Na rande suchý ryzlink, aby pochopila, že to nebude žádný med (II)

Dokončení rozhovoru s Jindřichem Kadrnkou, majitelem Vinařství Jindřich Kadrnka.
V současnosti pracujete také ve Vinařství Volařík Mikulov, kde máte s kolegou na starost vinice a výrobní část. Jak se to dá skloubit ještě k tomu vést i rodinnou vinařskou firmu? Není to konkurence?
V letošním roce jsem součinnost od 1. srpna ukončil, protože dozrál čas. Hlavně rodina a děti to mé nasazení a vytížení odnášeli nejvíce a bylo třeba vystoupit z toho rychlíku. Bylo to krásných a neskutečných takřka 10 sezón, kdy jsme s kamarádem Filipem Mlýnkem odevzdali ve Vinařství Volařík vše, co jsme se naučili po cestě životem. Děkuji moc panu ing. Miroslavu Volaříkovi, který nám dal šanci se ukázat a dokázat, že něco umíme. Od píky jsme vytvořili silné vinařství, které je dnes pojem a ostatně výsledek si každý může posoudit sám. Konkurence to nikdy určitě nebyla a nikdo z nás to tak nikdy nebral. Spíše jsme spolupracovali a navzájem si pomáhali všichni tři. Ten prostor je dost veliký a myslím si, že dnes jsou schopni prodat své víno všichni vinaři. Je jen otázka kdy, komu a za kolik.
Kde provozujete své vinice a jak velké obstaráváte? Které odrůdy na nich pěstujete?
Naše vinice leží hlavně v obci Březí u Mikulova, kde to jsou viniční tratě Ořechová hora a Liščí vrch. V Dobrém Poli jsou to viniční trať Staré a v Mikulově viniční trať Za Turoldem. Celkem jich máme kolem 9 hektarů a jsme takřka soběstační v hroznech, které zpracováváme. Hlavní odrůdy jsou Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené, Chardonnay a Pinot blanc. Jako doplněk je to Johanniter a Pálava. Z modrých odrůd je to pak jediná a to Merlot.
Jaká vína vyrábíte z vašich hroznů? Šlechtíte také nové odrůdy vín?
Vyrábíme hlavně suchá vína a důraz je na Ryzlink vlašský a Ryzlink rýnský, které jsou v různých podobách z různých tratí. Baví nás také přírodně sladká vína a výhledově budeme dělat sekty kvašeny v láhvi. Takřka polovinu vín děláme na nerezových tancích, menší polovinu v dřevěných sudech a malou část v betonových vejcích. Nové odrůdy nešlechtíme, na to jsou opravdu jiní odborníci.
Jaká je roční produkce vína Vinařství J.Kadrnka? Na co kladete největší důraz při výrobě vína?
Roční produkce je kolem padesáti tisíc láhví. Všechny vinice jsou v režimu Integrované produkce, průměr sklizně ve vinici je jedna láhev na jeden keř. Chemických prostředků ve vinici používáme minimum, jen co je opravdu nutné. Žádné použití herbicidů v příkmeném pásu, všechny vinice jsou okopávány, každé druhé meziřadí oseto druhově bohatou směsí trav. Klademe důraz na veškeré ruční práce, od řezu počínaje až po sklizeň hroznů. Ve sklepě šetrné zpracování a veškeré postupy s minimem vstupů, až po plnění do láhví. Zakládáme si, aby všechna vína co předložíme ostatním lidem k ochutnání a následnému pití byla v naprostém pořádku, chutnala a byl důvod si je dát znovu. Nenabízíme nic, co by mi nechutnalo a nepil já sám.
Prodáváte svá vína jen na českém trhu či se je chystáte také exportovat do světa?
Zatím jsou vína prodána dost rychle u nás, ale začínáme pracovat s USA a Polskem. Jsme v počátku a uvidíme, jak to bude. Bereme to spíše jako prestiž a i takové označení kvality vín, že je o ně zájem i v zahraničí.
Vinařství Jindřich Kadrnka je rodinné vinařství. Kolik členů rodiny zaměstnáváte? Vedete k tomuto oboru i své děti? Chystáte se jim někdy rodinný poklad předat?
Na chodu vinařství se podílím já, moje manželka Marcela, která vede hlavně účetnictví a ostatní papírovou agendu a můj tatínek Jindřich II., který dělá ve sklepě a vinici vše co je třeba. Pomáhají také děti, ostatní rodina, kamarádi a přátelé. Budeme tento stálý tým rozšiřovat o dva až tři lidi do vinice, o které se budeme dělit s prací s Filipem Mlýnkem.
Část vinic jste již dokonce věnoval i svým malým dětem. Bylo to spíše symbolické či se je snažíte již od dětství zapojit do rodinné firmy a předávat rodinné tradice?
Symbolické to bylo zprvu, ale hlavní záměr je, aby jim to něco říkalo odmalička, budovali jsme v nich vztah k vinicím, přírodě a práci. Aby neslo něco jejich jméno a aby tady vznikala pomalu nějaká zodpovědnost. Dcera dostala vinice na Ořechové hoře a Pinot blanc z ní nese její jméno a Jindřich IV. dostal Liščí vrch a odrůdu Ryzlink rýnský.
Předal vám váš tatínek také nějakou dobrou radu do života? Vzal jste si z toho nějaké ponaučení?
Bylo jich opravdu hodně, jde spíš o tom, jak jsem byl vychován a k čemu veden. A hlavně tatínek je zároveň můj kamarád a parťák, který je mi neustále velkou oporou a pomocníkem ve všem. Je to opravdu naše rodinné vinařství. Za všechny: Vždy jednat na rovinu a hned si vše vyříkat, ať můžeme jít hned dál. „Buď dostaneš po ní, nebo do ní.“
Jaké víno byste doporučil pro setkání na prvním rande? A pro svatební hostinu?
Na rande, když by došlo na víno, tak asi suchý ryzlink, aby hned pochopila, že to nebude žádný med, ale taková bude realita. A na svatební hostinu taky, protože se hodí k řízku a bramborovému salátu.
Jaké víno máte nejraději? Dáte si raději slivovici či víno?
Miluju Ryzlinky a Merlot. Panáček na zdraví je normální, ale na slivovici ve větším musí být společnost a prostředí. Mám takové jedno překrásné místo, kam jezdíme odpočívat a to jsou Velké Karlovice a tamní kamarádi Valaši. To je pak hodně velká radost.
Svým přístupem k životu jste velký optimista. Je to dáno tím, že dobré vínko vyrobené z hroznů vypěstovaných na úrodných vinicích přináší i dobrou náladu? Máte nějakou veselou příhodu z vinic?
Já to tak vidím a snažím se tak žít. Žijeme jen jednou, a proto se musí ten život opravdu prožít a užít. Mám rád lidi, život, dobrou náladu, pohodu, hudbu, smích. K tomu je víno ideální, protože opravdu spojuje lidi, rozvazuje jazyky, uvolňuje zábrany a otvírá nové možnosti. Z kořalky se blbne a z piva usíná, takže to je jasné proč víno. Jsem nesmírně šťasten, z kama su a neměnil bych. Mám Mikulovsko moc rád a je tu nádherně. A zážitků od vína je opravdu hodně a hodně. Ale to si řekneme někdy u vína.
Děkuji za rozhovor.
https://www.ekonomickymagazin.cz/2018/10/bylo-to-strasne-shnilo-to-ja-to-posbiral-a-ono-to-vyhralo-cenu-i/