Za největší problém této planety považuji nárůst populace (II)

Dokončení rozhovoru s IVANEM HOLOUBKEM, odborníkem na problematiku znečištění životního prostředí a jednatelem firmy TOCOEN.
V současnosti se hodně hovoří o udržitelném rozvoji a cirkulární ekonomice. Zabýváte se tím také?
Udržitelný rozvoj zrovna není můj oblíbený pojem a přístup, často je spíše proklamativním a formálním. Cirkulární ekonomika, oběhové hospodářství, znalostní ekonomika už jsou pro mě významnější přístupy a postupy. V současné době se této problematice věnuji především ve spolupráci s akciovou společností SUEZ a VŠCHT Praha, ale nikoliv nějak do hloubky. Ale rozhodně to považuji za velmi účelné, užitečné a perspektivní. 
Jako expert spolupracujete s různými světovými institucemi jako OSN, Světová banka, UNIDO, Global environmental facility a dalšími. Co je dle vás v současnosti nejpalčivější problém, který by mohl ohrozit život na Zemi?
Jak už jsem zmiňoval, pracuji pro OSN v podstatě na různých úrovních od roku 1991. Nejprve především v rámci implementace Úmluvy o dálkovém přeshraničním transportu látek znečišťujících ovzduší a později od konce devadesátých let především v rámci zmiňované Stockholmské úmluvy. Byla to poměrně rozsáhlá činnost v zemích, jako byla Arménie, Chorvatsko, Makedonie, Egypt, Omán, Izrael, Ruská federace, Ukrajina a dalších, a asi nejrozsáhleji v Turecku.
Já osobně za současný největší problém prostředí a této planety považuji nárůst populace, především v posledních desetiletích. S tím jsou spojeny všechny současné problémy – životního prostředí, migrace, hladu, válečných konfliktů, terorismu. A k tomu připočítám to, že nejsme schopni v rámci podivné politické korektnosti nazývat věci pravými jmény, a to velmi stěžuje efektivní řešení všech těchto problémů.
Jak si na tom stojí Česká republika a Evropa ve stavu životního prostředí?
Česká republika i Evropa podobně jako USA či Japonsko v posledních desetiletích investovali obrovská množství finančních prostředků do odstranění problémů znečištění. Řada problémů znečištění ovzduší, vod, půd, s odpady apod., se za posledních 30 let změnila. Přispěla k tomu řada mezinárodních úmluv, legislativa EU a na ni navazující legislativa národní, naše poznání, změna přístupů, rozvoj technologií. Takže určitě velký pokrok. I když řada problémů přetrvává ve všech těch zmiňovaných složkách prostředí i vlivu na lidské zdraví. A problém je trvale nízká účinnost těch mezinárodních úmluv.
Zmiňované mezinárodní úmluvy mají především preventivní význam, legislativa je základ řešení. Bez legislativního základu je řešení velmi obtížné, o tom svědčí situace v řadě zemí planety.
Náš velký problém je obecně nízký respekt k zákonům, nedodržování, překračování limitů bez postihu, neefektivní a málo účinná kontrola, nevhodné podmínky pro řešení problémů díky například zákonu o veřejných zakázkách spojených s kritériem nejnižší ceny, pokračující ilegální ukládání odpadů, nekázeň a řada dalších problémů. Rozhodování na základě často pochybných, účelových studií často alarmujícího charakteru. Takže pokud to shrneme – je situace výrazně lepší než byla, ale není důvodem k jásání.
Je ve vašem oboru v současnosti v ČR dostatek kvalitních kvalifikovaných odborníků? Jak získáváte nové spolupracovníky?
Vzhledem k tomu, že vlastně působím dlouhodobě na univerzitě, je to založeno na výchově studentů. A myslím, že hodně našich absolventů u nás zůstalo či s námi nadále spolupracuje. Samozřejmě dnes je zapojeno do činnosti zmiňovaných center velké množství odborníků ze zahraničí. Samozřejmě kvalita lidská je základ úspěšných týmů a úspěšných řešení, i když je to někdy dost obtížné, zvláště pokud počet členů týmu narůstá, narůstají i problémy ve vztazích mezi nimi.
Využívají se i startupy v oblasti životního prostředí?
Zcela jistě. Firma Tocoen, s.r.o., založená v roce 1993, byla takovou vlaštovkou, nebýt tohoto kroku, tak mnohé z toho úspěšného akademického dnes by prostě neexistovalo. Ale to je historie, i když na své počátky bychom neměli rozhodně zapomínat.
Dnes to pokračuje, velmi úspěšný počin bylo také založení Enantis, s.r.o, zabývající se výzkumem a vývojem v oblasti přírodních a technických věd. Je to biotechnologická společnost, specializující se na proteinové inženýrství a enzymy technologií, konzultace a vývojové služby pro biotechnologický, farmaceutický, zemědělský a potravinářský průmysl. Možnosti jsou otevřené a je jich víc než dost. Je nutné hlavně chtít a nebát se.
Jak vidíte budoucnost ve vývoji životního prostředí a jeho ochrany? Má svět ještě šanci zatáhnout za záchrannou brzdu?
Jsem podstatou optimista. Myslím si, že základem je problematiku životního prostředí oprostit od ideologií, aktivismu, alarmismu a podobných podle mne velmi škodlivých záležitostí. Stejně jako druhým extrémem je přístup typu, že žádné problémy životního prostředí skutečně, ale skutečně neexistují. Existují, je jich víc než dost a jejich řešení není jednoduché a už vůbec ne laciné.
Pro mě je tedy zásadní řešení globálních problémů v místě jejich vzniku, zásadní nazývání problémů pravými jmény a efektivní řešení bez zbytečných řečí. Prostředky jsou omezené, a pokud je nedovedeme využívat efektivně, nemůže být řešení úspěšné.
Svět tahá za záchrannou brzdu už minimálně od šedesátých let. Ale málo efektivně, velmi často proklamativně a hlavně korektně, abychom se někoho nedotkli, a tudy cesta prostě nevede.
Jste typický chemik – vědec či jste renesanční člověk s širším zaměřením?
No spíše ten renesanční člověk – kdysi jsem chtěl studovat archeologii a historii, dnes je to mým koníčkem, stejně jako hudba, literatura, poznání. A k té renesanci patří také chuťové vjemy – dobrá vína, láska k životu.
Díky své profesi jste také procestoval celý svět. Kde se vám líbilo nejvíc?
Miluji Brno, je to mé rodné město a Moravu. Ale kromě toho rodného města mám taková top tři místa – především Český Krumlov, Prahu a Florencii. A pak tisíce dalších. Jsou nádherná místa v každé zemi, kterou jsem navštívil. A pokud jde o kontinenty, tak pro mne je to Evropa – v tom se projevuje především ta záliba v historii. (smích)
Děkuji za rozhovor.