Petr Konvalinka: Jsem přesvědčen, že přenosová soustava se upraví nebo přestaví mnohem rychleji, než se vychovají noví technici a inženýři

Rozhovor s Petrem Konvalinkou, předsedou Technologické agentury ČR (TA ČR).

Petr Konvalinka je předseda Technologické agentury ČR (TA ČR) od roku 2018, která centralizuje státní podporu výzkumu, aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. 

„Jsme rádi, že se tato ministerská pozice ve vládě zavedla. S ministryní Helenou Langšádlovou jsme ve velmi častém kontaktu, máme oproti minulosti, kdy post ministra/ministryně ve vládě nebyl, pocit většího „zastání“. Současně si udržujeme zákonem stanovenou nezávislost v oblasti rozhodování o směřování a podpoře výzkumu, vývoje a inovací, a to zejména ve spolupráci s Výzkumnou radou TA ČR a Radou Vlády ČR pro výzkum, vývoj a inovace,“ říká Petr Konvalinka.

Řekl jste, že několik posledních let ukázalo skutečnou hodnotu výzkumu a jeho zásadní přínos pro zvládání nečekaných situací a že musíme však být schopni na změny flexibilně reagovat a správně využít výzkumný, vývojový a inovační potenciál českých firem a výzkumných institucí v multidisciplinárních projektech. Jak se to daří realizovat?

Technologická agentura patří k nejinovativnějším agenturám svého typu v Evropě. To dává jednoznačný předpoklad, že reaguje na podněty, které se objevují, velmi rychle, flexibilně a efektivně. Přeloženo do konkrétních aktivit. TA ČR měsíc po spuštění pandemie COVID-19 vyhlásila veřejnou soutěž na podporu spolupráce firem a výzkumných organizací, zaměřenou na zdravotnické prostředky (masky, respirátory, testovací prostředky, práce s ohroženými skupinami obyvatel apod.) a do 3 měsíců od vyhlášení podpořila 100 miliony Kč celou řadu projektů, které přinesly úspěšné výrobky, diagnostiky a postupy. To nás dále inspirovalo k vytvoření obecnějšího programu na podporu výzkumu, vývoje a inovací s názvem SIGMA, který je natolik flexibilní, že umožňuje reagovat na potřeby společnosti v řádu týdnů, a to podobně rychle, nebo ještě rychleji, než tomu bylo v covidové době.

Takže hlásím, že se nám to daří velmi dobře realizovat.

V čem vidíte největší potenciál TA ČR?

Největší potenciál vidím v inovativnosti, kterou se nám daří „přetavit“ ve standardní fungování. Jsme mladá agentura (založena v roce 2009) plná mladých, pro inovace nadšených lidí, kteří svojí pečlivou prací přispívají k tomu, že nás uznávají i v zahraničí. Spolupracujeme v rámci konsorcia evropských agentur TAFTIE s významnými agenturami a vzájemně sdílíme zkušenosti, které máme.

Co v nejbližší době TA ČR čeká?

V nejbližší době se budeme muset vypořádat se sníženým rozpočtem. Doufáme, že snížení nebude fatální, máme podporu ministryně pro vědu Helena Langšádlové, která nás ujistila, že škrty v rozpočtu nebudou likvidační. Standardně fungujeme, vypisujeme každoročně 13 veřejných soutěží do kterých se přihlašuje více než 2 tisíce projektů, provádíme jejich hodnocení, vyhlašujeme výsledky a rozhodujeme o financovaných projektech. Současně kontrolujeme průběh řešení projektů, které jsou v realizaci a řešíme změny v projektech na základě žádostí řešitelů.

Kolik projektů TA ČR podpořila a kolik výsledků reálně vzniklo?

Za 14 let fungování TA ČR bylo celkově podpořeno 4573 projektů napříč všemi programy. Jelikož naše agentura podporuje aplikovaný výzkum, dosažené výsledky projektů jsou uplatnitelné v praxi. Celkově tedy vzniklo 26 099 výsledků různého druhu, kam například spadá 393 patentů, 5468 prototypů a funkčních vzorků či 1914 výsledků typu poloprovoz a technologie a další výsledky.

Máme ministryni pro vědu, výzkum a inovace Helenu Langšádlovou. Jak je toto politické zastřešení vědeckého rozvoje přínosné?

Jsme rádi, že se tato ministerská pozice ve vládě zavedla. S ministryní Helenou Langšádlovou jsme ve velmi častém kontaktu, máme oproti minulosti, kdy post ministra/ministryně ve vládě nebyl, pocit většího „zastání“. Současně si udržujeme zákonem stanovenou nezávislost v oblasti rozhodování o směřování a podpoře výzkumu, vývoje a inovací, a to zejména ve spolupráci s Výzkumnou radou TA ČR a Radou Vlády ČR pro výzkum, vývoj a inovace.

Hodně se mluví o AI, ale nezdá se, že by se Praha skutečně stala lídrem tohoto perspektivního oboru. Proč tomu tak podle vás je?

Praha již neoficiálním lídrem v AI je. Máme zde největší evropské a možná i světové kapacity v této oblasti, nositele prestižních ERC grantů a mimořádné a celosvětově respektované osobnosti (Mařík, Šedivý, Mikolov, Urban, Šivic, Babuška, Pěchouček…). Záleží ale také na politické podpoře a schopnosti vyjednat, aby se tento stav“ institucionalizoval“. A samozřejmě, chybí cílená finanční podpora. Tady se bavíme ne o stovkách milionů, ale o jednotkách miliard, které by se na tuto oblast měly vyčlenit.  

