Rozhovor s Radkou Vladykovou, výkonnou ředitelkou Svazu měst a obcí České republiky.
Radka Vladyková je výkonná ředitelka Svazu měst a obcí České republiky. Hlavním mottem její práce pro SMOČR je a bude udržení a posílení jedinečného postavení Svazu na poli veřejné správy, jako apolitické instituce. Je stále usměvavá a srší optimismem, kterého má na rozdávání. V roce 2020 získala ocenění Osobnost SMART CITY 2020, a to zejména za propagaci ekosystému Chytrá města a obce na půdě SMOČR.
„Nejsou chytrá řešení, jsou pouze moudří lidé, kteří dokážou inovační technologie optimálně využít. Záleží na vedení měst a obcí, jak dokážou využít potenciál nových řešení a jak je uplatní pro rozvoj svých obcí,“ říká Radka Vladyková.
Svoji funkci zastáváte od února 2019. Jak se plní Vaše představy?
Naštěstí se plní. Když jsem v roce 2019 nastupovala do funkce ředitelky Svazu, tak jsem již měla několik let zkušenost z práce v legislativní komisi Svazu. Představy kam chci Svaz posunout byly tedy docela konkrétní. Svaz dělal a dělá skvělou práci, bohužel se ji nedařil příliš zviditelnit. Jednou z priorit logicky bylo více zviditelnit naší práci. Prezentovat každodenní mravenčí velice odbornou práci na připomínkování návrhů zákonů není nic jednoduchého. Musíme vystihnout podstatu návrhu zákona a specifikovat jeho dopady na města a obce, tedy i jeho občany, a pak tyto dopady srozumitelně sdělit. Svaz se určitě stal více populárním, ale stále odborným, komentátorem dopadů návrhů zákonů. Díky tomu se nám daří stále získávat nové obce pro členství ve Svazu, v dnešní době už Svaz mluví silou zástupců více než 80 % občanů, kteří bydlí v našich členských městech a obcích.
Řekla jste, že Česká republika obecně trpí nedostatkem lídrů. Platí to stále?
Bohužel platí a možná více než v době, kdy jsem předchozí článek psala. Dle mého vnímání obsahu slova lídr se jedná o člověka, který je svojí celou osobností inspirací pro své okolí a své kolegy. Netroufám si říct, že se dá lídrování někde naučit. Je to směsice osobnostního nastavení, vnitřní energie a znalostí a zkušeností a moudrosti. K tomu všemu ještě jedinečná schopnost toto všechno kolem sebe vhodně šířit tak nějak nenuceně, prostě přirozeně s nadhledem, pokorou a důvěrou v sebe a své okolí. Jak se tak pohybuji mezi lidmi z veřejného, ale i soukromého sektoru a mluvím s velice moudrými a šikovnými lidmi, kteří by obsah slova lídr naplňovali, tak na otázku, zda chtějí kandidovat a uplatnit se v politice je téměř jednoznačná odpověď NE s dovětkem, že si nechtějí zkazit svojí práci nebo svůj soukromý život. Jsem na složení budoucích kandidátních listin hodně zvědavá, kdo dostane odvahu se na ně nechat napsat – tedy z těch lídrů, a pak si můžeme zase říct, zda se procento lídrů v našem veřejném životě nějak posunulo.
Od 1. července nový stavební zákon vyžaduje digitální postup a tím je stavební řízení v podstatě paralyzováno. Jak v současné době vyvíjí digitalizace stavebního řízení?
V době, kdy píšu tyto odpovědi, je v Senátu návrhu tzv. bypassu obligatorního užívání technologií digitalizace. Zda a jak budou tyto funkční se teprve uvidí. Zatím je stavební řízení stále paralyzováno a nikam se neposouvá. Bohužel návrh tzv. bypassu neochrání správní řízení započatá po 1.7.2024, sice jsme na to upozorňovali jak ministra, tak i poslance, bohužel marně. Budeme tedy čekat, jak naše prosby vyslyší Senát. I kdyby nakrásně systémy dle zákona například od prosince fungovaly, tak stejně návrh zákona neošetří ta již započatá řízení. Toto potvrzuje i skutečnost, že některé advokátní kanceláře již nabízení školení, jak vymáhat náhradu škody po státu, to by určitě nedělaly, kdyby věděly, že přijetím bypassu by bylo jejich školení nadbytečné.
Jak vidíte digitalizaci obecně? Chybí zmocněnec pro digitalizaci?
