Lukáš Kačena: Je na nás, jak AI pozmění společnost a mezilidské vztahy

Lukáš Kačena je ředitel prg.ai. Spolek prg.ai byl založen roku 2019 skupinou akademiků z ČVUT v Praze, Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky s významným přispěním hl. města Prahy. Zasazuje se o důležitost Prahy v oboru AI ve snaze využít zdejšího potenciálu a proměnit Prahu v evropské centrum umělé inteligence. 

„Je to zejména na nás, jak AI pozmění mezilidské vztahy – může je pomoci zlepšit a také ale může přispět k jejich zhoršení. AI může být asistentem, který nám komunikaci s jinými lidmi usnadní a pomůže nám mimo jiné pochopit jejich motivy, potřeby, pocity apod. Ale na druhou stranu může přispět k ještě většímu odcizení a vytváření tzv. sociálních bublin – jak to například dělají sociální sítě. Proto je třeba, aby AI nebyla záležitostí jen ajťáků, ale vážně se jí zabývali i psychologové, sociologové a další společenské a humanitní obory,“ říká Lukáš Kačena

Chcete Prahu proměnit v evropské centrum umělé inteligence. Co to Praze přinese? 

Praha je přirozeným centrem umělé inteligence Česka, což mimo jiné znamená, že z rozvoje AI ekosystému hlavního města profituje celá země. Vidíme čím dál výraznější ambice dalších evropských a světových metropolí, ať už se jedná o Londýn, Paříž či Berlín, být tím městem AI. Být u toho nebo lépe být na čele zavádění a rozvíjení technologie umělé inteligence má pozitivní dopady na ekonomiku i společnost, které výrazně převažují nad negativními.

Může se to podařit? Co k tomu chybí?

Fungujeme šestým rokem a víme, že to není jednoduché. Zároveň víme, že Praha má řadu skvělých předpokladů být jedním z center umělé inteligence. Máme zde dostatek talentů, kvalitních výzkumných pracovišť i firem, kterým je Česko malé a jsou úspěšné na světových trzích. Současně však chybí ambiciózní vize a silná podpora zejména na nejvyšší úrovni. Právě taková podpora může dlouhodobě v Praze a Česku talenty nejen udržet, ale i umožnit tzv. příliv mozků ze zahraničí.

Jak jsme na tom ve vývoji umělé inteligence ve srovnání se světem?

Ve srovnání se světem bohužel nepříliš dobře, a to myslím Evropu jako celek. Abych byl pozitivní – Česko je v řadě (pod)oborů AI součástí evropské elity. Nelze nezmínit profesora Jiřího Matase za oblast strojového vnímání, dále pak například Josef Šivic z CIIRCu a mnozí další. Mezi světovou špičku řadíme také AI společnosti, jako Resistant AI nebo Rossum. A samozřejmě i kyberbezpečnostního giganta Gen, kde donedávna působil profesor umělé inteligence Michal Pěchouček, jeden z našich zakladatelů. Do Česka se také vrací experti se zkušeností z nejlepších světových pracovišť jako je Tomáš Mikolov.

Řekl jste, že AI není jen pro inženýry a ajťáky. Jak vnímáte pomoc umělé inteligence?

AI se dotýká všech oborů lidské činnosti. A z toho důvodu je, a bude čím dál více, třeba, abychom měli ve společnosti dostatek lidí, kteří mají hluboké porozumění této technologii, ale také dostatek lidí, kteří chápou její dopady a přínosy v jednotlivých oborech i na společnost jako celek. Umělá inteligence změní klíčové oblasti jako zdravotnictví nebo vzdělávání. Propisuje se do průmyslu, zemědělství, práva i do kreativních odvětví.

Jak lze využívat umělou inteligenci v různých oborech?

Zpravidla jde o automatizaci a zefektivňování procesů. Výsledkem pak může být snížení nákladů, zrychlení vývoje či výroby, snížení chybovosti apod. Obecně platí, že AI může odbourat potřebu zabývat se repetitivními úkony. A také může doplnit lidskou kapacitu tam, kde už nestačí – i zde je celá řada příkladů, ať už jde o nonstop provoz zákaznických linek nebo systémy včasného varování pro případy krizí či ohrožení. Pro veřejnost jsou vděčné příklady doporučovacích algoritmů na video platformách, pokročilá navigace nebo předpověď počasí.

Všichni si ale poslední dva roky umělou inteligenci spojují zejména s nástroji tzv. generativní umělé inteligence, která dokáže vytvářet texty, obrazy, zvuky či videa. Tyto nástroje již mění řadu „kancelářských“ oborů, od účetních po právníky. A zároveň má dopad i do kreativních odvětví.

