Rozhovor s Petrem Hrubým, profesionálním golfistou a absolventem University of Washington v Seatlu.
Petr Hrubý je profesionální golfista a čerstvý absolvent University of Washington v Seatlu v americkém státě Washington. První polovinu roku golf odehrál ještě jako amatér, dokončil studia na University of Washington v Seattlu, vyzkoušel si kvalifikaci na US Open a už jako profesionál naskočil do zámořské série PGA Tour Americas. Letos v srpnu si také zahrál na D+D REAL Czech Masters na hřišti PGA National Oaks Prague. Je další z úspěšných Čechů, kteří se prosadili v zahraničí.
„Jako malý jsem hrál i hokej a taky ho naprosto miloval, ale v 7.třídě muselo přijít rozhodnuti a bylo po hokeji. Celkově myšlenka toho, že mohu dělat něco, co naprosto miluju, celý svůj život a vydělávat si tím, mi zní jako utopie. Ale reálná. Jsem si vědom toho risku a obtížnosti se skutečně stát profesionálním golfistou, který je sportem schopný zabezpečit rodinu, ale to bych nebyl já, abych si zrovna tuhle životní linii nevybral,“ říká Petr Hrubý.
Jste čerstvý absolvent americké University of Washington v Seattlu v US státě Washington. Proč jste si vybral právě tuto univerzitu? Co jste studoval?
Na Washington jsem se dostal čirou náhodou, vlastně jsem mohl skončit úplně kdekoliv. Po vítězství na juniorském turnaji na Doralu o mne mělo pár škol zájem, ale Washingtonský kouč byl první, který se mnou mluvil více seriózně, dvakrát jsem se letěl do Seattlu podívat a po ne tak dlouhém rozhodovaní jsem se pro tuto školu i rozhodl. Celkově jsem na svých dvou “visitech” viděl všechno, co jsem potřeboval. Skvělé město, kampus, golfové hřiště, které nám byly přístupné a kouč, který chtěl vyhrávat, dál už nebylo co řešit. Studoval jsem politologii, není to nic čím bych se chlubil nebo co jsem věděl, že chci dělat, ale zároveň mi některá témata přišla hodně zajímavá. Každopádně doufám, že tento titul nikdy potřebovat nebudu a spíš prorazím golfem.
Rozhodl jste se stát se profesionálním golfistou. Proč?
Mým snem vždycky bylo se živit sportem. Jako malý jsem hrál i hokej a taky ho naprosto miloval, ale v 7.třídě muselo přijít rozhodnuti a bylo po hokeji. Celkově myšlenka toho, že mohu dělat něco, co naprosto miluju, celý svůj život a vydělávat si tím, mi zní jako utopie. Ale reálná. Jsem si vědom toho risku a obtížnosti se skutečně stát profesionálním golfistou, který je sportem schopný zabezpečit rodinu, ale to bych nebyl já, abych si zrovna tuhle životní linii nevybral.
Kdy jste s golfem začínal? Kdo vás k němu přivedl?
Tak na golfu jsem byl snad i v plenkách. Rodiče s golfem začínali přesně v období, kdy jsem se narodil, během “Tiger Boomu”, a tak jsem jako malý s nimi jezdil na hřiště a postupně se z kočárku začínal honit za míčem a snažil se ho trefit svými prvními holemi. Zelenou kartu jsem si potom udělal asi v šesti nebo sedmi letech.
První univerzitní titul jste získal na turnaji R.E.L. Lamkin Invitational. Tuto výhru jste věnoval Nicovi Schellongovi. Proč zrovna jemu?
Je to tak. S Nicem Schellongem jsme měli být ve Washingtonu spolu. Bohužel v době, kdy měl na univerzitu nastupovat, se mu zhoršilo zdraví, což nakonec skončilo fatálně a v roce 2019 nás Nico opustil. Často jsem polemizoval jaké by to bylo mít parťáka z domova na univerzitě a dodnes mi Nico chybí. Nejen, že to byl skvělý hráč, ale taky člověk. Pamatuju, že když už byl Nico v reprezentaci, já teprve začínal golf brát vážněji a Nico byl o třídu jinde než já. I přesto jsme se začali bavit a tenkrát mi i daroval míček s českou vlaječkou, který pro mne byl jak ze zlata. Na poslední jamce tohoto turnaje, který jsem vyhrál, mi míček skončil asi necelý metr od autu, z čehož jsem nakonec zachránil par a vyhrál, ale věděl jsem, že ten míček zůstal ve hře díky tomu, že na mne shora někdo dohlížel a já věřím, že to byl Nico.
Po letošním D+D Ríal Czech Masters se znovu vracíte do Ameriky. Jak vnímáte životní styl v Americe a v České republice?
