Rozhovor s VLADIMÍREM LAŽANSKÝM, majitelem Zámku a zámeckého pivovaru Chyše.
Na počátku roku 1996 zámecký areál Chyše zakoupili s manželkou Marcelou s plánem tuto významnou kulturní památku zachránit. V červnu roku 1996 byla zahájena celková obnova a oprava zámecké budovy. Dnes k němu patří i pivovar.
Jak dlouhá cesta vedla k vašemu podnikání? Pomohla vám v začátcích rodová tradice?
Ne, naše podnikání bylo zprvu v oblasti finančního poradenství.
Podnikáte s vaší ženou. Jak vnímáte podporu partnera v podnikání?
Ano, je velice důležitá. Výhodou je, že máte společný předmět podnikání, kterému věnujete veškerou svojí energii. Navíc, provozovat zámek je věc unikátní.
Jaký je a co to obnáší život na zámku?
Je úplně jiný než život v panelákovém bytě (i to jsem čtyři roky v počátku našeho manželství zažil). Víte, každý zámek je fenomén a každý je jiný. V tom je velké kouzlo zámku. Zámek je především obrovský dům, který má obrovskou střechu a mnoho tisíc metrů čtverečních fasády. Zámek obtížně vytápíte v zimě, v letních vedrech je v něm naopak příjemně.
Původně jste působil v bankovnictví. Byla pro vás na začátku podnikání výhodou znalost bankovního sektoru?
Zcela jistě. Pracoval jsem ve Státní bance československé na pozici experta v oblasti financování investiční výstavby. Byla to obrovská škola života.
Zámek Chyše byl ve velmi špatném stavu. Na jeho opravě pracovali především živnostníci. Proč jste se tak rozhodli a jak jste byl se spoluprací spokojen?
Byla to tehdy jediná cesta. Neměli jsme tolik finančních prostředků pro možnost zadat opravu zámku velké stavební firmě. Spolupráce s jednotlivými živnostníky byla skvělá. Už tehdy platila zásada, že jenom dobrý řemeslník může svou práci prodávat napřímo.
Jak jste tedy opravu řešili finančně. Jak řešíte v současnosti údržbu a provoz zámku?
Když se zámek opravoval, tak jsme s manželkou podnikali v úplně jiném oboru. Dnes údržbu a provoz zámku a pivovaru financujeme z výnosů provozování obou těchto památkových objektů.
Původně jste měli v záměru i obnovu Lázní Kyselka. V jakém stavu je dnes proces na záchranu Lázní Kyselka?
Již šest let mám tu velkou čest, být předsedou správní rady Lázně Kyselka o.p.s., postupně se opravují jednotlivé lázeňské objekty. V současné době se dokončuje generel využitelnosti celého bývalého lázeňského komplexu, který by měl být v budoucnu atraktivním turistickým cílem.
Po renovaci zámku jste se pustili i do opravy a provozu pivovaru, který dnes také vlastníte. Jak složité to bylo? Kde jste narazil na recepturu vaření piva?
Pivovar se nacházel ve zcela zdevastovaném stavu, dokonce horším než byl zámek. S recepturami na vaření piva je to jinak. Na tu nenarazíte, tu mají sládkové ve svých hlavách. Ne, ale vážně existuje stará česká receptura na vaření tradičního ležáku plzeňského typu: kvalitní pitná voda, kvalitní český slad, žatecký chmel s použitím kvasnic spodního kvašení.
Spravování zámku vyžaduje spoustu znalostí z různých oborů – od historie, přes management až po gastronomii. Kde jste bral inspiraci a zkušenosti z těchto oborů?
Památková péče je výrazně multidisciplinárním oborem, ve kterém musíte získat znalosti o starých řemeslných postupech. I vaření piva je starý řemeslný postup. Zde zejména záleží na mnoha skvělých lidech, které jsme měli to štěstí v rámci našeho budování potkat a kteří nám předali mnoho svých znalostí a zkušeností.
Do jakého století spadá historie rodu Lažanských? Co je pro váš rod typické? Co jste převzal vy a váš syn?
Historie rodu Lažanských spadá do závěru 14. století, byla to významná vladycká, později rytířská a od roku 1637 rodina hraběcí. Rodina má od roku 1534 vedený souvislý rodokmen.
Jakého předka si nejvíce vážíte a proč? Kdo je pro vás vzorem?
Prokopa I., hraběte Lažanského ( 1740-1804 ), který byl mimořádně vzdělaným právníkem a člověkem, který dosáhl mimořádného postavení v rakouské monarchii. Byl nejvyšším purkrabím království českého, nejvyšším rakousko-českým kancléřem. Právě on je pro nás velikým vzorem.
Jací návštěvníci k vám přijíždějí? Měnila se nějak jejich struktura? O co mají největší zájem?
Z devadesáti procent se jedná o tradiční českou klientelu, v poslední době přibývá ruských turistů, což je způsobeno zejména blízkostí Karlových Varů. Zájem mají o prohlídku zámku a také exkurzi pivovaru především s majiteli.
Jaké moderní technologie je možné u vás nalézt? Je to vůbec možné?
U nás snad jedině PC na prodej vstupenek, audioprůvodce u nás nemáme, zvládáme to napřímo.
Jak vidíte konkurenci v oblasti zámeckých hotelů u nás? Na Slovensku existuje asociace. Je něco podobného i u nás?
U nás existuje asociace majitelů hradů a zámků, která sdružuje soukromé vlastníky památek spíše z hlediska jejich zachování a prezentace. Pouze dva z této asociace provozují své zámky jako hotel.
Jak vidíte institut rodinné firmy? V čem vidíte jeho klady a v čem zápory? Dalším problémem v rodinných firmách je jejich předávání. Jak tento proces řešíte ve vaší firmě?
Máme pouze jediného syna, který dnes je advokát, ale současně ví, že v rodinné tradici musí pokračovat. Syn s námi opravu zámku prožíval již od svých třinácti let věku naprosto kontinuálně. Myslím, že převzetí obou památek pro něj v budoucnu bude samozřejmostí.
Jaké máte plány do budoucna? Přibydou k vašemu panství ještě další nemovitosti?
Nepřibydou, mou ambicí je dokončit na čisto druhé patro zámku a v zámeckém pivovaru vybudovat penzion.
Děkuji za rozhovor.
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
