Sekyra: Chtěl jsem, aby Praha měla čtvrť, za kterou se nebude muset stydět

Rozhovor s LUĎKEM SEKYROU, předsedou představenstva Sekyra Group a.s.
Jste právník. Co bylo pro vás impulsem, že se z vás stal uznávaný developer?
Vždy jsem měl rád architekturu a zároveň advokátní praxe mne přivedla k restitucím. Mnoho mých klientů, kteří žili v zahraničí, mě postupně žádalo nejen o právní poradenství, ale i o správu a rozvoj restituovaného majetku. Takže jsem přišel na myšlenku založit společnost, která se bude věnovat developmentu a investicím do nemovitostí.
Jak vzpomínáte na svůj první developerský projekt? Který to byl?
Mé první projekty byly zejména přestavby podnikových ubytoven na vlastnické bydlení, například na Černém Mostě.
Kde jste čerpal zkušenosti pro podnikání v oblasti developerství?
Důležité pro mne byly praktické zkušenosti některých mých zahraničních klientů, podnikajících v této oblasti a později i mezinárodních investorů, či financujících bank. Rovněž jsem s mým manažerským týmem navštívil řadu významných urbanizací, jak v Evropě, tak ve Spojených státech.
Jak dlouho v průměru trvá, než se developerský projekt od prvotní myšlenky dostane k realizaci? Co by ke zrychlení pomohlo?  
V současné době je to přibližně osm let a u velkých projektů jako Smíchov či Rohanský ostrov je to dvanáct až patnáct let. Situace není dobrá a klíčovými faktory jsou složitá legislativa a politická nestabilita v komunální sféře.
Nedávno jste symbolickým poklepáním na základní kámen slavnostně začal projekt Smíchov City. Kde jste k tomuto projektu čerpal inspiraci?
Smíchov City je zřejmě největším projektem v moderních dějinách Prahy. Jde o přestavbu jednoho z nejatraktivnějších pražských brownfieldů, která se stane symbolem proměny města v 21. století. Vznikne zde téměř čtyři sta tisíc metrů čtverečních bytových, administrativních, obchodních či veřejných ploch včetně kilometrového pěšího bulváru, který bude těžištěm celého projektu. Nebude chybět ani škola nebo rozsáhlé plochy zeleně. Předpokládá se, že po dokončení projektu, tedy za dvanáct let, zde bude pracovat či bydlet dvanáct tisíc lidí. Celková investice dosáhne dvacet miliard korun a vznikne zde nové moderní centrum našeho hlavního města.  Panuje konsenzus, že tento projekt nastavuje nové standardy rozvoje velkých území.
Chtěl jsem, aby Praha měla čtvrť, za kterou se nebude muset stydět. Obecně mě inspirovaly Vinohrady, které mám moc rád. Je to čtvrť krátkých vzdáleností, která začala vyrůstat před sto padesáti lety a dodnes je plně funkční. A to přesto, že podle dnešních stavebních předpisů by je nikdo nemohl postavit. Druhou, spíše subjektivní inspirací byl projekt Barrandova Václava Marii Havla. Nedávno jsem dočetl jeho životopis a i on čelil obrovským výzvám. Ale měl představu, vybudoval páteřní infrastrukturu, centrum, restauraci, terasy a ukázalo se, že i dnes je to úžasná rezidenční čtvrť.
Ze zahraničních inspirací bych zmínil newyorský Hudson Yard a revitalizace brownfieldu dolní části Manhattanu včetně slavné High Line a souvisejících veřejných prostor. Dále Hafen City v Hamburku a transformace bývalých nádražních areálů jako Bahnhof City ve Vídni, Frachtenbahnhof ve Frankfurtu a Hauptbahnof s okolím v Berlíně.
Druhým vaším velmi významným projektem je projekt na Rohanském ostrově. Co je jeho cílem?
Nová čtvrť Rohan City bude zelenou oázou v centru metropole.  Významným impulsem k revitalizaci této části města byly povodně v roce 2002 a následné vybudování protipovodňových bariér. V lokalitě se silnou atmosférou, v těsném sepětí s Vltavou, s výhledem na panorama Prahy, vzniknou atraktivní rezidence, kanceláře, i veřejná škola. Počítáme s celkovou investicí patnáct miliard korun. Na podobě Rohan City se podílela také světoznámá architektka Eva Jiřičná, která zde navrhla i nové sídlo Sekyra Group.
Poslední vaší akvizicí je nákup Stýblova domu na Václavském náměstí. Jaký je váš záměr s tímto objektem?
