Když Maryša přestala vyrábět speciální figurky, šli jsme do toho

Rozhovor s JINDŘICHEM FIKAREM, jednatelem a ředitelem Čokoládovny Fikar.
Patří k těm „pravěkým“ podnikatelům, kteří začínali zkraje devadesátých let. Dnes za ním stojí firma, která patří k největším výrobcům dárkových čokolád, tradičních čokoládových figurek, adventních kalendářů a speciálních čokoládových výrobků u nás.
Jaké byly vaše podnikatelské začátky? Byl vám někdo vzorem od koho jste se mohl učit?
Začínal jsem podnikat v roce 1991, to ještě žádné vzory nebyly. Celý svůj život jsem podnikal a podnikám v různých oborech. Nejdůležitější je, aby práce přinášela radost a bavila, bez toho bych nic dělat nemohl.
Proč právě nápad vyrábět čokoládu? Měl jste s její výrobou již nějaké zkušenosti? Kde jste čerpali recepty na jejich výrobu?
Výroba čokolády bylo takové pokračování „tradice“ v potravinářské výrobě. Začal jsem s pekárnou, která peče dodnes, pak pivovar a nyní čokoládovny.
Výrobnu čokolády v Kuřimi jste postavil během dvou měsíců v roce 1998. Jak se vám to podařilo?
V současnosti mají Čokoládovny čtyři haly. V roce 1998 jsme stavěli první. Ona je to klasická cihlová stavba bez složitého vnitřního uspořádání. Ale ono v těch „dávných“ dobách bylo všechno jednodušší. Dnes už nikdo jenom s nápadem nevystačí (pokud nejde o IT). Dostat se přes hroznou byrokracii, pak zaplatit všechny poplatky, vyplnit všechny dotazníky a pak zaplatit pokuty……
Věřili jste od počátku, že se vám podaří prosadit či porazit konkurenci na trhu v čokoládovém oboru?
Věřil, jinak bych to nedělal.
V čem je vaše konkurenční výhoda?
Vyrábíme téměř vše potřebné u nás ve firmě, prakticky jediné, co nakupujeme, jsou obaly. Máme štěstí na dva solidní dodavatele. Taky máme všechny důležité stroje dvakrát. Když je náhodou v sezóně porucha, stát nemůžeme ani hodinu. Takže mám vlastně dvě čokoládovny (smích).
Jaký byl váš první produkt?
Maryša přestala vyrábět figurky, tak jsme se do toho pustili, pak nějaké adventní kalendáře. Od roku 2006 vyrábíme pouze z belgické čokolády. Když jsme začínali, belgickou čokoládu znali pouze znalci. Dnes je to všední pojem na spoustě čokolád. Tak čekám, kdy mě Belgie dá nějakou medaili za propagaci. Třeba čokoládovou a my jim ji můžeme vyrobit (smích). První reklamní produkt byl Adventní kalendář pro PEPSI Colu.
Dnes jste největší výrobce speciálních čokoládových produktů u nás. Jak se taková speciální čokoláda vyrábí?
Příprava výroby je výrazně složitější než klasická čokoládová tabulka. Potřebujeme nové formy na čokoládu, ořezové nože na blistry, individuální potisk….. Ale hlavně nikdy nevíme, co bude za dva měsíce. Nasmlouvané jsou obvykle dvě, tři velké zakázky, jinak nic. My už to děláme 20 let, takže víme, že zakázky přijdou.
Jste také rodinná firma. Jak se vám daří skloubit podnikání a rodinu? Připravujete své potomky na převzetí firmy, až se rozhodnete někdy odejít do penze?
Do penze nepůjdu nikdy, už to slovo! Dva synové, Martin a Jindra, pracují ve firmě. Už jsem jim předal polovinu své práce. Docela jim to jde, tak uvidíme.
Dnes vyvážíte do celého světa. Kam všude exportujete? Kdo jsou vaši klienti?
Do celé Evropy, nejvíce do Německa, nic jsme nedodali zatím pouze do Vatikánu. Mimo Evropu např. Izrael, Maroko. Rusko, USA, Japonsko, Tchaj wan, Dubaj. Klienti jsou většinou agentury, které naše zboží dodávají koncovým zákazníkům. Koncoví zákazníci jsou ze všech oborů, např. Porsche, Microsoft, Tottenham Hotspur, Bosch, Škoda, Siemens, Sony, Coca Cola, Seznam, Rafael Nadal, Iberia…..