Jsou na umělou inteligenci připraveni lidé?

Takto obecně je těžké odpovědět. Myslím, že, jako s každou novou technologií platí, že připravenost je různá. Tak jako je různá schopnost technologii porozumět a benefitovat z ní. Byli jsme připraveni na rozšíření internetového připojení? Nebo na éru sociálních sítí? 

Vidíme, že o umělou inteligenci je velký zájem a je to populární téma. Zatím ten zájem jde však hodně po povrchu, a to skutečné seznámení se s tou technologií je ještě z větší míry před námi.

Jak to může poznamenat mezilidské vztahy?

Je nutné brát vážně i negativní dopady, které s AI přichází. Ale je to zejména na nás, jak AI pozmění mezilidské vztahy – může je pomoci zlepšit a také, ale může přispět k jejich zhoršení. AI může být asistentem, který nám komunikaci s jinými lidmi usnadní a pomůže nám pochopit jejich motivy, potřeba, pocity apod. Ale na druhou stranu může přispět k ještě většímu odcizení a vytváření tzv. sociálních bublin – jak to například dělají sociální sítě. Proto je třeba, aby AI nebyla záležitostí jen ajťáků, ale vážně se jí zabývali i psychologové, sociologové a další společenské a humanitní obory.

Má umělá inteligence také své hrozby a omezení?

Ano, samozřejmě. Důležitými jsou otázky etiky, transparentnosti a odpovědnosti. Jako každá technologie může být i AI zneužita. Stejně jako umělá inteligence nabízí nové možnosti, např. vyšší efektivitu, ve zdravotnictví, tak bohužel umožňuje být i násobně efektivnější například kyberzločincům. Možná paradoxně platí, že účinnou ochranou proti zneužívání AI je umělá inteligence na druhé straně. 

Jakým směrem se ubírá debata o etických a morálních pravidlech AI?

Ta debata je do jisté míry vedena i v souvislosti s Evropskou unií přijatým AI Actem regulujícím využití AI. Zároveň vidíme, že i ostatní světové regiony se vážně tématem regulace a etiky zabývají, ať to jsou Spojené státy, Čína nebo organizace typu OSN, OECD a další.

Sami jsme jako prg.ai byli součástí výzkumného projektu, který se zabýval vztahem mezi AI a lidskými právy. I zde platí, že umělá inteligence na jedné straně může pomáhat lidská práva chránit, ale zároveň může být nástrojem jejich porušování.

Vystoupil jste nedávno na AI FORUM CZECHIA & UKRAINE. Jak může umělá inteligence pomoci při obnově Ukrajiny?

Tak zejména umělá inteligence aktivně pomáhá při obraně Ukrajiny. Ať už je to při používání dronů nebo proti kyberbezpečnostním útokům. Při obnově pak může pomáhat vlastně všude – při obnově jednotlivých sektorů, ať už je to energetika, zemědělství, zdravotnictví apod.

Co však je důležité si uvědomit – sama Ukrajina může být významným hráčem na poli AI. Zejména s ohledem na investice spojené s rekonstrukcí země, ale i s ohledem na množství IT odborníků a studentů v této zemi.

Jaká je úroveň českých a ukrajinských startupů, které využívají umělou inteligenci?

Netroufám si hodnotit úroveň ukrajinských startupů. Ale mezi těmi českými je určitě značná řada velmi nadějných firem, které se dívají za hranice Česka a jsou tam velmi úspěšní. Ono je to pro ně nutnost, protože jen z českých zákazníků by se často neuživily. Je to tak odvětví, které může změnit charakter české ekonomiky a dostat ji alespoň částečně ze subdodavatelské pozice. Také vidíme, že část startupů je česko-amerických – vývoj mají zde, ale pro kontakt s americkým trhem mají třeba sídlo nebo část firmy v USA.

V případě ukrajinských startupů bych řekl, že mohou těžit ze stávajících zkušeností. Asi si to nedovedeme představit, ale ten ohromný tlak spojený s válkou často vede k unikátním a inovativním řešením. Což v mírových dobách u některých firem nebo osobností může vést k tomu, že uspějí na světových trzích.

Jak si má člověk uchovat svoji inteligenci, když bude nahrazena umělou? 

Neprodávat svoji duši. Být si vědomi toho, co technologie dokážou, ale brát je jako pomocníka, ne jako náhradu sama sebe nebo sociálního kontaktu. Ale osobně se nebojím, že by umělá inteligence nahradila tu lidskou. Nicméně musíme pracovat na tom, abychom dokázali žít a pracovat ve vhodně nastavené symbióze člověka a technologií.

Děkuji za rozhovor.

Foto: Poskytnuto Petrem Lebedou

Autor: Renáta Lucková