Richard Benda: Ekonomická obnova Ukrajiny bude trvat mnoho let

Richard Benda je majitel a předseda představenstva Enkom a.s. Inženýringová společnost se zaměřením na export technologického zařízení a zajištění dodávek na klíč v oblasti energetiky na východní trhy byla založena v roce 2008. Pro realizaci projektů na území Ukrajiny má společnost filiálku a dceřinou společnost v Kyjevě.

„Ze zkušeností např. po druhé světové válce nebo jiných konfliktů to odhaduji na zhruba 10 let za předpokladu, že se pro tuto obnovu najdou dostatečné zdroje. Je potřeba si uvědomit, že stupeň destrukce je abnormální a v podstatě nemá v Evropě analog od dob již zmíněné druhé světové války,“ říká Richard Benda.

Ukrajinsko-česká obchodní komora (UKRCHAM) byla založena jako důležitá institucionální byznysová síť pro rozvoj dvoustranných vztahů mezi Ukrajinou a Českou republikou. Co komora za dobu své existence dokázala?

UKRCHAM je relativně mladou organizací. Po zahájení ruské agrese vyvstala nutnost vzniku Komory, která se bude věnovat rozvoji ukrajinsko-českých obchodních vztahů.  Za dobu své nedlouhé existence Komora získala cca 150 členů a zorganizovala řadu společenských akcí, obchodních setkání, webinářů, účastní se jednání na příslušných ministerstvech, která řeší finanční či organizační záležitosti týkající se vzájemných vztahů atd. K nejvýznamnějším akcím patří každoroční společenský večer u příležitosti Dne nezávislosti Ukrajiny, kterého se účastní řada významných představitelů českého i ukrajinského politického života. Komora se dále snaží informovat členy o aktuálním vývoji ukrajinské legislativy, o probíhajících akcích týkajících se dění na Ukrajině v ČR i v zahraničí atd.

Nedávno byl také nově založen Česko-ukrajinský byznys klub z iniciativy Ministerstva průmyslu a obchodu. Jaký je rozdíl mezi UKRCHAM a tímto byznys klubem?

Činnost obou subjektů se částečně prolíná.

Business klub Ukrajina (BKUA) vznikl z iniciativy Ministerstva průmyslu a obchodu za účelem koordinace zapojení českého byznysu, hledání konkrétních sektorových synergií a řešení aktuálních potřeb při plánování a realizaci rekonstrukce Ukrajiny. BKUA je více zaměřen na koordinaci státních organizací a tvorbu koncepce pomoci Ukrajině.

UKRCHAM je typickou obchodní komorou zaměřenou především na komerční spolupráci subjektů jak na ukrajinské, tak na české straně. UKRCHAM se zaměřuje na každodenní činnost, výměnu a distribuci informací mezi členy.

Vystudoval jste Kyjevskou státní univerzitu a prostředí Ukrajiny znáte. Co pro vás tato země znamená?

Ukrajina je pro mne samozřejmě nesmírně blízkou zemí. Po studiích jsem se tam periodicky vracel a Ukrajina se stala logicky zemí, kam směřovala část aktivit mojí firmy a kde jsme realizovali naše projekty. Po zahájení války se situace změnila. V podstatě jsme na Ukrajinu přesměrovali veškeré úsilí, dnes 99 % našich tržeb a projektů vzniká na Ukrajině. Já osobně na Ukrajinu pravidelně jezdím, a to nejen do Kyjeva, ale i k našim partnerům do jiných ukrajinských měst. Snažíme se pomáhat v rámci našich možností – pomáhali jsme s organizací humanitární pomoci, zaměstnali jsme ukrajinské občany atd.

V zimě jste řekl, že jediná šance jsou mobilní kotelny, jinak Ukrajinci zmrznou. Jak vypadá mobilní kotelna?

Mobilní kotelna je v podstatě kontejner, ve kterém je nainstalován plynový kotel (nebo plynové kotle) včetně dalšího nutného zařízení, které usnadňuje instalaci kotelny na místě.  Novou klasickou kotelnu musíte vyprojektovat, postavit budovu a smontovat všechny komponenty a technologické uzly. Kontejnerová kotelna je ve značné míře předpřipravená a předsmontovaná. Prostě dovezete kontejner, uložíte na základy, připojíte na plyn a k elektrické a teplovodní síti a můžete fungovat.

Bohužel však do kontejneru dostanete jen omezené množství tepelného výkonu – kotle mají určité rozměry, takže do kontejneru se vleze cca 5 MW kotel. Potřebujete-li větší výkon,  musíte pořídit více kontejnerů. Kontejnerové kotelny jsou tedy určitou pomocí, ale v žádném případě nemohou plně nahradit kapacity zničené cílenými ruskými útoky, které činí tisíce megawatt.

Jak je na tom energetická soustava na Ukrajině?

