Pavel Tomek: Tempo odchodu od uhlí není dáno jen klimatickými plány

Pavel Tomek je předseda dozorčí rady skupiny Sokolovská uhelná a SUAS GROUP. Je aktuálně pokračovatelem myšlenky zodpovědného přístupu největšího zaměstnavatele v Karlovarském kraji a k transformaci celého regionu. Je také nositelem moderních vizí budování nových energetických zdrojů a inovací v chemickém průmyslu a iniciátorem řešení úrovně vzdělávání a rozvoje bydlení v území. 

„Tempo diktuje především ekonomika provozovatelů uhelných zdrojů. Jestliže se vám výroba elektřiny přestane vyplácet, a dokonce je ztrátová (protože do hry vstupují rostoucí náklady na emisní povolenky, na opravy a údržbu technologií, na personální zajištění apod.), navíc klesá zájem o dodávky uhlí, pak jako výrobce musíte situaci rychle řešit,“ říká Pavel Tomek.

Patříte k největším zaměstnavatelům v Karlovarském kraji. Jaký přístup prosazujete k vašim zaměstnancům a k regionu?  

Sokolovská uhelná tradičně patřila k odpovědným zaměstnavatelům, kteří se snažili být symbolem stability pro zaměstnance a jejich rodiny. Takto k tomu i dnes přistupuje skupina Sokolovská uhelná a SUAS GROUP s tím, že se navíc aktivně zapojuje do procesu transformace regionu, jenž právě probíhá. Jsme nedílnou součástí života na Sokolovsku a naše odpovědnost vůči tomuto území a jeho rozvoji je neoddiskutovatelná. Zároveň s tím ale řešíme útlum těžby a odchod od uhlí, což znamená snižování objemu vytěženého uhlí, nižší zájem o dodávky uhlí, a s tím přicházejí provozní opatření na těžbě a navazujících provozech. Ve většině dělnických profesí máme lidi, kteří zde pracují více desítek let a je i pro ně velmi těžké si představit, že budou hledat nové uplatnění, orientovat se v novém oboru. Proto se snažíme najít místa uvnitř naší Skupiny a těm, kteří budou odcházet, nabídnout maximální pomoc. Pro náš kraj je zásadní, abychom přesvědčili mladé, že má smysl se vracet do našeho kraje poté, co vystudují ve velkých městech. A samozřejmě velice stojíme i o ty, kteří sem, a v to doufám, budou přicházet za zajímavou nabídkou z jiných koutů země. Sokolovsko a celý kraj má obrovský potenciál, a naše Skupina může zaujmout především plány v oblasti moderní energetiky, průmyslového a rezidenčního developmentu.

Jaký je váš názor na Green Deal?

O tom, že je nutné reagovat na klimatické změny, vůbec nepochybujeme. Není ale možné se bezhlavě vrhat do zelené transformace, když nemáme vyřešený, aspoň u nás v ČR, harmonogram postupného, a hlavně plynulého přechodu od uhelných k moderním zdrojům energie včetně dekarbonizace teplárenství. Green Deal musí mít racionální základ, ostatně už teď se řeší například dopady do konkurenceschopnosti evropského průmyslu vůči zbytku světa.

Jsou termíny přechodu na bezuhlíkovou stopu stále reálné?

V případě přechodu na moderní bezuhelné zdroje bude záležet na tom, zda se podaří vyjednat podporu právě pro období přechodu do roku 2030, než budou nové zdroje vybudovány, na urychlení povolovacích procesů, dostupnosti nových technologií, jejichž dodací lhůty mohou situaci zkomplikovat. A těch faktorů je ještě mnohem více.

Je potřeba takovým tempem odcházet od uhlí?

Tempo odchodu od uhlí není dáno jen klimatickými plány. Diktuje ho především ekonomika provozovatelů uhelných zdrojů. Jestliže se vám výroba elektřiny přestane vyplácet, a dokonce je ztrátová (protože do hry vstupují rostoucí náklady na emisní povolenky, na opravy a údržbu technologií, na personální zajištění apod.), navíc klesá zájem o dodávky uhlí, pak jako výrobce musíte situaci rychle řešit.

Jaká bude doba pouhelná?

Na to je v současnosti asi těžké přesně odpovědět. V první řadě bude nutné najít potřebnou stabilitu, protože ČR bude deficitní v dodávkách elektřiny, které chce zajišťovat ze zahraničí (např. ze SRN). Uvidíme, jakým tempem se bude dařit dekarbonizace teplárenství. A doufejme, že se doba pouhelná nestane synonymem ohrožení energetické bezpečnosti ČR.

Co bude s bývalými doly a elektrárnami?

