Rozhovor se ŠTĚPÁNEM KŘEČKEM, hlavním ekonomem BH Securities.
Vystudoval Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze, kde dnes přednáší. Odborně se zaměřuje především na analýzu české ekonomiky, sociální systémy a veřejné rozpočty. Při svém studiu strávil nějaký čas na London School of Economics a díky studiu MBA si rozšířil své znalosti a dovednosti také v oblasti byznysu. Říká, že euro nebude zavedeno do deseti let.
Jakou funkci má hlavní ekonom v investiční společnosti? Je to jiné než v bance?
BH Securities je licencovaný obchodník s cennými papíry a člen Burzy cenných papírů Praha. Tomu odpovídá i náplň mé práce, ve které zodpovídám za tvorbu makroekonomických a tržních analýz. Některé analýzy prezentuji klientům či je zveřejňuji médiím. Na základě toho si snažím osvojit komunikaci s médii jako například nyní s Vámi.
Jak vidíte možnost přijetí eura a eurozóny?
Myslím, že euro nebude přijato v příštích deseti letech. Kromě technických lhůt, které znemožňují okamžité přijetí eura, vidím největší překážku v nízké ochotě politiků k učinění tohoto kroku. To samozřejmě reflektuje náladu ve společnosti, která euru není příliš nakloněna.
Do čeho se dnes podle vás vyplatí investovat?
Na konci loňského roku jsme zažili dramatické propady na burzách. Mnozí investoři tehdy hovořili o nutnosti uchýlit se do defenzivnějších aktiv. Nicméně černé scénáře se nenaplnily a po změně monetární politiky Americké centrální banky (Fed) začaly trhy nebývale růst. Za první čtyři měsíce letošního roku jsme na akciových trzích ve Spojených státech prožili jeden z nejsilnějších růstů za posledních třicet let. Rizikovější třídy aktiv tedy stále mají co nabídnout. Je však třeba diverzifikovat riziko a udělat si pojistku mimo finanční trhy, například v nemovitostech či fyzickém zlatě.
V jakém stavu je podle vás současná česká ekonomika?
V relativně dobrém stavu, kdy se nám jako jedné z mála zemí v Evropské unii podařilo vrátit míru zadlužení na úroveň před vypuknutím světové ekonomické krize. Naše ekonomika se přibližuje k průměru Evropské unie a lidem roste životní úroveň. Problém však spatřuji ve vysokém odlivu kapitálu z České republiky do zahraničí, což je dáno vlastnickou strukturou. Mnoho úspěšných firem na našem území nepatří Čechům, což ve finále vede k transferům kapitálu do zahraničí a tento kapitál nám chybí k rychlejšímu rozvoji země.
Jak vnímat fakt, že ani spolu s růstem ekonomiky výrazněji neklesá objem vyplácených dávek? Naopak se zdá, že se vytvářejí další?
Současná vláda se rozhodla, že bude více přerozdělovat peníze ve společnosti. Dodatečně získané příjmy státního rozpočtu se proto využívají na zvyšování vybraných sociálních dávek či se dokonce vytvářejí zcela nové sociální dávky. Abych však byl férový, je třeba říci, že výdaje na některé sociální dávky klesají, což je dáno historicky nízkou nezaměstnaností .
Velkou hrozbou je v Česku chudoba. Je to podle vás reálná obava? Jak se dá chudoba charakterizovat?
Česká republika je z pohledu příjmů domácností relativně rovnostářskou zemí. To vzhledem ke standardní definici chudoby jako hranici šedesáti procent mediánu příjmů v dané společnosti vede k velmi nízké úrovni chudoby v naší zemi. Podstatné však je, že čeští senioři se ve své většině drží jen těsně nad úrovní chudoby a snadno by se mohli dostat pod tuto úroveň.
Na kolik je český sociální systém velkorysý? Jak vidíte zvyšování minimální mzdy a mezd obecně?
Na evropské poměry je náš sociální systém, řekněme středně velkorysí. V zemích západní Evropy jsou sociální systémy podstatně rozsáhlejší. Česká republika však postupně svůj sociální systém rozšiřuje. To však nelze hodnotit jako jednoznačně správnou tendenci, protože mnoho lidí se začíná spoléhat na stát a vzdává se odpovědnosti za svůj život.
Růst mezd vnímám pozitivně, protože vyšší mzdy motivují lidi k tomu, aby opouštěli život na sociálních dávkách a začali pracovat. Současná úroveň minimální mzdy mi nepřijde přemrštěná, takže je možné ji nadále zvyšovat. Negativní dopady tohoto kroku se často zveličují, ale ve skutečnosti se jich vzhledem k extrémní situaci na trhu práce nemusíme v nejbližší době obávat.
Dlouho se mluví, že v dohledné době přijde ekonomická krize. Jak to vidíte vy? Je možné se na ni připravit předem? Jak se chovat v době krize?
Myslím, že se blíží dohoda mezi Spojenými státy a Čínou, která by mohla podpořit růst světové ekonomiky, což příchod krize oddálí. Jednou však krize přijde a lidé, kteří nebudou zadluženi a budou mít dostatečné úspory, ji zvládnou podstatně lépe.
Stát se na krizi připraví jen těžko, protože politici nedokáží spořit v době hojnosti. Nakonec tedy nezbude jiná možnost, než škrtit veřejné rozpočty v době krize, kdy by však naopak bylo vhodné podpořit ekonomiku vyššími výdaji.
Jaký je váš názor na sdílenou ekonomiku? Co vše je možné sdílet?
Já osobně jsem člověk, který si potrpí na osobní vlastnictví. Myslím si, že vlastnictví zušlechťuje člověka a je proto dobré, když se lidé stávají vlastníky. Tento názor však není v souladu s moderním trendem sdílení věcí. Budu si proto muset počkat, až se současný trend změní (smích). Sdílená ekonomika dle mého názoru nemůže být bezbřehá. Nakonec si lidé uvědomí, že nechtějí sdílet svůj zubní kartáček a že je dobré některé věci vlastnit a pečovat o ně. Kolektivně věci sdílet přispívá k jejich rychlejšímu opotřebení a člověk si nikdy nemůže být jist, zda danou věc přebírá v perfektním stavu.
Hodně se také dnes mluví o cirkulární ekonomice. Jaký je váš názor na ni?
Myslím, že bychom si neměli ničit životní prostředí, ve kterém žijeme. Je proto dobré využít některé zásady cirkulární ekonomiky, které směřují k udržitelnému rozvoji. Neměli bychom si však připnout kouli k noze a přestat ekonomicky růst. Zbytek světa na nás nebude čekat.
Musí ekonom neustále sledovat události či může také někdy odpočívat? Co vás nejvíce potěší?
Největší peklo je pro mě dovolená, když nemám přístup k údajům, jak se vyvíjí trhy. Jsem pak celý nervózní, ale postupně se učím, jak vypnout. Rád běhám a chtěl bych v nejbližší době absolvovat maraton. Také mám rád vážnou hudbu a maluji obrazy.
Děkuji za rozhovor.
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
