Petr Hladík: Přírodu už nestačí jen chránit, ale je potřeba ji hlavně obnovovat 

Petr Hladík je ministr životního prostředí ČR od března 2023. Problematice životního prostředí se věnuje přes deset let, blízko má také k zemědělství. Za problematiku životního prostředí zodpovídal i jako první náměstek primátorky města Brna. Původně byl projektovým manažerem.

„Přírodu už totiž nestačí jen chránit, ale je potřeba ji hlavně obnovovat. Všude tam, odkud se biodiverzita ztratila – ať už se to týká našich polí, luk, lesů, ale také potoků, řek nebo jezer – ji potřebujeme vrátit. Environmentální témata také řešíme na mezinárodní úrovni. Za posledních 20 let jsme jako členská země EU ušli obrovský kus cesty – zlepšila se kvalita vody nebo ovzduší, ale přesto to nestačí. Proto teď s dalšími ministerstvy připravujeme český Národní plán obnovy přírody. Rád říkám, že jsme ministerstvem budoucnosti,“ říká Petr Hladík. 

Řekl jste, že chránit naši přírodu není volbou, je to naše společenská povinnost a zodpovědnost, a že Země nám byla svěřena do péče a jinou nemáme. Jak toto můžete naplňovat z pozice ministra životního prostředí?

Je pro mě důležité, abychom dalším generacím, našim dětem, vnukům, pravnukům předali volnou přírodu, krajinu, obce i města v dobrém stavu. Bez zahlcení odpady, s přírodou bohatou na biodiverzitu, krajinou i městy adaptovanými na klimatické změny. A na tom na Ministerstvu životního prostředí každý den pracujeme. 

Rád říkám, že jsme ministerstvem budoucnosti. Mezi naše priority patří například ochrana vody, půdy i biodiverzity, rozšiřování chráněných území, podpora obnovitelných zdrojů energie, recyklace a zálohování nebo třeba šetrné renovace budov. Nedávno se nám podařilo prosadit dvě velké novely – jedna zvýší ochranu té nejlepší zemědělské půdy, také na zemědělské půdě usnadní realizaci remízků, stromořadí či mokřadů, nebo zjednoduší výsadbu stromů podél silnic či přináší rozvoj agrovoltaiky. A druhá novela zajistí větší ochranu vod před haváriemi, abychom co nejvíce předcházeli katastrofám, jako byla ta před dvěma lety na řece Bečvě. A připravili jsme zákon, kterým chceme zavést zálohování PET lahví a plechovek, aby se už plastové lahve nepovalovaly v příkopech a aby z “petky” mohla být zase “petka”. 

Environmentální témata také řešíme na mezinárodní úrovni. Před nedávnem se nám konečně povedlo s dalšími unijními státy schválit společné nařízení na obnovu přírody, které má pomoci evropské přírodě čelit klimatickým změnám. Je to opravdu úspěch. Přírodu už totiž nestačí jen chránit, ale je potřeba ji hlavně obnovovat. Všude tam, odkud se biodiverzita ztratila – ať už se to týká našich polí, luk, lesů, ale také potoků, řek nebo jezer – ji potřebujeme vrátit. Za posledních 20 let jsme jako členská země EU ušli obrovský kus cesty – zlepšila se kvalita vody nebo ovzduší, ale přesto to nestačí. Potřebujeme dále rozvolňovat kdysi narovnaná koryta řek, aby znovu meandrovala. Stejně tak musíme napomáhat i dalším částem krajiny se zotavovat z negativních zásahů, které v ní v minulosti proběhly. Na tom, jak to uděláme, pracuje každá země zvlášť. Proto teď s dalšími ministerstvy připravujeme český Národní plán obnovy přírody. Kromě toho i já sám se snažím přispívat k ochraně přírody ve svém každodenním životě – třídím odpad, neplýtvám potravinami, pořídil jsem si kompost na třídění bioodpadu, obnovuji svůj les po kůrovcové kalamitě, staré oblečení vyhazuji do speciálních popelnic. Každý máme možnost volby. 

Co pro Vás znamená soutěž Zelená obec roku?

Tato soutěž je otevřena všem obcím, které se nějakým způsobem angažují v environmentální oblasti, v dlouhodobém udržitelném fungování a kterým záleží na životním prostředí. Pro mě osobně je velmi důležité, že chtějí měnit věci kolem sebe a dělat svět lepším místem pro život svých obyvatel i pro budoucí generace. Jsou to, jak já říkám, obce budoucnosti. Oceněné obce a jejich starostové jsou inspirací pro nás všechny, že to opravdu jde. Naším úkolem je takové obce maximálně podporovat a motivovat i další, aby hledaly a realizovaly způsoby, jak být „zelenější“.

Zelené obce jsou pro Vás obcemi budoucnosti. Jaká je podle Vás obec budoucnosti?

