e-news.cz - kurzy
Reklama

Vždy se nám bude zdát, že na vědu a výzkum jde málo financí

28.06.2019, Autor: Pavel Veselý

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Vždy se nám bude zdát, že na vědu a výzkum jde málo financí

Rozhovor s MIROSLAVEM KREJČÍKEM, majitelem společnosti MSV Systems CZ.
Založil svoji firmu v roce 1995 jako ryze technologickou společnost se zaměřením na aplikovaný výzkum a vývoj v oboru technických věd. V roce 2008 otevřel jedno z prvních Technologických center a center strategických služeb na našem území. Financování v oblasti výzkumu je také jedno z témat, kterému se aktivně věnuje.
Jak byste popsal vývoj vaší firmy? Co bylo pro vás tehdy nejtěžší a naopak nejlehčí?
Naše společnost si za období působení na trhu prošla několika důležitými milníky. V roce 1995 jsem si stanovil cíl vybudovat firmu vyvíjející produkty s vysokou přidanou hodnotou. V 90 letech nebylo možné sehnat financování na vývoj jako v dnešní době, a tak jsme byli nuceni dodávat řešení konkurující zahraničním výrobcům i s vývojem na hranici ziskovosti. Prosazení výstavby prvního Technologického centra a Centra strategických služeb na severu Čech ryze českou firmou nebylo také prvotním úkolem Czechinvestu, který podporoval především zahraniční investory. Vůle se neustále zdokonalovat a klást na zaměstnance stále vyšší nároky firmu posouvala a posouvá stále více do popředí v dodávkách vývojových řešení pro zahraniční firmy. V současné době firma investuje do vývoje Thermoformingu plastových rozvodů plynných a kapalných médií elektromobilů, a nejen jich, značné finanční prostředky. V tuto chvíli máme zaregistrováno 5 evropských a US patentů pro tuto technologii. Začínáme se stávat lídrem v této oblasti a po velkém úsilí od počátku vzniku společnosti do dnešního dne i špičkovým vývojovým pracovištěm vybaveným 3D tiskárnami na kov, SW a HW na reverzní engineering, zavedeným systémem Průmysl 4.0.
Co za tu dobu představovalo nejzásadnější změnu? Co pro vás znamenal vstup České republiky do EU?
Vstup ČR do EU je asi nejzásadnější událostí. Vstupem ČR do EU se nám zjednodušil přístup na evropský trh. Samozřejmě teritoriální ochrana tamních firem nadále přetrvává. Německá firma si raději koupí od německé firmy než od české. Naše obchodní zástupce stojí nemalé úsilí prodávat na západní trhy. Ale i přesto, jsme rádi za zjednodušení a už bychom se nevraceli. Za ta léta máme spoustu obchodních partnerů po celé Evropě.
Jak hledáte zaměstnance pro technické obory? Jak se s touto situací vypořádáváte vy?
Nastavili jsme si systém spolupráce se středními školami a univerzitami. Pravidelně vzděláváme studenty dlouhodobě v naší „akademii“. Studenti mají od nás dlouhodobé školní práce až po maturitní práci pod dohledem našich nejlepších odborníků. Pokud studují dále na univerzitách, pokračují až po bakalářskou práci. Celý proces vzdělávání studentů máme dlouhodobě zpracovaný. Pro starší zaměstnance nabízíme vzdělávání v našich vzdělávacích programech ve vybraných strojírenských oborech s akreditací. V dnešní době se všichni musíme vzdělávat a podstupovat nové výzvy. Technika se neustále zdokonaluje, a tak je zapotřebí se neustále vzdělávat bez ohledu na věk.
Jaký je váš názor na přijetí 40 tisíců zaměstnanců z Ukrajiny? A také na to, že budou mít vyšší garantovaný příjem než čeští zaměstnanci?
Všeobecně si myslím, a je to jenom můj názor, že je to jenom politické rozhodnutí, které situaci neřeší. Česká republika má ohromnou tradici technicky vzdělaných lidí. Ale tomu neodpovídá produktivita práce ve firmách, potažmo pokud to převedu na celou společnost, tak bych řekl, že produktivita práce je v naší společnosti nižší, než by měla být. Jeden příklad: Při průjezdu po D1 se desítky pracovníků opírají o lopaty a nic nedělají. Na německých dálničních stavbách tento obrázek neuvidíte. A to samé platí o výrobních závodech. Špatná organizace práce, malý poměr automatizace. Management nepůjde do rizika něco měnit s rizikem, že by mohl přijít o svou vysokou mzdu. Radši nechá vše při starém, na co jsou již zahraniční majitelé potažmo investoři zvyklí. Jsou to kritická slova, ale je to opravdu tak. Spoustu zahraničních pracovníků tady nepotřebujeme. Stejně vydělané peníze odešlou domů a neutratí je na našem území. Mzdové náklady zahraničních pracovníků jsou jen perličkou systému, který dlouhodobě nedává smysl. Opravdu řešením je zlepšit přístup ke zvýšení produktivity systémově průřezem celé společnosti. Snížit administrativní zátěž kladenou státem na firmy tvořící většinu HDP a podpořit vzdělávací systém. Dalším krokem určitě snížit počet státních zaměstnanců.
Co říkáte na zařazení předmětu technická výchova do škol?
