Nejdříve pracoval pro uhelné doly. Po revoluci se z něj stal lékárenský distributor. Přechod z černého do bílého byl pro něho zcela zásadní. Firmu rozjížděl v devadesátých letech a nyní se zaměřuje spíše na podporu lékárníků samotných. Dává si v životě další cíle, denně plave a stále studuje jazyky.
Rozhovor s OLDŘICHEM FIALOU, zakladatelem společnosti Pharmos a.s.
Proč jste rozjel v devadesátých letech farmaceutickou společnost?
Společnost jsem nezakládal pro sebe, ale pro české lékárníky, kteří se stali jejími akcionáři. Ani myšlenka nebyla moje, ale byla mého bratra. Od myšlenky ke smysluplné realitě je však dosti dlouhá cesta, a já jsem se na tu cestu vydal. Protože v Československu do té doby takový podnik neexistoval, jel jsem do Německa vyzvědět pokud možno co nejvíce o chodu podniku zabývajícího se distribucí léků. Poté jsem projekt farmaceutického velkoobchodu pro lékárníky zpracoval.
Co vás vedlo k podnikání?
K podnikání mě přivedla s největší pravděpodobností genetika. Rodiče i prarodiče z otcovy i matčiny strany byli podnikatelé, tedy zaměstnavatelé.
V oboru lékárenství jsem nikdy nepracoval, do r. 1990 jsem pracoval u Ostravskokarvinských dolů. Lékárníkem bylo moje jednovaječné dvojče a on věděl, že jsem schopný tzv. na zelené louce založit podnik.
Jaké byly vaše začátky?
Začátky byly moc dobré – padesát procent práce bylo fyzické, padesát procent administrativní a denně ta zábava trvala deset až dvanáct hodin. Byla to vynikající a neopakovatelná příležitost sám si vyzkoušet veškeré pracovní pozice. Z toho prakticky žiji dodnes.
Když se ohlédnete zpět, co bylo nejsložitější a co nejpříjemnější při budování firmy?
Jsem rád, že se firma dožila třicet let činnosti v zemi, kde pravidla jsou definována v průběhu hry, a někdy i po jejím ukončení. Vždyť nás vzájemně si podobných začínalo více než 100 a jako 100procentní česká firma jsme zůstali jedinými. Více, než by mě cokoliv těšilo na firmě, je mi firmy docela líto. Musí fungovat v zemi, kde se úspěch trestá a cizinec je více vážen než domácí. Ignorování zákonných ustanovení, která mají zajišťovat férové podnikatelské prostředí, zejména nejvyššími úředníky tohoto státu, je na denním pořádku.
V čem vidíte tajemství vašeho úspěchu?
Založení a docela úspěšný třicet letý provoz Pharmosu a jeho sester není v žádném případě můj úspěch. Přesto, že nejsem dobrý personalista, podařilo se mi zejména v prvních letech spolupracovat s mladými, moudrými a pracovitými kolegy. Oni byli v podstatě tvůrci postupně rostoucího systému. Myslím, že já jsem se snažil udílet zrychlení ve výkonu jednotlivých činností a od počátku jsem dbal o dodržování administrativního pořádku.
Jaká jsou specifika podnikání pro distributora léčiv?
Distribuce léčiv je vázána a regulována souborem předpisů jak obecných, tak zejména specifických pro tuto činnost. To je správné, nevyhnutelné. Úsměv na tváři však vzbuzuje zjištění, že nad námi bdí cca deset dozorujících orgánů, každý s právem udělení pokuty.
Jsou pro vás léky zboží?
Léky jsou jednoznačně zbožím. Jsou však zbožím zvláštního charakteru. Jejich užíváním se postupně navyšuje průměrná délka života na jedné straně, ale v rukách laiků nebo dětí mohou být nebezpečné.
Každý rok se mění úhradová vyhláška nejen na lékařské výkony, ale také léčiva. Jak moc tato vyhláška komplikuje možnost dlouhodobého plánování investic firmy?
Jednoduché pravidlo podnikání říká, že ten, kdo dokáže mutovat, přežije. V současné době to pozorujeme v oblasti výroby automobilů. V našem případě jsme nezůstali pouze u distribuce léků, ale výrazně jsme měnili a měníme např. logistický systém. Největší vývojovou změnou byla pak skutečnost, že Pharmos porodil svoji matku Českou lékárnickou a.s.. Tato společnost řídí kromě Pharmosu deset dceřiných společností. Příkladem může být i Sanovia, a.s., která provozuje lékárny a je marketingovou firmou pro virtuální řetězec Moje lékárna. Dále řídí např. výrobní firmu Galmed a v podnikatelském portfoliu České lékárnické jsou i lůžková zařízení následné péče a lůžka sociální. Má také polikliniku, dvě IT firmy, dvě dopravní společnosti atd..
Tato rozvětvenost je velice příjemná z hlediska stability, nicméně velice náročná na personální vybavení.
Jakými změnami a postupy prošlo vedení firmy od 90. letech a za poslední dobu v návaznosti na koronavirovou pandemii?
