Jeho firma společně s Komerční bankou nabízí v rámci projektu “Česko platí kartou“ platební terminál i pro letošní rok na dvanáct měsíců zdarma, a to bez jakýkoli poplatků. Klient stejně tak neplatí žádné poplatky z transakcí prostřednictvím platebních karet až do výše 50 000 korun po dobu dvanácti měsíců.
Projekt je nově dostupný také pro obchodníky z oblasti e-commerce.
Rozhovor s MILOSLAVEM BOUČKEM, generálním ředitelem KB SmartPay, Worldline Czech Republic s. r. o.
Platebními kartami se zabýváte od roku 1994. Jakými změnami za tu dobu prošly platební karty?
Platební karty mají za sebou v České republice velmi rychlý rozvoj. První projekty se v ČR objevily těsně před revolucí, když na pokyn tehdejší Státní banky Československé začala Česká státní spořitelna, předchůdkyně dnešní České spořitelny, připravovat v ČSSR zavedení bankomatů a karet pro výběr hotovosti. Také tehdejší Živnostenská banka vydávala karty k tzv. tuzexovým účtům. Zahraničními kartami bylo před revolucí možné platit už od roku 1969 v několika málo vybraných obchodech a hotelích. Zúčtování zajišťovala společnost Čedok. Zajímavostí je, že prvními kartami (stejně jako v jiných zemích Východního bloku), kterými bylo možné u nás platit, byly karty Diners Club. Ihned po revoluci v roce 1989 začal v Československu velmi bouřlivý rozvoj karet, kterému dominovala zejména Živnostenská banka, která začala jako první u nás vydávat mezinárodní karty VISA. S konkurenční asociací Eurocard/Mastercard jako první spolupracovala Komerční banka. Česká spořitelna dlouho udržovala svůj vlastní systém platebních a bankomatových karet i vlastní síť bankomatů.
Již v první polovině 90. let došlo k zavádění prvních on-line bankomatů a platebních terminálů u obchodníků. Debetní karty se postupně staly nedílnou součástí bankovních účtů a velice rychle si našly svůj prostor a oblibu mezi zákazníky. První milion vydaných karet v ČR byl překročen už v roce 1996. Ve stejném roce bylo také naistalováno už více než 1000 bankomatů.
Stejně tak došlo rychle i ke změnám v technologii, kdy dříve nejrozšířenější magnetický proužek byl rychle nahrazen chipovou technologií, která poté umožnila i rychlý přechod na NFC a bezkontaktní platby. Postupem času pak došlo i k postupnému rozšiřování obchodní sítě, držitelé začali své karty využívat i ke každodenním transakcím a postupně se významně snižovala výše průměrné transakce.
Během své praxe jste získal rozsáhlé znalosti v problematice akceptace platebních karet v ČR i v zahraničí. Je velký rozdíl, jak platební karty a nové platební metody přijímají ve světě a u nás?
Naše velká výhoda spočívá v tom, že co ve světě trvalo desítky let (první karta, tak jak ji známe dnes, byla karta Diners Club vydávána od roku 1951), se u nás zkoncentrovalo do výrazně kratšího období. Díky spolupráci s kartovými asociacemi, zahraničními partnery a vysoké profesionalitě lidí, kteří se kartám začátkem 90. let věnovali, jsme se vyhnuli všem slepým uličkám i různým nefunkčním produktům, které dodnes můžeme potkávat v zahraničí. Dnes už si jen málo lidí vzpomene na ZŠS (Zaručený šekový systém), který se u nás zaváděl jako ekvivalent k Německem oblíbeným Eurošeků.
Česká republika obecně patří mezi země, kde se daří relativně dobře a rychle zavádět novinky a nové technologie. Kartové asociace si z tohoto důvodu vybírají ČR i pro různé pilotní projekty.
