Sdílená ekonomika je atributem ekonomického pokroku (II)

Dokončení rozhovoru s Jaroslavem Sopuchem, spoluzakladatelem fondu kvalifikovaných investorů SkyLimit Industry.
Blíží se podle vás nová ekonomická krize? Jak se dá podle vás proti ní bránit? Dá se z krize proinvestovat?
Nedovedu samozřejmě věštit z křišťálové koule. Ekonomická teorie i historické zkušenosti ukazují, že hospodářství jako celek se vyvíjí v cyklech. Nyní jsme pravděpodobně na vrcholu nebo možná již mírně za vrcholem ekonomického cyklu a k určitému ochlazení tedy velmi pravděpodobně dojde. Netroufnu si ale tvrdit, jak bude hluboké a zda naplní význam pojmu krize. Historické zkušenosti ovšem také ukazují, že začnou-li se ekonomické subjekty chovat, byť i neopodstatněně, v anticipaci krize, pak to krizi skutečně přivodí. A z toho mám v současné době mírné obavy.
Jak dlouho se připravuje investiční fúze? Je potřeba znát také psychologii?
To je velmi trefná otázka. S nadsázkou někdy říkáme, že skutečným oborem našeho podnikání je psychologie. Při koupi kterékoliv firmy je totiž velice důležité být s prodávajícím naladěn na stejnou notu. Prodávajícím, kteří svou firmu obvykle budovali velmi dlouho a je to jejich druhé dítě, totiž velmi záleží na tom, komu svou firmu předají. Bez vzájemných sympatií mezi stranami obvykle k transakci mezi nimi nedojde. Co se týče délky trvání transakce, jedná se obvykle o čtyři až devět měsíců od prvního kontaktu po vypořádání. Může to být také ale podstatně déle.
Jakým oborům se věnuje vaše firma?
Naše společnost SkyLimit Industry se věnuje výhradně investicím do obchodních podílů ve strojírenských firmách. Strojírenství má v naší zemi hlubokou tradici a širokou základnu a neskromně se domníváme, že poměr mezi kvalitou a cenou strojírenské výroby je v ČR jeden z nejlepších v Evropě. To činí českou strojírenskou produkci velmi atraktivní. Na základě našich zkušeností z návštěv desítek strojírenských firem po celé zemi se navíc vůbec nedomníváme, že by Česko bylo pouhou montovnou, jak je nám často předkládáno. Naopak vidíme, že české firmy jsou schopny vyrábět výrobky s vysokým podílem kvalifikované práce a s vysokou přidanou hodnotou.
Obracejí se na vás firmy samy nebo je také vyhledáváte? Podle čeho se řídíte?
V Česku je v současné době patrný fenomén generační výměny, kdy zakladatelé mnoha firem z 90. let, které jsou často nyní velmi úspěšné, hodlají monetizovat své dlouholeté úsilí a nasazení a odejít na odpočinek. To je pro nás zdrojem mnoha investičních příležitostí. V tom případě se na nás obracejí sami majitelé, či jejich poradci. Vedle toho se však v čím dále větší míře snažíme sami oslovovat firmy, které by strategicky zapadaly do námi budované strojírenské skupiny a jednat s jejich majiteli o majetkovém propojení s naší skupinou. Zaměřujeme se na společnosti, které mají vlastní produkt, pevné místo na trhu a vysokou přidanou hodnotu.
Je nějaká investiční fúze, která by vás zajímala?
Nedokážu jmenovat konkrétní společnost, ale jak už jsem uvedl, líbí se nám obecně strojírenské společnosti. Velmi se nám zamlouvá například obor průmyslové automatizace.
Chtěl byste se se také zabývat jiným odborem činnosti? Například podporou startupů?
Investice do startupů je zcela odlišná investiční disciplína, než klasické private equity investování do zavedených firem, byť to na první pohled nemusí být tolik patrné. Vyžaduje ale zcela odlišné přístupy a jiné nastavení. Obrazně řečeno se tedy držíme svých komínů a startupy přenecháváme našim kolegům, kteří se na ně specializují.
Jak vidíte budoucnost sdílené ekonomiky a bezhotovostního platebního styku? A jak vidíte možnost zaručeného příjmu pro všechny?
Sdílená ekonomika je atributem ekonomického a technologického pokroku a nezadržitelně se šíří světem. Podle mého názoru není síly, která by její rozvoj mohla zastavit. V dnešních protestech proti sdílené ekonomice vidím trochu paralelu s obdobím průmyslové revoluce, kdy dělníci ničili stroje. Klíčovou otázkou samozřejmě je, jak státní administrativy zvládnou efektivní regulaci sdílené ekonomiky tak, aby některé její druhotné dopady neměly negativní vliv na komfort života obyvatelstva.
Děkuji za rozhovor.