V loňském i letošním roce nebyl trh lékáren pandemií koronaviru nijak narušen. Lékárny, jako jedny z mála subjektů, sloužily nepřetržitě po celou dobu. A samozřejmě s tím i distribuce léčiv.
Převálcují podle vašeho názoru internetové lékárny kamenné?
Na aktuálně kladenou otázku, zda na úkor kamenných lékáren se prosadí lékárny internetové, se nedá kvalifikovaně a jednoznačně odpovědět. Pokud se svými zdravotními problémy přestaneme chodit k lékařům a budeme diagnostikováni a léčeni sami sebou, kamenné lékárny mohou vymizet. První zmínka v našich krajích o pokusu a zahájení činnosti úplné internetové lékárny pochází z Německa, kde tuto činnost cca před 20lety zahájili Holanďané k velké nelibosti německých lékárníků. Nicméně kamenné lékárny v Německu fungují a nic nenasvědčuje jejich ústupu. Podobně v Rakousku. Jenže Česká republika není ani Rakousko ani Německo. Nemáme dostatečně početnou morálně silnou konzervativní část společnosti. V našem prostředí je odvážné až nezodpovědné logicky předpovídat vývoj. Naše firmy, míněno firmy České lékárnické, mají v současnosti vytvořen systém velké internetové lékárny, ale potřeba provozovat kamenné lékárny je a bude dominantní. Neexistuje rychlejší a bezpečnější způsob vyzvednutí léků včetně rady lékárníka po návštěvě lékaře, než si zajít pro něj do nejbližší lékárny buďto přímo v domě lékařů nebo v jejich blízkosti. A pokud je to nutné, okamžitě po převzetí léků zahájit léčbu. Totéž platí v případě náhlé potřeby samoléčby (např. při průjmech, bolestech různého charakteru atd.), kdy si lék v lékárně zakoupíme a následně užíváme. Tuto službu internetová lékárna nebude nikdy schopna poskytnout. Jenže ve zmatečném až chaotickém českém prostředí není vyloučené prosadit nesystémové řešení, obzvláště tenkrát, kdy pravidla trhu s léky určují diletanti jako členové některé politické strany.
Jaké inovace jste zavedli ve vaší firmě?
Moderní technologie rozhodují o kvalitě distribuční praxe. Cílem je dodat do lékáren úplný požadovaný sortiment při dodržení pravidel o zacházení např. s termolabilními látkami, omamnými a psychotropními léky, atd. Při obchodování s desítkami tisíc položek je nezbytné trvalé zdokonalování IT systému, který je schopen zpracovávat statistické analýzy, jejich výsledky jsou pro řízení toku zboží nezastupitelné. Proto jsou v holdingu dvě IT společnosti. Jedná pro provoz lékáren, druhá pro distribuci.
Jste otec zakladatel firmy, která slaví již třicet let svého trvání. Je tedy již tradiční a stálicí na trhu. Co vás těší na firmě? Jak vidíte budoucnost firmy?
Myslím, že při svém „mladickém věku“ se konce fungování Pharmosu jako součástí skupiny firem České lékárnické, nedožiji. Pokud by se náhodou stalo a Česká republika si v následujících letech dopřála politických vůdců na slušné morální úrovni, pak je budoucnost těchto firem téměř jistá.
Při počátku budování firmy jsme se museli chovat tak trochu jako objevitelé. Naštěstí všechny chyby, které jsme v prvním roce dělali, byly opravitelné. Mnohdy nám pomáhali i vedoucí lékárníci, naši zákazníci. Vstoupíte-li do systému lékárenství jako velkoobchodník, není moc času na zaučování, protože z jedné strany vás za kvalifikovaného považuje výrobce, který má zájem na prodeji svých léků a ostatního sortimentu, a na druhé straně lékárník očekává, že mu splníte požadovanou objednávku včas. Takže volba byla začít s poměrně malým počtem obchodovaných položek a postupně přibírat položky dalších výrobců. To se podařilo a dá se říci, že bylo velice příjemné, když při zužujícím se počtu distributorů si výrobci vybírali právě Pharmos. Ke speciálním složitostem přispíval tzv. vnitřní nepřítel, tj. lékárník akcionář, který byl v některých případech mimořádně zlý. Ale toto je poměrně četná zkušenost, že nevýznamný akcionář může pro svoji společnost přinést potíže. Příjemné bylo, že tito škarohlídi postupně odpadávali.
Šel byste do toho po všech svých zkušenostech, které máte, znovu?
Do podnikání ve farmaceutickém oboru bych možná šel opět. Do založení akciové společnosti se 600 lékárníky zcela určitě ne. Asi bych si vybral kolegy, kteří by byli dostatečně kvalifikováni, a v době založení Pharmosu takoví k dispozici byli, a s těmi bych společnost založil a myslím, že by nás nemělo být více než např. deset. Jenže počátek devadesátých let bylo obdobím zlomovým a optimismus tu a tam převažoval nad racionální myšlenkou. Nicméně v žádném případě toho nelituji a kolegům, kteří dnes Pharmos vedou, přeji hodně, hodně úspěchů.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Oldřichem Fialou
Zdroj: Pavel Veselý
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