Mají zákazníci z různých zemí i různé chutě? Kde jsou zákazníci nejnáročnější?
Asi ano, V Rusku, Anglii či v USA jsou naprosto odlišné chutě. Ale obecně můžu říct, že námi používaná belgická čokoláda vyhovuje převážné většině zákazníků. Pouze rakouský zákazník chce chuť bližší čokoládě Milka (!). Tak jsme mu ji našli. Mercedes preferuje německou čokoládu, tak použijeme surovinu z Berlína. Na kvalitu jsou asi nejnáročnější v Japonsku, tam nám platí dokonce dvojitou kontrolu výrobků, všechno zboží musí přes detektor kovů.
Ve světě jsou různé soutěže i festivaly v tvorbě objektů a soch z ledu, písku a dalších materiálů. Letos například tvoří Češi betlém z písku přímo na náměstí ve Vatikánu. Existuje ve světě něco podobného v čokoládové tvorbě? Zúčastnili jste se nějaké takové soutěže či festivalu?
Dodáváme na Festival čokolády v italské Perrugii, ale sami se nezúčastňujeme.
Vyrábíte i individuální originální kousky na zakázku? Jaká byla vaše nejoriginálnější, nejexotičtější a nejdražší zakázka?
Individuální zakázky jsou dnes sedmdesát procent výroby. Nejoriginálnější je asi náš výrobek pro Škodovku. Byl to kulatý adventní kalendář ve tvaru poklice na kolo s 24 různými modely aut, pro Starbucks na Tchaj wan jsme dodávali adventní kalendář ve tvaru domu (pagody). Nejdražší byl speciální adventní kalendář, osmiúhelník, ke konci světa v roce 2012. Zákazníkovi bylo asi jedno, co to stojí (smích). A na co jsme hodně pyšní, tak jsou srdíčka pro T-mobile. Je jich více než milion a zakázku ve finále vyhrál Fikar z Kuřimi před Lindtem ze Ženevy.
Říká se, že čokoláda je zdravá, tedy pokud je vyrobena z kvalitních surovin. Co ale váha? Jak vy a vaše rodina se udržujete v dobré kondici?
Protože se čokoládou všichni neustále zabýváme, tak už ani moje menší děti nemají příliš zájem o nadměrnou konzumaci čokolády.
Jste nejen úspěšný podnikatel, ale také letcem. Jako první Čech jste uletěl na paraglidu s návratem v Alpách přes 200 km. Jaké nejvyšší výšky jste při letu dosáhl? Nebyla vám tam v oblacích trochu zima či jste si dodával energii čokoládou?
To byl naprosto jedinečný zážitek, 9 a půl hodiny ve vzduchu, bez motoru, jenom ve vzdušných proudech. Největší výšku jsem dosáhl v Alpách – 4,6 tisíce metrů, v ČR jsem byl u Tábora v 3,3 tisíce metrů. Několikrát jsem byl na bedně v Českém poháru paraglidingu, na Mistrovství republiky, dokonce jsme s kamarády skončili druzí v Bulharsku. Tam se konalo Mezinárodní mistrovství Moskvy, Kurska a moskevské oblasti …..
Jaké další sportovní úspěchy máte ještě za sebou?
Pořídil jsem si vírník, to je taková levnější verze vrtulníku a hybrid mezi letadlem a vrtulníkem. V servisu poškodili motor, za letu nad lesem vytekl olej a zadřel se motor. Měl jsem 60 sekund, abych přistál a přežil. Výrobce to nemá příliš dobře vymyšlené, při zastavení a vypnutí motoru se vypnou všechny digitální přístroje. Takže přistáváte ve stresu, nevíte pořádně kam a ještě nefungují přístroje. Pokud někdo chce vírník, jeden nový s dírou v motoru je k mání (smích). Díky zkušenosti z paraglidingu s přistáváním v neznámém terénu jsem to zvládl a přežil ve zdraví. Toho si taky cením.
Co vás inspiruje pro vaše nápady?
Létání!
Splnil jste si již vše, o čem jste snil? Co byste si ještě rád splnil?
Myslím že co mám, je dostačující, ještě se chci postarat o děti.
Děkuji za rozhovor.