Petr Kapoun: Kosmické aktivity mají zásadní význam pro nezávislost, bezpečnost a rozvoj Evropy

„Kosmické aktivity mají zásadní význam pro nezávislost, bezpečnost a rozvoj Evropy. Jedná se o nástroje, které umožňují řídícím složkám státu reagovat na kritické výzvy, jako jsou např. globální změny klimatu nebo celosvětová bezpečnost. Kosmické technologie jsou důležitou součástí každodenního života – předpověď počasí, řízení letového provozu, navigace, globální komunikace, televizní vysílání a mnohé další aktivity,“ říká Petr Kapoun. 

Jak je na tom současný kosmický průmysl v ČR?

Česko se hodně blíží tomu, aby byla země na špičce kosmického průmyslu a vědy. Vede mezinárodní vesmírné mise, stává se uznávaným centrem analogových misí, české firmy staví vlastní družice, dodávají součástky do raket. České kosmické firmy u nás začaly vznikat hned po revoluci a v roce 2008, kdy jsme se stali členem ESA (Evropská kosmická agentura), se nám otevřely zcela nové příležitosti. Začali jsme se účastnit mezinárodních misí, získávat zahraniční zakázky a spolupracovat se státy, jejichž kosmický průmysl je vyspělejší a od kterých jsme se po ty roky mohli učit.

Co přináší kosmický průmysl z hospodářského hlediska?

Pro Českou republiku je kosmický průmysl do budoucna velmi důležitý. Na našem území působí více než 70 firem, které se mu věnují. Tyto firmy přinášejí významný objem peněz pro českou ekonomiku. A tento objem do budoucna poroste. Důležité ale bude, aby se české firmy začaly více orientovat na oblast komerčního zakázek a dokázaly vést i vlastní mise financované ze soukromých zdrojů mimo ESA. Proto i v rámci strategie naší firmy sázíme na oba tyto směry a kromě vědeckých projektů a projektů pro ESA stavíme družice čistě pro komerční zákazníky. To je další přidaná hodnota, která do české ekonomiky přináší další finance.

Nesmíme zapomínat ani společenské hledisko, o kterém hovoří i Národní kosmický plán. Kosmické aktivity mají zásadní význam pro nezávislost, bezpečnost a rozvoj Evropy. Jedná se o nástroje, které umožňují řídícím složkám státu reagovat na kritické výzvy, jako jsou např. globální změny klimatu nebo celosvětová bezpečnost. Kosmické technologie jsou důležitou součástí každodenního života – předpověď počasí, řízení letového provozu, navigace, globální komunikace, televizní vysílání a mnohé další aktivity.

Jaké nové technologie a materiál se objevují v kosmickém průmyslu? Využíváte je? 

Stále častěji se začíná skloňovat 3D tisk jednotlivých komponent například pro družice nebo rakety. Společně se společností Prusa Research pracujeme na projektech nového typu materiálu, který by splňoval náročné požadavky, které jsou kladeny na materiály používané ve vesmíru a který by byl vhodný pro 3D tisk. První výsledky našich studií jsou více než povzbudivé. Na naší družici TROLL, vypuštěné v příštím roce, se tak již můžeme těšit na první díly vytištěné na 3D tiskárně.

Je kosmický průmysl energeticky náročný?

Navrhnout a vymyslet celou vesmírnou misi včetně samotné družice vyžaduje velké množství lidské energie. Výroba jednotlivých dílů a jejich sestavení pak vyžaduje infrastrukturu a stroje, které spotřebují nemalé množství zdrojů. A velmi vysoká je pak spotřeba paliva rakety, která družici do vesmíru vynese. Ve vesmíru pak družice, jako zdroj energie, využívá sluneční záření.

Co vidíte s ohledem na rozvoj České republiky v kosmickém průmyslu za největší překážku?

Z mého pohledu před námi stojí dvě, neřekl bych překážky, ale výzvy. Tou první je dostatek kvalitních a schopných lidí, kteří se budou na českých kosmických projektech podílet. Je třeba si takové odborníky pěstovat. S tím souvisí téma vzdělávání, ale také kvalitní příležitosti zapojení se do praxe. Z vlastních zkušeností víme, že přestože je v České republice spousta chytrých a šikovných lidí, dlouholeté zkušenosti s kosmickými projekty má u nás málokdo. Pro jsme u nás v TRL Space v letošním roce v řadách našich zaměstnanců přivítali několik zahraničních profesionálů z USA, Německa, Španělska či Rumunska, kteří mají zkušenosti s velkými vesmírnými projekty nejen v rámci ESA, ale také z komerčního sektoru. Díky nim zvyšujeme kompetence a schopnosti nejen naší firmy, ale celého regionu. 

Druhou výzvou je pak podle mého názoru větší provázanost mezi komerční a státní sférou. Musíme se společně zasadit o tom, aby česká kosmická scéna nebyla roztříštěná, aby spolupracovala a smysluplně využívala zdroje, které máme. 

Kdysi jste řekl, že kosmický byznys je především byznys s daty. Je tomu opravdu tak?

