Petr Novotný, majitel a jednatel společnosti Essence line s.r.o., říká: „Doufám, že svět se opět vrátí ke společné komplexní spolupráci, včetně výzkumu i výroby, což je jistý předpoklad udržitelného míru ve světě.“ „Česká republika má mnoho skvělých vědců. Problém je spíše v prezentaci a později v aplikaci výzkumu.“
Rozhovor s PETREM NOVOTNÝM, majitelem a jednatelem společnosti Essence line s.r.o.
Petr Novotný se mnoho let zabývá výzkumem a výrobou biočipu, který dokáže včas odhalit cévní mozkovou příhodu, mozkovou mrtvici či neurodegenerativní onemocnění. Záměrem bylo vytvořit unikátní a účinný diagnostický nástroj pro včasné odhalení jevů probíhajících zejména na úrovni tzv. neuro-vaskulární jednotky, a tím v budoucnu umožnit včasnou cílenou terapii a významně tak přispět k účinné ochraně lidského zdraví i záchraně životů.
Co vás vedlo k tomu, že jste se vydal do podnikání v oboru biotechnologií?
Už na základní škole mě hodně lákaly chemické pokusy, biologie a medicína. Projevovalo se to tak, že jsem občas zadýmil modrým oparem sklepní prostory, „operoval“ jsem své rodiče anebo jsem si lámal hlavu nad tím, co to vlastně vidím pod mikroskopem (smích). Poté, co jsem po revoluci vycestoval do USA, mě kromě bádání a poznávání začal zajímat svět businessu a mezinárodního obchodu, navíc jsem z podnikatelské rodiny, takže to byl zřejmě ten koktejl impulzů, který významně přispěl k tomu, že jsem se svými spolužáky z VŠCHT v roce 2002 založil první firmu. Tehdy zejména za účelem syntézy speciálních látek pro chemický a farmaceutický průmysl.
Vaše firma je biotechnologickou společností, která vyvíjí, vyrábí a dodává diagnostické prostředky a laboratorní kity využívané zejména v klinických, chemických a biochemických laboratořích. Co si lze pod tím představit?
Během dvacetiletého vývoje v ESSENCE LINE jsme si za podpory předních akademických a soukromých subjektů u nás i v zahraničí vytvořili zákaznickou síť, se kterou úzce spolupracujeme v oblasti výzkumu a vývoje, a dále prostřednictvím dodávek speciálních analytických metodik, diagnostických prostředků a laboratorních kitů. Věnujeme se dvěma základním odvětvím: DNA diagnostice a testování toxicity látek na mikroorganismech. V rámci testování DNA poskytujeme informace o dědičných znacích zejména šlechtitelům hospodářských zvířat a plodin, v případě humánní diagnostiky spolupracujeme s předními výzkumnými centry na využití znalostí genů, např. pro lepší účinnost a snášenlivost léčiv a diagnostiku onemocnění. V oblasti testování toxicity látek, ať již chemických, farmaceutických nebo kosmetických, využíváme tzv. mikro-destičkové metody s mikroorganismy schopnými simulovat metabolické procesy v lidském těle. Těmito metodami jsme schopni odhalit do jaké míry některé látky mohou vyvolat např. nežádoucí mutace genů (genotoxicitu), hormonální nerovnováhu (endokrinní disrupci) a narušení buněčných procesů (cytotoxicitu).
Zdroj: Poskytnuto Petrem Novotným
Zaměřujete se na tržně orientovaná řešení a služby na bázi současných technologií jako jsou biočipy, mikrofluidní zařízení a bakteriální testy, které nacházejí uplatnění v DNA/RNA diagnostice. Co je to biočip?
Pojem biočip pochází původně z polovodičového, tedy klasického “čipového“ odvětví. Užívá se více termínů včetně anglického „microarray“, ale i jednoduše „čip“. Analogie s počítačovými čipy spočívá v maximální miniaturizaci a koncentraci funkčních procesů, které se odehrávají na nosném podkladě, tedy mikroskopickém sklíčku nebo funkční membráně podobně jako je tomu na křemíkové desce (wafer) v polovodičovém průmyslu. Na rozdíl od počítačových čipů je biočip většinou koncipován k analýze tzv. biomarkerů, tedy látek přítomných v živých organismech, které poskytují informace o molekulární struktuře a dění v těle. V případě biočipů koncipovaných pro analýzu DNA se jedná o informace např. pro predispozice, které máme uloženy v jádrech našich buněk. RNA nám pak poskytuje obraz o tom, jakým způsobem se naše geny promítají např. do našeho metabolismu, případně které geny jsou více aktivní a které méně. Biočipy mohou obsahovat také senzory pro zánětlivé markery, které poskytují detailní klinický obraz probíhajícího zánětu.
Když se řekne čip, lidé se bojí. Proč si myslíte, že tomu tak je?
Ne, samozřejmě všichni, ale setkal jsem se s tím, že občas si lidé představí různé implantáty pod kůži nebo do mozku, případně vidí analogii v integrovaných obvodech používaných v bankovních kartách nebo jednoduché diodové matrice k identifikaci psů. Není ovšem čip jako čip. V dnešní době se pojem čip používá pro obrovskou skupinu prostředků a komponent s velmi odlišným účelem použití a technickým provedením. V našem případě čipem nazýváme pole velkého množství sond pro různé biomarkery, např. geny, které připravujeme velmi přesnými roboty. Čipy zatím analyzujeme v laboratoři, ale rádi bychom, aby byly možné analyzovat i na méně specializovaných pracovištích.
Zdravotnické oblasti se v oblasti čipů věnuje i Elon Musk. On však na bázi čipu jako takového. Kde všude se dá využít biočip?
Dle mých informací se v případě NeuraLinku Elona Muska jedná o zařízení stimulující neurony a analyzující elektrické signály, tedy do jisté míry citlivější elektroencefalograf, který je navíc schopný vysílat signály a neurony tak stimulovat. Z mého pohledu se jedná se o velmi zajímavý výzkum a podnikatelský směr, který může v budoucnu nést plody např. při modulaci psychiatrických onemocnění.
Jak bylo řečeno dříve, označení biočip nebo čip se nyní používá pro velkou škálu zařízení. Biočipy, které používáme v ESSENCE LINE, analyzují molekulární nikoli fyzikální podstatu dějů v organismu. Mezi nejčastější obecné využití biočipů patří analýza DNA a RNA, zánětlivých markerů, identifikace patogenů a toxických látek.
V současné době uvádíte novinku v oboru zdravotní péče, biočip pro včasnou diagnostiku mozkového inzultu (cévní mozkové příhody, mozkové mrtvice). Jako první na světě. Jak dlouhá je cesta k takovému prvenství?
Samotný vývoj a příprava prototypu biočipu trval přibližně dva roky. Nutno však podotknout, že výzkum cílových markerů, pro které byl biočip připraven, probíhá již desítky let na předních výzkumných pracovištích u nás i v zahraničí. Samotným laboratorním pracím též předcházeli četné konzultace především s odborníky v psychiatrickém výzkumu.
Co projekt „Čip pro diagnostiku mozkového inzultu“ přinesl vaší firmě?
Díky tomuto projektu byl předně ověřen konkrétní koncept biočipu schopný analyzovat vybrané RNA biomarkery se vztahem k procesům, které probíhají na úrovni hematoencefalické bariéry. Konkrétně se jedná o zánětlivé procesy, neurální a cévní vývoj, myelinizaci nebo bariérové funkce. Primárním přínosem bude tedy schopnost poskytnout lékaři informaci pro včasné a správné stanovení diagnózy a následné volby vhodné léčby. Kromě nové technologie bylo velkým přínosem prohloubení spolupráce s předními pracovišti u nás i v zahraničí a získání většího vhledu do problematiky.
Jak pomůže nový čip pacientům s cerebrovaskulárním onemocněním?
Klíčem k účinné terapii je včasná a selektivní diagnostika. Tento specifický biočip může pomoci odhalit právě probíhající zánět, vývojové poruchy na úrovni mezi mozkovými buňkami a jejich krevními cévami, poruchy bariérových funkcí apod. Tato informace může pomoci lékaři nasadit správně zvolenou a včasnou farmakoterapii, která napomůže např. zabránit dalšímu rozvoji chronických onemocnění nebo včas nasadit léčbu k prevenci mozkové příhody.
