Rozhovor s Kristýnou Napoleaovou, českou profesionální golfistkou a bývalou fotbalistkou AC Sparta Praha
Kristýna Napoleaová je českou profesionální golfistkou a bývalou fotbalistkou AC Sparta Praha. Ve svých 27 letech dosáhla velkých mezinárodních úspěchů a zařadila se tak mezi elitní profesionální golfové hráčky. Bývalá fotbalistka pražské Sparty kvůli zdravotním potížím přesedlala na golf teprve před 7 lety, profesionální golfistkou se stala teprve v roce 2020.
„Rozhodnutí padlo koncem roku 2019, kdy jsme to řešili na rodinné poradě. Přece jenom profesionální sport je velice finančně náročný a věděla jsem, že budu potřebovat finanční injekci od rodičů, abych mohla vůbec začít. Neměla jsem jméno ani výsledky, ale spíše příslib toho, že by to mohlo vyjít. Jsem neuvěřitelně vděčná, že ve mě a moje sny moji rodiče věřili a poskytli mi šanci. Zbytek už byl na mně. Osobně na sebe kladu velice vysoká očekávání nejen ohledně výsledku, ale celkově ohledně své kariéry,“ říká Kristýna Napoleaová.
Jak se dívka z Pelhřimova dostane k fotbalu?
K fotbalu jsem se dostala úplnou náhodou. Během dětství jsem vyrůstala na sídlišti a klasicky jsem se chtěla přidat ke každé špatnosti, co kluci z okolí dělali. Jedna z věcí, co mezi ně patřila, bylo hraní fotbalu za barákem.
Později na základce náš tělocvikář potřeboval doplnit tým na McDonald Cup a vzal mě spíš do počtu, než cokoliv jiného. Na tomto turnaji se ukázal hledač talentů, pan Hanke, kterému jsem dala číslo na maminu, i když mi vždycky bylo řečeno, že nemám dávat číslo nebo mluvit s cizími lidmi. Musím nechat, že pan Hanke byl neoblomný a pořád volal a snažil se mě získat do týmu. Po určité době mamina povolila a já si mohla zahrát první dámský turnaj, který se čirou okolností hrál právě doma v Pelhřimově. Chvilku jsem za tým nastupovala, ale po určité době se to rozpustilo. Po pár letech jsem opět slyšela od pana Hanke, že se chystá velký dámský turnaj kousek od Pelhřimova. Prý dorazí nejlepší české týmy a je možnost, že by AC Sparta Praha by o mě měla zájem.
Turnaj pro nás dopadl relativně dobře a já obdržela pozvánku do Prahy na zkušební trénink s týmem AC Sparta Praha. Noc předtím jsem byla neuvěřitelně nervózní a celý večer jsem poslouchala písničky, abych trochu zrelaxovala. Nicméně, trénink na Spartě proběhl, bylo tam asi jenom 6 holek, zbytek bylo na výjezdu nebo nemocné. Říkala jsem si s úsměvem, jestli tohle je Sparta. Paní trenérka Haniaková mě přijala a od té doby mě mamina začala vozit dvakrát týdně do Prahy na trénink a zápas. Do toho jsem ještě v Pelhřimově trénovala s místním klučičím oddílem a po večerech hrála street football s chlapama na získání rychlosti a techniky, bylo to perfektní.
Stala jste se skvělou fotbalistkou, hrála za Spartu i mládežnické národní výběry, ale kariéru s míčem u nohy zhatilo zranění kolen. Dostalo vás to moc do kolen?
Upřímně v té době jsem měla už dlouhodobé problémy s koleny, takže se dalo očekávat, že něco takového přijde. Cíle a sny jsem měla vysoké, ale málokterý tým si vezme hráčku po dvou plastikách křížových vazů v koleni. A pravděpodobnost získat stipendium na americkou univerzitu bylo ještě menší. Neuvěřitelně mě to mrzelo, fotbal jsem milovala a zvykla jsem si na kolektiv lidí, který jsem měla okolo sebe. Byla to druhá rodina, kterou jsem nechtěla opustit. I to byl jeden z důvodů, proč jsem to zkusila s píšťalkou, chtěla jsem zůstat ve stejném prostředí, a to mi to dovolilo.
