky jako místa, kde se dá docela rozumně plánovat na delší dobu. A to je základní podmínka pro rozvoj podnikání, ať už jde o příchod investorů z ciziny nebo o zesílení domácího podnikatelského stavu. Za určitou chybu (která ale byla dána nezvyklostí toho manévru) zpětně považuji, že kurzový závazek byl v každou chvíli vyhlášen jen na několik málo čtvrtletí, takže většina hráčů se mu nepřizpůsobila tak, jak ČNB doufala. Bližší komentář lze najít na mém blogu (http://blog.aktualne.cz/blogy/michal-skorepa.php…).
Které reformy Andreje Babiše mohly reálně přispět k pozitivnímu výsledku hospodaření ČR, jejž si tak rád připisuje?
I kdybychom třeba nechtěli tak úplně věřit zářným číslům, která uvádí Ministerstvo financí, je myslím třeba přiznat, že EET, a zejména kontrolní hlášení k lepšímu výběru daní přispěly. Ale na exaktní hodnocení je ještě brzo – už jen proto, že tato opatření mohou mít dlouhodobější efekty, které teprve přijdou.
Může delší „bezvládí“ zásadně ovlivnit růst ekonomiky? Ovlivnilo například dlouhé sestavování vlády v Belgii jejich růst?
Myslím, že hodně záleží na kvalitě celé státní správy. Pokud je na úrovni, pak i mnohaměsíční bezvládí nemusí být nijak zvlášť vidět. Problémem je ale nejistota, kterou to v celé ekonomice vytváří, protože není jasné, kdy a v jaké podobě dojde k různým důležitým rozhodnutím. Belgie svým mnohaměsíčním bezvládím nijak zvlášť neutrpěla.
Jaký může mít vliv nízká nezaměstnanost na růst ekonomiky v dalších letech? A co by znamenalo ztížení podmínek pro získání práce zahraničních pracovníků pro českou ekonomiku?
Nezaměstnanost je teď myslím pod veškerými odhady rovnováhy na trhu práce. Jinými slovy, lze očekávat rychlý růst mezd, který nás vrátí zpátky k této rovnováze: prožíváme období jako z ekonomické učebnice. Rychlý růst mezd už nastal, což povede k tomu, že práce pro firmy zdraží. Nezaměstnanost se časem zase zvýší a vedle toho firmy budou chtít zdražovat, na což už teď reaguje ČNB zvyšováním úroků. Dlouhodobější efekt by mohl být ten (a určité signály v tomto směru už přicházejí), že firmy se jaksi „naštvou“ a mnohem rychleji než dosud začnou zdražující lidskou práci nahrazovat roboty. Jde o zdravý proces, jen bude dobré, aby nebyl příliš šokový a aby na to byl připraven český školský, a hlavně rekvalifikační systém. A na častější změny zaměstnání musejí být psychicky připraveni taky samotní zaměstnanci.
K jakým úsporám pro stát by mohlo dojít digitalizací voleb? Tuny tištěných lístků, které jdou rovnou do koše, honoráře pro komisi, o časových nákladech nás všech ani nemluvě… Kolik nás to plýtvání stojí?
Přiznám se, že jsem žádný propočet nedělal ani neviděl. Ve srovnání s jinými neefektivnostmi (např. krajské zakázky na opravy silnic po zimě) to nebude nijak závratná částka. Ale určitě s vámi zcela souhlasím, že digitalizaci potřebuje česká veřejná správa jako sůl.
Je pro českou ekonomiku dobré přijetí eura?
Pro českou ekonomiku samotnou by přijetí eura bylo myslím poměrně neutrální věc, tj. mělo by to výhody (nižší náklady v oblasti směnárenských služeb, jednodušší účetnictví nadnárodních firem atd.) i nevýhody (nemožnost v případě potřeby na přechodnou dobu pohnout kurzem). Vedle toho jsou tady ale i jiné faktory – zejména nedořešenost otázky sdílení ztrát států a finančních sektorů a také riziko oslabení dohledu nad českým finančním sektorem v rámci bankovní unie. Celkově bych tedy byl spíš pro odklad vstupu do eurozóny. Ale není to pro českou ekonomiku úplně klíčová věc, máme tu důležitější „domácí úkoly“.
Co navrhujete za opatření proti velkému odlivu peněz do „matek“ zahraničních firem v posledních letech? Je potřeba zasahovat? Zájem nás všech je předpokládám udržet peníze doma, aby stát mohl bohatnout. Jakou to má druhou stranu mince? Nezaměstnanost?
Všichni známe návrhy na dodatečné zdanění některých sektorů, které posílají do ciziny hodně peněz. Pokud bychom se touto cestou vydali, odvrácenou stranou bude poškození pověsti České republiky: před lety jsme se s investory dohodli na nějakých pravidlech hry, ale teď, když jim jejich sázka na dobrý výhled české ekonomiky vychází, chceme pravidla přepsat. Já osobně si umím představit spíš daňové pobídky v „estonském stylu“, tedy pobídky pro to, aby investoři měli chuť peníze investovat zpátky v Česku. A hlavně bych se snažil podpořit růst domácích podnikatelů a investorů, kteří budou jednou třeba i lepší než ti zahraniční. Prvními vlaštovkami jsou třeba Avast nebo Linet. A v odvětvích, kde panují místní monopoly, a tedy dlouhodobě zajištěná poptávka bez podnikatelského rizika, bych určitě výrazně zlepšil regulaci zisků – tam jde o zisky skutečně nezasloužené.
Co by znamenalo zavedení sektorové daně pro českou ekonomiku? Je možný scénář, kdyby daň měla opačný efekt (banky by méně investovaly, aby svým akcionářům zaslaly stejný podíl na zisku jako v minulých letech)? A jaký je vlastně obvyklý podíl toho, kolik banky v Česku utratí a kolik pošlou do zahraničí?
Dopad speciální bankovní daně by nejspíš byl rozložen do více položek: banky by méně investovaly, pomaleji by budovaly kapitál (čímž by se zbrzdilo úvěrování) a částečně by zdražily své služby, tj. dopad by přenesly na firmy a domácnosti. Sektorová daň by se ale nemusela týkat zrovna bank. Z hlediska poměru peněz, které odtečou z Česka na dividendách, a peněz, které tady zůstanou jako reinvestice, jsou totiž daleko většími „upíry“ oblasti energetiky, vodárenství, telekomunikací a obchodu.

O Michalu Skořepovi
Ekonomický analytik České spořitelny se slabostí pro popularizaci ekonomie, hudbu, filmy Karla Zemana, cestování, čaj naan a spoustu dalších věcí. Člen představenstva České společnosti ekonomické, v období 2010–2012 její prezident. Přednášel na půdě IMF, OECD a dalších zahraničních institucí. Autor učebnice finanční gramotnosti pro ZŠ, vysokoškolské učebnice behaviorální ekonomie a spoluautor dvou knih ekonomických pohádek pro malé děti. Realizoval cca 50 seminářů finanční a ekonomické gramotnosti pro učitele po celé ČR.
Zdroj: Facebook České spořitelny; redakce okrajově editovala gramatické a stylistické textové části pro jejich lepší ucelenost, nezasahovala do obsahové stránky textu; nebyly využity dotazy všech uživatelů.