Říkáte, že v energetice budou chybět tisíce lidí. Nebude ale chybět také přenosová soustava?

Jsem přesvědčen, že přenosová soustava se upraví nebo přestaví mnohem rychleji, než se vychovají noví technici a inženýři. Vzdělávání, zejména to technické nebo přírodovědné, má velkou setrvačnost a trvá dlouho, než z univerzity vyjdou absolventi připravení v dané oblasti. A současně tím, jak se pořád zpochybňuje jaderná energetika, tak ubývá studentů, kteří se chtějí vydat na cestu studia jaderné energetiky. Je to chyba, kterou bude těžké napravovat.

Již nyní zajišťuje nový klastr Prague.bio transfer biotechnologií české vědě ročně prostředky v řádech miliard korun, přičemž právě biotechnologie patří k nejúspěšnějším a nejperspektivnějším oborům. Pomohou k tomu i nové technologie?

Zcela jistě ano, technologie se budou rozvíjet velmi rychlým tempem, předpokládám, že ještě rychlejším než dosud. Je to ostatně vidět na vývoji mobilních telefonů, počítačů, zobrazovacích přístrojů a dalších věcí a pomůcek ve všech oblastech společnosti. Digitalizace, robotizace a kybernetizace se rozroste nebývalým způsobem do všech lidských činností. A biotechnologie budou tím prostředkem, který lidstvu umožní delší a spokojenější život. Pokud se ovšem neobjeví další putinové.  

Nově založené oborové sdružení Prague.bio plánuje propojit vědu a byznys s cílem urychlit vývoj nových léčiv, diagnostiky a jiných úspěšných projektů, které pomohou při financování české vědy. Proč to nešlo i dříve?

Buďme rádi, že to přišlo teď. A také, buďme rádi, že se toho chopily nejrespektovanější instituce tohoto státu a nikoli stát sám. Víte, my si pořád stěžujeme na to, jak nám to dlouho trvá, jak je to jinde, zejména na západ od našich hranic, všechno rychlejší, jednodušší a čistší… a zapomínáme na to, že jsme tady měli 40 let totality, kdy kromě vraždění lidí a zavírání kdekoho do kriminálu, bylo téměř nemožné cokoli, co strana nedovolila, realizovat a tím se ubíjela iniciativa a aktivita lidí něco nového vymýšlet a tvořit. Pokud to někdo zkusil, byl „po zásluze“ potrestán. A s těmito traumaty to bude ještě nějakou dobu trvat, než se zbavíme některých předsudků, které jsou v nás…Ale jsem optimista, věřím mladým lidem, kteří již snad nejsou těmito věcmi zatíženi, cestují po světě a přinášejí nové nápady a podněty.

Sdružení chce vytvořit prostředí, v němž bude snazší zopakovat i tak fascinující příběhy, za jakými stáli Antonín Holý nebo Otto Wichterle. Pomůže k tomu i vaše agentura?

Budeme rádi, pokud budeme moci ještě více přispět. V minulosti a také v současnosti podporuje stát naším prostřednictvím projekt Národní centrum kompetence (stovky milionů Kč na 6 let), který je tematicky zaměřen na farmaceutický výzkum. Budeme rádi podporovat projekty, které povedou k významným realizacím, ale jsme omezeni tím, že běžné projekty podporujeme částkami v desítkách milionů, ačkoli by tento výzkum potřeboval spíše stovky milionů, ne-li miliardy. Ale k tomu byl právě uvedený klastr zřízen, aby přilákal soukromé investory. 

Spolupracujete také s bratrem s Janem Konvalinkou, ředitelem Ústavu organické chemie a biochemie, a se svými organizacemi, které zastupujete?

TA ČR, i já osobně, spolupracujeme se všemi subjekty standardně. Ústav, vedený mým bratrem, nemá žádná privilegia. Současně, i když naše instituce sídlí několik stovek metrů od sebe, vídáme se velmi málo. A to ne proto, že bychom se neměli rádi, máme se rádi moc, ale je opravdu nedostatek času. A tak, i pokud se setkáme, o práci se téměř nebavíme.

TA ČR byla založena jako státní instituce za účelem podpory výzkumu a aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Jaký je tedy rozdíl mezi TA ČR a typu klastrů jako je Prague.bio?

TA ČR podporuje výzkum jako takový, klastr si klade za cíl propojovat instituce s firmami a investory a také podporovat vznik nových firem, typicky start-up nebo spin-off, poskytovat jim finanční podporu, zázemí, transfer technologií a znalostí a společně rozvíjet obor biotechnologií. Spojuje ty nejlepší „hráče“ na poli výzkumu, vývoje a inovací. 

Chtěl jste mít někdy i svoji firmu?

Když jsem chtěl, tak to nešlo, a když to šlo, tak jsem už nechtěl. Absolvoval jsem ČVUT v roce 1984, pak jsem šel na rok na vojnu. Již ve čtvrtém ročníku jsem začal učit na katedře mechaniky na stavební fakultě a učení mě tak zaujalo, že jsem se toho už nechtěl vzdát. A to trvá dodnes.

Vystudoval jste na Fakultě stavební ČVUT v Praze obor Konstrukce a dopravní stavby. Stavíte mosty mezi lidmi?

Snažím se o to, doufám, že jsem za svůj život, kromě těch realizovaných, pár mostů mezi lidmi vytvořil. 

Děkuji za rozhovor. 

Foto: Poskytnuto Petrem Konvalinkou

Zdroj: Renáta Lucková