Jsou to více než čtyři roky, co ukončila závodní kariéru. Místo lyžařky je z ní maminka malé Emy a šéfová Kliniky celostní terapie a sportu. Ona sama závodila na třech olympijských hrách, ve Vancouveru 2010 slavila bronz, další čtyři medaile získala na mistrovství světa. Je vidět, že ji dnes závodění nechybí, ale pohyb a sport má ráda stále.
Rozhovor se ŠÁRKOU STRACHOVOU, zakladatelkou Kliniky celostní terapie a sportu, držitelkou čtyř medailí z mistrovství světa v alpských disciplínách, včetně zlaté z roku 2007 a bronzové olympijské medaile ve Vancouveru 2010.
Na jaře 2017 jste oznámila konec závodní kariéry. Co vás vedlo k tomu založit kliniku celostní terapie a sportu?
Myšlenka založit kliniku přišla již o pár let dříve. Přemýšlela jsem, jakým směrem se po ukončení kariéry vydat a věděla jsem, že role trenérky, nebo některá z funkcí na sportovních svazech není nic z oblastí, kde bych se chtěla nadále pohybovat. Zároveň jsem si ale moc přála předávat zkušenosti, které jsem během své dlouhé sportovní kariéry získala. Především zkušenosti s naším zdravím, fyzickou i psychickou kondicí a pohodou, a hlavně jejich provázaností. A nepředávat je cíleně vrcholovým sportovcům ale široké veřejnosti, tedy všem, kteří je zrovna potřebují. A tak vznikla klinika celostní terapie a sportu, která si zakládá na komplexním přístupu nejen v rámci jednotlivých terapií, ale i propojením mezi jednotlivými odborníky.
Jaký vliv má psychosomatika při sportu a vrcholovém sportu vůbec? Je sport více o fyzické kondici či o hlavě?
Je to kombinace všeho dohromady. Rovnováhy a harmonie mezi fyzickou kondicí a psychikou. A samozřejmě toto nejsou jediné dva faktory, které hrají roli. V závislosti na oblasti nebo sportovním odvětví, ve které se pohybujeme, hrají roli ještě další faktory, jakými mohou být třeba materiál, povětrnostní podmínky apod. Každopádně v okamžik daného výkonu je to především o psychice. Protože právě hlava buď dovolí nebo nedovolí tělu se naplno projevit.
Jak může svalová či jiná bolest ovlivnit výkon sportovce? Dá se s tím nějak pracovat?
Se svalovou bolestí se dá velmi dobře pracovat. Pokud se jedná vyloženě o svalovou bolest pramenící z únavy, správným protažením, manuálním ošetřením fyzioterapeuta, ještě navíc například ve spojení s fyzikální terapií, se od ní dá velmi rychle pomoci. Horší je to s bolestí například úponovou nebo bolestí z přetížení, tam to chce více času. Každopádně pro maximální výkon sportovce je zapotřebí, aby se sportovec cítil co nejlépe, a neomezovala ho žádná bolest. Často pak hraje velkou roli opět psychika, kdy sportovec ví, že se na své tělo nemůže 100% spolehnout.
Jak důležitý je soulad pro sportovce výkon, disciplína a výživa? Co je k tomu ještě potřeba?
Vše se vyvíjí a posouvá kupředu. Všichni hledají již sebemenší detaily, kde je možné se zlepšit. Tedy pokud chcete držet krok, v nejlepším případě být o krok napřed, s konkurencí musíte dbát na každý detail. Fyzická kondice, výživa, regenerace, materiál, prevence, psychická kondice … a disciplína je toho všemu základem.
Rok 2012 byl ve vašem životě přelomový. Změnilo to váš pohled a přístup k životu, závodění a ke sportu vůbec?
Pohled na život a změna mého přístupu k němu přišla již o několik let dříve a události v roce 2012, tedy celkový metabolický rozvrat organismu, byl spíš jeho vyústěním, kdy jsem si následně mohla život poskládat od základů jinak.
Co si lze představit pod pojmem „zdraví“?
Pro mě je pojem „zdraví“ o našem celkovém stavu. Nejen o tom, zda nás na těle nic nebolí a nejsme nemocní. Tedy například i zda děláme to, co nás baví, ráno vstáváme svěží, těšíme se do práce, můžeme si dovolit trávit kvalitně čas s lidmi, se kterými nám je dobře …
Kdo jsou většinou vašimi klienty?