Z pohledu technologií patří ČR mezi ty nejrozvinutější trhy v Evropě, i přesto je tu stále rezerva v počtu míst, kde lze platit kartou. V tomto případě myslím hlavně oblasti mimo velká města, kde třeba akceptace v porovnání např. s Polskem stále pokulhává. Ve srovnání se západní Evropou naopak pokulhává používání karet jejich držiteli a skutečnost, že hotovost se v ČR těší stále velké oblibě.
Firma patří do skupiny Worldline s více než 40 lety zkušeností v oblasti bezhotovostních platebních metod a vývoje platebních technologií. S jakými platebními metodami a technologiemi se můžeme v současnosti setkat? Jaké služby poskytujete svým zákazníkům? Kdo jsou vašimi zákazníky?
Společnost Worldline, která na českém trhu působí ve spolupráci s Komerční bankou pod společnou obchodní značkou KB SmartPay, poskytuje kompletní služby v oblasti akceptace karet. Umíme nabídnout platební terminály pro fyzický prodej, platební brány pro e-commerce, samoobslužná zařízení a kiosky včetně doplňků, které obchodník pro přijímání platebních karet potřebuje. Mezi naše klienty patří obchodníci s desítkami a stovkami terminálů, kteří měsíčně vykazují miliardové obraty, přes menší a střední obchodníky, až po ty nejmenší, kteří tvoří obraty v řádu jednotek tisíc korun. V rámci našeho vstupu jsme přivedli do ČR celou řadu novinek, inovativních služeb a produktů. Naší velkou výhodou je působnost Worldline po celém světě. Zejména pro nadnárodní obchodníky jsme zajímaví nabídkou obsahující stejné služby, technologie, reporting i podporu na lokální i centrální úrovni. Nicméně tím naše výhody nekončí.
Jak už bylo zmíněno, velmi úzce spolupracujeme s Komerční bankou. Také se aktivně účastníme různých projektů na podporu akceptace karet. Jeden z posledních významných projektů mohu zmínit projekt „Česko platí kartou“.
Díky akvizici společnosti GoPay v loňském roce nabízíme v současné době nejlepší platební bránu s nejširší nabídkou platebních služeb v ČR.
Říká se, že ČR je jednička v přijímání a zavádění inovací. Je tomu tak i u platebních karet a dalších forem bezhotovostních platebních metod a technologií?
V oblasti bezhotovostního placení a zejména v oblasti platebních karet platí toto tvrzení na 100 procent. Česká republika patří v oblasti bezkontaktních plateb mezi top 3 země na světě. Když se podíváme krátce zpět, k adopci plateb prostřednictvím telefonů nebo hodinek došlo velmi rychle. Obdobně dochází v poslední době k dramatickému nárůstu plateb na internetu, kde jsou karty tím nejpohodlnějším, a zároveň, díky striktním pravidlům, tím nejbezpečnějším platebním nástrojem. Z dlouhodobého hlediska vidíme přesun od hotovosti k bezhotovostnímu placení. Rozhodně zde zůstává velký prostor pro další zlepšování a snižování podílu hotovosti.
Kde a v jakých formách se dnech platí platebními kartami?
Kdekoliv. Ve většině případů už můžete fungovat bez větších problémů jen s kartou a s pár výjimkami nepoužívat hotovost. V posledních letech došlo k obrovské změně v chování zákazníků, a to i díky vlivu pandemie. Dnes není neobvyklé, že se kartami platí i minimální nákupy. V celé řadě měst karty nahradily i časové jízdenky hromadné dopravy. Platby na internetu si bez platebních karet asi neumíme představit.
Jaké jsou nové trendy v oblasti platebních metod a technologií?