Taková obec mění svět k lepšímu a motivuje svým postojem ostatní. Investuje například do obnovitelných zdrojů energie, do úspor energií a nízkoemisní hromadné dopravy. Chytře hospodaří s vodou, realizuje nové výsadby stromů a zeleně, adaptuje své obce na změnu klimatu. Zároveň všemi těmito přístupy a realizacemi motivuje ostatní obce k zelené modernizaci. Za tím vším stojí samozřejmě člověk, který je nositelem vize a který může ostatní inspirovat. Proto si myslím, že je důležité takové starosty a starostky podporovat. 

Jak můžete pomoci obcím, aby byly více zelené?

Ministerstvo životního prostředí maximálně podporuje veškeré realizace, které obcím se zelenou modernizací pomáhají a právě soutěž Zelená obec roku je jednou z možností naší podpory. To, co je naprosto klíčové, jsou podpůrné programy pod záštitou Státního fondu životního prostředí. Z unijních fondů máme k dispozici objemné finanční prostředky k tomu, abychom postupně měnily různé oblasti na udržitelnější a „zelenější“. Podporujeme například projekty pro využití potřebných obnovitelných zdrojů energie a nízkouhlíkových zdrojů určených pro vytápění. Snažíme se snižovat produkci skleníkových plynů v průmyslu, v podnikání, ve veřejných budovách. Modernizujeme veřejné energetické soustavy a podporujeme pořízení čistých vozidel a vozidel s nulovými emisemi pro veřejnou dopravu nebo výstavbu příslušné infrastruktury pro veřejnou dopravu.

Je podle Vás reálné dodržení termínu Green Dealu? Je reálné, aby bylo docíleno snížení emisí skleníkových plynů a Evropa se do roku 2050?

Potřebujeme zachovat stabilní a předvídatelné prostředí, které nám zaručí potřebné investice do modernizace ekonomiky. Usilujeme o to, aby se nová Evropská komise více soustředila na konkurenceschopnost Unie a tento aspekt v dalších letech nadále rozvíjela. Dosažení cíle klimatické neutrality EU do roku 2050 z našeho pohledu reálné je. Bude to však vyžadovat významný rozvoj technologie pro zachytávání a ukládání uhlíku a posílení přirozeného ukládání uhlíku do biomasy a půdy, což je důležité ke kompenzaci zbývajících obtížně snižitelných emisí ze sektorů, jako je například zemědělství.

Pro Česko je tato zelená modernizace velkou příležitostí. Na potřebnou proměnu energetiky, adaptaci přírody a inovace máme z evropských fondů prostředky, které musíme efektivně využít. Modernizace bude mít pozitivní dopad nejen na kvalitu života nás všech a na stav životního prostředí, ale i na český průmysl. Firmy potřebují inovovat a modernizovat své provozy a využívat nové technologie. Český průmysl potřebuje zelenou energii z obnovitelných zdrojů, abychom se jako Česká republika stali konkurenceschopnou zemí a nebyli závislí na energii ze zahraničí.  

Má ČR na přerod průmyslu dostatek finančních prostředků?

Česká ekonomika se dá modernizovat díky kombinaci zdrojů z veřejných prostředků, unijních prostředků, vlastních zdrojů a finančních nástrojů. Další zdroje pak budou předmětem vyjednávání v rámci nového nastavení kohezní politiky a fondů po roce 2027.

Jak je tom v současné době samotná EU? Je připravena pomoci státům, které budou mít s přerodem problémy?

V oblasti plnění cílů energetiky a klimatu budou hrát zásadní roli prostředky z rozpočtu EU a emisních povolenek. Naším úkolem je, abychom je co nejefektivněji využili, aby pomohli s modernizací ekonomiky, usnadnili transformaci jednotlivých odvětví a pomohli snížit náklady pro firmy i občany. Jde především o prostředky z operačních programů, Národního plánu obnovy, Modernizačního fondu, Sociálního klimatického fondu a výnosů z prodeje emisních povolenek v EU ETS.

Jak vidíte český příklon k jádru jako čistého zdroje energie?

Jádro má společně s obnovitelnými zdroji energie tvořit základ budoucího českého energetického mixu. Dlouhodobým cílem České republiky je vyrábět polovinu energie z jádra a polovinu z obnovitelných zdrojů. Jádro sdílí zásadní výhodu společnou s obnovitelnými zdroji energie – tím jsou nulové emise skleníkových plynů z provozu. 

Je na to připravená česká infrastruktura?

Současná česká elektrizační soustava je historicky dimenzovaná právě na provozování velkých centrálních zdrojů. Tedy případný rozvoj jaderných zdrojů pro ni nepředstavuje takovou výzvu, jako rozvoj decentralizovaných zdrojů (např. rozvoj velkého počtu malých instalací OZE).

Jak úspěšný byl projekt „Oprav dům po babičce“?

