Omnipol tvrdí, že umí i klasické pivovary a minipivovary (II)

Dokončení rozhovoru s Jiřím Podpěrou, prezidentem společnosti Omnipol.
Pasivní radar Tamara, to byl v devadesátých letech zbrojařský hit! Tvrdilo se o něm, že dokáže odhalit i „neviditelné“ americké stíhačky Stealth. Podstatou originální metody, kterou vynalezl v padesátých letech ve výzkumáku Československé lidové armády Vlastimil Pech, je, že radar signály nevysílá, ale pasivně sleduje signály, které sledovaný objekt vysílá sám. Proto mohl odhalit i „neviditelné“ letouny, které díky svému tvaru diamantu dokáží rozptýlit radarovou energii.
Jak vlastně funguje obchod se zbrojní technikou, když se vrátím k tomu obchodu s letouny CASA? Předpokládám, že nejde o katalogy a katalogové ceny?
V tomto oboru se u většiny sofistikovaných systémů o katalogové ceny opravdu nejedná. Každá zakázka je odlišná a je závislá na přesné specifikaci, na požadavcích a potřebách klienta. Někteří požadují k dodaným výrobkům také například servis či zaškolení personálu, někteří mají jiné technické požadavky. Takže, výsledná cenová kalkulace je naprosto individuální případ od případu.
Spojenci v NATO, zejména Spojené státy, nám vyčítají, že posledních několik let armáda vůbec nebo málo investuje do nových zbraní a zbraňových systémů. To jste asi museli prožívat horší roky, že?
Omnipol se vždy soustřeďoval primárně na export, který v roce 2016 tvořil až 92 procent tržeb. Nejsme závislí na naší armádě, pokud bychom byli závislí, tak bychom tu nebyli a naše fabriky by neměly co vyrábět. Celkem fungují nákupy přes agenturu NATO NSPA. Koncept nákupu „G to G“ (mezivládní kontrakty), což byla jednu dobu ministerstvem preferovaná cesta, tak úplně nefunguje, ani u radarů, ani u vrtulníků. Mají s tím problém i jiné evropské státy. Souhlasím s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřím Hynkem, že podpora českého zbrojního průmyslu by mohla být větší. V současné době je fakt, že – a neplatí to jen pro armádu – se často kriminalizují výběrová řízení, tak se nikomu nechce nést kůži na trh. Lidé mají strach se pro cokoli rozhodnout. Doplácejí na to české zájmy. Ale upřímně, asi ani já bych nechtěl na sobě mít tuhle zodpovědnost.
Prý jste se vrhli i do potravinářství, v jakém slova smyslu?
Příliš o nás není známo, že se zabýváme také technologiemi pro potravinářský průmysl. Máme spoustu zákazníků z řad výrobců nápojů, kterým dokážeme nabídnout integraci a modernizaci jejich provozů. Umíme klasické pivovary, minipivovary, plnicí linky na keg sudy, plastové i skleněné lahve. Z geografického hlediska jsou naším tradičním partnerem zejména pivovary v Rusku, které v zájmu zvýšení kvality produktů investují do svých provozů. Nebráníme se ale ani projektům v oblasti ostatních potravinářských komodit, jako je například zpracování mléka, cukrovarnictví, průmyslové pekárny a podobně.
Stále ale platí, že jste pořád zejména zbrojařská firma?
Samozřejmě navazujeme na naši tradici a stále pokračujeme i v dodávkách technologií pro obranný průmysl. Podporujeme především český průmysl, úspěšná je v posledních letech naše spolupráce s tradičními českými strojírenskými firmami, zejména se společnostmi Žďas, TS Plzeň a královéhradeckou společností ZVÚ. Zařízení těchto společností jsou využívána nejen pro produkci komponentů vojenské techniky, ale například i při výrobě střeliva.
Co všechno vlastně dnes Omnipol dělá, v čem všem podniká?
Jsme investiční a obchodní skupinou, která se zabývá investicemi do HI-TECH společností a projektů v obranném a leteckém průmyslu v České republice a na Slovensku, a současně se stále věnujeme zejména jako systémový integrátor exportu a importu produktů, technologií a služeb s vysokou přidanou hodnotou. Produkty obranného a bezpečnostního průmyslu v našem obchodním portfoliu dominují, ale poskytujeme také vysoce specializovaná a komplexní integrovaná řešení na klíč i v oblasti civilní strojírenské a potravinářské výroby. Díky našemu unikátnímu týmu odborníků dokážeme na přání zákazníka propojit systémy různých výrobců v jeden spolehlivě fungující celek. Vedle toho jsme vlastníkem výrobních společností disponujících pokročilými technologiemi, které se zaměřují zejména na pasivní systémy sledování vzdušných, pozemních a námořních cílů. Zabývají se také souvisejícími softwarovými produkty, ale například i kybernetickou bezpečností, a to jak pro vojenský, tak i civilní sektor. Nesmím také opomenout, že jsme současně strategickým partnerem a investorem významných projektů v českém letectví, jako jsou projekty L-39NG a L-39CW.