Určitě je to něco jiného. Doma pro mne vždycky bude v Česku, ale zároveň už jsem v Americe strávil více méně posledních 7 let mého života, takže to pro mne není nic cizího. Rád o sobě říkám, že se ze mne stal takový hybrid obou míst a i přítelkyně si ze mne utahuje, že jsem “poameričtěnej”. Kdybych ale měl říct jednu věc, která mi z Česka chybí nejvíc, tak je to jídlo, to prostě umíme.
Jak se vám líbil letošní ročník D+D REAL Czech Masters? A jak se vám hrálo na hřišti PGA National Oaks Prague?
Turnaj překonal všechna má očekávaní, celkově to byl týden, na který jen tak nezapomenu. Podpora a pozornost, kterou jsem ten týden od lidí, kteří mě znali osobně i neznali, byla naprosto skvělá. Myslím, že turnaj udělal další krok vpřed tím, že se přesunul právě na Oaks, je to skvělé hřiště, které vás dokáže otestovat po všech stránkách a bylo v perfektní kondici. Velké díky pak taky patří sponzorům a týmu Relmost, kteří skutečně dávají do pořádání turnaje vše a jejich tvrdá práce se taky ukazuje na tom, jak je turnaj organizován a promyšlen po všech stránkách.
Zkusíte znovu kvalifikaci na US Open?
Je to možnost, letos jsem měl štěstí, že jsem se dostal rovnou do závěrečného kola kvalifikace díky tomu, že jsem byl top 50 amatér na světě a že se mi to skvěle vešlo do rozvrhu. Takže uvidíme, jak to bude za rok.
Co všechno obsahuje život profesionálního golfisty?
Není toho málo, obzvlášť takhle na začátku, kdy si nemůžete dovolit kdejaký realizační tým s agenty, kedíky, trenéry, apod. Je to hodně organizování, bookování letenek, hotelu, aut. Na druhou stranu, jsem svůj vlastní boss, a to je skvělý pocit svobody. Zatím jsem víceméně stále na cestách, takže uvidíme, co nového se naučím, až bude po sezóně. Naštěstí mám pár kamarádů, kteří přešli k profíkům přede mnou, takže se občas zeptám o radu nebo názor na různé situace.
Jak je dnes těžké sehnat sponzory pro profesionální golf?
Tohle je pro mne těžké k posouzení. Zatím jsem se po sponzorech moc neoháněl. Ale jestli je něco, co by sponzory pomohlo sehnat, je to, že budu hrát dobře. To je vlastně řešení ke všemu, takže já se soustředím hlavně na to, aby to lítalo.
Co vám dává sport do života?
Asi snad úplně všechno. Sport dělám doslova celý svůj život. Skrz sport jsem potkal víceméně všechny své kamarády. Sport mi dává smysl, proč se zlepšovat jak fyzicky, tak mentálně. Je to pro mne něco, za čím se mohu neustále honit, v čem se mohu neustále zlepšovat. Potkávat nové lidi, ale taky zůstat v kontaktu s těmi starými. Nedokážu si představit svůj život bez sportu.
Do kdy je možné se věnovat profesionálnímu golfu?
Myslím, že tohle je jeden z důvodů, proč u mne golf má navrch oproti jiným sportům. Golf můžete hrát na jakékoli úrovni až do konce života. Co se týče profesionálního golfu, tak existují toury pro lidi nad 50 let, po kterých se prohánějí legendy dřívějších let. Například německý Bernhard Langer, kterému je 66 let, se stále prohání po těchto tourách, a nejen to, on ty turnaje vyhrává. Je to něco, o čem se zas tolik nemluví, ale pro mne je to něco neuvěřitelného.
Budete se také věnovat původnímu oboru, který jste vystudoval?
To určitě v plánu nemám. I když mě politologie vcelku zajímá a rád se dozvídám novinky po světě a jak svět funguje po politické stránce, určitě to není něco čemu bych se chtěl věnovat.
Jaké jsou vaše další sny a plány?
Mezi moje krátkodobé plány a cíle patří to, se dostat na PGA Tour co nejrychleji a začít se tam prosazovat. Cest, jak se tam dostat, je nespočet a rád bych tenhle podzim udělal krok vpřed k tomuto cíli a kvalifikoval se buď na americkou Korn Ferry Tour anebo na evropskou Challenge a DP World Tour. Co se týče dlouhodobých cílů, tam se řadí se dostat na další Olympiádu v LA. Také bych rád hrál a vyhrál Ryder Cup, myslím si, že to je jedna z nejúžasnějších sportovních akcí vůbec a nedokážu si představit, jaký to musí být pocit být hráčskou součástí týmu. A nakonec je můj asi největší sen vyhrát Czech Masters. Chápu, že většina lidí má za cíl vyhrát právě Masters v Augustě, což je samozřejmě ultimátní cíl každého golfisty, ale už jen z myšlenky na to vyhrát doma, mi běhá mráz po zádech.
Děkuji za rozhovor.
Foto + Autor: Renáta Lucková
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
