Martin Červíček: Kde je vůle, tam je i cesta

. Jako hejtman Martin Červíček podpořil kandidaturu Broumova jako Evropského hlavního města kultury 2028: „Kandidatura Broumova jako Evropské hlavní město kultury 2028 působí možná na první pohled jako velmi odvážný až snílkovský počin. Ale vnímám ji jako ohromnou příležitost nejenom pro toto, ve srovnání s protikandidáty či vítězi předchozích období, malé město, ale celý region.“
Rozhovor s MARTINEM ČERVÍČKEM, hejtmanem Královéhradeckého kraje.
Byl jste policejním prezidentem Policie ČR. Jak vám tato zkušenost pomáhá v komunální politice?
Má předchozí profese mne naučila zejména velmi dobré organizaci času a manažerské práci, díky čemuž jsem schopen se věnovat výkonu své funkce hejtmana v souvislosti se všemi jejími kompetencemi a současně i v návaznosti na prosazování zájmů regionu v rámci své senátorské role z úrovně celostátní politiky.
Co v současné době nejvíce trápí komunálního politika?
V řadě oblastí je to především nesystémový přístup státu a přemíra byrokracie či nepřehledná legislativa, které velmi často nejen brzdí řadu potřebných procesů pro rozvoj regionu. Jedním z názorných příkladů je nesystémové financování oprav a rekonstrukcí krajských silnic, kdy každý rok s napětím čekáme, zda, kdy a v jakém objemu skutečně dostaneme, což komplikuje efektivní plánování i realizaci staveb. A tak bych mohl pokračovat.
Královéhradecký kraj leží na poloviční cestě mezi Čechy a Moravou. Čím je váš kraj specifický?
Náš kraj, ač nepatří mezi ty nerozlehlejší, je specifický zejména svou pestrostí. Charakterizují jej nížiny, ale i vysoké hory, velké množství kulturních památek, rozmanitost tradic, gastronomie i pracovních příležitostí. Zemědělství, a s ním spojený potravinářský průmysl, jsou jedním ze stěžejních oblastí hospodářství Královéhradeckého kraje.
Jako hejtman jste podpořil kandidaturu Broumova jako Evropského hlavního města kultury 2028. V čem spočívá záštita Královéhradeckého kraje nad tímto projektem? Jak se zapojí do kandidatury Královéhradecký kraj?
Kandidatura Broumova jako Hlavního města evropské kultury 2028 působí možná na první pohled jako velmi odvážný až snílkovský počin. Ale vnímám ji jako ohromnou příležitost nejenom pro toto, ve srovnání s protikandidáty či vítězi předchozích období, malé město, ale celý region. Příprava podkladů pro kandidaturu má jasná kritéria, která je třeba naplnit, a proto již nějaký čas probíhá velmi široká diskuse mezi veřejností, kulturními institucemi, pořadateli i státní správou v zastoupení města Broumova, obcí Broumovska a Královéhradeckým krajem.
Na jejím základě bude zpracována kulturní strategie Broumovského regionu (v souladu s kulturní strategií kraje) do nadcházejících let, ze které vzejdou projekty zahrnující nejenom všechna tradiční umělecká odvětví, rozvíjející se trend kulturně kreativního průmyslu, ale i potřebný společenský kontext.
Smyslem kandidatury pak není jenom ukázat jedinečný soubor barokních památek, pestrou paletu špičkových uměleckých projektů mezinárodního úrovně i věhlasu, či nezaměnitelnost velkého prostoru uprostřed krásné přírody, jimiž Broumovsko oplývá, ale v případě jejího získání, je to ekonomický přínos (turismus, rozvoj kreativního průmyslu, investice financované z evropských peněz) pro Broumovsko i Královéhradecký kraj, společenský potenciál k další transformaci dlouho opomíjeného regionu (zvýšení kvality života) a rozvoj společenské soudržnosti i v nadnárodním měřítku.
Co vše dalšího obnáší podpora projektu kromě záštity?
Podpora tohoto záměru předpokládá ze strany Královéhradeckého kraje kromě již poskytnuté záštity i ekonomickou podporu. Ale nejprve je třeba, abychom byli přesvědčeni, že připravovaná strategie, a v ní obsažené projektové záměry, přinesou návratnost vynaložených prostředků, ekonomický benefit a dlouhodobou udržitelnost. A v tomto kontextu nyní spolu s kolegy z vedení kraje jednáme se zástupci zainteresovaných institucí v Broumově, abychom se seznámili z doposud zpracovanými podklady a domluvili se na dalším postupu.