Zkoušela jste to s píšťalkou jako rozhodčí a pak vyhrál golf. Proč?
V té době jsem ještě s golfem nebyla v kontaktu, ale pískání mě dlouhou dobu bavilo a naplňovalo. Ale poté, co jsem se dostala na anglickou univerzitu jsem si musela ujasnit priority a při práci a studiu jsem tam neviděla prostor na pískání. Mohlo to být i se změnou prostředí, ale už mě to přestalo naplňovat jako dřív. Golf přišel čirou náhodou, když rodiče začali hrát a mamina nechtěla začínat sama, tak mě svými přesvědčovacími schopnostmi dokázala dotlačit na lekci (golf jsem zkusila v 10 letech, ale byla jsem v tom příšerná a nebavilo mě to. Ostatní sporty mi vždycky hned šly, ale tohle bylo něco. Zařekla jsem se, že už mě s holí nikdo neuvidí, ale tohle rozhodnutí evidentně nebylo konečné). Jsem ráda, že nás celou rodinu golf baví a naplňuje. Je to skvělý sport, kde různé generace mohou hrát spolu a pořád být kompetitivní i přesto, že každý hraje na jiném levelu.
Slávu jste zažila v Saudské Arábii, kde jste po dvou letech mezi profesionálkami zazářila na evropském okruhu LET druhým místem. Jak tyto úspěchy s odstupem vnímáte?
Saudská Arábie pro mě byla týdenní pohádka! Utvrdilo mě to v tom, že to, co dělám má hlavu a patu, a že potřebuji pouze čas na získání více zkušeností. Rozhodně mi to ukázalo, že mám talent a šanci jednoho dne vyhrát na okruhu, pokud budu věci dělat správně, a hlavně po svém. Myslím si, že je velice důležité si najít to, co funguje právě pro vás a držet se toho.
V následujícím týdnu jste se jako čerstvá vítězka Amundi German Masters představila na turnaji Czech Ladies Open v Berouně. Jaký byl pro vás letošní turnaj LET v Berouně?
Každý turnaj, který se hraje doma, je neuvěřitelná událost a jsem strašně vděčná panu Koželuhovi a celému jeho týmu a GC Beroun za perfektní turnaj a skvělou atmosféru. Na domácím turnaji je tam vždycky víc tlaku na to uspět. Bohužel se mi stále nedaří pokořit právě Berounské greeny, ale doufám, že v nadcházejícím roce se mi to už podaří.
Myslíte na elitní americký okruh LPGA i olympiádu 2024 ve Francii. Čím Vás profesionální golf stále přitahuje?
Ano, jak americký okruh, tak olympiáda mě motivují právě k tomu, co dělám. Líbí se mi právě to, že ať už mám skvělý nebo špatný týden, vždycky je tam šance to vytáhnout a nikdy se nevzdávat, protože na každé ráně záleží. Mám ráda trávení času s příjemnou společností a v dokonalém prostředí. Jsem ráda, že jsem doma právě na Panorama Golf Kácov, kde mám pocit klidu a užívám si místní vyhlídku a pohodu. Právě seznamování se s novými lidmi, cestování do zemí, kam bych se normálně nepodívala, a to všechno spojené se sportem, který se stává čím dál více kompetitivní, mě velice naplňuje.
Jak se vyrovnáte s tlakem očekávání dobrého výsledku?
Osobně na sebe kladu velice vysoká očekávání nejen ohledně výsledku, ale celkově ohledně své kariéry. Rozhodně ale musím přiznat, že pokud vstupuji do turnaje s menším očekáváním, tak to většinou přinese ovoce a je mnohem jednodušší přinést lepší výsledek.
