Rozhovor s Pavlem Sovičkou, generálním ředitelem Panattoni pro Česko a Slovensko.
Pavel Sovička je generální ředitel Panattoni pro Česko a Slovensko. V českém i světovém realitním a developerském průmyslu působí nepřetržitě, již více než 25 let. Svou profesní kariéru zahájil v Healey & Baker (nyní Cushman & Wakefield), kde strávil celkem deset let.
Letos v červnu průmyslový developer Panattoni spolu s chemickou společností WACKER (výrobce zušlechtěných silikonových směsí a silikonového kaučuku) a investiční skupinou Accolade slavnostně zahájili stavbu nového průmyslového areálu Panattoni Park Karlovy Vary a zároveň v Ostrově u Karlových Varů v novém průmyslovém parku Panattoni Park Ostrov South, zahájili stavbu průmyslové budovy pro mezinárodní výrobní společnost WITTE Automotive Czechia, která se specializuje na vývoj a výrobu systémových řešení pro automobilový průmysl.
„Nadnárodní společnosti mají své cíle v oblasti ESG a dekarbonizace. Ty přenáší i na celé své dodavatelské řetězce. Důležité je zmínit, že tento trend neustoupí ani kdyby se celý Green Deal politicky zrušil. Udržitelnost totiž není jen o proklamacích ohledně CO2 stopy, ale jak jsem zmiňoval o celkové efektivitě. Tedy přeloženo do řeči byznysu – o snižování nákladů v dlouhodobém horizontu,“ říká Pavel Sovička.
Evropský průmysl se podle vás stěhuje zpět. Muselo k takovému přesunu mimo Evropu a zpět vůbec dojít? Kde vidíte obojího příčiny?
Globalizace je skvělá v tom, že efektivně distribuuje využití zdrojů, čímž výrazně snižuje koncovou cenu produktů. Třeba za oblečení vyráběné v Evropě bychom si kvůli ceně práce výrazně připlatili. Zároveň jsou, ale globální dodavatelské řetězce snadno narušitelné. Nedávné krize jako pandemie covid-19, válka na Ukrajině či situace na Blízkém východě nám ukázaly, že svět není tak růžový, jak jsme si možná po konci Studené války mysleli. Proto je snaha dostat co největší část strategického průmyslu do Evropy nebo do stabilních spřátelených zemí. Fast fashion se bude nadále vyrábět v zemích s levnější pracovní silou. Ale můžeme pozorovat reálné snahy třeba v oblasti výroby mikročipů a dalších klíčových produktů. Ten tlak není jen politický, ale bezpečnější dodavatelské řetězce jsou samozřejmě i v zájmu byznysu.
Jaké jsou příležitosti pro český průmysl?
Obrovské. Jsme země s dlouhou průmyslovou tradicí a strategickou geografickou polohou. Pokud se otevřeme světu a vytvoříme vhodné prostředí pro investory, jedná se o obrovskou příležitost, jak na těchto změnách vydělat. A také jak náš průmysl výrazně modernizovat.
Jaký průmysl bude podle vás v budoucnu v ČR prioritní?
Určitě ten udržitelný. To je téma, které tímto segmentem hýbe. Slovo udržitelnost přitom vnímám nejen ve vztahu k životnímu prostředí, ale v celkovém efektivním nakládání se zdroji, tedy i finančními a lidskými. Budoucnost má tedy průmysl s vysokou mírou automatizace a robotizace, a to v budovách, které minimalizují spotřebu fosilních zdrojů energie.
Nestane se ČR překladištěm Evropy?
Nemám rád dehonestování skladových provozů. S každou sofistikovanou výrobou je spojená logistika. Pokud chceme mít zboží objednané na e-shopu druhý den doma, je s tím spojená opět logistika. A tak bych mohl pokračovat například nejen s distribucí léčiv a zdravotnického materiálu… Nadávání na skladové haly je ve své podstatě nelogické. Navíc když se podívám na naše projekty třeba pro Amazon nebo Tchibo, jedná se o špičkové automatizované a robotizované provozy. Multiplikační efekt jakékoli výrobní či logistické firmy je pro českou ekonomiku velmi významný. Do tuzemska přináší zejména know-how, povzbuzení ekonomiky v regionech a vysokou přidanou hodnotu svých obchodních aktivit. Celkový multiplikátor přidané hodnoty, dosahuje v případě Amazonu pro českou ekonomiku hodnoty až 2,43. To znamená, že každá 1 Kč výdajů Amazonu představuje celkový přínos pro českou ekonomiku ve výši 2,43 Kč vlivem aktivace hospodářských dodavatelsko-odběratelských řetězců. Multiplikátor zaměstnanosti pak dosahuje hodnot 1,45 až 3,00. Práce v Amazonu a souvisejících servisních odvětvích má pozitivní vliv na celkovou zaměstnanost, což může vést k dosažení kapacitních limitů ve firmách navázaných na činnost Amazonu a potřebě najímat nové zaměstnance či inovovat. Zejména v regionálních mikroekonomikách to významně stimuluje trh práce. Tohle vše si je třeba uvědomit při diskusích o typu nájemců našich budov a zcela opustit škatulkování s pejorativními názvy „překladiště“ či „montovny“.
