Pandemie nemoci covid-19 a s ní spojená vládní opatření na celém světě se stala velkou zkouškou všech odvětví průmyslu a služeb. Na zmrazení ekonomik je zvlášť citlivá oblast pohostinství, hotelnictví a cestovního ruchu. Nezbývá než doufat, že touha lidí cestovat a vyjít si jen tak na oběd a večeři v lidech zůstane.
Rozhovor s VÁCLAVEM STÁRKEM, prezidentem Asociace hotelů a restaurací
Nouzový stav a kroky, které v rámci něj vláda podnikla, se negativně promítly do mnoha sektorů podnikání. Jak se situace projevuje v životě hotelů a restaurací?
Cestovní ruch všeobecně je velmi citlivý na jakékoliv změny, ať již bezpečnostní, klimatické nebo epidemiologické. Viděli jsme to mnohokrát v minulosti, například u epidemie ptačí chřipky nebo u teroristických útocích v některých zemích. V tomto případě se jedná o světovou pandemii, která zasáhla cestovní ruch plošně a prakticky ve všech zemích. Přestože Česká republika zůstává i nadále jednou z nejbezpečnějších destinací, i tato pandemie způsobuje jako vedlejší efekt logické obavy lidí z cestování, což má přímý dopad do mnoha odvětví s cestovním ruchem spojených a to včetně dodavatelů produktů a dalších služeb, které nejen hotely, ale všechny oblasti cestovního ruchu typicky konzumují. Například jen v kongresové turistice jsme se ocitli prakticky ze dne na den na nule, a tento segment se bude jen pomalu a těžko obnovovat. Mnoho firem stále drží své zaměstnance na překážkách, případně pracují z domova, což se samozřejmě také promítá do provozu restaurací, ať se již jedná o polední stravování nebo firemní akce. Ubytovací, stravovací služby a doprava, byly tedy mezi prvními postiženými a dodnes se jim nedaří se z této krize vzpamatovat. Domníváme se, že nejvíce budeme tuto situaci pociťovat právě s blížícím se podzimem.
Řekl jste, že pomoc státu rozhodně není adekvátní, jen půjčky krizi nevyřeší. Co by hotelům a restauracím nejvíce pomohlo?
To jsme říkali v prvních dnech nouzového stavu. Přestože půjčky situaci v cestovním ruchu skutečně nevyřeší a dosáhlo na ně necelých třináct procent podniků v našem oboru, je třeba objektivně říci, že vláda od té doby učinila mnohé kroky na pomoc podnikatelům, které rozhodně vítáme a bereme jako velmi významné. Konkrétně by prodloužen program Antivirus na udržení pracovních míst, který čerpá více než osmdesát procent podnikatelů. Dále vnímáme jako významnou pomoc podnikání snížení sazby DPH pro ubytovací služby na deset procent a bylo dobře, že jsme ještě v loňském roce vyjednali již druhé snížení DPH pro restaurace, rovněž na deset procent a to s platností od května letošního roku. Pro restaurace je také významná pomoc v podobě programu COVID – nájemné, který pomáhá sanovat část těchto nákladů. Téměř polovina restaurací je provozována v pronajatých prostorách. AHR ČR pak vyjednala z vládou také program COVID – ubytování na podporu ubytovacích zařízení formou přímé dotace, ten je momentálně v procesu notifikace u Evropské komise. Ani pomoc OSVČ a malým s.r.o. není zanedbatelná, stejně jako možnost zpětného uplatnění daňové ztráty. Takže celkově se dá říci, že vláda učinila konkrétní kroky k pomoci podnikatelům v ubytovacích a stravovacích službách, to co je nyní nutné je oživení cestovního ruchu a to celosvětově, což bude ještě poměrně dlouho trvat. Proto je pro nás nyní důležité zabývat se propagací České republiky, jako zajímavé turistické destinace a to hlavně v zahraničí, tedy oživit příjezdový cestovní ruch. Klíčové je pro nás rovněž udržet zaměstnance, tedy další prodloužení programu podpory zaměstnanosti.
Koronavirus likviduje i restaurace. Prodeje klesly v porovnání s běžnými dny až o devadesát procent. Podobně jsou na tom i hotely. Jak dlouho mohou toto hotely a restaurace vydržet?
