Rozhovor s Rostislavem Hauferem, zakladatelem a ředitelem sociálních služeb Chytré péče.
Rostislav Haufer je zakladatel a ředitel pěti sociálních služeb Chytré Péče, které od roku 2015 poskytly pomoc už více jak 2000 seniorům. Má za sebou bohatou kariéru ve vysokých manažerských pozicích. Dnes je jednatelem a ředitelem neziskových společností zaměřujících se na pomoc druhým.
„Aktuální nedostatek pracovníků je z mého pohledu způsoben především špatnými mzdovými podmínkami v oblasti sociální práce, kdy i přes vysokou inflaci a nárůst provozních nákladů již několik let nedochází k potřebnému navýšení rozpočtových položek, alokovaných na financování sociálních služeb. Důsledkem toho je, že sociálním službám odchází zkušení pracovníci do jiných, lépe placených profesí. Zároveň je za stávajících finančních podmínek téměř nemožné najít kvalitní, alespoň částečně kvalifikovanou náhradu,“ říká Rostislav Haufer.
Jste původně „ajťák“. Co vás přivedlo do neziskového sektoru?
Původně jsem pracoval ve finančním sektoru. Po deseti letech strávených v bankách a pojišťovně jsem pak na více jak 14 let zakotvil v nadnárodní IT korporaci. Obě tyto zkušenosti měly z mého pohledu jedno společné. Coby manažer jsem vždy byl primárně odpovědný za růst revenue, potažmo zisku, a zákazník či klient byl vnímán především jako objednavatel či plátce faktur. Postupně jsem si začal uvědomovat, že bych chtěl dělat práci, která by mi dávala větší smysl. Práci, která by pomáhala konkrétním lidem. V roce 2014 jsem měl shodou okolností možnost strávit nějakou dobu v Nizozemsku a Švédsku. Tam jsem se setkal s inovativními projekty, zaměřenými na aplikaci asistivních technologií v péči o seniory, a v hlavě se mi začala rodit vize Chytré péče. Po návratu jsem se tedy rozhodl vybudovat něco, co tady schází a je potřeba. Založil jsem Chytrou Péči, vybudoval moderní informační systém sociálních služeb, vystudoval magisterský obor sociální práce a dnes provozuji unikátní službu „komplexní péče“, složenou z pěti registrovaných sociálních služeb.
Jak to chodí v sociálních službách? Je dostatek odborníků?
Nacházíme se v situaci, kdy v sociálních službách schází téměř 3000 pracovníků, což je třikrát více, než v roce 2020 (Horecký, 2023). Zároveň se díky stárnutí populace očekává zvýšení počtu pracovníků v sociálních službách o dalších 11 000 do roku 2030 (Horecký & Průša, 2019). Aktuální nedostatek pracovníků je z mého pohledu způsoben především špatnými mzdovými podmínkami v oblasti sociální práce, kdy i přes vysokou inflaci a nárůst provozních nákladů již několik let nedochází k potřebnému navýšení rozpočtových položek, alokovaných na financování sociálních služeb. Důsledkem toho je, že sociálním službám odchází zkušení pracovníci do jiných, lépe placených profesí. Zároveň je za stávajících finančních podmínek téměř nemožné najít kvalitní, alespoň částečně kvalifikovanou náhradu.
Co je cílem a posláním vaší Chytré péče?
Posláním Chytré péče je pomoci seniorům co nejdéle si udržet maximální soběstačnost a aktivitu, a předejít tak riziku jejich umístění do pobytového zařízení. Jinak řečeno chceme pomoci rodinám s organizací péče a zároveň podpořit seniory v jejich snaze zůstat co nejdéle v jejich domácím prostředí. K tomu využíváme model komplexní péče, tedy kombinaci naší SOS tísňové péče, osobní asistence, linky důvěry, sociální rehabilitace, sociálně právní či psychologické poradny a v neposlední řadě poskytujeme seniorům zdarma odborné sociální a dluhové poradenství. Mezi další činností Chytré péče patří pořádání klubů a volnočasových akcí pro seniory a vydávání časopisu Chytrý senior, na jehož tvorbě se podílí i naši klienti.
Jaké skupiny a kolika lidí se vaše služba týká?
Chytrá péče obsahuje pět registrovaných sociálních služeb a od roku 2015 poskytujeme podporu seniorům a osobám se zdravotním hendikepem. Aktuálně se staráme o více jak 1200 klientů po celé ČR.
Jak vidíte změny ve struktuře sociálních služeb?
Vzhledem k nedostatku kapacit a financí není v současné době většina sociálních služeb schopna plně pokrýt potřeby svých klientů. Jedním z možných řešení je využití synergií různých služeb v rámci komplexní péče či zavedení automatizované sdílené péče. V případě sdílené péče je pak podpora seniora rozložena mezi profesionální a neformální pečovatele a dobrovolníky. V tomto kontextu například aktuálně hledáme partnera či vhodný grantový projekt, který by nám umožnil získat finanční podporu pro vývoj mobilní multiplatformní SW aplikace (Android, IOS), která zkoordinuje a propojí poskytování péče rodinou, dobrovolníky a odborníky. Aplikace by umožnila Chytrou sdílenou péči naplánovat a rozložit mezi všechny osoby poskytující podporu. Zároveň by aplikace byla díky datovému propojení s SOS hodinkami schopna automaticky doručovat informace potřebné pro poskytování péče na mobilní telefon osoby, která je v dané chvíli odpovědná za podporu klienta.