Jaký je váš podíl na projektu podzvukových letounů L-39NG?
Společnost Omnipol v posledních několika letech změnila a rozšířila svoje působení ve smyslu investic do perspektivních společností s podporou tuzemského průmyslu a projektů s vysokou přidanou hodnotou, hlavně do oblasti letectví a elektroniky. Jedny z klíčových projektů, do kterých v současné době investujeme, jsou právě ve spolupráci s výrobcem, se společností AERO Vodochody Aerospace. Omnipol se finančně i obchodně podílí na aktivitách spojených s remotorizovanou verzí L-39, které se pracovně nazývá L-39CW a na vývoji nástupce letounu L-39, který má označení L-39NG. Omnipol je strategickým partnerem projektu L-39NG jakož i projektu L-39CW a z padesáti procent jejich vývoj financuje. Projekt z našeho pohledu přináší oživení českého leteckého průmyslu a představuje jeho budoucnost. Z důvodu našich vynikajících zkušeností, výborných kontaktů a předchozích pozitivních referencí ve světě máme na starost vývoz letounů do vybraných teritorií. Hlavním důvodem, proč jsme se rozhodli do projektu vstoupit, je tradice a naše znalost mezinárodního trhu. Původní L-39 neboli Albatros patří neoddělitelně ke společnosti Omnipol již přes třicet let, neboť Omnipol byl v minulosti zodpovědný za vývoz téměř dvou tisíc osmi set těchto letadel do zahraničí. Nezajišťovali jsme pouze jejich vývoz, ale také kompletní zázemí pro zákazníka, tedy náhradní díly, servis, opravárenské závody nebo výcvik příslušného personálu. Velkou motivací pro investování do projektu je neustálý zájem klientů, což svědčí o jejich spokojenosti a nás žene k pokračování s tímto typem letounu. Odhadem je dnes stále více než 700 letounů v aktivním provozu. L-39NG vznikl nadneseně řečeno právě na základě požadavků našich klientů, kteří, jak bylo zmíněno, stále potřebují do legendárních Albatrosů dodávat náhradní díly. Jako každý výrobek i tento materiál prochází určitým vývojem a dosavadní komponenty vyrobené původní technikou jsou již zastaralé, v dosti případech i nedostupné. Dnes se vyrábí novou, moderní technologií odpovídající současným požadavkům a trendům. Na počátku byla idea, že L-39NG by byl z venku sice ten starý dobrý Albatros, ale uvnitř úplně nový stroj. Postupem času však konstruktéři dali letounu nový vnější tvar, který odráží vývojové konstrukční změny. Takto začal postupně vznikat letoun postavený na osvědčených, tradičních základech, ale přizpůsobený potřebám „nové generace“, tedy L-39NG.
L-39CW? Vysvětlíte, prosím, našim čtenářům toto označení?
Prvním krokem k realizaci projektu L-39NG bylo zkonstruování demonstrátoru L-39CW, který ověřil možnost zástavby nového, moderního motoru a nové avioniky do existujícího trupu L-39C. Tento projekt úspěšně prošel certifikací a je v současné době nabízen zákazníkům, kteří provozují letouny L-39 jako mezistupeň pro přechod na letouny L-39NG.
Jaká jsou vaše očekávání od projektu L-39NG?
Očekávání jsou samozřejmě veliká. Navazujeme na již zmíněnou tradici a spokojenost našich klientů a věříme, že se s tímto typem výrobku vrátíme na trhy, kde jsme v minulosti měli úspěch. Sázíme na vysokou profesionalitu našich odborníků, kvalitní servis, modernizaci a postupnou náhradu doposud používaných letounů za nové L-39NG.
Spolupracujete se zahraničními zbrojaři a pokud ano, tak na čem?
Spolupracujeme s nejrůznějšími zahraničními společnostmi včetně světových gigantů v našem oboru. Jsme také strategickým partnerem významných tuzemských firem, kterým se staráme o exportní trhy. Omnipol působí ve více než šedesáti zemích světa, stejně tak její dceřiná společnost Era. Některé trhy se překrývají, ale můžeme říci, že v součtu jsme přítomni ve zhruba 90 zemích po celém světě. Je těžké omezit se pouze na konkrétní jména.
Děkuji za rozhovor.
https://www.ekonomickymagazin.cz/2018/05/radaru-tamara-se-spojenci-bali-tak-prisel-dopis-z-bileho-domu-i/