Tomáš Pacovský působí ve skupině PKF APOGEO od roku 2008. Jeho původní specializací je daňová problematika. Patří k zakládajícím členům Asociace pro podporu a rozvoj svěřenských fondů. Aktivně přednáší na odborných konferencích, seminářích, spolupracuje s několika ekonomickými vysokými školami.
„Je přirozené mít lidi, kteří ctí naše hodnoty a principy, v jedné firmě nablízku,“ říká Tomáš Pacovský.
Rozhovor s TOMÁŠEM PACOVSKÝM, řídícím partnerem PKF APOGEO.
Skupina PKF APOGEO se na českém trhu pohybuje více jak 20 let. Poskytuje především účetní a daňový servis, transakční poradenství, služby auditu, její součástí je i znalecký ústav. Své portfolio jste však neustále rozšiřovali i v době tvrdých lockdownů. Co bylo zásadní pro rozšiřování vašich služeb právě v této době?
Stručně řečeno tým, který se byl schopen v krátké době adaptovat na nové podmínky, a také kroky směřující digitalizaci a automatizaci. K těm jsme přistoupili ještě před covidovou vlnou.
PKF APOGEO uzavřelo strategické partnerství s technologickou společností Gauss Algorithmic, která od roku 2013 pomáhá firmám efektivně využívat data a metody umělé inteligence k vytváření chytrých řešení pro jejich podnikání.
Zásadní byla a je dlouhodobá strategie být spolehlivou oporou našim klientům. Rozšiřování portfolia je tedy logickým důsledkem škály potřeb našich klientů. S tím jde ruku v ruce i personální posilování a rozšiřování týmu. Je přirozené mít lidi, kteří ctí naše hodnoty a principy, v jedné firmě nablízku.
Začátkem letošního roku česká poradenská skupina APOGEO změnila název na PKF APOGEO. Členem PKF je ale už od roku 2016. Proč došlo ke změně názvu a v čem to společnost zavazuje?
Tato změna pro nás znamenala završení náročného přístupového procesu, který představoval několikaletá tvrdá jednání na evropské úrovni. Generální ředitel PKF International Theo Vermaak v této souvislosti konstatoval, že tento krok veřejně demonstruje její oddanost značce PKF a hodnotám, které představuje. Nelze než s ním souhlasit.
Díky značce PKF se na nás obrací čím dál tím větší počet mezinárodních firem – klientů. S tím pak souvisí práce, která je pro nás výrazně zábavnější, pestřejší a přiznejme si, že i výnosnější, než jen zaběhaná levná rutina.
Vstup do mezinárodní skupiny PFK International je zároveň první krok k další plnohodnotné expanzi do střední Evropy. Kam konkrétně se chystáte expandovat? Jaké služby budete poskytovat dál?
První vlaštovkou byla bratislavská kancelář, kterou jsme otevírali ještě předtím, než jsme se rozhodli deklarovat příslušnost k síti PKF i úpravou názvu.
Jistě budeme stavět na vztazích, které již máme se slovenskými a polskými kolegy. Dosud nejperspektivněji se jeví spolupráce v geografické ose severských zemí, střední Evropy a Balkánských zemí. Tam je totiž aktivní velká část naší stávající klientely z různých oborů.
Bedlivě sledujeme trh – jak tuzemský, tak v okolních zemích – a získanými poznatkům průběžně přizpůsobujeme i portfolio služeb.
V 90.-tých letech po Sametové revoluci v ČR začala působit tzv. světová velká šestka“ auditorských a poradenských firem. V čem je jiné poradenství těchto firem?
Poradenství poskytované národními pobočkami globálních společností je nepochybně na vysoké profesionální úrovni, musí vycházet z dokonalé znalosti místních poměrů, legislativního rámce i nepsaných zvyklostí.
My v PKF Apogeo si ale zakládáme na tom, že máme s klienty nastavené dlouhodobé – a nebojím se říci přátelské – vztahy. S nadsázkou lze říci, že když přijde při schůzce čas na kávu, nemusíme se ptát, zda má být s mlékem nebo bez.
