Václav Lokaj: K penzijní reformě jsme se zatím významně nepřiblížili

Do své pozice nastoupil 1.června letošního roku. V rámci nové pozice se zaměřuje na činnosti spojené s probíhající digitalizací jednotlivých procesů Penzijní společnosti a portfolio management klientské báze. Je dlouholetým zaměstnancem bankovní skupiny.
Rozhovor s VÁCLAVEM LOKAJEM, ředitelem obchodu a marketingu ČSOB Penzijní společnosti.
Na současnou pozici jste nastoupil na začátku letošního června. S jakými vizemi?
Naším společným cílem je i nadále rozvíjet prostředí, ve kterém lidsky a srozumitelně komunikujeme s klienty o tom, jak se připravit na stáří, přičemž penzijní spoření je klíčový produkt, který jim v této přípravě pomůže. Chceme s klienty udržovat vztah, informovat je o novinkách a dávat správná doporučení s ohledem na životní fázi, ve které se právě nachází. Naší ambicí je nabízet pohodlné sjednání i následnou obsluhu v digitálním prostředí a v neposlední řadě se cítíme silnou motivaci přinášet našim klientům v konkurenčním prostředí nadprůměrné zhodnocení uložených úspor.
Naši cestu směrem k pohodlné digitální obsluze lze Ilustrovat to lze mnoha příklady – v meziročním srovnání nám o více než třetinu vzrostl počet aktivních uživatelů penzijního portálu, klienti se zde dostanou ke všem potřebným informacím, mohou si měnit výši měsíčních příspěvků nebo stahovat výpisy nebo daňová potvrzení. Za příklad na posunu do digitálního věku mohu uvést také prodeje, kde jsme při meziročním srovnání za období leden až květen letos narostli o více než polovinu, a mohl bych pokračovat. Zkrátka význam digitálu trvale roste a poslední covidový rok tento trend dále výrazně akceleroval.
Neustále také pracujeme na propojování ve skupině ČSOB se službami, které nabízí a které dávají smysl i pro naše klienty. Jsme součástí velké finanční skupiny a chceme, aby náš klient mohl čerpat veškeré výhody, které z toho plynou.
V čem je specifický obchod a marketing v penzijní společnosti oproti obchodu a marketingu v jiných oblastech?
Každý byznys má svá specifika. Naši klienti jsou zástupci všech věkových skupin. Nezaměřujeme se pouze na jednu specifickou cílovou skupinu. O to je naše práce pestřejší. Penzijko je občas vnímáno trochu zjednodušeně, ale fakticky jeho výhody může klient využívat od narození až po důchod. Já například spořím i svým dětem, přičemž si budou moci vybrat třetinu naspořených prostředků v 18 letech, aniž by přišly o připsané státní příspěvky. Je důležité umět každé věkové skupině nabídnout správné a osobně relevantní benefity. Snažíme se jít cestou online nabídky penzijního spoření prostřednictvím našeho portálu a digitálních aplikací, ale víme, že řada našich klientů stále dává přednost lidskému kontaktu a možnosti detailního rozhovoru před svým rozhodnutím, jak naložit se svými úsporami, a tak je pro nás důležité zachovat i osobní kontakt prostřednictvím našich partnerů a pobočkové sítě ČSOB. Chceme tedy, aby měl klient vždy na výběr a mohl si své penzijní spoření spravovat nejen online, ale klidně také telefonicky prostřednictvím naší informační linky či osobním setkáním s našimi experty.
Změnilo se podle vás díky současné koronavirové krizi vnímání lidí ve vztahu ke stáři?
Určitě ano. Vychází to i z našich průzkumů. Na jaře jsme prezentovali výsledky průzkumu, který se zaměřoval na to, jak si Češi spořili během pandemie. Výsledkem je, že více spořili a výdaje omezili tři čtvrtiny z nich. Nejvíce i s ohledem na lockdown ušetřili ve výdajích na dovolené a také útraty v restauracích a volnočasové aktivity. Z průzkumu nám také vyšlo, že se Češi se v souvislosti s pandemií obávají nedostatku úspor na stáří. Řada z nás si uvědomila s větší silou naši smrtelnost a dopady, které na nás může mít prudké zhoršení ekonomické situace – lidé zvlášť v některých oborech zakusili opravdu velmi těžké časy. Vývoj zadlužení našeho státu (vedle demografického trendu stárnutí silných populačních ročníků) zvýraznil to, co mnozí lidé tuší, totiž že nikdo z nás nemůže zcela automaticky počítat s garancí stejného kupní síly důchodu až se k němu přiblíží. Pokud si chceme udržet komfortní životní úroveň i po přechodu z produktivního věku, musíme myslet dlouhodobě a na tuto dobu se odpovědně připravovat, stát tu bude vždy, ale spoléhat se jen na státem vyplácený důchod není úplně prozíravé. No, a právě penzijní spoření je výborná cesta, jak si v této situaci pomoci. Není nutné spořit vysoké částky, pokud klient spoří pravidelně a dlouhodobě, tak je možné naspořit zajímavé úspory i při nižší měsíční úložce. Ve spoření navíc pomáhá státní příspěvek a možnost zajímavého zhodnocení např. v dynamickém fondu (při dlouhodobém spoření není třeba se tolik obávat volatility). V neposlední řadě to také může být příspěvek zaměstnavatele. Při vyšších měsíčních příspěvcích jsou samozřejmě příjemné i možné daňové odpočty.