Určitě je zapotřebí tuto otázku rozebrat obšírněji. Co se od zařazení předmětu očekává? Je to jen povrchní akce MŠMT anebo systémové řešení? Zatím jsem slyšel, že musíme vést děti k technice, že jim dáme do škol 3D tiskárny atd. Ale to není jenom o technice. Předmět musí mít za cíl víc. V žácích posílit trpělivost, nevzdávat se při špatném výsledku, psychickou odolnost, prostorové vidění, manuální zručnost, kolektivní spolupráci při fyzické práci a mohl bych pokračovat. Skloubení ostatních předmětů jako je fyzika, chemie. Určitě se zájmem budu pozorovat, jak si s tím odborníci poradí a jak uvedou v praxi tento předmět do škol.
Jaký je váš názor na situaci v aplikovaném výzkumu v ČR? Co mu chybí?
Dnes je spousta soukromých investorů, kteří podporují aplikovaný výzkum a očekávají dobré výsledky tak, aby se jim investice do vývoje potažmo výzkumu vrátila a vytvořila zisk. To se nedá ale říci o dotačních projektech. Zde si myslím, že právě chybí ekonomické vyhodnocení vložených prostředků. Pokud danému subjektu přidělí dotaci na aplikovaný výzkum, očekávám ekonomický výsledek a návratnost vložených prostředků stejně jako soukromí investor. Finanční úřad by pak měl tuto investici vyhodnotit nejlépe. Celkově jde do aplikovaného výzkumu velký objem finančních prostředků z dotačních projektů, ještě větší objem jde ze soukromých investic. Dle výsledků ale neodpovídá investice z dotačních projektů účelně vynaloženým nákladům a určitě je v budoucnu na zvážení, jak dále postupovat a vylepšit úroveň vědy v ČR.
Jste exportní firma, jak se díváte na možnost přijetí eura?
Vstupem ČR do EU jsme přijali společnou odpovědnost za tento projekt. Tím chci říct, že nám nemůže být dění v Evropské unii lhostejné. Pokud někdo nedodržuje fiskální pakt, musí za to nést odpovědnost. Pokud ČR nemá euro, nemůže situaci ovlivňovat. Tím pádem bychom měli být součástí a měli bychom přijmout Euro. Naše firma obchoduje v Euru i na domácím trhu a kurzová rizika řeší fixací kurzu. Je to jednoduché a funkční. Myslím, že nejsme jediní, kteří takto postupují.
Jak si volíte svoje exportní teritoria? Je nějaké, které je pro vás velmi obtížné?
Teritoriální ochrana trhu funguje po celém světě. Němci Němce, Američani Američany. Tak to je a bude. O to je to větší výzva a obchodní um prodat na takových trzích jako jsou USA. Opravdu to stojí velké úsilí. Obchodu škodí obchodní embarga. Ty jsou pro nás velmi složitá. Zákazníci chtějí odebírat a vy máte politické překážky.
Jak se díváte na systém financování vědy a výzkumu v České republice? Je podle vás dostatečný nebo jsou ještě rezervy?
Vždy se bude zdát, že na vědu a výzkum jde málo financí. Je to jen úhel pohledu na výsledky dosažené za dané peníze. Pokud budou vložené investice do vědy a výzkumu přinášet zisky, musí přeci každý chtít dát více financí. Má vláda ČR informaci o návratnosti vložených prostředků? Já jsem přesvědčen, že ne. Kdyby měla, tak se chová úplně jinak. Po špatných projektech bude investici vymáhat zpět a excelentním řešitelům se bude vnucovat. V ČR jsou výborné ale i špatné investice a je zapotřebí s tím umět pracovat. Ve vědě a výzkumu nejde o předvolební kampaň, je to dlouhodobá strategie a naše budoucnost.
Jste technicky zaměřená firma. Co říkáte na humanitní obory?
Humanitní obory patří do společnosti a je potřeba je podporovat stejně jako technické. Dnes je moderní téma technika. V 90. letech to byly humanitní obory. Oba dva extrémy jsou špatné. Obojí musí být v rovnováze.
Jaký je váš názor na zavádění umělé inteligence a digitalizaci?
I přesto, že přikládám velký důraz na robotizaci výrobních procesů, digitalizaci, rád si popovídám s lidmi. Umělá inteligence, digitalizace, robotizace atd. nám má pomoci zlepšit náš život, ne ale odlidštit. Roboty musí navrhnout lidé, umělou inteligenci naprogramovat lidé, digitalizaci navrhnout lidé. Ať se posuneme v budoucnu ještě dále, vždy by měl první impuls dát člověk. Já si opravdu rád popovídám s lidmi, jejich emoce, úsměvy jsou pro mě strašně důležité.
Když odpočíváte, odpočíváte bez techniky nebo si bez ní nedovedete svůj život představit?
Chemie, fyzika, matematika nás doprovází na každém kroku. Při sportování využíváme každou sekundu něco z těchto oborů. Jdete do divadla a „technika“ jde s vámi. Je všude kolem nás. Spoustu věcí se učíme od přírody. Odpověď tedy je, že odpočívám s „technikou“, i když jinak, než si představujete. Prostě, i ten největší laik odpočívá s ní.
Děkuji za rozhovor.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
Reklama
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
Reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Reklama
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama