Petr Maule: Komunitní energetika má smysl všude tam, kde to dává technický smysl

Petr Maule je výkonný ředitel České fotovoltaické asociace a předseda představenstva Czech Nature Energy a.s. Zabývá se legislativními procesy, návrhy zákonů a technickými změnami v energetice a fotovoltaice.

„Pokud se podíváme do daleké budoucnosti, pak to bude jeden velký přerod. U nových domácností a rekonstruovaných staveb za 40-50 let bude elektrická přípojka NN (nízkého napětí) do bytu nebo domu již jen tzv. „zálohovým připojením“. Všechna elektřina do objektu půjde z vlastní výroby a akumulace, takže připojená síť bude fungovat jen pouze jako UPS dnes,“ říká Petr Maule.

Jak jste přišel na nápad provozovat fotovoltaické elektrárny? Jak je to reálné a nákladné?

Možná jsem to už někde říkal nebo psal. Nápad přišel s revolucí v roce 1989. Po mém prvém výjezdu do Německa jsem si přivezl malý fotovoltaický článek s napětím 14 V, proudem 0,2 A, dá se říci, že jsem se vzápětí do fotovoltaiky zamiloval. Onen první článek jsem použil v tehdejším automobilu Škoda 120, který v zimě špatně startoval, takže jsem modul umístil za zadní okno auta, což umožňovalo při východu slunce pravidelně malým proudem dobíjet a zahřívat olověný akumulátor v autě, čímž mě odpadly špatné a dlouhé zimní starty automobilu. O ekonomice se tehdy nedalo vůbec hovořit, protože za článek jsem dal tehdejší měsíční plat asistenta na vysoké škole.

Nákladová efektivita přišla až s opuštěním fotovoltaiky pro ostrovní systémy, její nárůst produkce pro instalaci síťových systémů, kde byl pokles nákladů za každých 10 let cca vždy o 1 řád. 

Jak nové fotovoltaické elektrárny ovlivní cenu energie?

I když se to možná někomu nezdá, ale vliv fotovoltaických elektráren na tržní cenu elektřiny je znatelné již po několik minulých let – tedy poklesem její ceny. Výjimkou z tohoto snižování je dopad války na Ukrajině a z toho plynoucí nelogické, ale tržní chování většiny spotřebitelů na burzovní trh s elektřinou. Drtivá většina zpanikařila, poptávka byla větší než nabídka, takže jsme si ublížili sami sobě, bohužel. Po odeznění bychom s rostoucím počtem obnovitelných zdrojů včetně fotovoltaiky měli na snižující se cenovou trajektorii najet. Výjimkou z toho ale bude cena v zimním období, kde bude logicky postup zcela opačný. Fotovoltaika a akumulace v bateriích nás tedy nepřímo nutí žít v mnohem těsnějším sepětí s přírodou.

Co pro vás znamenají udržitelné zdroje?

Takto odtrženo ode všeho je to v energetice protimluv. Udržitelnost mnozí politici chápou jako setrvávání cen energií na pokud možno stálé úrovni, s žádnou nebo velmi nízkou inflací. Pokud však evropská energetika je založena ještě dnes na uhlí, musí se zákonitě s větší nedostupností uhlí jít do finančně náročnější těžby, přesun do jiných lokalit, do vzdálenějších transportů surovin a většího odsíření. Celková cena suroviny a výroby s tím spojená, včetně poplatků pak jdou nahoru více než bychom si přáli. Pokud tedy nenaučíme „homo sapiens“ přes zimu odpočívat, a v létě více pracovat než odpočívat, je zásah v legislativě ceny emisních povolenek považovat za nezbytný, i když to nekoresponduje s požadovaným stavem ovzduší a snižování stavu CO2.

Nejsou příliš ambiciózní termíny pro Green Deal?  

Určitě ne. Naopak ekonomiky světa, které nepřešly významnou měrou na obnovitelné zdroje, jsou politicky a vojensky ovladatelné, tedy závislé na jejich výrobě, dovozu, skladování a světovém obchodování, což zakládá roznětku nezvladatelnosti národních hospodářství, za předpokladu rozsáhlé strojírenské, chemické a elektrotechnické výroby. Cena elektřiny je dnes chápána jako konkurenční kontinentální zbraň.

Jaké finanční dopady rozvoje obnovitelných zdrojů energie budou na konečné spotřebitele i podniky? 

Pokud se podíváme do daleké budoucnosti, pak to bude jeden velký přerod. U nových domácností a rekonstruovaných staveb za 40-50 let bude elektrická přípojka NN (nízkého napětí) do bytu nebo domu již jen tzv. „zálohovým připojením“. Všechna elektřina do objektu půjde z vlastní výroby a akumulace, takže připojená síť bude fungovat jen pouze jako UPS dnes. Pokud se něco v domácnosti ze zdrojů porouchá, střídač, baterie, BMS, moduly, pak se bude napájet přechodně ze sítě, než přijede opravář. Cena elektřiny nebude v tomto případě oceněna hodnotou spotřeby, ale možností záskokového napájení. Slovy 30-50 Kč /kWh. 

Tedy dopad do ceny konečného spotřebitele v případě využití vlastní výrobny bude někde mezi 0,5-0,7 Kč/kWh, což bude velmi příjemné a domácnosti tak ušetří desítky tisíc korun ročně, i když to bude znamenat při pořízení domu automaticky instalace fotovoltaické výrobny a elektrické akumulace.

Cenově by se mohlo zdát, že ještě lepší cenu mohou mít i podnikatelé, ale nebude tomu tak. Požadavky na spotřebu jsou odvislé na efektivitě, náročnosti výrobního sortimentu a trh s kapacitními platbami a požadavky bude pro podniky nutností, aby vůbec přežily. Přesně naplánovat a dodržet. U komerčního segmentu se tedy trh udrží, ale cena bude odvislá na době sjednání ceny, na jejím dodržení, protože pouze vyvážená zimní bilance bude určovat cenu energetických komodit.

Může být fotovoltaika efektivní i když nesvítí sluníčko?

Pokud máte na mysli pouze fotovoltaické moduly, tak nikoliv. Známe sice případy, že velké elektrárny jsou schopny velmi malé produkce i z nočního svitu (z odrazu Měsíce), ale o efektivnosti nemůže být ani řeč. U malých výroben už vůbec ne. Kdybych však odpověď rozšířil na součásti fotovoltaického systému, pak určitě samotná elektrická akumulace (baterie, akumulátory) může již dnes být využívána jako podpůrné služby elektrizační soustavě a díky tomuto využívání, mohou mít prvky fotovoltaiky efektivitu i v jinou dobu než svítí slunce.

Je dostatek přírodních zdrojů pro výrobu fotovoltaických panelů a příslušenství k nim? Kde se těží a vyrábí?

Nebojím se nedostatku zdrojů a surovin. Rád bych, abychom vrátili výrobu článků i modulů zpět do Evropy, protože strategická závislost na jiném kontinentu energetice nesvědčí. Pouze přecházíme od současné závislosti k jiné závislosti, a to není dobře.

Jak vidíte možnosti komunitní energetiky?

Komunitní energetika má smysl všude tam, kde to dává technický smysl. Tedy z hlediska přenosu a distribuce elektřiny na nejnižší nebo malé vzdálenosti, abychom nemuseli zapojovat další desítky energetických uzlů do tohoto sdílení. Jsem s tímto názorem dost často při přednáškách osamocen, protože každý si myslí, že si bude elektřinu přenášet stovky kilometrů daleko přes všechny napěťové hladiny tam a zpět. Což je technický a i ekonomický nesmysl. Pokud totiž nedojde ke změně energetického zákona, a distribuční poplatky budou stejné pro všechny přenosové vzdálenosti, nemá komunitní energetika takové výhody. Největší překážkou je úprava distribučních tarifů na krátké vzdálenosti. Pokud totiž přenáším elektřinu na 20-ti metrovou vzdálenost, nemůže být poplatek stejný, jako když přenáším stejný výkon na 650 km. Musíme tedy co nejdříve zrušit solidárnost distribučního poplatku, tím nastartujeme mnohem rychleji. Ano, tato radikální změna vyvolá poklesy provozního zisku všech distribučních společností v ČR. 