To se takto plošně nedá posuzovat, záleží skutečně na tom, kde se konkrétní restaurace nebo ubytovací zařízení nachází, na jakou klientelu se orientuje, jak je schopno na změny na trhu reagovat a samozřejmě také na finanční situaci každé firmy. Co se týká našich členů, vidíme úbytek restaurací a ubytovacích zařízení, zatím však pouze v řádech jednotek podniků. Nicméně se domníváme, že platí, že o případném ukončení některých provozů se bude rozhodovat právě v době konce letošního roku.
V ČT24 jste řekl, že je třicet procent hotelů zavřených. Obsazenost je dvacet procent, což je nejméně v Evropě. Ruší se konference, protože nikdo nechce mít konferenci v rouškách. Co čekáte na podzim?
Hovoříme o ubytovacích zařízeních hlavně v Praze a ve větších městech. Jsou to místa silně závislá na korporátních a kongresových akcích, případně na zahraničních turistech. Praha byla pravděpodobně zasažena nejvíce a to logicky, protože tvořila šedesát procent celkového cestovního ruchu v naší zemi a to převážně z řad zahraničních turistů. Jsou to tedy hotely, které zcela ztratily svou klientelu. Třetina těchto hotelů je skutečně stále ještě uzavřena. Průměrná obsazenost 4 – 5 * hotelů v Praze v červenci byla 22,2 procenta a tržba na jeden disponibilní pokoj a den představovala třináct euro, což je o více než šedesát euro méně než ve stejném období loňského roku. Je tedy jasné, že za této situace nelze zatím některá ubytovací zařízení udržet v provozu.
Mohou hotely a restaurace využít programy COVID?
Ano, mají momentálně možnost využít dotační program COVID a to nájemné nebo ubytování, celkový rámec maximální podpory pak stanovila Evropská komise pro všechny podniky v členských zemích na maximální hranici osm set tisíc euro. Tento limit je pro řadu společností, které provozují například hotelové řetězce značně limitující. Je tedy důležité si rozmyslet jaký program je pro koho vhodnější. Co se týká úvěrových programů, tam nemají velkou šanci, banky se všeobecně brání půjčovat provozovatelům ubytovacích a stravovacích služeb a na úvěry si sáhla pouze malá část těchto podnikatelů.
Cestovní ruch je velmi důležitý segment trhu. Za jak dlouho se podle vaše názoru může vzpamatovat?
Předpokládáme, že návrat do alespoň udržitelného výkonu bude trvat do poloviny příštího roku. To však do značné míry závisí na dalším vývoji pandemie, možnosti cestovat v rámci EU, ale i celosvětově. V současné době je cestování stále značně omezeno a jsou destinace, odkud k nám prakticky turisté vůbec nemají šanci přiletět.
Máte informace o tom, jak vypadá situace v zahraničí?
Máme poměrně podrobné informace z ostatních zemí Evropy, protože jsme díky našemu členství v evropské konfederaci asociací hotelů a restaurací v pravidelném kontaktu. Situace je velmi podobná ve všech zemích EU.
Česká republika je národem chatařů a chalupářů. Je to podle vás také část problému?
Nikdy jsme nevnímali a ani nevnímáme fenomén chataření jako konkurenci cestovního ruchu a i tito lidé svým způsobem podporují danou oblast jako domácí turisté a čerpají některé služby. Tento fenomén tu je již téměř sto let a bude pravděpodobně i nadále. Například nakupují, jezdí na výlety apod. Jako problém vnímáme jednoznačně krátkodobá ubytování v bytech, která jsou mnohdy zdrojem šedé ekonomiky a tudíž nekalé konkurence na trhu. Je to problém všech zemí EU a i u nás se postupně řeší. Jde pouze o to, aby ten, kdo provozuje ubytovací službu tak činil oficiálně, na základě živnostenského oprávnění a plnil všechny s tím spojené povinnosti, včetně odvodů daní, platby DPH a místních poplatků.
Nepodařilo se plně nahradit výpadek zahraničních návštěvníků českými návštěvníky. Mají podle vás hotely a restaurace dobrý marketing a prezentaci?