Jak těžké je udržet se na vrcholu?
Celý golf je nahoru a dolů, občas i vícekrát během jednoho kola. Občas mám pocit, že už jsem to pochopila a mám to a nikdo mi to nemůže vzít. A potom jsou momenty, dny či týdny, kdy se nemohu najít a ani nevím, jak to získat zpátky (ať už švih nebo sebedůvěru).
Kdy jste se rozhodla, že budete profesionální golfistka? Jak daleko se splnily Vaše sny?
Rozhodnutí padlo koncem roku 2019, kdy jsme to řešili na rodinné poradě. Přece jenom profesionální sport je velice finančně náročný a věděla jsem, že budu potřebovat finanční injekci od rodičů, abych mohla vůbec začít. Neměla jsem jméno ani výsledky, ale spíše příslib toho, že by to mohlo vyjít. Jsem neuvěřitelně vděčná, že ve mě a moje sny moji rodiče věřili a poskytli mi šanci. Zbytek už byl na mně.
Jaký je život golfové profesionálky?
Musím přiznat, že to není takové, jak jsem si to na začátku představovala. Žila jsem až v takové pohádce, že se ukážu a všichni si ze mě sednou na zadek. A myslím si, že jsem dál od pravdy ani nemohla být. Rozhodně to není takové, jak to vidíte třeba na Instagramu a ostatních sociálních sítí. Všichni, mám pocit, vidí pouze cestování, ale neuvědomují si, jaké množství dřiny a práce je za tím. A snaha si každý ten týden být vůbec schopný finančně dovolit je velice náročné. Já jsem velice vděčná svým sponzorům, kteří ve mě věřili už před úspěchem a neustále mě podporují, ať už na hřišti nebo i mimo něj. Moc si toho vážím a patřím mezi ty šťastlivce, co to takto mají a rozhodně to neberu jako automatickou věc.
Jak těžké je dnes sehnat sponzory?
Těžké! Patřím mezi „covidové“ profesionály (přestup k profesionálům jsem měla v roce 2020, dva měsíce předtím, než vypukl Covid). Bohužel během této doby byl Covid a válka na Ukrajině. Chápu, strach společností z nejistoty, které toto období přineslo. A první věc, která půjde z kola ven jsou finance na sponzoring a různé akce. Jsem ráda, že se situace pomalu, ale jistě vrací do „nového“ normálu a doufám, že firmy opět otevřou náruč sportovcům, ale také sportovním a kulturním akcím.
Vaším trenérem je Ir Jamie McConnell. Proč padla vaše volba právě na něho?
S Jamiem jsem ukončila po čtyřech letech spolupráci právě necelý měsíc před Amundi German Masters. V současné době pracuji s Angličany Hughem Marrem, který se mi stará o švih a Nickem Soto, který mi pomáhá s putováním. Obě spolupráce jsou nové, ale líbí se mi čerství vítr do plachet. Ale musím přiznat, že je to právě Jamie McConnell, který mě dostal, tam kde jsem, a za to mu budu vždycky neuvěřitelně vděčná.
Jsou také čeští kvalitní trenéři?
V Česku máme spoustu trenérů a trenérek, kteří jsou velice kvalitní a zapálení pro to, co dělají. Mně relativně vyhovuje britská mentalita, takže mě to určitě táhne tím směrem.
Máte svůj talisman? Co nesmí chybět?
V současné době nemám nic v golfovém bagu na čem bych lpěla, ale rozhodně mám ráda svoji vypichovátko, které jsem dostala od Báry Vejlupkové k svátku na začátku mé golfové kariéry. Nevím, zda mi tím nechtěla něco naznačit, ale je to asi jediná věc v bagu, která tam přežila.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Kristýnou Napoleaovou
Autor: Renáta Lucková
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