Je na tento přerod připravena přenosová soustava?

Na radiální zvýšení OZE nemáme elektrizační soustavu připravenu. Stát odsával z ČEZ všechen zisk, což je přes 1 biliardu korun, takže by bylo správné, kdyby tyto ukradené peníze vrátil zpět, kam patří. Tedy lidem a do rekonstrukce a modernizace distribuční a přenosové soustavy.

Jsou na to připraveny vládní investice či evropské dotace? 

Dotace dnes existují a všechny vypsané nebo budoucí musí hlavně distributoři co nejrychleji a efektivně využít. Týká se to hlavně přebudování NN uzlů, aby byly všude automaticky přepínatelné transformátory a mohlo se tedy připojovat maximum nejnižších výkonů fotovoltaických zdrojů. 

Pokud totiž přebudování infrastruktury zaplatí zpočátku domácnosti a malé či střední firmy, je to pro stát a její ekonomiku nejlepší řešení, byť s částečnou finanční podporou. 

Kolik musí konečný uživatel investovat do nového typu energie? 

V průměru dnes od 400-600 tis. Kč. Je to tedy plně srovnatelná investice jako při nákupu menšího nebo středního spalovacího automobilu. Na rozdíl od auta, ale investice do fotovoltaiky peníze šetří, tedy nemusíte vynakládat peníze na provoz auta a pohonné hmoty. Tedy jednou s nákupem auta posečkáte a investici máte zaplacenou. 

Kolik může ušetřit konečný uživatel instalací fotovoltaických panelů?

U instalace fotovoltaiky bez baterií (akumulátorů) je to cca 30 % z možného energetického výnosu, v případě fotovoltaiky s akumulací až 85 % energetického výnosu. Finanční úspora pak bude odvislá na spotřebě domácnosti a na stávajícím distribučním tarifu. Čím větší spotřeba domácnosti, tím bude úspora větší, čím lepší distribuční tarif dnes domácnost má, tím menší bude úspora – vidíte, že to jde proti sobě. 

Prakticky se dá říci, při využití dotace Nová zelená úsporám 140.000 Kč, se úspora u fotovoltaik bez akumulace může pohybovat 20.000 – 32.000 Kč. Při použití dotace Nová zelená úsporám 200.000 Kč bude u fotovoltaiky s akumulací úspora 35.000 – 45.000 Kč.

Jak to bude řešeno s ekologickým odpadem a ekologickou likvidací fotovoltaických panelů a příslušenství až doslouží? 

Tuto otázku jsem čekal, ale než na ní odpovím, položme si otázku podobnou. Jak je to s recyklací jaderné elektrárny a jejím rozmontováním a budoucími náklady? Němci dnes odstavením a recyklací zjišťují, že recyklace jedné středně velké jaderné elektrárny vyjde na 1 biliardu Kč, tedy na 1.000.000.000.000 Kč, o době potřebné k recyklaci nemluvě.

Fotovoltaické panely (my technici říkáme moduly, podle normy) vyrobí dnes podle jejich umístění za svoji životnost, za předpokladu nejběžnější krystalické technologie – 80 až 150 násobek energie a všech vstupů, včetně recyklace, která byla vynaložena nebo bude vynaložena při těžbě, přepravě, zpracování, výrobě, distribuci, skladování a recyklaci. Náklady za recyklaci nejsou tedy nulové, ale platí se jako u ostatních elektrických spotřebičů při každém nákupu, takže nikdo nebude muset připlácet za recyklaci. Náklady za recyklaci byly vypočteny na základě pilotních provozů a poloprovozů. Bohužel pro recyklaci, ale bohu díky pro životnost modulů, je natolik velká, že zatím recyklační linky z 99,9% zejí prázdnotou a ještě to nějakou dobu bude trvat. Používané technologie se dnes vylepšují, klesá počet závad a produktových vad, a tak dnes je možno počítat s 40-50-ti letou životností.

Děkuji za rozhovor. 

Foto: Poskytnuto Petrem Maulem

Autor: Renáta Lucková