Ano. Data jsou zdrojem informace, kterou zákazník potřebuje. Raketa je autobus pro družice. A Družice je pouze prostředník, díky kterému získáme informace, které hledáme, případně poskytuje službu, kterou využíváme.

Co znamená zkratka TRL v názvu firmy?

TRL je anglicky Technology Readiness Level, tedy úroveň technologické připravenosti Jedná se o metodiku pro hodnocení zralosti technologie během vývojové fáze, kterou zavedla NASA v 70. letech 20. století. Používá se stupnice od 1 do 9, kde 9 je nejvyspělejší technologie. V pojetí naší firmy to znamená, že na škále od 1 do 9 chceme dosáhnout hodnoty kvality 9 a více. To platí pro vše co děláme: jak vypadají naše produkty, jak kvalitní jsou naše služby, jak komunikujeme, jak se chováme, jaké máme pracovní pomůcky. Proto nikdy neděláme kompromisy.

TRL Space je zároveň členem uskupení firem s názvem Brno Space Cluster. Proč vznikl tento cluster?

Průměrná česká kosmická firma má kolem 20 zaměstnanců. Pro velké zahraniční zákazníky je tudíž nepředstavitelné, aby taková firma dokázala dodat kompletní misi. Opak je ale pravdou. České firmy se podílí na jedinečných projektech. Díky Brno Space Cluster je však možné vystupovat dohromady a nabídnout zákazníkům systémová řešení. Zakázku si totiž podle specializace rozdělí jednotlivé firmy. Klastr si bere za cíl blíže propojit firmy pro spolupráci na vesmírných projektech a také vytvářet produkty vlastní – komerční i vědecké. Mezi další cíle patří vzdělávání a popularizace. Mezi členy máme firmy věnující se mechanickým konstrukcím, elektronice, softwaru pro družice, satelitním datům anebo třeba dronům. Ale také Hvězdárnu a planetárium Brno, která se věnuje propagaci a medializaci vědy či Ústav radioelektroniky elektrotechnické fakulty Vysokého učení technického v Brně, kde jsme v rámci klastru podpořili vznik magisterského studijního programu pro vesmírné inženýry. Společně jsme dost velcí na to, abychom ve světe budili respekt a kompletní mise mohli dodávat.

Co pro vás znamená být hlavním partnerem Czech Space Weeku 2023? 

Již od svého vzniku se snažíme podporovat aktivity, které mají za cíl stmelit českou kosmickou scénu, propojit startupy s většímu korporacemi, iniciovat diskuzi se státními organizacemi a také ukázat, jací šikovní lidé pracují na velkých kosmických projektech. V průběhu letošního roku jsme si také nechali renomovanou výzkumnou agenturou STEM/MARK udělat průzkum mezi českou populací, jak vnímají kosmický průmysl v ČR. Ukázalo se, že ho lidé berou jako velmi důležitý pro každodenní život, ale chybí jim více informací o tom, co konkrétně se u nás děje, jaké firmy u nás působí a na čem pracují. A i k této osvětě a edukaci Czech Space Week přispívá, a proto nám dává smysl.

Výstava a doprovodné akce byly v Praze i v Brně. Jaké bylo obchodní forum v Brně?

Brno je centrem kosmického průmyslu v ČR – a to nejen díky velkému počtu kosmických firem, které zde sídlí. Je to i díky ekosystému pro technologické obory, kterému město Brno věnuje velkou pozornost a který zde dobře funguje. Proto podle mne i akce tohoto typu patří do Brna. Letošní konference byla opět velmi podnětná a umožnila český firmám prezentovat své projekty a aktivity. Díky panelovým diskuzí jsme mohli například do většího detailu probrat propojování průmyslu a akademické sféry, zapojení studentů do vesmírných projektů a v neposlední řadě bylo i velkým tématem získávání zahraničních profesionálů pro zvyšování kompetencí České republiky.

Jaké další projekty chystáte? 

Aktuálně naše týmy pracují nejen na kompletních misích či stavbách samostatných družic, ale vyvíjíme také vlastní produkty, které chceme v roce 2024 uvést na trh. Patří mezi ně například hyperspektrální kamera, systém pro předcházení kybernetických útoků a nebo speciální LiDAR, který by měl v budoucnosti zásadním způsobem přispět k větší bezpečnosti ve vesmírů. Počet vypouštěných družic každoročně dramaticky roste, již nyní se jejich počet blíží číslu 10.000, a proto je státe důležitějším tématem předcházení srážkám a nehodám nejen družic mezi sebou, ale také družic s vesmírným odpadem. A k tomu bude sloužit náš LiDAR.

Bude v budoucnu do vesmíru létat člověk nebo umělá inteligence?

Obojí a společně.

Dočkáme se toho, že budeme mít všechno na Marsu? 

Jako lidé máme v sobě touho objevovat. A vesmír je naše další moře. Věřím, že doplujeme daleko a že se na některých zastávkách (planetách) zdržíme. Ale nemyslím si, že bychom se z pevniny nadobro přesunuli na moře.

Děkuji za rozhovor. 

Foto: Poskytnuto Petrem Kapounem

Autor: Renáta Lucková