Jak se podle vás změnil od vašich začátků developerský a realitní průmysl v ČR?
Pokud se zaměřím na průmyslový development, tak zásadní je fakt, že jsme přišli o konkurenční výhodu v podobě levné pracovní síly. Je samozřejmě dobře, že mzdy u nás rostou, ale proto musíme dnes investorům nabízet ještě o něco více, než jen geografickou polohu. V našem segmentu si konkurujeme se všemi okolními zeměmi včetně Polska, ale třeba i Německa. A v soutěžích o investice dnes většinou prohráváme. Je tedy nejvyšší čas udělat kroky, které naši pozici zlepší. Od předvídatelného stavebního řízení, přes kvalitní školství po omezení zbytečné byrokracie. Prostě si musíme přiznat, že devadesátá léta, kdy k nám chodily investice doslova samy od sebe, jsou pryč. Svět se změnil a my musíme změnit náš přístup.
Jak se dá podle vás vyrovnat podíl hal a orné půdy?
Toto je velice zajímavá a až absurdní otázka. Odráží asi vyhrocenou populistickou kampaň Ministerstva životního prostředí v rámci zpřísňování vyjímání půdy ze zemědělského půdního fondu pro účely výstavby. V České republice je výměra zemědělského půdního fondu cca 4 200 000 hektarů. Developery vybudované nové průmyslové zóny zabírají cca 3 000 ha (část na brownfield plochách po ukončené průmyslové výrobě). Bavíme se tedy o ploše průmyslu ani ne jednoho promile vůči zemědělskému půdnímu fondu. Daleko větší měrou mizí zemědělská půda pro účely rezidenční výstavby nebo zalesňování. Zemědělskou půdu je samozřejmě potřeba chránit, ale plošné zákazy určitého typu výstavby nejsou cestou. Narovinu, výstavba logistických a výrobních areálů není pro naši ornou půdu nejpalčivější problém. Kvalita půdy nejvíce upadá i kvůli nešetrnému zemědělství a mohl bych pokračovat. Snažíme se dopad výstavby na zelených plochách minimalizovat formou náhradní výsadby, efektivním nakládáním s dešťovou vodou s maximalizací zasakování přímo v areálu.
Jak vidíte udržitelnost světového developerského a realitního trhu?
Je to naprosto zásadní téma. Kdybychom postavili budovu bez vysokého standardu udržitelnosti, tak by dnes nejspíš zůstala prázdná. Nadnárodní společnosti mají své cíle v oblasti ESG a dekarbonizace. Ty přenáší i na celé své dodavatelské řetězce. Důležité je zmínit, že tento trend neustoupí ani kdyby se celý Green Deal politicky zrušil. Udržitelnost totiž není jen o proklamacích ohledně CO2 stopy, ale jak jsem zmiňoval o celkové efektivitě. Tedy přeloženo do řeči byznysu – o snižování nákladů v dlouhodobém horizontu.
Jaká místa preferujete? A co rozhoduje o jejich akvizici?
Rádi stavíme na brownfieldech, tedy na místech, kam průmysl dlouhodobě patří. Tato místa často mají historicky vybudovanou potřebnou infrastrukturu. I když v řadě případů je již vyčerpaná jinou výstavbou. Obecně se, ale rozhodujeme podle celé řady kritérií. Zásadní je dobré napojení na dálniční či železniční síť, dostatek kvalifikované pracovní síly, ale třeba i přístup dané obce a regionu. Přiznejme si, že třeba nastavení rozpočtového určení daní v Česku je velký problém. Pro svůj centralistický přístup přerozdělení daní totiž obce jen minimálně motivuje pro jakýkoli ekonomický rozvoj na svém území. Z nedávno zveřejněné studie KPMG, která porovnávala výnosy z daní pro obec, která má na svém území modelový výrobní závod, vyplynulo, že v Německu jsou třeba stokrát větší než v Česku. Obyvatelé obcí u našich západních sousedů tak mají daleko větší kompenzaci za negativní externality způsobené průmyslem. A tedy i větší motivaci průmyslové zóny rozvíjet.