Může váš čip pomoci i s jinými onemocněními mozku? Jakými a v čem?
Samozřejmě, využití tohoto diagnostického nástroje je nyní obrazně řečeno v plenkách. V této chvíli vidíme uplatnění v diagnostice procesů na úrovni neurovaskulární jednotky, s čímž ovšem souvisí nejen mozkové příhody, ale i např. neurodegenerativní onemocnění. Funkčnost hematoencefalické bariéry má ovšem přirozeně vztah na fungování celého organismu, tudíž se nabízí využití biočipu i mimo psychiatrii.
V upravené formě bude biočip využitelný i u diagnostiky domácích zvířat, jelikož veterinární praxe poměrně často čelí podobným diagnozám jako je tomu u lidí.
Svůj výzkum jste financovali z vlastních nebo soukromých prostředků. Jak těžké je získat sponzory a partnery pro takový výzkum?
Do vývoje tohoto biočipu bylo v rámci programu „Proof-of-Concept“ investováno 2,5 milionu Kč, přičemž podpora z Ministerstva průmyslu a obchodu, potažmo z EU, činila 1,77 milionu Kč. Do následného uplatnění zatím investujeme vlastní prostředky, připravujeme klinickou laboratoř, ve které plánujeme ve spolupráci s klíčovými hráči v oboru rozvoj zmíněné technologie. V této chvíli se stále jedná o koncept, který bude potřeba ověřit v klinické praxi, kde účast sponzorů nebo investorů je v jednání.
Dnes jste také součástí různých programů ministerstev a EU. Je dnes pro vás situace snazší než dříve?
Podpora z programů zejména Ministerstva průmyslu a obchodu, Technologické agentury a EU jsou pro nás velmi důležité a vynakládáme maximum úsilí na využití prostředků co nejhospodárněji. Na jednu stranu jsme schopni realizovat více inovativních řešení, na druhou stranu jsme se v důsledku celosvětových proti-epidemických opatření potýkali s bezprecedentními faktory jako byly nedostatky materiálu, vyšší požadavky na administraci projektů a obstrukcemi ve volném pohybu a podnikání. S těmito výzvami jsme si doposud poradili. V této chvíli se navíc snažíme zapojit do efektivních způsobů pomoci Ukrajině a ukrajinským uprchlíkům, jejichž statečný zápas podporujeme.
Je známo, že Česká republika má mnoho skvělých vědců. Problém je spíše v prezentaci a později v aplikaci takového výzkumu. Je dnes situace jiná v souvislosti třeba z řešením současné pandemie?
Myslím, že výzkum a vývoj a následný transfer technologií v ČR směrem k nadnárodním společnostem se skutečným impaktem na světový trh je méně rozvinutý, než je tomu v „západních“ ekonomikách. Pandemie u nás ukázala schopnost společnosti i výzkumných center velmi pružně reagovat na nastalou situaci a přijít s inovativními řešeními. V globálním měřítku jsem, ale spíše pozoroval důraz na národní zájmy, tedy bohužel spíše opačný trend. Jinými slovy doufám, že svět se opět vrátí ke společné komplexní spolupráci, včetně výzkumu i výroby, což je jistý předpoklad udržitelného míru ve světě.
Jaká je vaše spolupráce s vědci ze zahraničí? Je váš tým mezinárodní?
Ano, již od počátků firmy jsme spolupracovali s klienty ze zahraničí, a i v našem týmu je zastoupení zejména ze západní a východní Evropy. Dlouhodobě spolupracujeme s firmami, výzkumnými centry a univerzitami ve Švýcarsku, USA, Itálii, Rakousku, Francii ad. Při vývoji zmíněného biočipu byl hlavním výzkumným pracovníkem ukrajinský odborník, dále byly v týmových barvách zastoupeni Čechy, Francie a Španělsko. Konzultace probíhali s předními univerzitami v Itálii, USA a Velké Británii. Využíváme nástroje programu Erasmus, díky němuž jsme přijali studenty i zaměstnance ze Španělska, Itálie, Francie, Velké Británie a USA. Ve firmě hovoříme zejména česky a anglicky, ale občas se opráší i ruština.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Petrem Novotným
Zdroj: Renáta Lucková
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
