Rozhovor s TOMÁŠEM PROUZOU, prezidentem Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR
V letech byl 2004 až 2007 náměstkem ministra financí a od února 2014 je státním tajemníkem pro evropské záležitosti při Úřadu vlády. Poté působil ve Světové bance, do října 2012 v Praze jako expert pro oblast finančních služeb, později jako seniorní expert v americkém Washingtonu, D.C. Říká, že zejména pro Česko a Slovensko odchod Velké Británie je ztrátou partnera.
Byl jste státním tajemníkem pro evropské záležitosti při Úřadu vlády ČR. Co je úkolem státního tajemníka?
Mojí rolí bylo mít přehled o tom, co všechno se řeší na evropské úrovni, vybírat z toho české priority a řídit jejich prosazování, pokud je schválila vláda. Zároveň jsem byl zodpovědný za vyjednávání těch nejcitlivějších věcí a připravoval jsem s mými kolegy z dalších zemí jednání Evropské rady, kde se rozhodují ty nejdůležitější věci. Když to hodně zjednoduším, mým úkolem bylo mít absolutní přehled, mít kontakty a dávat vládě jasná doporučení, jak se k různým věcem postavit. Díky skvělému týmu, který jsem měl na Úřadu vlády, se nám to během Sobotkovy vlády velmi dařilo.
Od roku 2007 jste byl expertem Světové banky, nejdříve jste působil v její pražské pobočce jako expert pro oblast finančních služeb a regulace v týmu Evropa a střední Asie, v letech 2012 až 2014 jste působil jako seniorní expert přímo v americkém Washingtonu, D.C. Jaká to byla zkušenost? Co vám to dalo pro další profesní rozvoj?
Myslím si, že každý by měl za život několikrát vyjet mimo české hranice. Měl jsem jednu zásadu – nikdy jsem například nenajal mladého člověka, který aspoň na jeden semestr nevyjel na Erasmus. A stejně tak si myslím, že je důležité zkusit si aspoň na chvíli pracovat v jiné kultuře, vyzkoušet si, jaké je žít v úplně jiné zemi. Člověku to dá velkou pokoru a pochopení, že jsou i jiné zájmy než ty české. A když pracujete pro tak prestižní instituci, jakou je Světová banka, naučíte se vnímat věci ve všech souvislostech. Nemluvě o tom, že se musíte snažit stokrát víc než doma, abyste uspěl, protože konkurence je obrovská.
Zdá se, že růst ekonomiky bude dále zpomalovat. Pociťují to už firmy z vašeho oboru? Jak na to reagují?
Obchod se na zpomalení ekonomiky velmi aktivně připravuje. Proto vidíte tak rychlou expanzi obchodů i modernizaci těch stávajících, dokud je poptávka silná – každý obchodní řetězec se snaží zahustit svou síť, aby zvýšil svůj tržní podíl. Ale třeba logistické firmy už svou expanzi a investice začínají omezovat a připravují se na horší časy. Nejtěžší to ovšem bude mít krátkodobě cestovní ruch – ne kvůli budoucímu poklesu ekonomiky, ale kvůli současnému šoku z koronaviru, neboť lidé přestávají ze dne na den masivně cestovat. A cestovní kanceláře ani hotely nemají připravené rezervy, protože ten propad přišel naprosto nečekaně.
Jak vnímáte spojitost mezi obchodem a cestovním ruchem v kontextu přeplněných měst turisty? Vidíte jako cestu vytvářením limitů a kvót na počet turistů?
Obecně jsou limity a kvóty nesmysl, který nic nevyřeší. Užitečné jsou na nějakém malém uzavřeném prostoru, jako je třeba historické centrum Českého Krumlova – tam si návštěvníci rádi připlatí za to, že nebudou v úzkých uličkách ušlapáni. Podobně to může fungovat třeba na některých turistických trasách chráněnými částmi Šumavy. Ale pro velké celky, jako je Praha, jsou kvóty nefunkční řešení, potřeba je jít cestou spolupráce s těmi, kdo turisty přivážejí. Některé evropské státy mají třeba dohody s Airbnb o tom, že tato platforma podporuje ubytování turistů mimo hlavní centrum, případně jim při delším pobytu nabízí cesty mimo hlavní město. Kdyby byly ČR a Praha chytré, udělaly by to úplně stejně. Praze by ulevily, zatímco do 80 km kolem Prahy je spousta míst, které by více turistů jednoznačně uvítaly.
Co bude podle vás pro Visegrádskou skupinu znamenat odchod Velké Británie z Evropské unie? A jaké perspektivy má spolupráce v rámci V4 do budoucna?