Skupina Sokolovská uhelná a SUAS GROUP dlouhodobě postupuje podle plánů sanace a rekultivace vytěžených oblastí. Plány byly sestaveny a schvalovány s předpokladem vytěžení ložiska v dobývacím prostoru. Z pohledu na aktuální situaci můžeme téměř s jistotou uzavřít, že ložisko vytěženo nebude, a proto stojíme nejen před otázkou změn v oblasti sanací a rekultivací, ale zejména před otázkou, zda stát bude připraven přijmout rozhodnutí o odpisu nevytěžených uhelných zásob. Jde o rozhodnutí, bez něhož nelze přistoupit k sanaci a rekultivaci území, v němž se tento nerost nachází. Kromě zemědělské a lesnické rekultivace bylo v posledních letech typické též řešení formou hydrické rekultivace a díky tomu vzniklo jezero Medard u Sokolova, přírodní koupaliště Michal. Novým trendem při rekultivacích a sanacích území je přirozená sukcese, která může být rovněž v našich podmínkách jedním z více způsobů řešení. Úspěšným příkladem využití území po těžbě je také golfové hřiště v Sokolově, které jsme nechali vybudovat, na Podkrušnohorské výsypce vznikl testovací polygon BMW, ve spolupráci s Ministerstvem dopravy ČR a Karlovarským krajem plánujeme testovací centrum pro bezpilotní letecké systémy. Areály elektráren jsou velmi cenné pro svou infrastrukturu, proto v poslední době pracujeme mimo jiné na projektu umístění malého modulárního reaktoru v areálu ve Vřesové, nebo například na instalaci elektrokotle k výrobě elektřiny a tepla a zajištění služeb výkonové rovnováhy.

Čím budeme v budoucnu topit a svítit?

Vždy bude muset jít o mix zdrojů pro výrobu elektřiny a tepla, přičemž palivem může být plyn, tuhá alternativní paliva (tzv. TAP), biomasa, podstatně větší podíl na energetickém trhu by měly mít obnovitelné zdroje energie, ve spojení s akumulací a ukládáním energií.

Jak vidíte v budoucnu cenu plynu? Bude ho dostatek?

To určitě není otázka pro mne, ale pro odborníky na zdroje a nerostné suroviny. Z odborných kruhů však vnímám, že nelze očekávat žádné významné snížení cenové úrovně zemního plynu, určitě ne v případě LNG.

Je podle vás jádro řešením energetické soběstačnosti?

Jádro považuji rozhodně za jednu z klíčových součástí energetické soběstačnosti. Záleží ovšem na přístupu státu a jeho schopnosti efektivně nastavit svou vlastní strategii a koncepci v této oblasti, zejména s cílem vytvořit investiční a provozní prostředí pro investory do těchto velmi nákladných projektů.

Budou zdroje v budoucnu levnější?

Levnější elektřiny i tepla se určitě nedočkáme, zdroje ale rozhodně budou menší a flexibilnější, aby je bylo možné kombinovat a jejich provoz optimalizovat podle aktuální potřeby s cílem dosažení ekonomicky efektivní produkce energetických komodit. 

Jak to změní trh práce u vás na Sokolovsku?

Jak už jsem uvedl na začátku, skupina Sokolovská uhelná a SUAS GROUP je zodpovědným zaměstnavatelem, kterému záleží na osudu jeho zaměstnanců a na rozvoji kraje. Iluze velkého těžaře, který nadále bude zaměstnávat tisíce lidí, je ale minulostí. Právě proto jsme vytvořili skupinu SUAS GROUP, jejíž dceřiné firmy se etablují v různých průmyslových oblastech, ať už je to strojírenství, doprava, stavebnictví, průmyslový development, ale třeba i hotelnictví. Předpokládáme, že lidé postupně budou přecházet od těžby do jiných provozů, uplatní se v jiných odvětvích, ale bude nezbytné, aby se dále vzdělávali a rekvalifikovali právě proto, aby tím zvýšili svou šanci na trhu práce. Připravujeme projekt rozvoje průmyslových zón na Sokolovsku, kde investorům nabídneme odpovídající infrastrukturu pro jejich záměry. Necílíme na vznik dalších montoven, zajímají nás moderní obory s přidanou hodnotou. Z toho důvodu rovněž podporujeme založení polytechnického lycea v Chodově a spolupracujeme se středními i vysokými školami, abychom v budoucnu v kraji dokázali nabídnout kvalifikovanou pracovní sílu.

Jste sokolovský patriot?

Narodil jsem se ve Žluticích, žiji v Krušných horách, pracuji v Sokolově. Vzhledem k tomu, že jsem se Sokolovskou uhelnou začal spolupracovat už od roku 2006 jako advokát a pro vedení společnosti jsem řešil velké právní kauzy spojené s oblastí energetiky a obchodní transakce, přirostlo mi za tu dobu Sokolovsko k srdci a byl bych velmi rád, kdyby se podařila jeho transformace, přerod v místo, kde se lidem žije dobře a nic jim nechybí. Už dnes je Sokolov a okolí mnohem zelenější a příjemnější než kdy dřív a já pevně věřím, že v tom trendu bude i s naší podporou pokračovat, ať už se to týká rozvoje bydlení, nového pracovního uplatnění nebo volnočasových aktivit.

Děkuji za rozhovor. 

Foto: Poskytnuto Pavlem Tomkem

Autor: Pavlem Tomkem