Jste rodák z Náchoda. Máte blízko i k polské komunitě?
Můj vztah k polským sousedům je zejména na kolegiální a partnerské úrovni. Příkladem je spolupráce mezi Královéhradeckým krajem a Dolnoslezským vojvodstvím, kde jsem v loňském roce podepsal memorandum prodlužující a rozšiřující dlouholetou spolupráci. Je v ní zapojeno mnoho českých měst v našem regionu, ale také například Univerzita HK nebo záchranné sbory. Za zásadní považuji spolupráci na Česko-polských příhraničních projektech (od roku 2007 bylo jejich prostřednictvím vyčerpáno cca 5 miliard korun). Týkají se rekonstrukcí silnic v příhraničních oblastech Broumovska, Krkonoš a Orlických hor, modernizace železničního uzlu Meziměstí či v budoucnu i objednávání přeshraničních železničních spojů, kdy je naší velkou ambicí zajistit spojení Pardubice-HK-Náchod-Meziměstí-Walbrzych-Wroclaw. Věřím, že tato konkrétně specifikovaná spolupráce je předpokladem zjednodušení realizace důležitých projektů, prosperitě a konkurenceschopnosti obou našich regionů.
Byl jste policejním prezidentem, dnes jste politikem. Která z těchto pozic je vám bližší?
Většinu svého aktivního života sloužím veřejnosti. Dvacet šest let u policie, kde jsem dosáhl hodnosti brigádního generála a byl jsem i policejním prezidentem, a nyní více jak šest let v politice. Stejně jako své působení u policie, vnímám i politiku jako službu veřejnosti, která má být prostředkem k tomu, jak pomoci řešit problémy obyvatel našeho kraje, naší země. Stejně jako u policie jsem věděl, že je třeba si nehrát na šarže, a že měnit věci kolem sebe lze jedině každodenním úsilím, je v politice mým hlavním cílem neuhýbat před problémy, dotahovat věci do konce, mít vůli diskutovat i o věcech, a s těmi, s nimiž možná ne zcela souhlasím, může-li to přinést řešení prospěšné všem. Takže, mám-li odpovědět na vaši otázku, byl jsem rád policejním prezidentem a jsem rád hejtmanem Královéhradeckého kraje.
Jak vidíte Královéhradecký kraj za deset let?
Jsem zvyklý spíše analytik než prognostik. Ale v každém případě bych si moc přál, aby i přes taková úskalí, se kterými se v posledních dvou letech všichni, a to nejenom v Královéhradeckém kraji, potýkáme, byl náš kraj moderním evropským regionem s rozvinutou infrastrukturou, prosperujícím hospodářstvím, službami a pracovními příležitostmi, jež jej budou činit atraktivními pro všechny, kteří hledají báječné místo pro život.
Co vám dělá jako komunálnímu politikovi největší radost?
Obecně bych mohl říci, když se věci daří dotahovat. Ale mám-li být konkrétnější, tak již v pozici 1. náměstka hejtmana s gescí dopravy a silničního hospodářství jsem měl radost, že se mi podařilo téměř 2,5 x zvýšit objem financí, které vynakládáme na opravy a rekonstrukce krajských silnic, vyřešit řadu dlouho neřešených nebo nedořešených problémů – jako například Svinarský most, nebo že se nám spolu s kolegy pod mým vedením podařilo úspěšně vysoutěžit dosud největší tendr na zajišťování veřejné autobusové dopravy na dalších deset let, či obdobný na veřejnou železniční dopravu v našem kraji. Za dobu, co zastávám pozici hejtmana, mne těší, že se nám podařilo i za tak mimořádných a ekonomicky složitých podmínek posledních dvou let, nejenom všechny problémy s tím spojené zvládnout, ale řídit kraj s vyrovnaným rozpočtem, zrealizovat všechny zásadní naplánované investice, rozdat 240 milionů na krajských dotacích, a zásadně neomezit žádnou z oblastí, za které je kraj odpovědný. A v neposlední řadě jsem moc rád, že se mi při vedení kraje, jemuž mnozí po volbách s ohledem na šíři vládnoucí koalice předpovídali problematickou budoucnost, potvrzuje mé životní krédo „kde je vůle, tam je i cesta“, a dokážeme jak s kolegy, tak i se zástupci opozice zpravidla najít potřebnou shodu či kompromis.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Z archívu Martina Červíčka
Zdroj: Renáta Lucková