V červnu 2024 jste jakožto průmyslový developer Panattoni ve spolupráci s německou chemickou společností WACKER a s investiční skupinou Accolade slavnostně zahájili stavbu nového průmyslového areálu Panattoni Park Karlovy Vary. Společnost WACKER se zaměřuje na zušlechťování silikonových směsí a výrobou silikonového kaučuku. Součástí nového výrobního závodu budou také laboratoře a testovací prostory. Co tato investice přinese pro Karlovarsko a Českou republiku?
Karlovarský kraj patří v posledních letech k nejagilnějším a máme zde řadu zajímavých projektů. V kraji si uvědomili, že jim sice chybí dálnice do Prahy, ale to nevadí, protože jsou naopak blízko Německu, tedy západním trhům. Proto věřím, že Karlovarsko čeká opravdu skvělá budoucnost, kterou potáhne hlavně moderní průmysl. A příklad špičkového výrobního závodu společnosti WACKER to jasně dokládá. Skvělou zprávou pro Karlovarsko a vlastně i celou ČR je vytvoření nejen řady pracovních míst, ale zejména uplatnění špičkových odborníků ve výzkumu a vývoji, který je součástí projektu v Panattoni Parku Karlovy Vary.
Ve stejné době v červnu 2024 jste jako developeři zahájili v Ostrově u Karlových Varů stavbu budovy s rozlohou 65 tisíc m2 v novém průmyslovém parku Panattoni Park Ostrov South. Proč jste se rozhodli v tomto spolupracovat s mezinárodní výrobní společností WITTE Automotive Czechia, která se specializuje na vývoj a výrobu systémových řešení pro automobilový průmysl? Proč zrovna v těchto místech?
WITTE v Ostrově již působí, patří k největším zaměstnavatelům v kraji spolupracující s místními školami. Postavit nový závod hned vedle původního je samozřejmě naprosto logické a bylo obrovskou prioritou našeho klienta. Je velkou výstrahou pro Česko, že kvůli zdlouhavému povolování tato investice málem skončila v jiné lokalitě v rámci východoevropského regionu. V tomto případě to naštěstí dopadlo dobře. Dodavatelé pokročilých systémů pro automobilový průmysl, kam se řadí právě WITTE, získávají od Panattoni skvělý servis založený na dlouholetých zkušeností s výstavbou budov dle specifických požadavků na míru.
Uplatňují se i ve vašem segmentu umělá inteligence a nové technologie? Jak vidíte jejich budoucnost?
Určitě je digitalizace a vzdálený management velký trend. Již od návrhu budov, kdy se snažíme maximálně o využití BIM, až po sběr dat v provozu, je cílem efektivita provozu. AI dokáže vyhodnocovat data a zefektivňovat provoz budovy ohledně spotřeby energií, vody a podobně, ale tam jsme teprve v začátcích.
Jaké další investice plánujete dál v ČR a na Slovensku?
Konkrétní jména firem zatím prozradit nemůžu. Máme ale před sebou v různé fázi krásné projekty pro společnosti zvučných jmen. Velmi mě těší, že se nám daří navracet život do brownfieldů. Pracujeme na rozsáhlé strategické zóně u bývalého dolu Barbora v Karviné, velký park jsme začali stavět na brownfieldu po bývalé Poldi Kladno a máme rozjetou řadu projektů i na zmiňovaném západě republiky.
Je doba dovolených. Máte jako generální ředitel čas také odpočívat?
Den má 24 hodin, takže i po mnoha hodinách v kanceláři nějaký čas zbývá. Hraji již mnoho let v rockové kapele The Switch. Rád se aktivně věnuji závodění na motocyklech, v motokárách i v autech a podporuji talenty, kteří se v motorsportu pohybují. Navíc jsem k závodění na motorkách a motokárách přivedl i děti, což docela zefektivňuje logistiku trávení volného času. Když už jsme u té udržitelnosti. (smích)
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Pavlem Sovičkou
Autor: Renáta Lucková