Energetická soustava na Ukrajině je v extrémně složité situaci. Je tvořena atomovými elektrárnami (z nichž Záporožská je v rukou agresora), soustavou velkých hydroelektráren (z nichž Kachovská byla kompletně zničena), řadou tepelných elektráren (z nichž řada byla rovněž kompletně zničena, např. v Charkově a v Charkovské oblasti dnes neexistuje žádný významnější zdroj – všechny jsou zničené) a uhelné elektrárny (především na východě Ukrajiny). Přenosová soustava je sice funkční, ale nepřetržité útoky na klíčové rozvodny znemožňují nebo omezují distribuci elektrické energie. Proto se Ukrajina snaží urychleně decentralizovat energetické zdroje formou instalace menších kogeneračních zdrojů a výstavbou nových rozvoden. Nicméně tempo výstavby nemůže logicky odpovídat tempu ruských útoků, takže letošní zima může být pro velkou část Ukrajiny problémová až katastrofická.

Jak dlouho bude podle vás trvat ekonomická obnova Ukrajiny?

Ekonomická obnova Ukrajiny bude trvat mnoho let. Ze zkušeností např. po druhé světové válce nebo jiných konfliktů to odhaduji na zhruba 10 let za předpokladu, že se pro tuto obnovu najdou dostatečné zdroje. Je potřeba si uvědomit, že stupeň destrukce je abnormální a v podstatě nemá v Evropě analog od dob již zmíněné druhé světové války.

Český stát v ekonomické oblasti Ukrajině hodně pomáhá, ale jsou tam ještě rezervy. V čem? 

Česko nepochybně zaslouží jedničku v podpoře Ukrajiny, co se týče vojenské a politické podpory. V oblasti ekonomické jsme jako střední země limitováni ekonomickými možnostmi a vnitrostátní politickou situací. Z mého pohledu je potřeba rozdělit aktivitu ČR na přímou pomoc, kde vláda vydělila určitou částku (500 mil. Kč ročně) a podporu českého businessu, který se orientuje na Ukrajinu. Ekonomická pomoc i podpora by mohla být mnohem významnější, poslední dobou se již objevují nadějné aktivity směřující ke zvýšení podpory českého businessu, ať už prostřednictvím EGAPu či chystané podpory NRB.

Je potřeba si rovněž připomenout fakt, který málo zaznívá v mediích, a sice, že ČR profituje z přítomnosti ukrajinských uprchlíků na českém území a nedoplácí na ně, jak zaznívá z řady dezinformačních zdrojů.

Jak může Ukrajina ekonomickou pomoc vracet?

Ukrajina ekonomickou pomoc již vrací (viz předchozí odstavec). Kdyby Ukrajinci opustili „zítra“ ČR, tak by se okamžitě zhroutil stavební průmysl, a nejen ten. Navíc je potřeba si uvědomit, že ekonomická podpora, kterou český stát poskytuje českým firmám, jejichž aktivity směřují na Ukrajinu, nejsou vyhozené peníze. Na posledním jednání s vedením EGAPu, které proběhlo cca před měsícem z úst pana generálního ředitele Havlíčka zaznělo, že EGAP neregistruje žádné výraznější problémy se splácením úvěrů poskytnutých ukrajinským partnerům a pojištěných EGAPem. To znamená, že argumenty typu „Vše, co půjčíme ukrajinským firmám, jsou vyhozené peníze“ nejsou ani zdaleka pravdivé.

Jak se rozvíjí export a import na Ukrajinu?

Nemám k dispozici údaje za ČR. Proto mohu pouze komentovat tendence v oblasti, kterou dobře znám, a to je energetika. Myslím, že export energetického zařízení bude mít vzestupnou tendenci a nepochybně ještě poroste nejpozději v moment, kdy válka skončí. Navíc předpokládám, že se na Ukrajině uskuteční i řada investic do energetiky ze strany českých firem.

Jak funguje pojišťovna EGAP a banka ČMZRB?

S EGAPem udržujeme velmi těsné kontakty. EGAP letos na jaře vyhodnotil dosavadní činnost týkající se podpory businessu směřujícího na Ukrajinu a přijal některá opatření, které ho umožní rozvíjet. Osobně bych přivítal razantnější postup, ale na druhou stranu EGAP má akcionáře, kterým je MF ČR a musí plnit strategii, kterou mu MF schválí. Jednání to určitě nejsou jednoduchá. ČMRZB (dnes NRB) je klíčovou organizací, která má evropskou akreditaci, která NRB zajišťuje roli koordinátora a distributora peněz EU na podporu Ukrajiny. V současné době probíhají přípravná jednání mezi NRB, EGAPem, příslušnými ministerstvy a zástupci podnikatelské sféry, kde se vyjasňují mechanismy spolupráce a konkrétní projekty, na které by mohly být zdroje vynaloženy.

Kam jinam dnes exportujete?

Exportujeme pouze na Ukrajinu, kam jsme přesměrovali veškeré úsilí i zdroje. Dříve jsme pracovali i v Kazachstánu, plánovali jsme rozšíření do dalších teritorií, ale válka na Ukrajině nás plně zaměstnala a neumožňuje dnes rozvíjet další aktivity.

Děkuji za rozhovor. 

Foto: Poskytnuto Richardem Bendou

Autor: Renáta Lucková