Po komplexní rekonstrukci nabídneme v přízemí Stýblova domu komerční plochy k pronájmu pro obchody a služby. V dalších částech budovy počítáme s luxusním ubytováním a administrativou. Projekt je součástí širšího záměru naší společnosti diverzifikovat investice do historického centra metropole. V současné době zde skupina dokončuje objekt Rezidence Nekázanka 17, který se promění v luxusní bydlení. Součástí této strategie je i developerské partnerství s Generali Real Estate na projektu rekonstrukce a obnovy obchodního domu Kotva, ikonické budovy, která se po přestavbě stane nákupní destinací nejvyššího standardu
Říká se, že silní investoři v době krizí nakupují a investují. Je to i váš pohled?
Ano, nakupujeme.
Jak se vás dotknula současná koronavirová pandemie? Byla to nějaká změna i pro firmu?
Krize zasáhla různé segmenty realitního trhu s rozdílnou intenzitou.  Poptávka po bytech roste, po ubytovacích kapacitách v Praze samozřejmě klesá. O podobě administrativních budov se vede velká diskuze, a to zejména vzhledem k rostoucímu podílu práce z domova. Nicméně my jsme vzhledem k atraktivitě lokalit, které rozvíjíme, optimisté i v tomto segmentu.  Flexibilita ploch bude do budoucna zásadní.
V současné době se hodně věcí posunulo do on-line prostoru. Jak se na digitalizaci díváte vy? 
Digitalizace je součástí nejen všech firemních procesů, od marketingu, přes řízení projektů, až po interní porady, ale i soukromého života a mezilidských vztahů, které se stále více odehrávají prostřednictvím sociálních sítí, a díky tomu se vytrácí autenticita osobního kontaktu. Věřím, že společnost si to časem uvědomí a přijde renesance přirozených lidských vazeb založených na reciprocitě a na respektu k důstojnosti ostatních.
Jste úspěšný a bohatý člověk. V žebříčku miliardářů vám patří čtyřicátá šestá pozice. Co pro vás znamená úspěch a bohatství? Jak se vyrovnáváte se závistí?
Myslím, že je to otázka po smyslu našeho životního usilování. Mým dlouhodobým zájmem je filozofie, která mi umožňuje odpoutat se od všedních událostí a momentálních podnětů a případně i obětovat krátkodobý cíl tomu dlouhodobému. V soutěži o materiální statky, či o moc, nám často uniká podstata života v celku. Filozofie je pro mne obranným reflexem, architekturou, umožňující odhalit strukturu světa a identifikovat hodnoty, které dávají běžnému životu přesah.  A ten umožňuje se vyrovnat se závistí, případně dalšími negativy, s nimiž nás skutečnost často konfrontuje.
Mnoho podnikatelů v současné době se angažuje v politice. Lákalo vás někdy jít otevřeně do politiky a založit stranu nebo hnutí?
Založil jsem nadaci Sekyra Foundation, která se snaží kultivovat veřejný život.  Podporujeme občanskou společnost, filozofii a akademické projekty. Spolupracujeme s Oxfordskou i Harvardovou univerzitou a na Karlově univerzitě máme dlouhodobou spolupráci s Centrem pro filozofii, etiku a náboženství. Rovněž podporuji KDU-ČSL, křesťanská demokracie je hodnotovým hnutím, které dle mého názoru nejlépe reprezentuje vztah mezi křesťanskou morálkou, politickou demokracií a tržní ekonomikou, kdy tyto principy jsou pilíři úspěchu poválečné Evropy. I proto bychom je měli chránit a rozvíjet. Domnívám se, že není úlohou podnikatelů vstupovat přímo do politiky. Zpravidla jsou to příběhy se smutným koncem.
Jaká je vaše vize moderního města?
Prioritní je kvalitní architektura v kombinaci s velkorysým veřejným prostorem, neboť ten je tím nejcennějším, co lze veřejnosti nabídnout. O tom, že nezůstává jen u slov, svědčí i koncepce našich projektů, které mají výrazný městotvorný charakter. Urbanizujeme celé městské čtvrti a vytváříme veřejný prostor. Například na Smíchově máme ambici, aby kilometrová pěší zóna, která protne celý projekt, vytvořila kulturu korza, kulturu pěšího bulváru jako komunikační osy, ale i místa setkávání a občanských aktivit. Chci, aby jejich těžištěm byl i jeden z nově vzniklých parků a měl charakter jakéhosi Hyde Parku a kromě toho zachováváme i budovu oblíbeného komunitního centra – Radlickou Kulturní Sportovnu. Centrální park bude i na Rohanském ostrově a v projektu Žižkov City připravujeme revitalizaci historické budovy žižkovského nádraží, která bude zřejmě nejrozsáhlejším uzavřeným veřejným prostorem v naší metropoli.
Jaký je váš nejlepší projekt v životě? Co je pro vás srdcovou záležitostí?
Jsou to ty naše projekty, které transformují veřejný prostor a dávají Praze novou tvář. Srdcovou záležitostí kromě mých dětí je filozofie, zejména pak práce na knize o etice reciprocity, jíž věnuji významnou část svého volného času.
Děkuji za rozhovor.
Foto: archiv Luďka Sekyry