Celý ekosystém se průběžně vyvíjí a inovuje. Vzniká celá řada nových projektů, produktů a služeb. Už to není jen o tradičních hráčích, jako jsou banky, kartové asociace a globální společnosti. Do businessu vstupuje celá řada nových hráčů, od těch globálních jako jsou Apple nebo Google, až po celou řadu malých a lokálních start-upů. Klasické platební metody se mísí s dalšími službami i produkty a dochází k jejich kombinaci. Prolínají se dříve jasně specifikované zákaznické skupiny. Zároveň dochází ke stále větší regulaci celého odvětví. Stále se objevují nové technologie a využívají se jiné platformy (např. platební terminály už pomalu opouští vlastní SF i HW platformy). Dnes je trendem mít platební terminály postavené na Androidu, aby místo klasických fyzických terminálů bylo možné využívat mobilní telefony.
Napomohla rozšíření bezhotovostních plateb i koronavirová pandemie?
Naprosto upřímně tvrdím, že naše odvětví je určitě jedním z těch, které z dlouhodobého hlediska na koronavirové epidemii bude profitovat. Nikdo z nás si před 2 lety asi nedokázal představit, že když vejdete do supermarketu, v rozhlasu vám budou připomínat bezhotovostní platby. Že téměř u každé pokladny v jakémkoliv obchodě uvidíme cedule a nápisy o preferenci plateb platebními kartami. Díky epidemii dostali bezhotovostní platby obrovský impuls a vidíme, že došlo k velké změně v chování držitelů karet. Díky všem lock-downům a omezením zaznamenáváme nárůst plateb na internetu v řádu desítek procent v porovnání se stavem před koronavirovou situací. Na to museli zareagovat i obchodníci, a tak celá řada z nich začala karty akceptovat, i když tomu předtím stále odolávali. Stejně tak dochází i k dramatickému rozšiřování např. přenosných terminálů, protože obchodníci více nabízí své služby a zboží i mimo klasické kamenné prodejny. Ze stejného důvodu vidíme i zvýšený zájem o různé prodejní kiosky a samoobslužná zařízení, do kterých dodáváme samoobslužné terminály.
Významné penetraci bezhotovostních plateb pomáhá i aktuální výše zmiňovaný projekt Ministerstva průmyslu a obchodu s názvem „Česko platí kartou“. Ve spolupráci s kartovými asociacemi a poskytovateli služeb v oblasti akceptace karet, mohou obchodníci, kteří ještě karty neakceptují, využít možnost na šest měsíců (v případě KB SmartPay na 12) získat bezplatně nejen terminál, ale i do obratu 50 000 CZK měsíčně neplatí ani poplatky z provedených transakcí. Za dva roky trvání projektu jej využilo cca jedenáct tisíc obchodníků, z toho nabídku od nás, tedy od KB SmartPay, jich využilo více než 4 300.
Rozšiřují se možnosti uplatnění platebních karet i v online prostředí?
Rozhodně ano. Jak se posouvá ten fyzický svět, stejně tak, a možná i dynamičtěji, se rozvíjí ten online svět. Přibývají nová obchodní místa, stále se rozšiřuje nabídka zboží i služeb, které jsou v současnosti k dispozici on-line. Ve virtuálním světě je i jednodušší zavádět novinky, protože nevyžadují tolik práce a investic do zařízení a infrastruktury. Umožňuje větší personalizaci i zacílení na individuální potřeby a požadavky konkrétních zákazníků.
Postupem času dojde ještě k většímu prolnutí fyzického a digitálního světa. Lze očekávat, že se do celého ekosystému bude stěhovat i více takových hráčů, kteří se dnes pohybují jen v tom fyzickém světě. Pěkným příkladem jsou například aktivity spojené s projektem „Portál občana,“ který má za cíl digitalizovat státní správu a municipality.
Čím nejraději platíte vy?
V převážné většině bezhotovostně. Můžu říct, že z 90 % hodinkami, zbývající podíl klasickou fyzickou platební kartou. Na hotovost jsem ale také zatím úplně nezanevřel…
Děkuji za rozhovor.
Foto: Pixabay
Zdroj: Renáta Lucková