Toto nedokážu posoudit, měli jsme ministra, pro kterého byla transparentnost a digitalizace každodenním zaklínáním celého jeho počínání na ministerstvu a zpočátku mu i ostatní členové vlády věřili. Lze tedy říct, že nejde o funkci, ale o personální obsazení, a nejen jednoho představitele, ale celého týmu, kterému bude naslouchat. Jedna část je digitalizace, neboli převod procesů na jedničky a nuly. Část, která však té první části předchází, je mravenčí práce s popsáním analogických procesů dle naší právní úpravy. Pak základní rozdělení na činnosti rutinní a ty, kde zákon dává úředníkům tzv. diskreční pravomoc, možnost úvahy. K naučení řádně učinit posouzení a úvahu potřebujeme dobře natrénovanou AI, která se bude učit z dobře propracovaných a učiněných rozhodnutí. To bude ještě dlouhá cesta. Nepomůže tedy funkce, ale parta lidí, kteří budou mít motivaci, schopnost a píli toto vše zvládnout.
Jak moc poškodily obce a města nefungující digitalizace stavebního řízení?
Škody teprve nasčítáme. Jedna vysoká cena však už byla zaplacena. Snížení důvěry lidí ve veřejnou správu, která byla zřejmá u těch, kteří se nemohli dostat ani k tomu, že dostali základní informace z digitálních systémů. Je to škoda, tato živá laboratoř se nepovedla. Finanční ztráty ještě přijdou, jak jsem psala v odpovědi výše. Některé advokátní kanceláře již chystají školení, jak vymáhat náhradu škody u státu. Finanční škody pak zaplatíme všichni, stát svoje peníze nemá.
Jaké problémy nastaly při obnově míst poničených povodněmi?
Problémů bylo mnoho a věnovali jsme jim jeden blok naší energetické konference. Ze závěrů vyplynulo mnoho doporučení. Například stanovení místa na deponii odpadů, zajištění odolné energetické sítě, připravenost štábu obce na krizové řízení atd. Problémy, které se ukazují nyní, se týkají již obnovy území. V místech, kde se prohnala voda a zůstala tam i nadále téct, je logické, že již nejde stavět. Jenže pozemky, kde by stavět šlo, nejsou zahrnuty v územních plánech jako pozemky k zástavě, a tak se na nich stavět nemůže. Lidé i obce jsou tedy v kleštích. Pokud postaví novou stavbu v takto ohroženém území, nikdo ji ani nepojistí. Svaz hned po povodních vydal ve spolupráci s prof. Pavlem Danihelkou krátké shrnutí doporučení dle Sendaiského rámce. Podstatou je Build Back Better (BBB) postav zpět lepší. Cílem je nejen obnovit, ale také vylepšit to, co bylo zničeno a vylepšit podmínky života obyvatel, připravit je i území na budoucí katastrofy. K tomu bude potřeba mnoho odborníků, rychlý povolovací proces a následně kapacity stavebních firem a peníze obcí nebo státu.
Může to rozložit české hospodářství?
Katastrofa jako taková hospodářství nerozloží, naopak je mnohdy příležitostí zlepšit stav území. Záleží na tom, v jaké kondici bylo hospodářství v době před katastrofou a jak se k ní stát postaví. Zda bude schopen rychlé obnovy území a vytvoří k tomu podmínky. Pokud si však stát sám sobě naklade tolik legislativních a technických překážek, jak je tomu nyní, tak se může stát cokoliv.
Digitalizace stavebního řízení a povodně jsou jen část problémů, které tíží obce a města? Jaké další problémy je ještě tíží v současné době?
Momentálně velmi intenzivně řešíme mediální úvahy o přesunu financování nepedagogických pracovníků základních škol na obce. Stát slibuje, že o tuto částku navýší příjem pro obce, zatím však konkrétní podobu této myšlenky napsanou do paragrafů ještě nikdo neviděl. Jak pak bude probíhat řízení lidí, které obec bude sice platit, ale fakticky je bude řídit ředitel školy, je také otázka, na kterou neznáme odpověď. Hodně se řešilo i posílení příjmů z rozpočtového určení daní pro obce a hlavně centrální města regionů, zatím však také není nic v paragrafech.
Co však už v paragrafovém znění je a dokonce schválila vláda, je změna trestního zákoníku, kde se bude výrazně zmírňovat trestnost v oblasti návykových látek. Sice jsme upozorňovali na rizika spojená s rozvolněním regulace návykových látek a na rozsáhlé dopady hlavně na děti a mladé dospělé, avšak bezvýsledně. Obcím přibyde mnoho dalších povinností v oblasti kontroly a řešení přestupků a na ulicích lze očekávat více lidí pod vlivem návykových látek, tak jak je zřejmé ze zkušeností ostatních států, kde se snížila trestnost v této oblasti. Například i tímto se ve Svazu zabýváme. V neposlední řadě je to náš evergreen – financování měst a obcí a stále narůstající povinnosti, které na nás stát valí.
V současnosti je povinnost přecházet na topení plynovými kotli. Je to reálné pro malé obce a vesnice?