Máme širokou nabídku služeb od batolat až po seniory. K tomu máme dvě užší specializace a to dětskou fyzioterapii a fyzioterapii pro ženy. Nejčastějšími klienty jsou ženy a muži 35 plus, kde je buď již „dohnaly“ nějaké chronické či akutní obtíže nebo si čím dál více uvědomují, že od toho, jak se cítí, se odvíjí naše kvalita každodenního života a jeho prožitek.
Dnešní děti i mileniálové mají oproti starším generacím již v brzkém věku pohybové problémy, různé skoliozy či vysoké nadváhy. V čem vidíte největší problém? Co je hlavní příčinou?
Obecně se děti mnohem méně pohybují a situace kolem covidu-19 tomu rozhodně nepomohla. Děti mají mnohem více možností, jak trávit volný čas, a čím dále tím méně vyrážejí prostě jen tak ven na vzduch. Zde musí hrát hlavní roli rodiče, které motivují děti k pohybu. A tou nejlepší motivací je jít jim sami vzorem. Nemusíte vždy podávat nějaké velké výkony … pravidelné víkendové delší procházky na čerstvém vzduchu jsou určitě dobrým základem.
Na vaší klinice se zabýváte také fyzioterapií pro nejmenší děti i děti, které se připravují na vrcholový sport. Jaké metody volíte?
Chodí k nám děti, které již mají nějaké bolesti pohybového aparátu, většinou z jednostranného zatěžování nebo přetížení z častého tréninku. Tam fyzioterapeuté nejdříve s dětmi pracují tak, aby tělo dostali do rovnováhy, zaktivovali správné pohybové stereotypy a dále je pak posilovali. Čím dál častěji ale rodiče nebo trenéři chodí s dětmi v rámci prevence. Tam je práce většinou jednodušší a návštěvy nemusí byt ani tak časté. Vždy je důležité, aby děti začlenily správný pohyb především do tréninku.
Mohou sport a pohyb pomoci v prevenci proti různým civilizačním chorobám včetně s pohybovým aparátem, respiračním onemocněním, koronaviru a jiným?
Dle mého názoru ano. Náš organismus potřebuje pohyb. Jako prevenci chronickým bolestem pohybového aparátu, civilizačním chorobám a mnohému dalšímu včetně psychické pohody, dobré nálady nebo kvalitnímu spánku.
Ovlivnila koronavirová pandemie činnost vaší kliniky a složení klientů?
Jako nestátní zdravotní zařízení jsme nemuseli během žádné z koronavirových vln kliniku zcela uzavřít, ale samozřejmě její provoz to ovlivnilo. Především příchod pandemie na jaře 2020. Vnímám dvě změny u klientů. Jednou je, že klienti jsou mnohem zodpovědnější, co se týče návštěvy terapeuta, pokud se necítí 100% fit. Dříve neměl klient problém přijít nachlazený nebo i s antibiotiky. Toto se nyní téměř neděje. A druhou je, že dle mého názoru si lidé více uvědomují, že se o sebe musí více starat, včetně posilování například imunitního systému, aby byl odolný, pokud přijdeme do kontaktu s nějakými viry nebo bakteriemi. A z toho mám velkou radost. Že jsou lidé obecně více aktivní v přístupu k vlastnímu zdraví.
Co byste doporučila, jak si udržet co nejdéle dobré zdraví a dobrou fyzickou kondici?
Hledět na své tělo v jeho komplexnosti. Starat se nejen o naše tělo ale i duši. Dělat věci, které nás baví a naplňují. Obklopovat se lidmi, se kterými se cítíme dobře a jsme s nimi rádi. Chodit často ven na čerstvý vzduch, a být co nejvíce v kontaktu s přírodou.
Co a kdo vás v životě motivuje?
Velkou motivací a inspirací byl pro mne vždy můj manžel. Obecně je pro mne největší motivací hledat a posouvat své hranice a zabývat se věcmi, které mi dávají smysl a naplňují mě. Mám velké štěstí, že pro mne je to nyní právě má rodina a práce.
Sportujete také s rodinou?
S manželem a dcerou trávím, co nejvíce času to jde. Oba máme s manželem sport a pohyb rádi a jsme velmi aktivní. Dcera roste jako z vody, a čím dál tím více se dá do různých sportovních a volnočasových aktivit zapojovat. (smích)
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Šárkou Strachovou
Zdroj: Renáta Lucková