Kdy by měl ideálně člověk začít spořit na stáří?
Obecně platí, že si Češi si na penzi spoří málo a začínají pozdě. Pouze zlomek klientů využívá maximální výhody od státu, tedy státní příspěvek a daňovou úsporu. Typicky pak se spořením začínají až v době, kdy odcházejí do důchodu jejich rodiče, což je pro naspoření atraktivní částky na penzi často skutečně pozdě. Kromě očekávání cílové částky je samozřejmě důležité i to, kolik si mohu dovolit průběžně odkládat – v tom je velká výhoda penzijka, které je velmi flexibilní a umožňuje přizpůsobovat spoření aktuální životní situaci. Penzijní spoření v dnešní době umožňuje začít se spořením hned od narození. Rodiče mohou dětem začít spořit i malými částkami a později příspěvek navýšit. Nebo naopak, dostane-li se někdy v průběhu svého života klient do situace, kdy si nemůže dovolit spořit, lze příspěvky naopak snížit. Penzijní spoření je velice flexibilním produktem.
Mnoho lidí díky různým okolnostem muselo v poslední době sáhnout na své úspory ke stáří. Může vaše společnost těmto lidem nějak pomoci?
Snažíme se jít cestou edukace a naše klienty informovat o tom, jak zodpovědně pracovat s penězi a jak správně spořit na budoucnost. Důležité je, aby si klienti nerušili své spořicí a investiční produkty, pokud to není nezbytné nutné. Spořit je možné i s několika stokorunami měsíčně. Vždy je však dobré zachovat dlouhodobý spořicí horizont a zbytečně se nepřipravit o státní příspěvky či část prostředků, které se strhnou v případě předčasného ukončení smlouvy formou srážkové daně.
V současné době se pravidelně zvedají důchody i nad rámec zákonné valorizace. Jak velký by měl být ideálně podle vás důchod?
Lapidárně řečeno, ideál neexistuje. Nebo jinak, nežijeme v ideálním světě, každý může spořit podle svých možností, které se navíc během života mění. Důležité je přemýšlet zodpovědně a dlouhodobě a nespoléhat se jen na státní důchod. Já osobně si představuji své spokojené stáří tak, že vedle pokrytí základních životních potřeb budu mít i nějaké prostředky na koníčky, byť tím nemyslím zrovna jachting. Jako lidé jsme různí, ale asi většina z nás nechce s odchodem do důchodu velmi prudce snižovat životní standardy, na které je zvyklá, byť s jistým uskrovněním lze počítat.
Co podle vás brání důchodové reformě? Je možné ji dnes vůbec uskutečnit?
K penzijní reformě jsme se zatím významně nepřiblížili. Tato věc vyžaduje širokou – nejenom všeobecnou politickou – podporu, protože vytváří dlouhodobý rámec, jehož základem musí být stabilita, srozumitelnost a transparentnost. Jediný pokus o penzijní reformu skončil v podstatě už na startu a doposud k žádnému dalšímu už nedošlo, byť demografická situace se již brzy začne výrazně zhoršovat. Aktuální návrh označovaný slovem reforma je spíše zvýšením penzí pro některé skupiny obyvatel bez toho, že by řešil otázku udržitelnosti, respektive financování důchodového systému, která je z pohledu budoucnosti zásadní.
Hlavní překážkou pro reformu českého penzijního systému zůstává politická neshoda na potenciální podobě nového schématu. Proto není příliš pravděpodobné, že by ČR dosáhla v nejbližších letech nějakého významnějšího pokroku. O to více je proto aktuální vlastní spoření na stáří, ať už prostřednictvím atraktivního penzijka nebo jiným způsobem. Nakonec společným cílem každého z nás je zajištění si určité životní úrovně i v době, kdy už nebudeme ekonomicky aktivní.
Jaké inovace můžete nabídnout svým klientům na poli obchodu a marketingu?
