Ministerstvu pro místní rozvoj byl v prosinci loňského roku doručen český překlad dokumentu, kterým Brusel reaguje na české stanovisko k závěrečné auditní zprávě ke střetu zájmů předsedy vlády Andreje Babiše.
Jaký vliv má obsah tohoto dokumentu na zemědělské dotace pro Agrofert? Co k jeho obsahu říká Státní zemědělský intervenční fond (SZIF)? A jaký případný postup zvolí SZIF při schvalování a vyplácení dotací? Nejen na to jsme se ptali generálního ředitele SZIF Martina Šebestyána.
Začněme u zmíněného dokumentu. Jaké stanovisko k němu zaujmete?
Musím upřesnit, že navzdory zprávám z médií jde o dokument, který se netýká tzv. auditu zemědělských dotací. Jedná se o závěry, které se vztahují mj. na dotace poskytované Ministerstvem průmyslu a obchodu. Proto ani nemám tento dokument k dispozici a nemohu se k němu blíže vyjádřit. V rámci obou probíhajících auditů je poskytování dotací řešeno na odlišném právním základu – nelze tedy obecně konstatovat, že závěry prvního auditu se uplatní rovněž ve vztahu k dotacím poskytovaným ze strany SZIF.
Jaký je tedy současný stav auditu zaměřeného na poskytování zemědělských dotací?
Auditní šetření stále probíhá, bylo by proto prozatím předčasné činit jakékoliv závěry. S auditory Komise se snažíme aktivně komunikovat a spolupracovat. Jsme přesvědčeni, že SZIF při poskytování dotací vždy postupoval správně, tedy v souladu s českými zákony i unijními předpisy.
Přesto, měly prozatímní závěry auditního šetření vliv na vyplácení dotací společnostem z holdingu Agrofert? Dochází v současné době k vyplácení dotací?
Samozřejmě, že měly. Na základě předběžných závěrů auditního šetření SZIF pozastavil vyplácení dotací společnostem z koncernu Agrofert schválených po dni nabytí účinnosti zákona o střetu zájmů (pozn.: zákona „lex Babiš“, ust. § 4c), tedy po 9. únoru 2017. K tomuto kroku jsme přistoupili zejména z předběžné opatrnosti a za účelem ochrany finančních zájmů České republiky i Evropské unie.
Na základě dodatečných analýz problematiky jsme následně uvolnili vyplácení dotací pro období od 9. února 2017 do 1. srpna 2018. SZIF nicméně po dohodě se zástupci Komise setrvává v režimu předběžné opatrnosti a společnostem z koncernu Agrofert nevyplácí dotace schválené od 2. srpna 2018, kdy vstoupilo v platnost nové unijní finanční nařízení (pozn.: nařízení č. 2018/1046).
Z jakého důvodu byly společnostem z holdingu Agrofert vyplaceny dotace schválené v období od 9. února 2017 do 1. srpna 2018?
Předně je třeba říci, že SZIF, jakožto správní úřad, musí postupovat v souladu s právními předpisy. V rámci poskytování dotací je proto povinen vycházet z právní úpravy platné a účinné v době rozhodování o konkrétní žádosti o dotaci.
SZIF přistoupil k vyplácení těchto dotací, neboť dle jeho právního názoru nebyl a není dán legitimní právní důvod k tomu, aby je i nadále zadržoval. Tento postup se opírá mj. o konstantní rozhodovací praxi správních soudů.
Budou tyto dotace Komisí následně proplaceny?
Jsem toho názoru, že ano. V návaznosti na rozhodnutí SZIF Komise zpočátku pozastavila průběžné platby na čtyři projekty, v nichž o poskytnutí dotace žádaly společnosti z koncernu Agrofert. Tento postup Komise odůvodnila poskytnutím dotací v rozporu s uvedeným zákonem o střetu zájmů. Na základě úspěšné žaloby České republiky podané na základě výsledků bilaterálního jednání nicméně Komise následně uvolnila průběžné platby na tři projekty, které byly schváleny ještě před nabytím účinnosti novely zákona o střetu zájmů. V současné době tedy ze strany Komise zůstává pro údajný střetu zájmů pozastavena pouze jediná platba, která je předmětem druhé žaloby České republiky proti Komisi. Řízení o podané žalobě u Soudního dvora Evropské unie je nicméně pro tuto chvíli přerušeno, a to až do okamžiku, kdy Komise definitivně rozhodne o tom, zda bude předmětná platba vyloučena z unijního financování, nebo bude nakonec proplacena.
Jaký právní názor tedy zastává SZIF k namítanému poskytování dotací v rozporu se zákonem o střetu zájmů?
Zastáváme konstantní právní názor, podle něhož se zákona o střetu zájmů na SZIF nevztahuje. Předmětné ustanovení zákona o střetu zájmů dopadá pouze na dotace poskytované ze státního rozpočtu podle zákona o rozpočtových pravidlech. Dotace, které jsou předmětem auditního šetření, jsou ale poskytovány podle zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu. Zásadní přitom je, že SZIF tyto dotace poskytuje ze svého vlastního rozpočtu, což opakovaně potvrdil i Nejvyšší správní soud. Jsem proto přesvědčen, že SZIF vždy poskytoval (a poskytuje) dotace zcela v souladu s českou právní úpravou střetu zájmů.