Už je v návrzích i zrušení plynových kotlů. Nejhorší je nestabilita právní úpravy a její neustále přehodnocování. Cílem Evropské regulace je postupný přechod na bezuhlíkovou společnost, přechod na vodíkové technologie. Plyn je takové přechodové médium. Vzhledem k pomalému tempu náběhu vodíkových technologií bude nutné plyn zachovat. A vzhledem k cenám plynu bude sociálně neúnosné vyloučit jiné možnosti vytápění. Jak však rozhodne Evropský parlament a hlavně pak národní vláda nedokáže předvídat.
Dlouhodobě je tlak na přechod k elektromobilitě. Jak velký je to problém pro malé obce a samoty?
Zásadním problémem je dojezdová vzdálenost aut, délka jejich nabíjení, a s tím související výstavby dostatečné hustoty sítí nabíječek na auta. Pro rozvoj tohoto typu dopravy zatím není infrastruktura. Její budování je zdlouhavé a drahé obzvláště tam, kde pak není přílišné využití. Přechod na elektromobily pro veřejnou správu se možná setká i s dalším problémem, a to sice s nosností mostů a můstků a jejich havarijním stavem napříč republikou. Na jejich opravy nejsou peníze. Velká elektroauta, úklidová technika, hromadná doprava atd. využívají takové dopravní prostředky, které budou výrazně těžší než stávající. Rozvoj elektromobility tedy musíme vzít jako jeden celek, abychom nakonec nenarazili na detail, který vše zablokuje.
Jaké cesty mohou pomoci, jak urychlit veškerý proces, aby se nastartoval občanský i podnikatelský život?
Jediná cesta je spolupráce a sbližování obou těchto světů. Města a obce potřebují mít právní prostředí nastavené tak, že se v něm mohou beztrestně pohybovat a komunikovat se soukromým sektorem. Ze strany soukromého sektoru je to pak o tom, aby bral představitele měst a obcí jako své rovnocenné partnery. Opravdu není jednoduché dát svůj obličej na plakát, uspět ve volbách a sestavit koalici. Tito lidé si zaslouží svůj respekt a uznání za práci, kterou dělají 24/7/365.
Mají stále obce velké přebytky ve svých účtech? Budou je města a obce investovat?
Města a obce investují zhruba stejný objem peněz jako stát a jejich investiční aktivity stoupají. Bohužel dlouhodobá nestabilita v oblasti legislativy nevysílá dobré signály do budoucna, a tak jsou starostové opatrnější ve svých výdajích. Každý výdaj municipalit musí být zahrnut v rozpočtu a krytý příjmem. Pokud jsou v médiích neustálé ataky měst a obcí a informace o tom, že jim stát vezme peníze, sloučí je nebo jim přidá povinnosti bez dodatečných peněz, tak se nelze divit, že roste opatrnost ve výdajích z jednoduchého důvodu, a tím je otázka – budu na to mít peníze? Dalším velkým blokátorem rychlejších investic jsou limity veřejných zakázek, které jsou v zákoně desetiletí stejné bez ohledu na inflaci, vývoj cen na trhu investic, ale i energetiky atd. Za 6 mil Kč v dnešní době už nepořídíte téměř nic, a tak je nutné každou zakázku soutěžit a zbytečně jí tak prodlužovat i prodražovat. Na revizi zákonů pro urychlení investic také upozorňujeme opakovaně.
Budou někdy naše města a obce smart, tedy chytré?
Nejsou chytrá řešení, jsou pouze moudří lidé, kteří dokážou inovační technologie optimálně využít. Záleží na vedení měst a obcí, jak dokážou využít potenciál nových řešení a jak je uplatní pro rozvoj svých obcí. Města a obce budou tak smart chytré, jak budou mít moudré lidi ve svém vedení.
Co vám v poslední době udělalo největší radost?
Z hlediska pracovního mám radost, že se Svazu daří získávat nové členy, daří se nám naše odborné konference a daří se nám stále udržovat odbornost v oblasti veřejné správy na vysoké úrovni.
V osobním životě mám každý den radost ze své rodiny. Děti jsou úžasné, jedno už pracuje a dvě studují. Každé si jde za svým snem a já mám tu možnost a čest stát při nich, když to potřebují. I přes to, že jsou již dávno dospělí, mi volají svoje radosti i starosti, což považuji za nejlepší ocenění mojí maminkovské práce. Starosti také přichází a naštěstí i odchází, takže je vyřeším a jdu dál, moc se s nimi nezatěžují. Vlastně dokonce mám čas i na svoje záliby jako je hudba, opera, umění a každodenní procházka s psicí. Takže mám to velké štěstí si užívat krásnou kombinaci pracovního a soukromého života.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Radkou Vladykovou
Autor: Renáta Lucková
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