Zejména pro Česko a Slovensko znamená odchod Velké Británie, že jsme ztratili partnera, který stejně jako my prosazoval volný obchod, méně regulací, digitalizaci, rozvoj jaderné energetiky a podobně. Bude dobře, pokud nás to přinutí hledat nové partnery, protože V4 je značka s čím dál horším zvukem a spíše nám poslední tři roky ubližuje, než aby nám pomáhala. Nemůžeme si dovolit, aby nás ostatní vnímali stejně jako problematické Polsko a Maďarsko, měli bychom jasně ukázat, že porušování demokratických pravidel a totální privatizace státu jsou pro nás nepřijatelné. Ale zatím se nám to na rozdíl od Slovenska moc nedaří.
Dlouhou dobu se zabýváte také digitální agendou. Jak je na tom podle vás Česko v oblasti digitalizace?
Pokud se podívám na soukromý sektor, tak velmi dobře. A pokud by klesla cena mobilních dat na úroveň evropského průměru, byli bychom ještě o kus dál, protože poptávka po digitálních službách by byla ještě vyšší. Při pohledu na stát je to spíš smutný příběh, především proto, že stát nemá jasnou strategii a nemá hlavně lidi, kteří by ji dokázali prosadit. Je tady pár dobrých „státních“ projektů, ale měli bychom se naučit je jednoduše zkopírovat a používat pro všechny státní organizace, a ne, aby si každé ministerstvo vytvářelo vlastní strategie a vlastní systémy, které ani není schopno efektivně spravovat.
Česká republika je jedním ze světových lídrů v užívání bezkontaktních karet. Síť bezhotovostních terminálů ale zatím není dostatečně rozvinutá. Proč si myslíte, že tomu tak je?
Je to dáno strachem malých podnikatelů. Bojí se, že přijímat karty je drahé, že je kolem toho velká administrativa a že jim to nic nepřinese. Ale všechny zkušenosti těch, kteří karty začali přijímat, jsou přesně opačné. Takže doufám, že se všichni nevěřící Tomášové osobně přesvědčí, že brát karty je chytré a správné řešení.
Nedávno bylo podepsáno memorandum o spolupráci na MPO, podle kterého podnikatelé získají na rok platební terminál zdarma. Lidé tak budou moci platit kartou na více místech. Díky spolupráci státu a soukromého sektoru by tak mělo být možné platit kartou na více místech. Jaký je váš názor na tuto společnou aktivitu státu a soukromého sektoru?
Byl jsem u začátku toho projektu, protože stejná věc už druhým rokem běží v Polsku a je velmi úspěšná, jak z pohledu navyšování počtu terminálů, tak i z pohledu vysvětlování zákazníkům, že platit kartou je normální. Mám radost, že se nám podařilo společně vyjednat skvělou nabídku pro živnostníky – terminál mají zdarma na celý rok, bez jakýchkoliv háčků. Ale jsem smutný z toho, že zatímco v Polsku se do projektu zapojily všechny banky, u nás jich řada chybí. Zřejmě jim nezáleží na rozvoji české ekonomiky a nechtějí investovat do jejího rozvoje.
Toto memorandum však neznamená omezení plateb v hotovosti, ale rozšíření platebních možností s využitím moderních technologií. Jak vidíte například krok Rakouska, které chce podpořit legislativně právo platit také v hotovosti?
U nás už to právo v zákoně je. Myslím, že každý podnikatel by měl mít právo vybrat si, jestli chce přijímat jen hotovost, jen bezhotovostní platby, nebo obojí. On sám přece umí vyhodnotit, co mu to přinese, na tohle žádný zákon nepotřebuje…
Jaké dopady bude mít podle vás na firmy ve vašem oboru epidemie koronaviru?
Bojím se samozřejmě rychlých přímých dopadů, zejména na oblast cestovního ruchu. Tady by měl stát pomoci zachránit pracovní místa. Ale jistě přijdou i dopady dlouhodobé, ekonomika zpomalí a my nemáme zrovna dobrou zkušenost s krizemi. Takže se bojím, že na nás kvůli křehkosti české ekonomiky dopadne hůře než na sousedy.
Kam vy osobně nejraději cestujete? Jaká destinace je Vám nejbližší?
Nemám jednu oblíbenou destinaci, rád kombinuji krátké poznávací cesty po Evropě s odpočinkem na slunci a u teplé vody. Ale také rád objevuji kouzla Česka – obdivuji totiž, kolik krásných míst u nás máme.
Děkuji za rozhovor.
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