Co sociálnímu systému u nás nejvíce chybí?
Jednoznačně stabilní a transparentní systém víceletého financování. Aktuálně se nacházíme v situaci, kdy na podzim MPSV předložíme plán na příští rok, MPSV se teprve v únoru vyjádří k uznatelnosti nákladů a až v březnu pak oznámí kolik vlastně dostaneme na daný rok peněz. Například letos jsme se na konci března dozvěděli, že nás pokrátí o více jak 30%. To už ale jedeme tři měsíce dle na podzim předloženého plánu. Peníze obdržíme také až na konci března. V této souvislosti je třeba si uvědomit, že v našem případě to znamená, že tou dobou již máme ve vyplacených mzdách pro našich 55 zaměstnanců, nájmech, energiích a dalších provozních nákladech spotřebováno více jak 9 miliónů Kč, které jsme si museli půjčit v bance a za které coby zakladatel ručím svým osobním majetkem! Každý první kvartál tak bojuji s vysokým tlakem a poruchami spánku.
Jak vnímáte rozdělení sociálních služeb na regionální a nadregionální sociální síť?
Domnívám se, že jsou služby, u kterých je užitečné, když je řídí místní samospráva na úrovni kraje či obce, ale také jsou služby, kdy je rozhodně z pohledu efektivity, nákladů a kvality vhodnější centrální „nadregionální“ řízení. Například v případě naší „komplexní Chytré péče“ si nedokážu představit, že bychom měli být zařazeni v krajských sítích. Aktuálně máme 14 krajů a každý kraj má svůj vlastní jedineční systém pro žádosti, vykazování a řízení sociálních služeb. Měl bych tedy povinnost žádat, řídit a vykazovat 5 sociálních služeb 14 odlišnými způsoby. Abych zvládl tuto byrokratickou zátěž, tak bych musel přijmout minimálně dva další administrativní pracovníky. Náklady, které by to představovalo, je určitě lepší investovat do přímé péče o potřebné než do byrokracie. Jinak z pohledu ekonoma je v situaci, kdy se stát potýká s nedostatkem financí určitě nákladově efektivnější centralizované poskytování služeb.
Jaký je váš názor na zvýšení příspěvku na péči?
Domnívám se, že je to potřeba, ale schází mi zasazení tohoto kroku do dlouhodobější koncepce systému financování sociálních služeb.
Co říkáte zvýšení úhradové vyhlášky?
Z našich pěti sociálních služeb jsou tři poskytovány ze zákona zdarma. U zbývajících dvou nám toto zvýšení umožnilo navýšit cenu o cca 10%. Přinese nám to dodatečných cca 200 tisíc Kč. MPSV nám ale v březnu škrtlo z letošního rozpočtu více jak 8 mil. Kč, takže nám to až tak moc nepomůže. Ale v současné době je každá koruna dobrá.
Je dnes doba na důchodovou reformu?
Obávám se, že jsme nejvhodnější dobu na důchodovou reformu téměř prošvihli. Potřeba a motivace je zřejmá. Stárnutí populace a nutnost zajištění stability sociálního systému v prostředí s omezenými finančními zdroji a nedostatkem kvalifikovaných sociálních pracovníků je a bude výzvou pro jakoukoli vládu. Jakákoli důchodová reforma se ale s vysokou mírou pravděpodobnosti neobejde bez podpory asistivních technologií a digitalizace sociální oblasti jako takové. Naše Chytrá péče se v této oblasti snaží udávat trend. Bohužel zatím schází podpora ze strany MPSV či státu, bez které to ale nepůjde. Stát musí mimo jiné vytvořit příslušnou legislativu, zajistit osvětu či vzdělávání a upravit pravidla financování služeb v sociální oblasti tak, aby bylo možné plně využít potenciál asistivních technologií pro zlepšení kvality života seniorů a pro zvýšení efektivity poskytování sociálních služeb.
Jak vidíte život seniorů u nás v příštích letech?
Z hlediska potřeb a motivace seniorů bude nadále převládat potřeba zůstat soběstačný, aktivní a co nejdéle ve svém domácím prostředí. V oblasti poskytování péče bude tlak na zvyšování efektivity a produktivity v kombinaci s podporou trendu poskytování péče v domácím prostředí seniora a deinstitucionalizací pobytových zařízení. Na používání asistivních technologií se tak kromě sociální služby „tísňové péče“ budou muset postupně adaptovat i další terénní a pobytové sociální služby.
Dalším trendem bude zavádění technologické podpory sdílené péče. Je zřejmé, že implementace asistivních technologií umožňujících flexibilní rozložení péče mezi profesionální pečovatele, neformální pečovatele a dobrovolníky v sobě skrývá velký potenciál zvláště v situaci, kdy se stát potýká s nedostatkem financí a kvalifikovaných sociálních pracovníků.
Do seniorského věku se také postupně dostává generace, která během svého aktivního života běžně používala tablety, počítače či chytré telefony. Bude tedy možné ve větší míře zapojovat do jejich podpory asistivní technologie. Již dnes lze vysledovat trendy směřující k využívání umělé inteligence, rozšířené reality či rychlých datových přenosů (5G).
Děkuji za rozhovor.
Autor: Renáta Lucková
Foto: Poskytnuto Rostislavem Hauferem
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