Proč se tedy SZIF rozhodl nevyplatit dotace i za zbývající období?
Z důvodu předběžné opatrnosti. K auditnímu šetření přistupujeme se vší vážností a profesionalitou. Vzhledem k tomu, že jsou posuzována celkem tři časová období, během nichž platily různé kombinace českých i unijních předpisů, je celá problematika velmi komplikovaná a nejednotná. Ať už tedy bude konečné rozhodnutí jakékoliv, je naším cílem, aby byl další postup SZIF založen na podrobném a kvalifikovaném posouzení každého jednotlivého případu.
Na Ministerstvo průmyslu a obchodu byla podána žaloba pro nečinnost, které Městský soud v Praze vyhověl a uložil ministerstvu povinnost rozhodnout o žádosti o podporu do 60 dnů od právní moci rozsudku. Na SZIF byla podána obdobná žaloba. Je podle Vás postup SZIF v pořádku?
SZIF vždy postupuje v souladu se zásadou dobré správy. Nejedná se tak o časovou prodlevu způsobenou nečinností úřadu, ale o důsledek rozsahu a odborné náročnosti této problematiky.
Uvědomme si, že se nezabýváme pouze posuzováním střetu zájmů. SZIF kromě administrace a poskytování finanční podpory dotací z národních či unijních zdrojů také činí opatření reagující na dopady nečekaných přírodních a jiných vlivů na české zemědělství (provádí intervenční nákupy zemědělských výrobků a potravin), propaguje kvalitní zemědělské výrobky a potraviny nebo podporuje zdravou výživu – to vše za účelem podpory, ochrany a zlepšení stavu českého zemědělství. SZIF se rovněž významnou měrou podílí na zvýšení samostatnosti a konkurenceschopnosti ČR na poli zemědělské výroby.
Jak hodnotíte stávající právní úpravu střetu zájmů? Nemělo by dojít k její změně, když působí takové problémy?
Ve finančním nařízení, na které se auditoři Komise odvolávají, je střet zájmů upraven pouze velmi obecně. Z toho pak plynou neshody mezi členskými státy a Komisí ohledně správné aplikační praxe. Na základě odborné debaty a všeobecné shody mezi Komisí a členskými státy by měla vzniknout metodika, která by správný postup naplňující unijní požadavky více konkretizovala. Ta dosud není k dispozici. Je přitom otázkou, zda k vydání takové metodiky nemělo dojít dříve, než byla zahájena příslušná auditní šetření.
Ovlivnilo finanční nařízení českou právní úpravu střetu zájmů?
Dle mého názoru ji přímo neovlivnilo. Zmíněné klíčové ustanovení zákona o střetu zájmů bylo do českého právního řádu zavedeno dříve, než finanční nařízení nabylo účinnosti. K žádným podstatným novelizacím zákona o střetu zájmů ale od té doby nedošlo. SZIF nicméně problematiku střetu zájmů na unijní i tuzemské úrovni podrobně sleduje a je připraven na případné změny reagovat.
Jaké dopady na poskytování dotací by mohla mít případná změna právní úpravy?
Řada novel právních předpisů může mít dopad na poskytování dotací. I dílčí novelizace souvisejících právních předpisů může znamenat podstatnou změnu v procesu posuzování žádostí o dotaci, rozhodování o nich nebo jejich vyplácení. Pokud dojde k novelizaci jakéhokoliv právního předpisu, která by potenciálně mohla tyto změny zapříčinit, bude ji SZIF analyzovat a své procesy jí přizpůsobí.
Je ale třeba upozornit, že s ohledem na zásadu zákazu retroaktivity lze podle nové právní úpravy postupovat pouze v rámci rozhodování o budoucích žádostech o dotaci. Novou právní úpravu tedy obecně nelze uplatnit vůči dotacím, které již byly schváleny podle právní úpravy dřívější.
Má probíhající šetření Komise významný vliv na činnost SZIF?
Vzhledem k poslání a rozsahu činnosti SZIF nemá probíhající auditní šetření na činnost fondu zásadní vliv. Jak jsem již uvedl, SZIF postupuje zcela v souladu s unijními i českými právními předpisy, a to vždy na základě pečlivého právního posouzení plánovaného postupu. V rámci nového externího stanoviska byl právní názor zastávaný SZIF znovu kriticky posouzen vůči novým zjištěním a dokumentům a vyhodnocen jako správný. Základy tohoto postupu přitom zůstávají v průběhu let neměnné a ze strany Komise nebyly zpochybňovány.
Navíc, smysl a účel existence SZIF dalece přesahuje posuzování střetu zájmů při poskytování dotací. Dotace poskytované SZIF mj. usnadňují tuzemským zemědělcům výrobu kvalitních zemědělských produktů a současně mají nezastupitelnou úlohu i při vytváření nových pracovních míst v zemědělství a jeho všeobecném rozvoji. Na plnění těchto zásadních dlouhodobých úkolů nemá auditní šetření žádný vliv. SZIF je tak i nadále plně koncentrován, aby byl oporou českým zemědělcům, o to více v dnešní těžké době.
Foto 1: pixabay.com
Foto 2: archiv Martina Šebestyána
-ben-
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