Inovace jsou hnacím motorem našeho byznysu, a to nejen v Penzijní společnosti, ale také v celé skupině ČSOB. U nás v Penzijní společnosti pracujeme intenzivně na zjednodušování a zefektivňování jednotlivých procesů, od těch interních, které nikdo nevidí, ale bez nich bychom nefungovali, až po ty, které jsou viditelné na první pohled. Mezi ně patří například inovace procesu online sjednávání penzijního spoření. Snažíme se, aby byl proces co nejjednodušší na pár kliků a zájemce o penzijní spoření mohl během několika minut mít svou smlouvu k penzijnímu spoření, i proto jsme ještě více proces online sjednání zjednodušili a jednotlivé kroky udělali uživatelsky přívětivějšími. Navíc díky spolupráci v rámci celé skupiny ČSOB může klient vidět své penzijní spoření i v internetovém a mobilním bankovnictví. Zmínil bych i strategii životního cyklu, kterou si naši klienti mohou zvolit – díky ní ji pak upravujeme v závislosti na věku klienta poměr více a méně volatilních aktiv, tak abychom nejdříve více využívali aktiva s vyšším zhodnocením a naopak později, když už se klient blíží důchodovému věku, jeho aktiva zkonzervativňujeme, aby hodnota jeho úspor v penzijních fondech už byla stabilnější s menšími výkyvy, byť pak takové portfolio už nemá tak veliký růstový potenciál jako dříve.
Často se dnes mluví o zaručené mzdě a také zaručeném důchodu. Jaký je váš názor na tuto problematiku?
Zaručený důchod je vlastně obdoba zaručeného minimálního příjmu pro všechny penzisty a tedy de facto by mělo jít o valorizaci nejnižších důchodů, bez ohledu na to, nakolik daný penzista splnil doposud platná zákonná kritéria. Jistě si lze představit dolní hranici penzí, kterou by však bylo nutné nastavit normativně (politicky). Je otázkou, nakolik by v takovém systému mohl fungovat princip zásluhovosti či spravedlnosti a zda by nešlo vlastně o nepřímou podporu morálního hazardu u těch, kteří se úspěšně vyhýbají placení sociálního pojistného. V každém případě koncept zaručeného důchodu opět neřeší otázku zdrojů v již tak napjatých veřejných rozpočtech ČR, takže by se nejspíše neobešel bez zvýšení daní.
V případě neustálého zvyšování důchodů a mezd se ale také zvyšují inflačně, a nejen inflačně, životní náklady. O kolik se reálně vlastně důchody zvyšují?
Ze zákona se penze navyšují každoročně o inflaci a o polovinu růstu reálných mezd. Poslední roky jsou však charakteristické i tím, že se důchody zvyšují i nad rámec této zákonné povinnosti. Tempo, jakým starobní penze reálně rostou v posledních dvou letech (je to necelých pět procent), je nejvyšší za posledních 24 let. Není to přitom až tak dávno, kdy reálná hodnota důchodů klesala, nicméně v posledních osm let to nebylo ani jednou. Podotýkám, že zde porovnáváme dynamiku penzí a spotřebitelských cen, nikoliv úroveň důchodů třeba ve srovnání s čistými mzdami.
Může ovlivnit neustále se zvyšující schodek státního rozpočtu také negativně důchodový systém?
Je to v první řadě otázkou politické shody. Vládní většina se může v budoucnu držet třeba jen zákonného limitu valorizací a nezvyšovat penze rychleji, třeba v zájmu snižování rozpočtového schodku. Ale o tom asi nemá smysl nyní spekulovat. V každém případě bude v budoucnu vzhledem k negativnímu výhledu demografické situace nutné nějak reagovat, protože jinak se rozpočet dostane vyloženě do vleku penzijního systému. Problém stárnutí populace je všeobecně známý, jen nám stále ještě chybí jeho řešení.
Do důchodu budou odcházet silné ročníky. Bude podle vás na důchody?
Na důchody jistě bude, ovšem mám silné pochybnosti, že budeme při aktuálních trendech schopni udržet stejný poměr průměrného důchodu k průměrné mzdě nebo alespoň udržet jejich stejnou kupní sílu bez toho, aniž bychom v budoucnu třeba výrazně zvýšili daně nebo seškrtali jiné výdaje. Demografie je bohužel neúprosná a její eventuální změny, které mohou přijít, se projeví až s mnohaletým odstupem. Pravdou na druhou stranu je, že očekávám vyšší podíl lidí v důchodovém věku, kteří budou stále ekonomicky aktivní a nemyslím, jen nedobrovolně z existenčních důvodů, protože starobní penze jim nepokryje životní náklady. Řada lidí pracuje i ve vyšším věku, protože je jejich práce naplňuje a chtějí být aktivní, dokud to jde.
Jak si představujete své zabezpečení ve stáří?
Na stáří samozřejmě myslím už teď a snažím se spořit a investovat diverzifikovaně. To znamená, jak se říká, nevsázím vše na jednu kartu. Spořím si na penzijní spoření, ale zároveň investuji i do jiných instrumentů a vidím hodnotu i v některých typech realit. Žiju v domě, který je energeticky velmi úsporný, mám tak nízké režijní náklady a neutrácím bezhlavě na zbytné věci.
Osobně se na důchod těším, byť do něj mám zatím dost daleko. Každá etapa života má své radosti a starosti a doufám, že si zachovám i ve vyšším věku zdraví a radosti budou převažovat.
Foto: Poskytnuto Václavem Lokajem
Zdroj: Renáta Lucková