Program Oprav dům po babičce z Nové zelené úsporám stále běží a zájem je o něj opravdu velký. Od jeho spuštění loni v září si o příspěvek zažádali už bezmála tři tisíce domácností a poptávka stále roste. Je určený hlavně pro ekonomicky aktivní domácnosti, které chtějí komplexně zrenovovat starší neúsporný dům. Velkou výhodou je, že žadatelé nemusí mít na renovace našetřeny velké úspory, protože dostanou dotaci na pokrytí 50 % výdajů předem. A od letošního března mohou navíc na renovace využít i zvýhodněné úvěry s polovičním úrokem a možností nízkých splátek vybraných stavebních spořitelen a bank. Ukázalo se nám, že díky tomuto programu vzrostl obecně zájem o komplexní renovace domů.

Jak vnímáte boj s uhlíkovou stopou vysazováním nových stromů?

Nové stromy a keře mají v krajině, ve městech a obcích nezastupitelnou roli. Produkují kyslík, poskytují stín a chlad, pomáhají vsakovat vodu, snižují prašnost a hluk, slouží opylovačům, ochraňují biodiverzitu a celkově pomáhají adaptaci na probíhající změnu klimatu. Proto je pro nás výsadba nových stromů velmi důležitá a podporujeme ji i finančně. Vyhlašujeme pravidelné výzvy z Operačního programu Životní prostředí či z Národního programu Životní prostředí, která mají velký úspěch. Také jsme jedním z klíčových partnerů iniciativy Sázíme budoucnost, která zprostředkovává finance na výsadby nových stromů v české krajině i obcích. Za posledních pět let přibylo do polí a měst přes 4,3 milionů stromů a to nás motivuje pokračovat dál. Ačkoliv i stromy mají vliv na potřebné snižování uhlíkové stopy, hlavními nástroji, kterými toho chceme docílit, je především přechod na obnovitelné zdroje energie, nízkoemisní ekonomiku. 

Jste také členem Rady vlády pro udržitelný rozvoj. Co je úkolem této Rady?

Hlavními úkoly Rady je hledat shodu nad dlouhodobými prioritami a vyhodnocovat klíčové trendy v udržitelném rozvoji na národní i globální úrovni.

Základním principem udržitelného rozvoje je zajištění rovnováhy všech pilířů udržitelného rozvoje, tedy pilíře environmentálního, sociálního a ekonomického. Rada se snaží propojit odborníky s politiky, ale i se strategickými útvary ministerstev, odbornou veřejností a občanskou společností a zajistit tak komplexní náhled na zásadní témata ovlivňující rozvoj našeho státu. Právě tuto společnou snahu o propojení a sdílení zkušeností v oblasti udržitelného rozvoje považuji za velmi důležitou.

Co je klíčem k rozvoji udržitelné budoucnosti ČR?

Je důležité, abychom si všichni uvědomili, že klimatická změna se děje a následky jsou viditelné i u nás již dnes. Vzpomeňme například na větší sucha, abnormálně teplé letošní jaro či kůrovcové kalamity. Tomu všemu musíme vědomě předcházet a obnovovat naši krajinu a její adaptaci na klimatické změny. Docílit toho můžeme například navrácením vody do krajiny či zlepšením ochrany kvalitní půdy. Musíme předcházet vzniku odpadu, správně recyklovat, posilovat opětovné využití materiálu. Také je nutné modernizovat průmysl, energetiku a teplárenství, abychom se stali konkurenceschopnými. Nahrazovat fosilní paliva potřebnými obnovitelnými zdroji energie, investovat do čisté energie a úsporných opatření, podporovat udržitelnou dopravu. Už teď k mnohým opatřením čerpáme finanční prostředky z evropských fondů a je důležité je i nadále vhodně a s rozmyslem využívat.

Česká republika na celý proces sama nestačí, do změny se zapojují všichni, i Čína a Amerika. A není to jen o státech a neziskových organizacích, ale také o velkých firmách, korporátech. To je princip udržitelnosti a udržitelné budoucnosti, abychom si nezničili naši přírodu a krajinu a aby tady příští generace mohli nadále žít. 

Chodíte rád do přírody? Kde je možnost podle vás nejvíce nabít energií?

Do přírody chodím velmi rád, bohužel na to nemám tolik prostoru, kolik bych si přál. A jak už jsem dříve zmínil, vlastním kus lesa na Vysočině, který se snažím obnovovat po kůrovci a tam při sázení stromků a oplocování trávím i se svými dětmi hodně času. I tam nabíjím energii. S rodinou pak moc rádi podnikáme pěší túry po moravské i české krajině a výlety po okolí, baví nás s dětmi objevovat nová místa a na některá oblíbená se zase rádi vracíme. A pak je samozřejmě potřeba se čas od času postarat o zahradu, i to je pro mne forma aktivního odpočinku a prostor k třídění myšlenek.

Děkuji za rozhovor.

Foto: Poskytnuto Petrem Hladíkem

Autor: Renáta Lucková