Pro naše zaměstnance je pak zásadní rozdíl – a potvrzují nám to ty i ti, kdo do PKF APOGEO přicházejí právě z velkých firem – ve firemní kultuře otevřenosti, spontánnosti a orientaci na výsledek pro klienta oproti korporátní anonymitě, alibismu a opatrnému přístupu za každou cenu neudělat chybu.
V čem je česká APOGEO výjimečná?
Mimo jiné v tom, že je opravdu stoprocentně česká. V poradenském byznysu rozhodně není běžné, aby na národní úrovni tímto způsobem vyrostla lokální firma, aniž by v určité fázi nevyhledala silného nadnárodního investora.
Poskytování kvalitního poradenství si vyžaduje i kvalitní profesionály. Jak je na tom v současnosti Česká republika? Máte problém najít zaměstnance s požadovanou kvalifikací?
Především musím zdůraznit, že nehledáme primárně úzce vyhraněné odborníky, ale spíš lidi, kteří jsou schopni vnímat potřeby klientů a přizpůsobovat se jim.
Spolupracujeme s několika vysokými školami, kolegové na nich přednášejí, a studenti k nám přicházejí – nejprve na stáž, pak pracovat naplno. Jednou z těchto bývalých studentek je i naše kolegyně Lucie Purchartová, která po absolvování VŠE vede firemní marketing a vede ho úspěšně.
Na druhou stranu jsme stále atraktivním zaměstnavatelem pro odborníky s bohatými zkušenostmi ze státní správy, kteří se rozhodli zkusit práci v soukromém sektoru. K našim posilám patří například Martin Bortlík, který pracoval 15 let ve finanční správě. Od roku 2015 zastával klíčovou manažerskou pozici ředitele Specializovaného finančního úřadu, který se zabývá správou společností s obratem nad dvě miliardy Kč.
V současnosti se řeší také uprchlická vlna, především uprchlíků z Ukrajiny, jejich pobyt v ČR a zaměstnávání uprchlíků. Podílíte se také svým poradenstvím a pomocí na řešení těchto otázek? Jak?
Příliv uprchlíků před válkou vnímáme jednoznačně jako příležitost pro českou ekonomiku. I když se většina z nich bude chtít po skončení konfliktu vrátit domů, bude důležité využít potenciál těch, kteří se rozhodnou zůstat. Jsou často vysoce kvalifikovaní, mají cenné zkušenosti, jen musejí dostat příležitost je uplatnit.
Část našich kolegů, zejména těch nejmladších, ostatně pochází také z Ukrajiny, i když do České republiky přišli už dříve, nezávisle na ruské agresi.
Ověřili jsme si v této souvislosti, že nedávno učiněné rozhodnutí rozšířit naše služby o HR agendu bylo naprosto správné.
S ohledem na to, že jsme pořád česká firma, která dlouhodobě pracuje v českém prostředí, máme jen omezené možnosti zaměstnat například ukrajinské daňové poradce, či ukrajinské účetní. Proto se orientujeme na ukrajinsky mluvící klientelu, které pomáháme projít českou byrokracií související s podnikáním. Věříme tomu, že když ukrajinsky mluvícím podnikatelům pomůžeme s účetnictvím, daněmi a dalšími povinnostmi, oni sami pak budou mít víc času, energie a prostředků pomoci svým krajanům.
Jaká rizika a příležitosti přinese současná uprchlická krize a válečný konflikt na východě Evropy?
Nechci se pouštět do geopolitických rozborů. Skutečně se snažím vnímat především ony příležitosti. Vezměte si třeba jak je dlouhodobě personálně poddimezované české zdravotnictví. Přitom s uprchlickou vlnou přišlo množství zdravotních sester i lékařů, ti ovšem ve svém profesním uplatnění zpočátku naráželi na administrativní bariéru.
Společně s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR jsme upozornili na možnosti, jak tyto překážky odstranit, a kvitujeme, že ministerstvo zdravotnictví už začalo podnikat konkrétní kroky.
Děkuji za rozhovor.
Zdroj: Renáta Lucková
Foto: Poskytnuto Tomášem Pacovským
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