Statisticky jsme spočítali, že pokud by měl domácí turista nahradit zahraničního, pak by musel mít šest až osm týdnů dovolené a trávit ji cestováním. Dále by musel za dovolenou utratit o přibližně dvacet pět tisíc více, než v současné době. Nahradit tedy zahraniční turisty domácími je i z kapacitních důvodů zcela nereálné. Dovoluji si tvrdit, že to platí i o většině dalších evropských zemí. Nicméně orientace na zvýšení domácího cestovního ruchu je jeden ze správných směrů, kterým bychom se mohli i v budoucnu ubírat. Domácí turisté mají u nás stále velký potenciál a jejich poměr k incomingu je možné stále ještě zvyšovat. Je to zároveň i podpora našeho hospodářství, které by se stát měl věnovat. Na druhou stranu pustit nyní velké finanční prostředky pouze do podpory domácího cestovního ruchu je z výše uvedeného logicky neefektivní.
Jste také součástí týmů, které přijímají rozhodnutí o protikoronavirových opatření?
Byli jsme součástí krizového štábu MPO v době nouzového stavu a komunikace byla poměrně dobrá. Je třeba si uvědomit, že všichni stáli před zcela novou situací, a tudíž mnohé bylo korigováno za chodu i po spuštění některých opatření. V současné době je komunikace bohužel velmi malá a informaci získáváme obtížně a pomalu, což je škoda, protože jednak bychom mohli na některé úskalí upozornit předem, jednak bychom byli schopni velmi efektivně a rychle tyto informace předávat konkrétním podnikatelům. Zastupujeme více jak polovinu celkové ubytovací kapacity a restaurace s kapacitou devadesát tisíc míst u stolů. Takže jsme schopni nejen provádět rychlé analýzy, ale rovněž pomoci s implementací.
Jak může pomoci sama asociace hotelům a restauracím?
Naše organizace pomáhá všem hotelům a restauracím od počátku nouzového stavu. Jednak se nám podařilo vytvořit studie a argumenty pro vládu a následně vyjednat programy na podporu podnikatelů, to jsem zmínil již v úvodu. Tuto činnost děláme vlastně pro všechny bez ohledu na to, zda jsou členové. Pro naše členy pak zajišťujeme pravidelný informační servis, metodickou podporu, ale mohou se také vyjadřovat k dalším kroků, které naše organizace připravuje a přinášet své podněty k činnosti. Mimo to jim jsme schopni pomoci přímo a to jak právně, tak například některými společnými postupy a v některých oblastech je přímo zastupujeme.
Mnoho oborů se přesunulo do on-line prostoru. Do jaké míry je to možné v případě hotelů a restaurací?
Digitální svět není cizí ani službám v ubytování a stravování. Mnoho procesů v distribuci ubytovacích služeb se přesunulo do online prostředí již před lety, tato doba přinesla spíše snahu tyto procesy dále zefektivnit a více využívat. Dnes jsme schopni nejen zprocesovat rezervaci na dálku, ale prakticky zajistit téměř všechny další služby spojené s pobytem online a o včetně předání hotelového klíče. Co zůstává, je samozřejmě osobní přístup a samotná služba. Pokoj musí někdo uklidit, masáž nelze provádět online stejně jako další wellness služby a to samé platí i o stravování. U restaurací přinesla tato doba větší boom online prodeje přes ulici, případně dovážku jídel domů. Ve všech oborech služeb pak maximální využití bezkontaktního přístupu tam, kde jej zákazník může využít. Všeobecně ovšem platí, že služba je o lidech a přímé komunikaci, což samozřejmě virtuální svět nikdy zcela nenahradí. Spíše se budou měnit potřeby zákazníků a možná i jejich skladba.
Máte nějaké oblíbené místo, kde nejraději trávíte svůj čas?
S mojí rodinou milujeme Maltu. Slunce, moře, úžasní lidé, historická místa a skvělá gastronomie. Doma vyhledáváme místa, kde se dá relaxovat v přírodě a také rádi navštěvujeme wellness hotely. Máme u nás několik míst, kam se vždy rádi vracíme, ale to vám neprozradím (smích).
Děkuji za rozhovor.
Foto 1: pixabay.com
Foto 2: archiv Václava Stárka
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
